Návrhy na změnu zákona

V jiné diskusi bylo uvedeno:

„můžete si odhlasovat na shromáždění zrušení domovních zvonků“

Chci se ujistit, zda je skutečně možné rozhodovat o rušení společných technických zařízení v domě (výtah, STA, rozvody vody, plynu, tepla, ad.) a odkut to plyne (nejlépe § nebo judikát). Měl jsem za to, že SVJ je naopak povinno zajišťovat správu a provoz těchto zařízení, ale takováto povinnost přímo takto v ZoVB uvedena není.

Z následujícího výpisu z obchodního rejstříku společnosti s identifikačním číslem 47715383

http://www.justice.cz/…t/insl/index?…

plyne, že společník obchodní společnosti může být společníkem sám sebe a že obchodní společnost nemusí mít zapsán žádný statutární orgán.

Jak je to se SVJ?

Může být SVJ členem samo sebe?

Musí mít SVJ zapsán statutární orgán?

Dobrý den, rád bych se Vás zeptal na právní validitu tzv. Plné moci pro shromáždění SVJ (viz příloha), je-li znám pouze stručný program shromáždění a v podstatě nic dalšího. Navíc ani předseda výboru není ochoten dopředu vysvětlit význam jednotlivých bodů programu, takže se ani vlastně neví, co z průběhu shromáždění vyplyne a o čem se tudíž bude hlasovat.

Od 26.10.2011 je ve vnějším připomínkovém řízení paragrafované znění zákona, které uvádím v příloze.

Připomínky lze do 24.11. posílat na

josef.darebny@mmr­.cz

Hezký den!

Pavel

Dnes tu byl publikován příspěvek:

http://www.portalsvj.cz/…rniho-orfanu

podle kterého: „V senátu prošel zákon, který má od 1.1.2012 umožnit členům statutárního orgánu pracovat v dané organizaci na základě pracovního poměru.“

Ano, kdo zná problémy s duplicitou vztahů jednatele či člena představenstva a.s. jistě sledoval jak se ST 310/2 pokusili poslanci napravit situaci, kterou sankcionoval NS.

Poslanci proto do novely Obchodního zákoníku vtělili nový paragraf (Senátní tisk 207):

„§ 66d Pověření obchodním vedením

Spoluvlastnictví

§ 1100/1 O běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů.

§ 1101/1 věta první K rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků.

Pro rozhodování se tedy vyžaduje většina hlasů všech spoluvlastníků pro běžnou správu a alespoň dvoutřetinová většina hlasů všech spoluvlastníků pro rozhodnutí o významné záležitosti. To se jeví v pořádku, menšina není nikdy přehlasována.

Pokud byla odhlasována odměna výboru 112 tisíc,ale na roční uzávěrce účetní vykazuje 153 tisíc. Je to běžné?Výbor účtuje odměny čtvrtletně a protože každý občan má nárok na pětitýdenní dovolenou,pobírá člen výboru odměnu za nevykonanou práci.Je to správné? Děkuji

Nemá někdo zkušenosti s notářskou či advokátní úschovou prostředků určených pro společenství?

Člen společenství neodmítá hradit příspěvky na správu domu ani zajištěné služby. Není mu ovšem poskytováno řádné vyúčtování (rozúčtování). Právní puristé uvedou, že v takové situaci člen není povinen hradit ničeho. Člen má ovšem dobrou vůli, částku dokáže odhadnout, jenom chce úhradu vázat na poskytnutí řádného vyúčtování (rozúčtování).

Byla by řešením notářská či advokátní úschova, tj. skládání prostředků notáři a jejich uvolnění teprve po poskytnutí řádného vyúčtování (rozúčtování)?

Poslanci projednávají nový občanský zákoník, který mj. obsahuje tato ustanovení:

"§ 499

(1) Součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen „stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.

§ 3026

(1) Vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku a nestala se součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku. Předkupní právo vlastníka pozemku se vztahuje i na podzemní stavbu na stejném pozemku, která je příslušenstvím nadzemní stavby. K ujednáním vylučujícím nebo omezujícím předkupní právo se nepřihlíží."

Dobrý den, mohl by někdo vysvětlit jakou platnost má právní norma 65/2002 Sb.

(=konsolidované znění 72/1994 k 17.4.2002) která ale neobsahuje derogaci zák. 72/1994 a tento pak novelou 320/2002 pokračuje nezávisle na 65/2002. Tzn. stala se tím 65/2002 jen ‚zombie‘ ? Nebo má nějakou platnost ?

děkuji lolek