Datovka

• … (bez ověření) tvrdí: „Zpráva v datové schránce se má za přijatou po 10ti dnech (…) od doručení.“

Hlupáku, neumíte ani opisovat ze zákona č. 300/2008 Sb.. Zpráva v datové schránce se má za doručenou po 10ti dnech od dodání.

Justitianus

Kdo je hlupák :-) II.ÚS 335/12 ze dne 15. 8. 2013 N 148/70 SbNU 377 K otázce doručování prostřednictvím veřejné datové sítě (datových schránek)

1. … není rozhodný ani prvotní okamžik odeslání datové zprávy, ani okamžik, kdy se do datové schránky soudu přihlásí oprávněná či pověřená osoba, nýbrž okamžik jejího dodání soudu, tj. rozhodující je údaj na doručence či potvrzení o zaslání datové zprávy o tom, kdy k dodání do datové schránky adresáta došlo, a nikoli až okamžik, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu, jelikož „není přijatelné, aby orgán veřejné moci (zde soud) vlastním postupem (zejména svým pasivním přístupem či nečinností – nepřihlášením oprávněné osoby do datové schránky) určil okamžik, kdy mu bude podání účastníka řízení předáno, tedy kdy z procesněprávního hlediska vyvolá účastníkem zamýšlené důsledky“

Člene 1, opsal jste zde část judikátu ÚS v záležitosti, o které zde vůbec nediskutujeme – adresátem byl přece orgán veřejné moci (soud). Doručování dokumentů orgánům veřejné moci prostřednictvím datové schránky se řídí vlastními pravidly. K tomu si můžete otevřít novou diskusi.

Zde se diskutuje pouze o doručování mezi osobami v soukromoprávní sféře (odesilatelem byla v tomto případě fyzická osoba – příjemce služeb a adresátem právnická osoba – poskytovatel služeb). To je odlišný případ.

Vaše citace z II.ÚS 335/12 tedy není přiléhavá a netýká se zde probírané problematiky.

Justitianus

Za běžných okolností (a běžného průběhu procesu) to tak platí, přesnou statistiku by možná mohl dát provozovatel ISDS, ale tipuji, že to bude 99% datových zpráv.

Ale jsou i drobné výjimky – v průběhu těch 10 dnů může dojít ke „zpětnému znepřístupnění“ datové schránky adresáta – pak zpráva bude v extra stavu „nedoručitelná“ (u nějaké nové zprávy to nenastane, protože při novém pokusu o poslání do té samé schránky zpráva neprojde kontrolami, je odmítnuta). Pokud se bavíme o schránce SVJ, tak toto zrovna nehrozí.

A pak „mimo systém“ je ještě možnost „neúčinnosti doručení“ zprávy (resp. i více zpráv za období), jen to třeba i zdůvodnit (ale když je někdo po úrazu / nehodě v kómatu na JIPce, tak se do datovky asi přihlašovat nebude…).

Píšete: Námitka doručovaná do vlastních rukou osobně nebo kurýrem je předložena v okamžiku, kdy adresát zásilku převzal, nebo odmítl převzít. Námitka odeslaná písemně prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb je předložena v okamžiku dojití podle § 570 NOZ (což je okamžik kdy se zásilka dostala do sféry dispozice adresáta a ten měl objektivní možnost seznámit se s jejím obsahem).

Jinde píšete: „… nebo – při uložení na poště – okamžikem kdy si ji adresát mohl vyzvednout poprvé.“ – to je celkem zajímavé, tato informace se totiž nikde neuvádí jako „datum dodání či doručení“ (v rámci sledování zásilky na poště je tam jen uveden status „Uložení zásilky – adresát nezastižen“, spolu s datem a poštou). Odkud toto plyne, resp. co má znamenat „kdy si ji adresát mohl vyzvednout poprvé“? Pokud to má být ten datum uložení zásilky na poště, co když je statutár / člen výboru v zahraničí například a tím pádem si doručované zásilky opravdu vyzvednout nemohl?

Protože, že pokud někdo své námitky pošle na SVJ doporučeně poštou – kde má „příjemce“ (člen výboru / statutár) lhůtu na vyzvednutí 15 dnů, ale může si ji prodloužit na 30 dnů (!) a vybere to až na 29 den, tak namítající nestihl své námitky uplatnit, tak? Pokud to myslíte vážně, tak pro všechna SVJ je toto ideální návod na to, jak se zbavit všech námitek vůči vyúčtování (zasílaných poštou), protože aby ji někdo podal hned na druhý den je celkem nereálné… Při tomto výkladu je pak lhůta na podání námitek (doporučeně poštou, s jistotou, aby „bylo doručeno“) 1 den. Při posílání datovkou pak ne 30 dnů, ale 20.

