Statutární orgán

Napsal jste:

„Ve stanovách máte vadné a směšně pomotané ustanovení XII, odstavce 6 a 7. Vy hlupáci nejste schopni rozpoznat co je správa domu, co je poskytování služeb, a co je vlastní správa SVJ.“

Vámi označené ustanovení XII ve stanovách za vadné a směšně pomotané je přesně opsané z NV č. 366/2013 Sb. §§ 8 a 10. Dosud žádný soud NV č. 366/2013 Sb. nezpochybnil, takže označování vlastníků a předsedy SVJ za hlupáky je nepatřičné.

• Lukáš. (bez ověření): „Vámi označené ustanovení XII ve stanovách za vadné a směšně pomotané je přesně opsané z NV č. 366/2013 Sb. §§ 8 a 10.“

To je přece dobře známo. Pokoušíte se objevovat Ameriku? Hlupáci ministerští úředníci ten nesmysl napsali, hlupáci v české vládě ten nesmysl schválili, a zase jiní hlupáci – včetně Vás – ty nesmysly dokola opisují, dumají nad nimi a snad tomu i naivně věří. Ano, označuji vás za HLUPÁKY, a to právem.

Fakt jste tak hloupý, že za náklad týkající se správy domu považujete „stanovení záloh na úhrady cen služeb a jejich vyúčtování a vypořádání“ (2013/366/§ 8/b)? Vždyť to je nesmyslné tvrzení! Jde o zcela odlišnou činnost, podle jiného zákona (2013/67), má odlišný obsah, odlišná pravidla, a hlavně odlišný způsob rozúčtování nákladů nežli správa domu a pozemku.

Stejná pitomost je zopakována v 2013/366/§10/b, když za náklady správy domu jsou nesprávně označeny činnosti podle § 1181, týkající se výhradně služeb („zajištění dodávek služeb spojených s užíváním společných částí a spojených s užíváním jednotek“).

A do třetice totéž: Nesmyslem je v § 17/b, kde jsou mezi náklady vlastní správy opět chybně uvedeny náklady na služby: „náklady na rozúčtování a vyúčtování plnění spojených s užíváním jednotek, včetně provedení odečtů hodnot z poměrových měřidel spotřeby vody a ze zařízení sloužících k rozúčtování nákladů na teplo“. To vše jsou samozřejmě náklady na poskytování služeb spojených s užíváním bytů podle zákona o službách.

Nařízení vlády tedy zmiňuje TŘIKRÁT TOTÉŽ, ve TŘECH RŮZNÝCH USTANOVENÍCH právního předpisu, pokaždé pod JINÝM označením a v JINÉ skupině nákladů. Ale nikdy to nezařazuje správně tam, kam tyto náklady skutečně patří! Pokud někdo chce důkaz o hlouposti autorů NV i hlouposti členů Rusnokovy vlády, zde jej má jako na dlani.

Dále: Jen hlupák může věřit, že mezi náklady na správu domu a pozemku patří „vedení účetnictví, zpracování a předložení daňových přiznání, řádné hospodaření s finančními prostředky, vedení seznamu členů společenství vlastníků jednotek“. Toto jsou typické náklady na vlastní správu právnické osoby, řídí se podle jiné normy NOZ, a tento náklad se má – podle NOZ[1] – rozúčtovat zcela jinak nežli náklad na správu domu a pozemku (2012/89/§1180/2).

Dále: Jen hlupák by souhlasil s tím, aby odměny statutárům za správu domu a pozemku byly hrazeny stejnou částkou na jednotku. Vždyť SVJ a statutáři spravují každému vlastníkovi jednotky majetek odlišné hodnoty (ktera je vyjádřena spoluvlastnickým podílem).

Další nesmysl je v § 17/e: „náklady spojené s poskytováním právních služeb týkajících se správy domu a pozemku“ patří samozřejmě – už podle označení – jedině do nákladů na správu domu a pozemku[2], nikoliv pod náklady na vlastní správu právnické osoby!

Protizákonným nesmyslem jsou i další tvrzení, obsažená ve vadném nařízení vlády. Napřiklad tvrzení obsažené v § 11 je v rozporu se zákonem: „Osoba odpovědná za správu domu a pozemku je oprávněna, určí-li tak shromáždění vlastníků jednotek, uzavřít nebo měnit smlouvu s osobou, která má zajišťovat některé činnosti správy domu a pozemku.“ Při tom ustanovení § 1208 NOZ stanoví jednoznačně, že rozhodnutí shromáždění je nutné pouze k „určení osoby, která má zajišťovat některé činnosti správy domu a pozemku, a rozhodnutí o její změně“. Obsah smlouvy s touto osobou je však plně v kompetenci statutárního orgánu.

