Vložil Justitianus, 8. Červen 2026 - 7:30

Vidím, že se zde sešly samé vadné a nepodložené názory. Lidská hloupost je nekonečná. Je však třeba proti ní bojovat, jinak by zaplavila svět.

Obecná právní úprava je obsažena v NOZ:

89/2012 Sb.
§ 570

(1) Právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

(2) Právní jednání nepůsobí vůči osobě, která není plně svéprávná, dříve, než projev vůle dojde jejímu zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi. Sleduje-li se však právním jednáním poskytnout takové osobě jen právní výhodu, působí právní jednání již od okamžiku, kdy je učiněno vůči této osobě.

(1) SVJ je nepochybně osobou, která není plně svéprávná; proto za ni jednají členové statutárního orgánu (popřípadě jiné pověřené osoby). Má-li projev vůle působit vůči SVJ, musí dojít některé ze zastupujících osob.

(2) Zároveň platí, že námitka ke způsobu a obsahu vyúčtování podle § 8/2 zákona č. 67/2013 Sb. zpravidla nemá za cíl poskytnout právnické osobě SVJ „jen právní výhodu“ [1]; proto se neuplatní zákonná výjimka, podle které by právní jednání příjemce služeb působilo již od okamžiku kdy bylo učiněno.

(3) Pojem „dodání“ (do datové schránky) podle zákona č. 300/2008 Sb. není obsahově totožný s pojmem „dojití“ podle § 570 zákona č. 89/2012 Sb., ani s pojmem „předložení“ podle § 8/2 zákona č. 67/2013 Sb..

➡️ Z uvedeného plyne, že námitka, dodaná do datové schránky SVJ, dojde této právnické osobě teprve v okamžiku, kdy dokument dojde jejímu zákonnému zástupci. Teprve tímto okamžikem je námitka předložena poskytovateli služeb. Ani odeslání, ani dodání datové zprávy není předložením námitky [2].



☀ §§§ (bez ověření) napsal: „Pokud datum odeslání Vaší zprávy odpovídá podmínce reagování do 30 dnů, jste v pohodě.“
To je nesmysl. Neplatí to ani v soukromoprávní sféře (§ 18a), ani ve veřejnoprávní sféře (§ 17, § 18). Pokud trváte na Vašem nepodloženém tvrzení, prosím citujte k tomu celostátně účinný právní předpis.

☀ §§§ (bez ověření) napsal: „Datem příjmu zprávy otevírá načítání termínu pro reakci příjemce zprávy.“
Bezvýznamné!!! Zde neřešíme žádnou reakci na datovou zprávu – tazatel se na nic takového neptal, ani taková situace nenastala. Ostatně v prostředí datových schránek neexistuje žádný „příjem“ datové zprávy. Zpráva je podle § 18a zákona o elektronických úkonech odeslána, následně dodána do datové schránky adresáta a doručena adresátovi. Zákon se však nezmiňuje o žádném „příjmu“, ba ani o průjmu, nájmu, zájmu či dojmu. Zdroj, ze kterého opisuje §§§ (bez ověření), je zřejmě nějaký právní analfabet, který neumí ani použít správné pojmy.

☀ §§§ (bez ověření) napsal: „SVJ není SOUKROMÁ osoba, ale právnická.“
Pletete si pojmy. Je to směšné a vyřazuje Vás to z vážně vedené diskuse. SVJ je samozřejmě „soukromá“ osoba (správně osoba soukromého práva). Při tom je bezvýznamné, že jde zároveň i o osobu právnickou: Podle ustanovení § 18a/1 zákona o elektronických úkonech totiž platí stejná pravidla pro fyzické osoby, podnikající fyzické osoby i právnické osoby. Pobavil jste, dávám malé plus.

☀ §§§ (bez ověření) napsal: „29. 5.2026 byly SVJ předloženy námitky.“
Jak to můžete vědět? Tazatel nic takového neuvedl. Jasně napsal v úvodním příspěvku, že námitky byly předloženy (doručeny poskytovateli služeb) 36 dnů po doručení vyúčtování, tedy šest dnů po zákonném termínu.

☀ Nechápavý (bez ověření) napsal: „SVJ se do datovky přihlásilo 36. den od předání vyúčtování.“
Kecy. Tazatel netvrdil, že k dojití datové zprávy došlo přihlášením oprávněné osoby podle § 18/2. Takové tvrzení je fantazie pana Nechápavého. Mohlo se přece jednat o fikci doručení podle § 18/3 zákona. Ostatně – způsob dojití datové zprávy je pro úvodní dotaz bezvýznamný.

