Nahlizeni do dokumentu SVJ a skartace dokumentu

Vyborne…moc dekuji za objasneni. Co na to napsat? Asi nic. Co se da v teto situaci delat? Asi take nic. Predsednictvi prevzal nekdo jiny, ktery to zacne delat poradne. Tzn. bude vest ucetnictvi, bude vest pokladnu, bude posilat povinne doklady na rejstrikovy soud, provede povinne revize, bude vse spravne preuctovavat. A hlavne si udela pojisteni odpovednosti. A hlavne se zmeni stanovy SVJ. Pokud si clenove vyboru nevyplaci zadne odmeny a druzstvo nema zadne prijmy, je nutne podavat danove priznani nebo ne? Dekuji.

Pokud jste SVJ, tak platí § 38mb/b ZDP podle kterého daňové přiznání nepodává SVJ, pokud má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Řada SVJ tedy v souladu s právem nepodává DPPO.

Nicméně vést účetnictví a zveřejňovat účetní závěrky musí i takové SVJ.

Hezký den!

Pavel

Účetnictví je součástí správy domu, viz NV 366/2013 Sb., § 8.

Dle § 1190 je „Osobou odpovědnou za správu domu“ společenství vlastníků, zastupované statutárem (t.j. buď výbor v čele s předsedou nebo Předseda SVJ), viz § 1205.

Pokud jde o účetnictví, tak dle NV 366/2013 Sb., § 8 je povinnou součástí správy domu a pozemku

Dle NOZ

§ 1208

Do působnosti shromáždění patří

1. určení a změně osoby, která má zajišťovat některé činnosti správy domu a pozemku,

• – – – – – – – – – –

Takže si vyberte osobu která účetnictví SVJ rozumí. A do smlouvy si dejte, že bude zpracovávat i účetní závěrku.

A za práci statutára si nechte vyplácet odměnu, buď dle stanov nebo dle usnesení nejvyššího orgánu SVJ, t.j. shromáždění.

• Petr: „Účetnictví je součástí správy domu, viz NV 366/2013 Sb., § 8.“

Petr se naprosto mýlí, jak je to u něj obvyklé.

Vedení účetnictví účetní jednotky je vždy součástí vlastní správy účetní jednotky, v tomto případě jde o typickou činnost vlastní správy SVJ (§ 1180/2)! Není to součástí správy domu (§ 1180/1). Jen naprostý blb může tvrdit něco jiného.

Odkaz na NV 366/2013 Sb., § 8 je vadný, protože nařízení vlády č. 366/2013 Sb. je vadné a obsahuje na více místech zjevné nesmysly. Je třeba číst je velmi opatrně.

1. Nesprávně se tvrdí, že činností správy domu prý je „stanovení záloh na úhrady cen služeb a jejich vyúčtování a vypořádání“. Není to pravda! Jde o jinou činnost – poskytování služeb podle zákona č. 67/2013 Sb. a podle ustanovení § 1181 NOZ.
2. Stejná školácká chyba se opakuje ještě i v § 10/1/b nařízení vlády.
3. Nesprávně se tvrdí, že činnost podle § 13 odst. 1 je činností „při správě domu a pozemku“. Není to pravda! Jde o o nabytí, zcizení nebo zatížení movitých věcí v majetku SVJ, takže jde o typickou činnost vlastní správy právnické osoby (správa vlastního majetku). Pod činnost správy domu by spadalo pořízení movité věci do spoluvlastnictví vlastníků jednotek.
4. Nesprávně se tvrdí v § 17/b, že nákladem na vlastní správu právnické osoby prý jsou „náklady na rozúčtování a vyúčtování plnění spojených s užíváním jednotek, včetně provedení odečtů hodnot z poměrových měřidel spotřeby vody a ze zařízení sloužících k rozúčtování nákladů na teplo“. Není to pravda! Nejde o náklady podle § 1180/2 NOZ. Jde o typické náklady podle jiného právního předpisu (zákon č. 67/2013 Sb., o službách) a samozřejmě podle ustanovení § 1181 NOZ.
5. Nesprávně se tvrdí v § 17/e, že nákladem vlastní správní činnosti prý jsou „náklady spojené s poskytováním právních služeb týkajících se správy domu a pozemku“. Není to pravda! Tyto náklady nejsou nákladem vlastní správy (§ 1180/2), protože jde o typické náklady na správu cizího majetku – domu a pozemku (§ 1180/1). Nákladem vlastní správní činnosti jsou pouze náklady spojené s poskytováním právních služeb týkajících se sporů mezi SVJ a členem SVJ ohledně spolkových záležitostí (spory o svolání shromaždění, o volbě statutárů, o obsahu stanov, o interpretaci stanov).