Hlupáci toto nařízení vlády vytvořili, jiní hlupáci je schválili, a další hlupáci tomu právnímu paskvilu bezmezně věří.

Justitianus

Poznámka [1]: Podotýkám, že ZoVB neznal toto naprosto zbytečné dělení nákladů na dvě odlišné hromádky: na správu domu (§ 1180/1) a na vlastní správu právnické osoby SVJ (§ 1180/2). To je jedna z nelogických zbytečností, které si vymyslel profesor Eliáš, svéhlavý autor nového občanského zákoníku. My ostatní víme už dávno, že hlavní činností SVJ je zajišťovat správu cizího majetku, a SVJ by za to mělo být placeno jednoduše a pouze jediným způsobem: podle spoluvlastnických podílů. 

Poznámka [2]: Stejnou částkou na jednotku (podle zbytečného § 1180/2) by se mohly rozúčtovat snad jen náklady na spory, které SVJ vede v záležitostech vlastní správy právnické osoby SVJ. To jsou spory o obsazení orgánů právnické osoby a o plnění povinností vůči orgánům státu. Vše ostatní je možno podřadit pod záležitosti správy cizího majetku (správu domu a pozemku) – a tyto náklady se samozřejmě vždy hradí podle spoluvlastnických podílů, z příspěvků na správu domu a pozemku. 

Justitiane, vy tady opakujete do úplného zblbnutí svoji mantru o nákladech rozúčtování služeb a o hlupácích. Problém je ale v tom, že v okamžiku kdy se provádí rozúčtování služeb náklad za toto rozúčtování není znám. Pokud tedy není nulový.
Nejjednodušší je, pokud, nějaký správce který současně provádí rozúčtování služeb, rozpočítá náklad do svého platu, nebo pravidelných měsíčních faktur a to rozúčtování dělá formálně „zadáčo“ tak je celá tato diskuze zbytečná.
Většinou to funguje ale tak, že v okamžiku, kdy se provádí vyúčtování není náklad za toto vyúčtování znám. Fakturu dostanete s nějakým zpožděním až po jeho zpracování a rozeslání vyúčtování vlastníkům. Samozřejmě můžete tento náklad odhadnout, dokonce většinou i se 100% přesností, ale to už je na jinou diskuzi. V tom případě je nejjednodušší využít „hloupost“ našich zákonodárců a náklad na rozúčtování do nákladu na služby nezařazovat do toho rozúčtování a zařadit jej jinam. Co takhle do nákladů na správu? Zákon to umožňuje, tak proč si to nezjednodušit?
Vy si tu klidně mudrujte o hlouposti zákonodárců, když vám po přináší nějaký zvrácený pocit uspokojení a někteří jiní toho využijí a tento problematický náklad zařadí, kam potřebují.
A to se ještě nebavíme o nákladu na rozúčtování dalších služeb a rozeslání toho vyúčtování. Máte jednu položku a chce se vám ji dělit na jednotlivé položky? ( teplo, výtah, úklid, voda, odpady ......atd, atd…) Mě teda ne. A u vyúčtování TUV ten náklad na rozúčtování přičtete k nákladu na ohřev, nebo nákladu na vodu? Nebo to mezi obojí poměrně rozdělíte? To by bylo nejsprávnější. Můžete teda poradit jak to prakticky dělat, abyste byl právě vy spokojen? V tom případě uveřejněte kuchařku. Ja se ale přiznám, že ji nepoužiji, život si usnadním a klidně to dám do nákladů na správu.
Takže mi celá tato diskuze a vaše litanie připadají zbytečné a jejich účelem je jenom zase někoho nazvat blbem.

• Krupp: „Většinou to funguje ale tak, že v okamžiku, kdy se provádí vyúčtování není náklad za toto vyúčtování znám. Fakturu dostanete s nějakým zpožděním až po jeho zpracování a rozeslání vyúčtování vlastníkům.“

No a? To co píšete jsou jen výmluvy. Odečty jsou ukončeny čtyři měsíce před doručením vyúčtování. Částka za odečty je tedy známa. Samotné vyúčtování je zpravidla naceněné pevnou částkou na každého příjemce služby – a nelžete, že tomu tak není.

