Návrhy na změnu zákona

Pan Filip Glotzmann je úředník MS, odpovědný za reakce na dotazy veřejnosti k novému Občanskému zákoníku. Narazil jsem na novinový článek jehož je autorem (Glotzmann, F.: Špatně přečtený občanský zákoník, Lidové noviny 14. 6. 2013). Pan Glotzmann se v článku pustil do kritiky zveřejněných názorů na NOZ, cituji:

• Není ale již pravdou, že „Členové společenství vlastníků za jeho závazky ručí celým svým majetkem“. Za dluhy společenství vlastníků ručí jeho člen pouze v poměru podle velikosti svého podílu na společných částech domu.

Panu Glotzmannovi uniklo, že obě tvrzení jsou pravdivá, stojí vedle sebe a nijak se nevylučují:

SVJ a nový občanský zákoník

31.1.2013, JUDr. Jiří Čáp, SMDB, Zdroj: Verlag Dashöfer

Nový občanský zákoník, zákon č. 89/2012 Sb., nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014. Často se ptáte, jak na něj budou reagovat již existující společenství. Zda musí upravit stanovy, a do kdy, bude-li nutná změna „pověřeného vlastníka“ na „předsedu“ v rejstříku apod. Zaměřili jsme se blíže na nejčastěji kladené dotazy.

Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb. – dále jen NOZ) se v § 3041 až § 3053 zabývá přechodnými ustanoveními týkajícími se právnických osob. Na rozdíl od jiných právních forem právnických osob (jako jsou sdružení, odborové organizace, nadace, obecně prospěšné společnosti, zájmová sdružení právnických osob, a další) nejsou v těchto přechodných ustanoveních NOZ vůbec zmiňována SVJ, jejichž právní úpravu dosud obsahuje samostatný zákon o vlastnictví bytů (zákon č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů – dále jen ZOVB). Tento stav vedl k určitým rozpakům a nejasnostem a také otázkám u odborné veřejnosti, jak to bude s úpravou právních poměrů dosavadních SVJ, vzniklých přede dnem nabytí účinnosti NOZ podle zvláštního zákona (podle ZOVB), jestliže se v těchto ustanoveních výslovně hovoří např. o nadaci nebo o obecně prospěšné společnosti, jejichž právní poměry jsou dosud upravovány ve zvláštních zákonech, není zde však žádná zmínka o SVJ, rovněž dosud upraveném zvláštním zákonem.

Na adrese

http://www.vlastina846.info/…-zakonik.pdf

jsem narazil na text, který má vysvětlit, co je nového od účinnosti NOZ v oblasti SVJ.

Jako autor je uvedena osoba s titulem Bc. Nevím jakého druhu je Bc. a na jaké fakultě bylo získáno.

Autor svůj text uzavírá:

„Předpokládám, že práva a povinnosti, která budou od 1. 1. 2014 napříště upravena v novém občanském zákoníku nezpůsobí žádné výkladové potíže. Tak jak jsem sám prostudoval příslušná ustanovení, která upravují činnost společenství vlastníků a dotýkají se práv a povinností vlastníků jednotek, dospěl jsem k závěru, že jsou srozumitelná a zcela explicitní."

V jiném vláknu se vyskytlo tvrzení:

„Pokud Prohlášení již bylo vloženo do katastru (nebo se tak stane do 31.12.2013), pak jde o Prohlášení podle ZoVB. Všechny jednotky v domě budou navěky jednotkami(1994), to jest půjde o majetek podle zákona č. 72/1994 Sb.“

Podle mého názoru platí toto tvrzení jen a pouze za předpokladu, že je po vložení Prohlášení převedena alespoň jedna jednotka do účinnosti NOZ.

V případě, že je Prohlášení do KN vloženo ale nedojde do účinnosti NOZ k převodu žádné jednotky, nemůže se postupovat podle ZoVB protože je ZoVB zrušen a § 3 063 použít nelze.

Výkladové stanovisko Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti

• k problematice bytového spoluvlastnictví v NOZ

Dotčené ustanovení:

• § 1198 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („NOZ“)

Stanovisko:

Ustanovení § 1198 odst. 1 NOZ považuje za „první převedenou jednotku“ jednotku, k jejímuž převodu došlo až po převodu tří jednotek.