Justitianus

Justitiane, vy dokážete jednoduché věci tak složitě zašmodrchat, že člověk jen nevěřícně zírá. Vy tady rozlišujete činnosti patřící pod vlastní správu, správu domu a pozemku a činnosti patřící do rozúčtování služeb. Samozřejmě je možné to takhle rozlišovat, ale praktický důvod mi uniká. Přestavte si, že tyto činnosti vykonává jedna a tatáž osoba, která má stanoven pevný plat. Jak rozlišíte v praxi, kolik se z toho má zaúčtovat na které náklady. Přestavte si, že někdo dělá účetnictví, dělá rozúčtování služeb, dělá návrhy záloh a dělá řadu ostatních činností. Navíc se poměr těchto činností v čase pochopitelně mění, jak v rámci jednotlivých dnů, tak měsíců. Jak rozdělíte jeho plat do vámi vytvořených škatulek? To po něm ještě budete chtít, aby vedl nějakou evidenci a se stopkami evidoval, kolik minut a vteřin vykonával jakou činnost? Nepřipadá vám to přinejmenším pitomé? Můj názor je, že nejjednodušší a jedině možné je, jeho činnost zařadit pod pod správu domu a pozemku a je vymalováno. A vy si tu klidně teoretizujte, jak chcete. A klidně o mě zase napište, že jsem blb. Budu se těšit.

• Krupp: „Justitiane … Vy tady rozlišujete činnosti patřící pod vlastní správu, správu domu a pozemku a činnosti patřící do rozúčtování služeb.“

Pane Kruppe, jste totálně popletený.

Není pravda, že JÁ to rozlišuji. Nemám s tím nic společného. Je to profesor Eliáš a naši zákonodárci, kdo spáchal nový občanský zákoník. Jsou to oni, a nikdo jiný, kdo přišel s tím pitomým nápadem oddělit náklad na správu cizího majetku (domu a pozemku) podle § 1180/1 od nákladu na vlastní správu SVJ podle § 1180/2.

Připomínám, že podle zákona o vlastnictví bytů 72/1994 Sb. šlo o jeden a tentýž náklad, a ten se rozúčtoval jen jediným způsobem: podle spoluvlastnických podílů. Bylo to jednoduché, srozumitelné všem, a taky spravedlivé.

Ten duševní průjem, který nám zbytečně přichystal profesor Eliáš a hloupí zákonodárci – ten nemá v sobě ani špetku zdravého rozumu. A hlupáci ve vládě ČR to ještě korunovali právně vadným nařízením vlády č. 366/2013 Sb.. V něm ukázali, že vůbec netuší co je to „vlastní správa právnické osoby“.

Vy snad, pane Kruppe, věříte té kravině, napsané v § 1180/2, že odměny statutárům či správci se mají rozúčtovat na každou jednotku stejně??? Vždyť to napsal idiot! To nemohl nikdo mínit vážně. SVJ přece zajišťuje každému vlastníkovi správu jeho majetku, a ten majetek má rozdílnou hodnotu podle spoluvlastnických podílů. Proč by – proboha – měl každý vlastník hradit stejnou částku za správu svého majetku, když ty jejich majetky jsou různě veliké a mají různé tržní hodnoty???

• Krupp: „Samozřejmě je možné to takhle rozlišovat, ale praktický důvod mi uniká.“

Tak proč to tedy od 1. ledna 2014 začal rozlišovat zákon? Já nejsem autor občanského zákoníku, pane Kruppe. Pletete si mne asi s ješitným profesorem Eliášem, který narval do již hotového a připomínkovaného občanského zákoníku navíc část o bytovém spoluvlastnictví, ledabyle a narychlo. Tato nekompatibilní část NOZ měla původně být obsažena v samostatném zákoně.

• Krupp: „Jak rozlišíte v praxi, kolik se z toho má zaúčtovat na které náklady.“

Pokud neumíte rozlišit rozdíl mezi správou domu a poskytováním služeb, pak jste zřejmě zmatenější, než jsem si myslel. Takže:

• Náklady na správu domu a pozemku se přece hradí podle zákona č. 89/2012 Sb., hradí je všichni vlastníci jednotek, a rozúčtuje se podle spoluvlastnických podílů (s výjimkou plateb za společné části výlučně užívané).
• Naopak náklady na poskytování služeb se hradí za jiné činnosti, podle úplně jiného zákona (67/2013 Sb.), a platí se úplně jinak: hradí je pouze příjemci jednotlivých služeb, a náklady se rozúčtují zpravidla podle úplně jiných pravidel.