Nedáte zde návod na to, jak to udělat, pokud na statutára (SVJ) není telefonický (ani osobní) kontakt a chci podat námitku 9 dnů do konce lhůty, když podle vás vůbec nezáleží na datu podání? Zjevně mi pošta ani datovka nepomůže…

• Zdenek se ptá: „Jinde píšete: „… nebo – při uložení na poště – okamžikem kdy si ji adresát mohl vyzvednout poprvé.“ – to je celkem zajímavé, tato informace se totiž nikde neuvádí jako „datum dodání či doručení“ …“

To bude nejspíše proto, že zákon nepracuje v této záležitosti ani s pojmem „dodání“, ani s pojmem „doručení“. Zákon používá pojem „dojití“. Jste zřejmě velmi nepozorný čtenář – už jsem to přece citoval z § 570/2 NOZ, a pro Vás to opakuji:

„Právní jednání nepůsobí vůči osobě, která není plně svéprávná, dříve, než projev vůle DOJDE jejímu zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi.“

• Zdenek se ptá: „Odkud toto plyne, resp. co má znamenat „kdy si ji adresát mohl vyzvednout poprvé“?“

To plyne z konstantní judikatury; můžete si to vyhledat. Zásilka dojde adresátovi v den, kdy má objektivně možnost seznámit se s jejím obsahem. Má-li ukládací pošta zavřeno, okamžikem dojití je den a hodina kdy pošta otevře přepážky pro veřejnost. Je-li adresát v nemocnici nebo v zahraničí, tímto okamžikem je den a hodina kdy se mohl dostavit na svou doručovací adresu (a měl možnost zkontrolovat obsah své domovní schránky). Objektivní překážku je ovšem adresát povinen namítat, jinak se k ní nebude přihlížet.

• Zdenek se ptá: „kde má „příjemce“ (člen výboru / statutár) lhůtu na vyzvednutí 15 dnů, ale může si ji prodloužit na 30 dnů (!) a vybere to až na 29 den, tak namítající nestihl své námitky uplatnit, tak?“

Je zjevné, že v tom nemáte jasno. Dojití zásilky (písemnosti) adresátovi nenastává v okamžiku kdy si ji adresát skutečně vyzvedl!!! Fikce dojití zásilky podané k přepravě poskytovatelem poštovních služeb nastává v okamžiku, kdy si adresát mohl zásilku vyzvednout poprvé. Projev vůle nabývá právní účinnosti v okamžiku, kdy se dostane do sféry adresáta.

• Zdenek se ptá: „Nedáte zde návod na to, jak to udělat, pokud na statutára (SVJ) není telefonický (ani osobní) kontakt …“

Ne, nedám. Protože je naprosto bezvýznamné, zda na statutára je nebo není telefonický nebo osobní kontakt. Námitka se adresuje – jak známo – poskytovateli služeb (2013/67/§8/2).

• Zdenek se ptá: „… chci podat námitku 9 dnů do konce lhůty, když podle vás vůbec nezáleží na datu podání?“

Ne, při posuzování dojití písemnosti vůbec nezáleží na datu podání (kromě případu podle § 573 NOZ). Vy si přece sám volíte způsob doručení. Tedy je pouze na Vás, abyste si vybral takový doručovací způsob, aby Vaše námitka byla uplatněna včas.
Příklad: Použijete kurýra, kterému svěříte písemnost k doručení do Plavecké ulice v Ústí nad Labem. Váš kurýr převezme písemnost, odjede říční lodí do Hamburku, zpět proti proudu Labe připluje za 8 týdnů a písemnost doručí adresátovi. Myslíte, že byste uspěl s tvrzením, že jste námitku uplatnil včas, když jste ji podal k přepravě o 8 týdnů dříve? 

Justitianus

Vaše odpovědi by byli o dost lepší, pokud byste zbytečně nebazíroval na detailech, když mnoho z nich sám (předtím uvádíte). Příklad: můj dotaz „Nedáte zde návod na to, jak to udělat, pokud na statutára (SVJ) není telefonický (ani osobní) kontakt“, vaše odpověď: „Ne, nedám. Protože je naprosto bezvýznamné, zda na statutára je nebo není telefonický nebo osobní kontakt. Námitka se adresuje – jak známo – poskytovateli služeb.“. Poskytovatel služeb, který doručil vyúčtování, je SVJ… Přitom sám uvádíte, že SVJ (obecně právnická osoba) přece „nemá ručičky a nožičky“ a tedy jedná za ni nějaká fyzická osoba (řekněme statutár). Tak je snad jasné, proč jsem se ptal tak jak jsem se ptal (osobní kontakt na ústní sdělení námitky na PO asi jinak neexistuje a když je na PO uveden telefonický kontakt /který také není povinný/, tak také to zvedne nějaká FO…).