Odůvodnění:

Podle ustanovení § 1198 odst. 1 NOZ: „nebylo-li společenství vlastníků založeno již dříve, založí je vlastníci jednotek, kde je alespoň pět jednotek, z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků, nejpozději po vzniku vlastnického práva k první převedené jednotce.“

Výkladové stanovisko Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti

• vzorové stanovy SVJ po účinnosti NOZ

Dotčené ustanovení:

• § 9 odst. 10 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů

Stanovisko:

Společenství vlastníků jednotek může i po nabytí účinnosti NOZ nadále vycházet ze vzorových stanov vydaných nařízením vlády č. 371/2004 Sb., i když bude tento právní předpis nabytím účinnosti NOZ zrušen.

Odůvodnění:

Společenství vlastníků jednotek vznikají do doby nabytí účinnosti NOZ ex lege (§ 9 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů). Pokud nemá společenství vlastníků jednotek podle dosavadní právní úpravy stanovy, řídí se dle § 9 odst. 10 zákona o vlastnictví bytů stanovami vzorovými, které vydala vláda nařízením č. 371/2004 Sb. Společenství vlastníků jednotek tak přijímá vzorové stanovy fikcí.

91395. Smlouva o výkonu funkce po 1. lednu 2014 a její náležitosti

Stále více členů statutárních orgánů obchodních společností si začíná silněji uvědomovat, že nový občanský zákoník („NOZ“) spolu se zákonem o obchodních korporacích („ZOK“) již není jen vzdálená budoucnost, ale nezadržitelně se blížící realita, na kterou je třeba se včas připravit.

Jedním z významných témat, kterého se bude nová právní úprava v oblasti práva obchodních společností dotýkat, jsou vzájemné vztahy obchodních korporací a členů jejich orgánů. Jedná se přitom nejen o nové požadavky na členy orgánů obchodních korporací při výkonu jejich funkce, zpřísnění odpovědnosti za porušení povinnosti péče řádného hospodáře, ale také o novou úpravu smlouvy o výkonu funkce. Vzhledem k tomu, že oproti stávající stručné úpravě v ustanovení § 66 obchodního zákoníku je nová právní úprava smlouvy o výkonu funkce v ZOK, resp. NOZ, mnohem detailnější a v lecčems i nová, rádi bychom právě jí věnovali následující příspěvek.

Kategorie dobrých mravů je v soukromém právu ustálena, v doktríně je dostatečně zpracována a právní praxi nepůsobí větší potíže. Alespoň takto se to píše v odborných publikacích a takto se to přednáší.

Usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 26. února 1998, sp. zn. II. ÚS 249/97:

„dobré mravy“ jsou souhrnem etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti.

Tento obecný horizont, který vývojem společnosti rozvíjí i svůj morální obsah v prostoru a času, musí být posuzován z hlediska konkrétního případu také právě v daném čase, na daném místě a ve vzájemném jednání účastníků právního vztahu.“

§ 736/2

Převodem družstevního podílu ...... dochází k převodu ....... všech práv a povinností s tím spojených, a to včetně všech dluhů převodce vůči bytovému družstvu a dluhů bytového družstva vůči převodci, které souvisejí s užíváním družstevního bytu převodcem ......

_____________­___________________

Osobně bych z provozních důvodů uvítal obdobnou úpravu i u SVJ.

Hezký den!

§ 2269

(1) Ví-li nájemce předem o své nepřítomnosti v bytě, která má být delší než dva měsíce, i o tom, že byt mu bude po tuto dobu obtížně dostupný, oznámí to včas pronajímateli. Současně označí osobu, která po dobu jeho nepřítomnosti zajistí možnost vstupu do bytu v případě, kdy toho bude nezbytně zapotřebí; nemá-li nájemce takovou osobu po ruce, je takovou osobou pronajímatel.

(2) Nesplní-li nájemce svou povinnost podle odstavce 1, považuje se toto jednání za porušení povinností nájemce závažným způsobem; to neplatí, nenastane-li z tohoto důvodu vážná újma.