• Krupp: "V tom případě je nejjednodušší využít „hloupost“ našich zákonodárců a náklad na rozúčtování do nákladu na služby nezařazovat do toho rozúčtování a zařadit jej jinam. Co takhle do nákladů na správu? Zákon to umožňuje …

To jsou zase kecy. Zákon nic takového neumožňuje. Náklad na služby podle zákona č. 67/2013 Sb. je nákladem na služby podle zákona č. 67/2013 Sb.. Pokud se domníváte opak, citujte celostátně účinný právní předpis, který by umožňoval páchat podvod, ke kterému zde radíte.

Už jsem to vysvětlil třikrát, pro Vás tedy počtvrté: Řekněme, že v domě je 12 bytů a čtyři nebytové prostory, jejichž vlastníci neodebírají služby „centralizované poskytování teplé vody“, ani „dodávka vody a odvádění odpadních vod“. Vy jim tedy chcete naúčtovat podíl na nákladech služeb, které vůbec nepřijímají. Prosím objasněte jakým podvodem toho chcete dosáhnout.

Justitianus

Kuppe, co to melete za blbiny. Vyúčtování služeba se dělá k 31.12. a při vyúčtování služeb je náklad na každou službu vždycky známý. Patrně máte nějaké divné způsoba vyúčtování tak, aby se v tom nikdo nevyznal. CO do toho taháte náklady do platu jakého správce? Pokud náklady neznáte, tak je to váš problém, že si v tom neumíte udělat pořádek. Pokud nemáte k vyúčtoávní všechny faktury, tak lze požádat o fakturu mimořádnou a máte to.

Vážený asi tak. Já s vámi souhlasím, ale zkuste pochopit vy. Ctihodný Justitian chce do nákladu za služby zahrnout i náklad za rozúčtování služeb. Mám samozřejmě všechny faktury. Chybí mi ale ta faktura za to rozúčtování, kterou bych do něj měl zahrnout. Tu ale dostanu, až bude to rozúčtování hotovo. Takže ji mít v okamžiku zadání mít nemúžu. Takže vlastně všechny faktury, které bych měl do vyúčtování dát, nemám, ani je mít nemohu. A tak pořád dokola…

• Krupp: „Ctihodný Justitian chce do nákladu za služby zahrnout i náklad za rozúčtování služeb. Mám samozřejmě všechny faktury. Chybí mi ale ta faktura za to rozúčtování, …“

Pan Krupp zase lže. Jestliže SVJ poskytuje služby a nechává si od externího subjektu provádět odečty a vyúčtování, pak částka za odečet a částka za vyúčtování je předem určena ve smlouvě mezi SVJ a tímto subjektem.

Krupp lže, aby nemusel přiznat, že Justitianus má pravdu: náklad na vyúčtování služby je součástí nákladu na poskytování služby. Nejde v žádném případě o náklad na správu domu a pozemku podle § 1189/1.

Justitianus

Jenže služby jsou třeba za rok 2024 a fakturu za rozúčtování dostanu a zaplatím třeba až v dubnu 2025. To mám ještě vymýšlet odhadní položky? Proč? Náklad na odečet v účetnictví roku prostě není a tak holt nebude ani v nákladu na vodu. Teoreticky by tam mohl být ten z předchozího rou, ale to zas úplně správné taky nebude.
A nebytové jednotky, které neodebírají vodu fakt nemáme. Takže to mě netrápí. A jestli se náklad na ten odečet rozpočítá podle spotřeby vody, podle podílu, nebo všem stejně, je poměrně jedno a dá se o tom rozhodnout třeba hlasováním. Jaký rozdíl myslíte, že to udělá. Opravdu je to diskuze o hov..

Pane Kruppe, měníte téma uprostřed konverzace. Jinými slovy – žvaníte.

Zde se diskutovalo pouze o tom, že náklad vynakládaný na poskytování služeb je nepochybně nákladem na poskytování služeb. Nejedná se o náklad na správu domu a pozemku (jak na třikrát nesprávně uvádí vadné nařízení vlády).

• Že to neumíte v účetnictví SVJ zachytit – to je jen Vaše lenost nebo neschopnost vést řádné a průkazné úcčetnictví v souladu s právními předpisy.
• Že v domě u pana Kruppa nejsou jednotky, do kterých SVJ neposkytuje teplou vodu – to je mi upřímně jedno, a o tom se zde vůbec nediskutuje. Váš dům je bezvýznamný. Diskutujeme o nepochybně vadném nařízení Rusnokovy vlády.