Ale k podstatnějším věcem. „Zásilka dojde adresátovi v den, kdy má objektivně možnost seznámit se s jejím obsahem.“ – to bude celkem zásadní. Pokud vím, neexistuje žádný celostátně účinný právní předpis, který nutí statutára (SVJ) být neustále dostupný na adrese (sídla) daného SVJ. Zejména pro SVJ, které mají (profesionálního) externího předsedu SVJ, který v domě nebydlí a nezdržuje se, to bude obvyklý jev. A teď je otázka, co vše je tou „objektivní překážkou“ (nevidím rozdíl mezi zahraničím a pobytem „v jiném místě“), resp. povím to jinak – pokud statutár nebude ochoten námitky řešit, zajisté bude namítat a argumentovat nějakou překážkou doručení (a tedy že namítající „nestihl lhůtu“ k podání námitky) – a je pak na namítajícím, aby to nějak řešil (a kromě žaloby asi moc jiných možností není).

„Při posuzování dojití písemnosti vůbec nezáleží na datu podání. Vy si přece sám volíte způsob doručení. Tedy je pouze na Vás, abyste si vybral takový doručovací způsob, aby Vaše námitka byla uplatněna včas.“ – to sice zní hezky, ale taky neznám okolnosti, které ovlivňují toto doručení („uplatnění námitek“) a ani na ně nemám žádný vliv. To celkem vylučuje poštu a z prokazatelných způsobů doručení toho moc nezbývá.

Takže to zkusím shrnout trochu jinak. Jestliže má námitce datovku, tak nech námitky pošle na SVJ datovkou a to do 20 dne od doručení vyúčtování, to je asi jediný prokazatelný způsob jak stihnout stanovené termíny. Jinak záleží jen na tom, zda statutár vašeho SVJ „chce řešit“ případné námitky a bude akceptovat podání, které učiníte „do 30 dnů od doručení vyúčtování“ (je to na něm, i když to neřeší žádný celostátně účinný právní předpis). Protože pokud ne, tak má celkem dost možností, jak se tomu „vyhnout“ (nejdu je do detailů popisovat, ať někomu nedávam návod).

Proto jsem se také ptal na to, jak podat námitku (před koncem lhůty) tak, aby nemohla být zpochybněna. Vidím, že takový návod vlastně ani není. Na druhou stranu, návodů pro statutáry, jak námitky neřešit (pokud je řešit nechtějí), bych měl celkem dost… jen se mi takový přístup příčí.

Ja sám jsem žil v tom, že „stačí“, pokud námitky podám (pošlu) do 30 dnů od doručení vyúčtování, teď vidím, že je to jen 20 a výhradně datovkou. No hezky.

• Zdeno (bez ověření): „Vaše odpovědi by byli o dost lepší, pokud byste zbytečně nebazíroval na detailech … Přitom sám uvádíte, že SVJ (obecně právnická osoba) přece „nemá ručičky a nožičky“ a tedy jedná za ni nějaká fyzická osoba (řekněme statutár).“

Snad jste nepochopil co jsem napsal. To, co nazýváte „bazírování na detailech“ je právě podstatné.

Chcete, aby námitka byla doručena poskytovateli služeb (SVJ). A to za situace, kdy neznáte „telefonický (ani osobní) kontakt“ na Frantu Vomáčku, který je fyzickou osobou zastupující SVJ navenek.

• Telefon nepotřebujete. Není pro tyto účely použitelný – telefonem nelze doručit písemnost.
• Jak sám píšete: nevíte jak Frantu Vomáčku zkontaktovat. Takže nevíte kdy a kde může být zastižen, abyste mu předal do vlastních rukou písemnost určenou poskytovateli služeb (SVJ).

Zbývá tedy možnost, kterou jsem zde už poradil: Znáte jistě ID datové schránky a adresu sídla poskytovatele služeb (SVJ) – a to je vše, co k doručení potřebujete. Můžete si vybrat mezi odesláním přes datovou schránku a odesláním prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Proč byste tedy měl za těchto okolností uvažovat o nedosažitelném Frantovi Vomáčkovi???

Justitianus

SVJ je nepochybně osobou, která není plně svéprávná…

Já se domnívám, že každá osoba je svéprávná do doby, než o její (ne)svéprávnosti rozhodne soud. Ale možná mně něco uniklo.

