• Zdenek se ptá: „Jinde píšete: „… nebo – při uložení na poště – okamžikem kdy si ji adresát mohl vyzvednout poprvé.“ – to je celkem zajímavé, tato informace se totiž nikde neuvádí jako „datum dodání či doručení“ …“

To bude nejspíše proto, že zákon nepracuje v této záležitosti ani s pojmem „dodání“, ani s pojmem „doručení“. Zákon používá pojem „dojití“. Jste zřejmě velmi nepozorný čtenář – už jsem to přece citoval z § 570/2 NOZ, a pro Vás to opakuji:

„Právní jednání nepůsobí vůči osobě, která není plně svéprávná, dříve, než projev vůle DOJDE jejímu zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi.“

• Zdenek se ptá: „Odkud toto plyne, resp. co má znamenat „kdy si ji adresát mohl vyzvednout poprvé“?“

To plyne z konstantní judikatury; můžete si to vyhledat. Zásilka dojde adresátovi v den, kdy má objektivně možnost seznámit se s jejím obsahem. Má-li ukládací pošta zavřeno, okamžikem dojití je den a hodina kdy pošta otevře přepážky pro veřejnost. Je-li adresát v nemocnici nebo v zahraničí, tímto okamžikem je den a hodina kdy se mohl dostavit na svou doručovací adresu (a měl možnost zkontrolovat obsah své domovní schránky). Objektivní překážku je ovšem adresát povinen namítat, jinak se k ní nebude přihlížet.

• Zdenek se ptá: „kde má „příjemce“ (člen výboru / statutár) lhůtu na vyzvednutí 15 dnů, ale může si ji prodloužit na 30 dnů (!) a vybere to až na 29 den, tak namítající nestihl své námitky uplatnit, tak?“

Je zjevné, že v tom nemáte jasno. Dojití zásilky (písemnosti) adresátovi nenastává v okamžiku kdy si ji adresát skutečně vyzvedl!!! Fikce dojití zásilky podané k přepravě poskytovatelem poštovních služeb nastává v okamžiku, kdy si adresát mohl zásilku vyzvednout poprvé. Projev vůle nabývá právní účinnosti v okamžiku, kdy se dostane do sféry adresáta.

• Zdenek se ptá: „Nedáte zde návod na to, jak to udělat, pokud na statutára (SVJ) není telefonický (ani osobní) kontakt …“

Ne, nedám. Protože je naprosto bezvýznamné, zda na statutára je nebo není telefonický nebo osobní kontakt. Námitka se adresuje – jak známo – poskytovateli služeb (2013/67/§8/2).

• Zdenek se ptá: „… chci podat námitku 9 dnů do konce lhůty, když podle vás vůbec nezáleží na datu podání?“

Ne, při posuzování dojití písemnosti vůbec nezáleží na datu podání (kromě případu podle § 573 NOZ). Vy si přece sám volíte způsob doručení. Tedy je pouze na Vás, abyste si vybral takový doručovací způsob, aby Vaše námitka byla uplatněna včas.
Příklad: Použijete kurýra, kterému svěříte písemnost k doručení do Plavecké ulice v Ústí nad Labem. Váš kurýr převezme písemnost, odjede říční lodí do Hamburku, zpět proti proudu Labe připluje za 8 týdnů a písemnost doručí adresátovi. Myslíte, že byste uspěl s tvrzením, že jste námitku uplatnil včas, když jste ji podal k přepravě o 8 týdnů dříve? 

Justitianus