Porušení povinnosti při správě cizího majetku
Porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220–221 zákona č. 40/2009 Sb.
Kdo se může doupustit?
- Předseda výboru?
- Člen výboru?
- Externí správní firma?
- SVJ?
- Účetní SVJ?
- Opatrovník SVJ?
- …
Kdy při činnosti?
- Uhradí náklady spojené s chovem opic?
- Uhradí donášku pizzy předsedovi?
- Odstraní nebo poškodí společné části domu? – Nebo by to tohle byla zpronevěra?
- …
Kdy při nečinnosti?
- Nezajistí prohlídku výtahu?
- Neposkytne vlastníkům vyúčtování služeb?
- …
Prosím znalejší o relevantní příklady použití.
Jsou nějaké judikáty?
- „Kdo se může dopustit?“
Váš výčet šesti příkladů je naprosto zbytečný. Může se dopustit KAŽDÁ osoba, která má zákonem uloženou či smluvně převzatou povinnost spravovat cizí majetek.
- „Kdy při činnosti??“
Zase píšete zbytečné nesmysly! Bez znalosti všech okolností nelze autoritativně rozhodnout o žádném z Vámi uvedených tří příkladů. Například uhrazení nákladu na chov opic je řádným výkonem správy domu, je-li chov opic zmíněn v prohlášení, ve stanovách SVJ, nebo v rozhodnutí shromáždění. Totéž platí o donášce pizzy: je-li předsedovi donášena pizza v souladu se smlouvou o výkonu funkce, pak jde o nepeněžní (naturální) plnění na základě soukromoprávního ujednání; nejde ani o porušení povinnosti při správě cizího majetku (§ 220), ani o porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti (§ 221).
- „Kdy při nečinnosti?“
Opět jen mlácení prázdné slámy namísto konkrétního popisu. Samotné nezajištění prohlídky výtahu nemá nikdy za následek způsobení škody. Totéž platí, nedoručí-li statutár vlastníkům vyúčtování služeb. Neexistuje přece vyčíslitelná a prokazatelná škoda, která by se mohla stát základem skutkové podstaty tr. činu podle § 220 nebo § 221 TrZ.
Neplní-li statutár své povinnosti, univerzálním „trestem“ je odvolání z funkce. Což je ovšem čistě soukromoprávní rozhodnutí, které nemá nic společného s obsahem trestního zákoníku.
Justitianus
Myslím že to není tak jednoduché jak popisuje Justitianus, tedy že by záleželo co si dohodne statutár (dokonce třeba diktátor Předseda SVJ mimo okruh členů SVJ).
Správa je popsána v NV 366/203 Sb.
Stanovy a Prohlášení jsou přeci smlouvy soukromého práva a na ně se vztahuje NOZ § 1 a následující
Na webu je hodně článků na toto téma, např, od JUDr. Sokola na stránkách pravniprostor.cz
a také od jiných na epravo.cz a na webu Policie policie.gov.cz nebo i diplomka na Masarykově universitě _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Ještě doplňuji, že chov opis coby činnost správy ve stanovách (Prohlášení, zápisu shromáždění) by měl být posouzen jako nulitní stejně tak jako označuje Justitianus nulitní jiná ustanovení Stanov,
www.portalsvj.cz/…y-v-talarech
Chyby soudců: 26 Cdo 3168/2023 – aneb hlupačky v talárech
Vložil Justitianus, 7. Duben 2025 – 19:13 :: Návrhy na změnu zákona
Mnohokrát jsem se vyjádřil, že někteří soudcové jsou hlupáci v talárech.
Teď zde máme opět jeden zajímavý případ: tři sudičky Dýšková, Jackwerthová a Brzobohatá nebyly schopny rozpoznat nulitní část stanov SVJ. Jejich vadné rozhodnutí je v příkrém rozporu s českým právem.
Jde o zpackaný judikát Nejvyššího soudu 26 Cdo 3168/2023 ze dne 21.02.2024.
Soudkyně totiž začaly zmateně mudrovat nad jednou větou ve stanovách SVJ, upravující platnost hlasů při hlasování mimo zasedání (per rollam). Nulitní věta ve stanovách SVJ zní takto:
„Nedoručí-li člen Společenství vyjádření včas, platí, že s návrhem nesouhlasí.“
Tato část stanov je nepochybně nicotná hned třikrát: je nicotná podle 2012/89/§1/2, také je nicotná pro rozpor s 2012/89/§1212, věta první, a je nicotná pro rozpor s článkem 17 Listiny základních práv a svobod.