Zdenku, nejspíš nerozumíte pojmům jednoduchého práva. SVJ je nepochybně osoba s omezenou právní způsobilostí (omezenou svéprávností). K tomu ovšem není zapotřebí rozhodnutí soudu, protože je to uvedeno přímo v zákoně:
v ZoVB (1994/72/§9/1)
v NOZ (2012/89/§1194/1)

Potvrdily to soudy v mnoha svých rozhodnutích a jejich judikatura je konstantní. Namátkou uvádím: Nejvyšší správní soud v 1 As 38/2011–146, Nejvyšší soud v 26 Cdo 5610/2015, 26 Cdo 1301/2019, 26 Cdo 854/2022, Městský soud v Praze 65 Cm 99/2023, atd.

Justitianus

Pane Justitiane, kde přesně (rozhodnutí, strana, řádek) soudy napsaly, že SVJ není plně svéprávné? Odkud to opisujete?

Omezená svéprávnost SVJ vychází přímo z občanského zákoníku a to z věty „při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem.“, jež je uvedena v § 1194 odst. 1. Pro neprávníky: pokud jedná mimo svůj účel (mimo zajištění správy domu a pozemku), je SVJ nesvéprávné a taková jednání jsou neplatná. Pojem správa domu a pozemku je uveden v § 1189 odst. 1.

Omezená svéprávnost SVJ je obecně známkou skutečností, neboť se kolem ní už točila spousta soudních sporů.

Soudím, že právní zůsobilost SVJ podle § 1194/1 (její rozsah) a svéprávnost podle § 15/2 jsou 2 kategorie na sobě nezávislé.

Není žádný důvod k tomu, aby SVJ v rozsahu své omezené právní působnosti nebylo zcela svéprávné.

• Zdenek 22 napsal: „Není žádný důvod k tomu, aby SVJ v rozsahu své omezené právní působnosti nebylo zcela svéprávné.“

Zdenku, právní teoretici si myslí něco jiného než Vy. Jestliže se domníváte, že SVJ je „zcela svéprávnou osobou“, uveďte mi tedy alespoň jednu jedinou smlouvu, kterou některé z 66000 SVJ uzavřelo s kýmkoliv bez toho, aby bylo povinně zastoupeno statutárem nebo opatrovníkem.

NOZ říká jasně:

Víme, že právnická osoba (včetně SVJ) nemůže sama právně jednat, protože nemá očička, ouška, nožičky ani ručičky. (Ostatně nemá ani mozeček, kterým by přijímala vlastní rozhodnutí, ani vlastní vůli.) Je vždy a bez výjimky povinně zastupována svými statutáry, procesním opatrovníkem, nebo hmotněprávním opatrovníkem.

„Právní jednání nepůsobí vůči osobě, která není plně svéprávná, dříve, než projev vůle dojde jejímu zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi.“

Obiter dictum:
Právní teoretici jsou toho názoru, že právnická osoba nemá svéprávnost omezenou, nýbrž že nemá svéprávnost ŽÁDNOU. Chcete-li, Zdenku, běžte a polemizujte s nimi. Jistě je Váš názor zaujme.

K závěru, že právnická osoba svéprávnost nemá, srov. shodně též např.:

• HAVEL, B. Komentář k § 20. In: MELZER, F. – TÉGL, P. a kol. Občanský zákoník: velký komentář. Svazek I, § 1–117. Praha: Leges, 2013, s. 272
• LAVICKÝ, P. Rozum a vědomost či pochybnost [Komentář k § 4]. In: LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I: obecná část (§ 1–654): komentář. Praha: C. H. Beck, 2014
• BERAN K., Osoba jako personifikovaná jednota zájmů, s. 16–20

Justitianus

„Omezená svéprávnost SVJ je obecně známkou skutečností“ (Vložil Petr registrovaný, 8. Červen 2026 – 14:44)

Pane Petře, kde přesně (rozhodnutí, strana, řádek) soudy napsaly, že SVJ není plně svéprávné? Odkud to opisujete?

Odkud to opisujete, pane Nechápavý?

Nechápavý já též nerozumím odpovědi Justina. SVJ není SOUKROMÁ osoba, ale právnická. Zákon č. 67/2013 Sb. § 8 odst. 2: Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb do 30 dnů od doručení vyúčtování. Vyúčtování bylo zasláno 30.4.2026 a 29. 5.2026 byly SVJ předloženy námitky. Že si je převzal z datové schránky až 5.6.2026 je jeho chyba.