Vezměte si například vlastníky garáží: v garážích nejsou vodoměry (není tam vůbec zavedena voda ani teplá voda). Vy byste tedy rozúčtoval i vlastníkům garáží náklady na odečty vodoměrů? Na rozúčtování neexistující služby „centralizované poskytování teplé vody“? A taky náklad na pravidelné informování o spotřebě tepla na centralizované poskytování teplé vody (2013/67/§8a), i když taková služba pro ně neexistuje? Postupoval byste tak, i když nejsou příjemci té služby? 

Tohle jste opravdu dodnes nepochopil? Pořád si myslíte, že nemá cenu tyto naprosto odlišné činnosti rozlišovat?

Justitianus

No právě a v tom je mezi námi ten zásadní rozdíl. Já to považuji za nepodstatnou hloupost a dokáži se s tím snadno vypořádat. Možná ne úplně podle práva, ale považuji to za naprosto marginální záležitost. Vy tu teď taky píšete, že to je hloupost, ale neustále tu zde rozdíly mezi těmito položkami zdůrazňujete. Já se tu naopak snažím tvrdit, že u některých nákladů ani není možno stanovit, kam patří a že celé to dělení je hloupost a nestojí za to se tím zabývat. Co si myslím o některých právnících tu publikovat nebudu a pokud něco považuji za hloupost, snažím se tím nezabývat. A když nedokážete pochopit co jsem tím myslel, myslete si o mě, co chcete. Je mi to fuk.

Žijete v omylu. Není povinností předsedy výboru vést účetnictví.

"SVJ, kde vlastní byt moje mamka a nestačím zírat. Počátkem prosince jsem byla na základě plné moci na schůzi, kde se měl schvalovat úvěr na rekonstrukci. S tím většina nesouhlasila a předsedkyně se naštvala a ze schůze odešla. Zápis nám byl zaslán až v březnu a s chybami. Když jsme je chtěli opravit, tak jsme se toho doteď nedočkali. Nakonec předsedkyně odstoupila.

Nikdo nikdy neviděl vyúčtování, účetnictví a např. bankovní výpisy. Ostatní členové výboru to po ní marně žádali a ona nekomunikovala.

Teď byla schůze,

Počátkem prosince jsem byla na základě plné moci na schůzi, předs. nám nově zvolenému výboru předala bankovní výpisy a revize za posledních 5 let. Zbytek už prý nemá.

Co vše po ní můžeme žádat

• jako vlastníci
• a jako členové výboru?

ÚČETNICTVÍ NEVEDLA, nic např. na FU neposílala, MÍCHALA PLATBY ZE SVÉHO SOUKROMÉHO ÚČTU A Z ÚČTU SVJ.

Vzhledem k tomu, kolik se platilo do tzv. fondu oprav a nic se víceméně nedělalo, tak nám na účtě chybí několik desítek tisíc korun.

Momentálně jí to nemáme jak dokázat.

Můžeme po ni žádat nějaké potvrzení, že dokumenty opravdu skartovala?

Nebo má mít vše doma? Což pravděpodobně má, ale nechce nám to dát. Jsem poměrně bezradná.

• – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –

ÚVOD

je jasné že účetnictví nebylo vedeno dle zák. 563/1991 Sb., tedy transparentně atd. (dále viz dotyčný zákon).

ad) „Nestačím zírat“

ZÍRÁME MY

A/ ZA DLUHY SVJ RUČÍ všichni členové SVJ, vlastníci jednotek

viz jednak

§ 1190

OSOBOU ODPOVĚDNOU za správu domu je SVJ (pozn.: tedy všichni členové SVJ),

a dále

§ 1194

(1) …

(2) Členství ve SVJ je … spojeno s vlastnictvím jednotky. Za dluhy SVJ ručí každý jeho člen v poměru dle velikosti podílu na společných částech.

B/ JEDNÁNÍ ZA SVJ

Orgány SVJ

§ 1205

(1) NEJVYŠŠÍ ORGÁN SVJ je shromáždění.

STATUTÁRNÍ ORGÁN je výbor (v čele s předsedou), ledaže stanovy určí, že jím je (jediný) Předseda SVJ.

(2) ZPŮSOBILÝ BÝT ČLENEM … ORGÁNU / zástupcem právnické osoby – člena orgánu, je ten, kdo …

www.ptupraha.cz/…u-ve-spolku/

§243 Orgány spolku jsou

• Statutární orgán
• Nejvyšší orgán

www.epravo.cz/…-114810.html

20. 6. 2022 – Náhrada škody způsobené členem statutárního orgánu SVJ

V případě porušení povinnosti při výkonu funkce je člen statutárního orgánu povinen nahradit škodu, kterou porušením své povinnosti způsobí SVJ. Pokud škodu člen statutárního orgánu SVJ nenahradí, stane se navíc ze zákona ručitelem dluhů SVJ, a to v rozsahu v jakém předmětnou škodu nenahradil[2].