Sám přiznáváte, že se nejedná o náklady správy domu, když píšete: „A jestli se náklad na ten odečet rozpočítá podle spotřeby vody, podle podílu, nebo všem stejně, je poměrně jedno a dá se o tom rozhodnout třeba hlasováním“.

A o to tady jde! Jsem rád, že mi dáváte plně za pravdu. Kdyby to snad měl být náklad na správu domu a pozemku podle hlupáků z Rusnokovy vlády, pak byste nesměl o ničem hlasovat. SVJ by bylo povinno rozúčtovat pouze podle spoluvlastnických podílů, bez možnosti odchýlit se od zákonné úpravy. Tento rozpor nelze překlenout žádným výkladem. Náklad na služby je nákladem na služby.

Justitianus

Souhlasím s Justitianem, že NV č. 366/2013 Sb. je místy zmatečné a zákonodárce se chytil trochu do své vlastní pasti. Tím jak se bude dále rozpracovávat a konkretizovat pojem vlastní správní činnosti (VSČ) a budou se taxativně vyjmenovávat činnosti, které do této kategorie patří, bude stále více zřejmé, že v tom není systematická logika. Ostatně VSČ byla do právního řádu implantována až dodatečně s NOZ, když bylo třeba legalizovat nezákonný postup bohorovných správních firem, které účtovaly správní činnost každému bytu stejně s tím, že se zjednodušeně jednalo o účetnictví + vyhotovení EL a vyúčtování služeb.

Míchání nákladů na odečty měřidel do nákladů VSČ vidím jako důsledek toho, že zákonodárce někde zmatečně kategorizuje účtovaný náklad dle toho, zda se jedná o fixní nebo variabilní náklad. Jinými slovy: pokud je přímá souvislost mezi chováním uživatele bytu a zaplacenou částkou (variabilní náklad), zákonodárce má tendenci náklad považovat za službu. A naopak, pokud jde o jednorázový a nebo pravidelný náklad nezávislý na chování uživatele bytu, zákonodárce má tendenci ho kategorizovat jako náklad na správu. Ono to trochu souvisí i s tím, že samotný zákon o službách č. 67/2013 Sb. byl zaveden m.j. proto, aby ochránil nájemce bytu od podílení se na nákladech na opravy, údržbu a zhodnocení nemovitosti, které má nést majitel. Takže v tomto vidím kořeny celého toho zmatení pojmů.

Justitianus zpochybňuje náklady na odečty měřidel jako náklad na VSČ. Rád bych provokativně rozšířil tuto otázku ještě na náklady na výměnu a kalibraci vodoměrů. Dle Justitianovy logiky by se tyto náklady měly spíše alikvotně rozpočítat („odepsat“) do jednotlivých zúčtovacích období a vyúčtovat se službami.

Zde bychom ale narazili na jedno z dalších bolavých míst, které do oblasti SVJ zanesli dle Justitianových slov „hlupáci“ zákonodárci: podílení se na VŠECH nákladech na správu domu a pozemku dle spoluvlastnických podílů. Dle mého názoru v tom jsou ale zákonodárci nevinně a za nespravedlnost a nemravné rozpočítání nákladů mohou developeři. Developeři totiž přišli s nápadem vymezovat některé garážové prostory jako nebytové jednotky. Věta druhá §15, odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb. umožňovala dispozitivně si upravit (za písemného souhlasu všech vlastníků, tzn. v případě developera velice snadno) klíč pro příspěvky na správu domu a pozemku i jinak než že bude VŠECHNO dle podílů. Garážové jednotky se tedy musí formálně podílet na nákladech na údržbu balkonů, ale také třeba na výměnu stoupaček nebo vodoměrů. Přitom běžná garážová jednotka většinou žádný vodoměr nemá a podlahová plocha garážové jednotky je tak významná, že se dle mého názoru jedná o porušení dobrých mravů.

Justitianus hlavně tvrdí, že rozdělení správa × služby je dispositivní. Pokud by tomu tak bylo, potom by byly v pořádku i oba krajní případy:

A. Všechny náklady jsou správa, náklady na služby jsou nulové. B. Náklady na správu jsou nulové, všechny náklady jsou služby.