Sám to tam kopírujete (§ 18a (3)) a pak napíšete, že byla doručena po uplynutí lhůty, vy jste opravdu jen právní teoretik… V dotazu je pouze informace „SVJ zprávu převzalo až 36. den.“, o odeslání a dodání do schránky ani slovo, ale z toho, co je tam uvedeno se dá odvodit, že to bylo odesláno (a tedy i dodáno) mnohem dříve, než do stanovené lhůty 30 dnů, jen to statutár nepřevzal…

Jak fungují datovky (IS DS) – datová zpráva je dodána do schránky příjemce „obratem“, obvykle do několika sekund po odeslání (záleží víceméně jen na zatížení systému). Stav zprávy (technicky v atributu dmMessageStatus, který je k dispozici např. v API v různých seznamech správ, např. v seznamu odeslaných v „GetListOfSen­tMessages“) se nastaví na hodnotu 4 – „zpráva dodána do schránky adresáta (zapsán čas dodání)“.

Příčetný příjemce má navíc zapnutou e-mailovou notifikaci, která je v okamžiku dodání zprávy do schránky generována – a tedy ví, že mu tam něco přišlo (pokud nemá a ani se do schránky nepřihlašuje pravidelně, je to celkem velká nezodpovědnost).

Datová zpráva je pak „doručena“ přihlášením oprávněného uživatele schránky /odst. (2) § 18a – „stav“ zprávy je nastaven na 6 – „osoba oprávněná číst tuto zprávu se přihlásila – došlá zpráva byla doručena“/ , NEBO, pokud se nikdo nepřihlásí do 10 dnů od dodání zprávy do schránky, tak po těchto 10 dnech /odst. (3) § 18a – stav zprávy je nastaven na 5 – „uplynulo 10 dní od dodání datové zprávy, která dosud nebyla doručena přihlášením“/.

Ze stavu 5 může správa přejít do stavu 6 po přihlášení uživatele. V API při základních přehledech je to drobný problém, tam je typicky jen poslední stav, ALE – v uživatelském prostředí datových schránek je i detail doručenky a tam je vidět i jednotlivé změny. V tomto případě tam bude něco ve stylu (konkrétní podobný případ, stavy tam zobrazované jsou odlišné od „technických“ stavů v dokumentaci, ale zase je to i s delším vysvětlujícím textem pro uživatele):

27.4.2026 v 20:3­6:25 : EV0: Datová zpráva byla podána.

27.4.2026 v 20:3­6:25 : EV5: Datová zpráva byla dodána do datové schránky příjemce.

7.5.2026 v 23:59:59 : EV2: Uplynulo 10 dnů od dodání datové zprávy do datové schránky příjemce, aniž by se do schránky přihlásila osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu (dle § 18a, odst. 3, zákona č. 300/2008 Sb., v platném znění). Zpráva byla označena jako doručená fikcí. Připadl-li 10. den na sobotu, neděli nebo svátek, nastalo doručení nejbližší následující pracovní den.

25.5.2026 v 11:0­6:20 : EV11: Přihlásila se oprávněná osoba ve smyslu § 8, odst. 1 až 4 zákona č. 300/2008 Sb., v platném znění. Datová zpráva je nyní doručena. Případné dřívější datum doručení fikcí není dotčeno.

Pro tazatele – přihlašte se do datovky, zobrazte si detail doručenky (resp. si ji stáhněte jako PDF nebo ZFO) a s tímto se dá dále „prokazovat“ doručení ve lhůtě vůči SVJ …

Justine už vím, že si vedle jak ta jedle. Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů pouze definuje, kdy je dokument doručen (náhradní doručení). Doručenka je důkazem o zaslání dokumentu a pouze na základě této doručenky lze zjistit, zda bylo zasláno v požadovaném termínu. Přesto přeji pěkný den

Pokud SVJ byla reklamace zaslána do 30 dnů, nic není zmeškáno, lhůta byla splněna. Zák. č. 300/2000 Sb. § 18a řeší nepřihlášení do DS, nikoliv datum odeslání zprávy. Jediným důkazem o odeslání zprávy je elektronická doručenka, ta uvádí přesný čas odeslání reklamace. Radím řádně uschovat.

Mám i odpověď od někoho, co se vyzná lépe než Justin: Pokud datum odeslání Vaší zprávy odpovídá podmínce reagování do 30 dnů, jste v pohodě. Kdy otevře příjemce zprávu v DS nemá vliv na Vaši povinnost reagovat do 30 dnů. Datem příjmu zprávy otevírá načítání termínu pro reakci příjemce zprávy.