☀ Nechápavý (bez ověření) napsal: „Přihlašovat se do datovky minimálně po 36 dnech, ještě k tomu když běží lhůty na reklamace je prasárna.“
Kecy. Tazatel netvrdil, že by se do datovky SVJ nikdo nepřihlásil minimálně po 36 dnů. Takové tvrzení je fantazie pana Nechápavého. Ostatně – doba mezi dvěma přihlášeními oprávněné osoby je pro úvodní dotaz naprosto bezvýznamná.

☀ Doručenka (bez ověření) napsala: „Pokud SVJ byla reklamace zaslána do 30 dnů, nic není zmeškáno, lhůta byla splněna.“
Totální nesmysl. Zákon č. 67/2013 Sb. říká něco zcela jiného, cituji: „Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb do 30 dnů od doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1.“ Předložení námitky nastává teprve v okamžiku, kdy se o ní poskytovatel služeb dozví. Tímto okamžikem je okamžik dojití námitky zástupci SVJ. Nikoliv okamžik odeslání námitky příjemcem služeb! Pokud trváte na Vašem nepodloženém tvrzení, prosím citujte k tomu celostátně účinný právní předpis.

☀ Doručenka (bez ověření) napsala: „Jediným důkazem o odeslání zprávy je elektronická doručenka, ta uvádí přesný čas odeslání reklamace.“
Bezvýznamné tvrzení. Nikdo přece nezpochybňuje, že datová zpráva byla odeslána! Čas odeslání je ovšem naprosto bezvýznamný pro určení okamžiku dojití právnické osobě SVJ. (Mimochodem, elektronická doručenka není jediným důkazem o odeslání zprávy. Důkazem mohou být i elektronické záznamy generované v systému datových schránek a archivované provozovatelem systému podle § 20/1 zákona o elektronických úkonech.)

☀ Datovka (bez ověření) napsala: „Doručenka je důkazem o zaslání dokumentu a pouze na základě této doručenky lze zjistit, zda bylo zasláno v požadovaném termínu.“
Bezvýznamné tvrzení. Zde vůbec nejde o „zaslání“ a neexistuje žádný „požadovaný termín“. Rozhodující je pouze okamžik předložení námitky poskytovateli služeb. Námitka odeslaná prostřednictvím datové schránky dojde právnické osobě SVJ v okamžiku jejího doručení, bez ohledu na termín odeslání datové zprávy (§ 18a/2, § 18a/3). Tím je námitka předložena poskytovateli služeb podle zákona č. 67/2013 Sb.. Pokud trváte na Vašem nepodloženém tvrzení, prosím citujte k tomu celostátně účinný právní předpis, nebo judikát NS, NSS, nebo ÚS.

☀ Vložil (bez ověření) napsal: „Předpokládám, že jste reklamaci do datovky odeslala ve lhůtě do 30ti dní od předání vyúčtování.“
To je ovšem bezvýznamné. Můžete předpokládat cokoliv je Vám libo, ale právní skutečností je, že námitka byla uplatněna (došla poskytovateli služeb) po lhůtě – 36 dnů po doručení vyúčtování příjemci služeb. Z toho je třeba vyjít.

Justitianus


  • Poznámka 1: Jde ovšem jen o teoretický případ. Ještě jsem se nesetkal s tím, že by příjemce služeb namítal, že jeho nedoplatek má být vyšší, než je uvedeno ve vyúčtování služeb, případně že se mu má vrátit nižší přeplatek. 
  • Poznámka 2: Jen pro úplnost uvádím, že námitka učiněná ústně (i telefonicky) je předložena v okamžiku kdy je sdělena druhé straně. Námitka doručovaná do vlastních rukou osobně nebo kurýrem je předložena v okamžiku, kdy adresát zásilku převzal, nebo odmítl převzít. Námitka odeslaná písemně prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb je předložena v okamžiku dojití podle § 570 NOZ (což je okamžik kdy se zásilka dostala do sféry dispozice adresáta a ten měl objektivní možnost seznámit se s jejím obsahem). Námitka odeslaná právnické osobě prostřednictvím systému datových schránek je předložena v okamžiku doručení datové zprávy (což je okamžik kdy se do datové schránky přihlásila oprávněná fyzická osoba, nebo okamžik uplynutí lhůty 10 dnů ode dne, kdy dokument byl dodán do datové schránky). 

Odpovědět příspěvkem do diskuse

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
Tato informace bude zobrazena.
Diskuse je moderovaná - neslušné příspěvky, příspěvky mimo téma apod. mohou být odstraněny.