… čím dál častěji setkáváme s dotazy, jak takovou újmu po „statutárních orgánech“ vymáhat. Situace nemusí být vždy úplně snadná a členové SVJ mnohdy narazí na celou řadu problémů při uplatnění nároku SVJ na náhradu škody.

ŽALOBA PODANÁ STATUTÁREM SVJ

ŹALOBA PODANÁ ŘADOVÝM ČLENEM SVJ

… z titulu náhrady tzv. reflexní škody, kdy se člen korporace domáhá náhrady škody, která se projeví v majetkové sféře tohoto jednotlivého člena. Člen SVJ v tomto případě požaduje náhradu škody způsobené „statutárním orgán“ v rozsahu, v jakém došlo ke vzniku škody na účasti dotyčného člena. Ani zde však není zaručen úspěch takového postupu člena SVJ, a to zejména s ohledem na § 213, který na tzv. reflexní škodu dopadá.

Tzv. reflexní škoda

Někteří odborníci[4] zastávají názor, že … .

Jiná část odborné veřejnosti[5],

Závěr

Lze shrnout, že zdánlivě jednoduchý a jasný úkol vymoci újmu způsobenou SVJ členem Statutárního orgánu při výkonu funkce, … .

Z výše uvedeného vyplývá, že jednodušší je snažit se škodu vymáhat prostřednictvím SVJ jako poškozeného subjektu.

Teprve v případě, že tato cesta z nějakého důvodu není možná, lze doporučit přistoupení k případnému uplatnění nároku z titulu tzv. reflexní škody.

C/ ZPŮSOB JEDNÁNÍ za konkrétní SVJ dle www.justice.cz:

např.:

„Za SVJ jedná navenek PŘEDSEDA VÝBORU / výborem písemně pověřený člen výboru; K PÍSEMNÉMU PRÁVNÍMU ÚKONU JE NUTNÝ podpis předsedy + další člen výboru“

• – – – –

Z toho plyne, že je důležité zda bankovní pokyny podepisovala pouze předsedkyně nebo i ostatní členové výboru

D/ PROMLČENÍ ODPOVĚDNOSTI STATUTÁRA ZA ZPŮSOBENOU ŠKODU

NOZ

§ 159

(1) Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že … . Má se za to, že jedná nedbale, kdo …, ač …, a nevyvodí z toho … .

(2) Člen voleného orgánu vykonává funkci osobně; to však nebrání tomu, aby člen zmocnil pro JEDNOTLIVÝ případ jiného ČLENA TÉHOŽ ORGÁN, aby … .

(3) Nenahradil-li člen voleného orgánu právnické osobě škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, … .

Dle cs.wikipedia.org

Promlčecí doby

(1) Nárok na náhradu škody podle… zákona se promlčí za 3 roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.

• – – – – – – – – – –

1. Trestní zákoník

od § 205

TRESTNÉ ČINY PROTI MAJETKU

§ 206

Zpronevěra

§ 221

Porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti

Tazatelka se už dále neozvala, což není zcela neobvyklé, t.j. stává se často že se zakladatel vlákna dále neozve.

Mínusy mi nevadí, ale bylo by vhodné dát tazatelce lepší radu. Tedy zda za to že jim z účetnictví předala aspoň něco jí mají poslat bonboniéru nebo jí mají jít kolektivně vyhubovat že jim toho předala málo.

Pokud jde o archivaci, dovolím si ještě odkázat na příspěvek pana Pavla.

www.portalsvj.cz/…etnictvi-svj

archivace účetnictví SVJ 4

Vložil Pavel, 20. Červenec 2015 – 23:27

Úschovu účetních dokladů řeší primárně § 31 a § 32 zákona č. 563/1991 Sb.

dle Zák. 56/1991 Sb.

Úschova účetních záznamů

§ 31

(1) Účetní jednotky jsou povinny uschovávat účetní záznamy pro účely vedení účetnictví po dobu stanovenou v odst. 2 nebo 3.

(2) Účetní záznamy se uschovávají, pokud v § 32 není stanoveno jinak,

1. účetní závěrka a výroční zpráva po dobu 10 let…
2. účetní doklady, … knihy, odpisové plány, … účtový rozvrh, přehledy po dobu 5 let počínajících …,
3. účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají vedení účetnictví (§ 33), po dobu 5 let …,