Návrhy na změnu zákona

Ačkoliv se teorie práva brání používání termínu precedens v kontinentálním systému práva, jedná se spíše o hru se slovíčky.

Fakticky však o precedenčních účincích rozhodnutí v našem právním sysrému můžeme hovořit.

1. 8 As 31/2008: Rozhodnutí vrcholných soudů, jakkoliv nemají precedenční účinky, je třeba respektovat v případech, kdy soud posuzuje skutkově i právně analogickou věc. Třebaže jde o rozhodnutí v jednotlivé konkrétní věci, zpravidla působí i jako interpretační vodítko při rozhodování ve skutkově a právně obdobných věcech.

Dne 31.10.2012 skončilo připomínkové řízení k novému Zákonu o veřejných rejstřících. Mimo jiné se zde uvádí:

"Zapisované osoby § 20

(1) Do obchodního rejstříku se zapisují:

1. obchodní společnosti a družstva podle zákona o obchodních korporacích (dále jen „obchodní korporace“),
2. fyzické osoby, které jsou podnikateli a mají bydliště v České republice a fyzické osoby podle § 21 odst. 1, které podnikají na území České republiky, požádají-li o zápis, nebo fyzické osoby, o nichž to stanoví tento zákon,
3. společenství vlastníků jednotek podle občanského zákoníku,

MMR připravilo návrh novely 372/2001 Sb..

Při přípravě novely se uvažovalo zvýšit u spotřební složky horní odchylku +40% na + 80%. Byla vyslyšena asi nejenom moje připomínka, že je to strašně málo a že není důvod omezovat placení tepla, které spotřebují plýtvači. Místo dosud platné odchylky +40% se tak navrhuje horní odchylku nestanovovat. To se plýtvačům tepla líbit nebude. :-))

Hlavní návrh uvádím níže:

6. V § 4 odst. 4 se slova „nesmí překročit u konečných spotřebitelů s měřením či indikací v zúčtovací jednotce hodnotu 40 % oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím obdob“ nahrazují slovy „musí u konečných spotřebitelů s měřením či indikací v zúčtovací jednotce odpovídat průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období včetně započtení přípustné tolerance, tedy odchylky od průměrné hodnoty za celou zúčtovací jednotku. Přípustná tolerance odchylky od průměrné hodnoty je stanovena na –20 % jako spodní hranice, horní hranice není stanovena“ a slova „přípustných rozdílů, provede vlastník úpravu výpočtové metody uvedené v odstavci 3“ se nahrazují slovy „stanovené hodnoty odchylky, upraví se hodnota nákladů na vytápění na 1 m2 započitatelné plochy na 80 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku. Pro horní hranici není limit stanoven a konečný spotřebitel hradí plnou výši nákladů na vytápění“.

Předmět plnění určuje plátce.

Příklad: Dodavatel vystaví více faktur. Je to zákazník, kdo je určí, které zakázky hradí (převzal, pokládá za dokončené) a které nehradí (nepřevzal, nepokládá za dokončené), a to zcela nezávisle na časovém pořadí prací či vystavení faktur.

Ve společenství to znamená toto: Člen společenství určí, na kterou hromádku se jeho platba připíše. K tomu potřebuje znát celkový počet hromádek, na něž přispívá, neboť je oprávněn určit, na kterou hromádku má být jeho platba přispsána, ale už ne to, na jakou dílčí položku z dané hromádky.

Pan lake uvádí v příspěvku

http://www.portalsvj.cz/…zoveho-stani#…

že garážové stání (právo užívat část jednotky) není věc. To je v současné době pravda.

Změna by měla nastat s účinností nového občanského zákoníku, který v § 489 uvádí:

Věc v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí.

Potom právo užívat čáry namalované na zemi se stane věcí stejně jako např. autorské právo bude věcí.

Hezký den!

Podle § 1/2 NObčZ

„Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.“

NObčZ klade důraz na dispozivitu ustanovení soukromého práva jako zásadu, zatímco kogentní ustanovení jsou výjimečná.

Znamená to, že tam, kde není výslovný zákonný zákaz, je ujednání odchylky od zákona přípustné, ledaže se tím poruší dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob.

V současném ObčZ je § 5, který byl jednou z mála možností jak se bránit problémovým sousedům v SVJ:

§ 5

Došlo-li ke zřejmému zásahu do pokojného stavu, lze se domáhat ochrany u příslušného orgánu státní správy. Ten může předběžně zásah zakázat nebo uložit, aby byl obnoven předešlý stav. Tím není dotčeno právo domáhat se ochrany u soudu.

Nový občanský zákoník tuto právní úpravu nepřevzal, resp. já jsem ji v něm nenašel.

Hezký den!

Nejpve si zopakujme pojmy:

Cizí věcí je pro mne každá taková věc, která není v mém výhradním vlastnictví.

Svémocné nakládání s věcí je potom každé takové nakládání s věcí bez vědomí vlastníka věci.

Zda má vlastník věci povinnost hradit jinému vlastníkovi věci náklady spojené se svémocným nakládáním s cizí věcí nechť si laskavý čtenář sám dovodí.

(Ano, jedná se o reakci na názor, že když o své vůli poseču cizí trávník, mám nárok na úhradu nákladů s tím spojených.)

Doposud s péčí řádného hospodáře museli konat pouze statutární orgány společností a družstev podle ObchZ.

Vzhledem k tomu, že všechny základní ustanovení o právnických jsou přesunuta z ObchZ do NObčZ, tak i „péče řádného hospodáře“ bude požadována na subjekty dle NObčZ, tj. i pro SVJ.

Hezký den!

Tvůrci NObčZ přišli s překonanou teorií, že právnická osoba nemá vůli a že ZA právnickou osobu rozhoduje a jedná orgán právnické osoby.

Dosud právnické osoby tvořily svou vůli na jednání nejvyššího orgánu a statutární orgán jednal JMÉNEM, nikoliv ZA právnickou osobu.

Hezký den!