Prvořadým úkolem soudkyň bylo rozpoznat nicotnost (nulitnost) této části stanov. Na takovou nicotnou část stanov se hledí, jako by nebyla. V tom ovšem Dýšková, Jackwerthová a Brzobohatá mizerně selhaly. Prohlásily totiž tuto nicotnou část stanov za platnou a nadále z ní vycházely. Školácký omyl! Podívejme se co o takovém případu praví zákon, teorie i soudní praxe:
„Tato část stanov je nepochybně nicotná hned třikrát“ (Vložil wilda99, 13. Říjen 2025 – 14:46)
To tvrdí kdo? Nejvyšší soud? Justitianus? wilda99?
Stanovy platí, dokud soud nerozhodl o neplatnosti.
- § (bez ověření): „Stanovy platí, dokud soud nerozhodl o neplatnosti.“
Jste blb, který to pochopit neumí, nebo troll, který to pochopit nechce.
Stanovy jsou typické soukromoprávní ujednání a řídí se podle NOZ. Podle 2012/89/§1/2 platí, že
| „Zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.“ |
Porušení výslovného zákonného zákazu má za následek absolutní neplatnost příslušné části stanov. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout ex offo (z moci úřední), aniž by se strana musela neplatnosti dovolat.
Už jsem podrobně zdůvodnil (a Vy jste nepochopil), že stanovy porušují veřejný pořádek a jsou proto v dané části neplatné od samého počátku. Přečtěte si kogentní ustanovení § 1212/2, abyste se poučil co je třeba splnit k platnosti hlasování vlastníka jednotky:
| „K platnosti hlasování se vyžaduje vyjádření vlastníka jednotky s uvedením dne, měsíce a roku, kdy bylo učiněno, podepsané vlastní rukou na listině obsahující plné znění návrhu rozhodnutí.“ |
To platí jak pro vyjádření souhlasu s návrhem, tak i pro vyjádření nesouhlasu.
➡️ Absolutní neplatnost (nulitnost) znamená, že příslušné ustanovení stanov je neplatné ex tunc (od samého počátku). Nikdy nenabylo účinnosti, je nulitní. Není tedy pravdivé tvrzení, že by snad zakázané ustanovení mělo být platné „dokud soud nerozhodl o neplatnosti“.
Závěr: Diskutující § (bez ověření) je právní analfabet.
Justitianus
- Wilda: „Myslím že to není tak jednoduché jak popisuje Justitianus, tedy že by záleželo co si dohodne statutár (dokonce třeba diktátor Předseda SVJ mimo okruh členů SVJ).“
Wildo, proč lžete? Nikdy a nikde jsem nenapsal, že by záleželo na tom co si dohodne statutár.
Přečtěte si konečně NOZ! Zákon stanoví výčet záležitostí, o kterých rozhoduje nejvyšší orgán – shromáždění. Dále bude shromáždění rozhodovat i v dalších záležitostech určených zákonem, stanovami (§ 163, § 1208/h) nebo v těch záležitostech, které si shromáždění vyhradilo (§ 1208/h).
Statutárnímu orgánu (tedy Vámi zmíněnému předsedovi SVJ) zbývají k vlastnímu rozhodování pouze ty záležitosti, které stanovy, zákon, rozhodnutí shromáždění nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěřilo nejvyššímu orgánu SVJ.
- Wilda: „Správa je popsána v NV 366/203 Sb.“
Ale no tak, Vy brepto! NV 366/2013 Sb. je vadné a obsahuje zřejmé nesmysly, rozporné se zákonem. Už jsem o tom psal vícekrát: [1] [2] [3].
Nařízení vlády mimo jiné uvádí, že společnou částí domu je i sifon pod vanou, dřezem a pod umyvadlem v koupelně: [4] [5]. Nikdo to nebere vážně. Ale chcete-li, věřte tomuto nesmyslu.
Justitianus
Podle zákona je za správu domu odpovědné SVJ. Takže všichni. O odpovědnosti statutára zákon neříká nic.
- Vložil § (bez ověření): „O odpovědnosti statutára zákon neříká nic.“
Vy právní analfabete, zase píšete o záležitosti, o které nevíte vůbec nic. Neznáte občanský zákoník.
Podle § 159/1 NOZ platí pro odpovědnost statutára toto: „Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.“
Podle § 159/3 platí, že statutár odpovídá veškerým svým majetkem za škodu způsobenou právnické osobě, případně ručí i jejím věřitelům. Podle NOZ platí, že „[n]nenahradil-li člen voleného orgánu právnické osobě škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoli byl povinen škodu nahradit, ručí věřiteli právnické osoby za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel plnění na právnické osobě nemůže domoci“.
Justitianus
Poslední komentáře