Otázka vlastní správní činnosti je potom podružná, byť v případě A nikoliv nezajímavá. V případě B ji není potřeba řešit vůbec. Protože i vlastní správní činnost je podle Justitiana dispositivní, potom jsou v případě A v pořádku opět i obě krajní možnosti:

AA. Všechny náklady jsou vlastní správní činnost, náklady na správu jinou než vlastní správní činnost jsou nulové. AB. Náklady na vlastní správní činnost jsou nulové, všechny náklady jsou vlastní správní činnost.

Takto tomu chtěl moudrý zákonodárce.

• Správa × služby (bez ověření) napsal: „Justitianus hlavně tvrdí, že rozdělení správa × služby je dispositivní.“

Nikdy jsem to netvrdil takto obecně. Správa domu a pozemku je definována v 2012/89/§1186, přičemž většina právních norem občanského zákoníku má dispozitivní povahu (viz 2012/89/§1/2); zakázána jsou ovšem ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

Služby spojené s užíváním bytů v zákoně definovány nejsou. Dispozitivní příkladmý výčet uvedený v 2013/67/§3 slouží pouze pro orientaci a nejde o definici služeb v právním slova smyslu.

• Správa × služby (bez ověření) napsal: „Protože i vlastní správní činnost je podle Justitiana dispositivní, potom …“

Nikdy jsem nic takového netvrdil.

Justitianus

„Správa × služby (bez ověření) napsal: „Protože i vlastní správní činnost je podle Justitiana dispositivní, potom …“ Nikdy jsem nic takového netvrdil. Justitianus“ (Vložil Justitianus, 14. Listopad 2025 – 8:10)

Pane Justitiane,

opakovaně zde tvrdíte, že co do rozlišení správní činnosti vlastní a správní činnosti jiné než vlastní je možné postupovat odchylně od právní úpravy. Postupovat odchylně od právní úpravy je možné pouze v případě dispositivnosti. Takže přestože netvrdíte výslovně, že uvedené rozlišení je dispositivní, je možné to z Vašich shora citovaných opakovaných tvrzení bezprostředně dovodit.

• Takk bez ověření: „Takže přestože netvrdíte výslovně, že uvedené rozlišení je dispositivní, …“

Váš slovní salát je za hranicí srozumitelnosti. Za „kogentní“ či „dispozitivní“ lze označit jedině právní normu. Nikoliv jakési „rozlišení“.

Některé činnosti vlastní správy (správy sebe sama) vykonává právnická osoba proto, že jí to přikazuje kogentní právní norma [1]. To je triviální skutečnost, o které se nehodlám bavit.

• Takk bez ověření: „Postupovat odchylně od právní úpravy je možné pouze v případě dispositivnosti.“

To samozřejmě není pravda. Jak jste na takovou pitomost přišel?

Justitianus

Poznámka 1: Například vedení účetnictví podle zákona o účetnictví, výkaznictví a plnění oznamovacích povinností podle různých veřejnoprávních předpisů, plnění povinností vůči veřejnému rejstříku podle § 9, § 72, § 104, § 105, § 105a zákona o veřejných rejstřících, atd. 

„Za „kogentní“ či „dispozitivní“ lze označit jedině právní normu. Nikoliv jakési „rozlišení“.“ (Vložil Justitianus, 15. Listopad 2025 – 3:25)

Za „kogentní“ či „dispozitivní“ lze označit diskutované rozlišení hromádek korun podle právní normy.

• Takk (bez ověření): „Za „kogentní“ či „dispozitivní“ lze označit diskutované rozlišení hromádek korun podle právní normy.“

Vážený Takk, napřed se naučte rozumět pojmům, které používáte. Teprve pak byste mohl začít smysluplně diskutovat. Takto ukazujete jen Vaši neznalost.

Pouze u právní normy má smysl hovořit o její dispozitivnosti nebo kogentnosti.

Rozlišení hromádek korun však není právní normou! Jde o právní skutečnost, která vznikla na základě právního jednání konkrétní osoby (předsedy SVJ, členů výboru SVJ, nebo vlastníků jednotek). U právních skutečností nemá žádný smysl hovořit o „dispozitivnosti“ či „kogentnosti“. Právní skutečnost buď je, nebo není.

Nemelte zde nesmysly; jste pro smích.

Justitianus

Rozdělení hromádek peněž na správu a služby sotva bude porušovat dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

Souhlas?

Příklad: garáž je nebytová jednotka s podílem na spol. částech 33 % (např. jednotka 1040/145 v KÚ Háje [728233]). V domě je 92 bytových jednotek s 92 páry vodoměrů + vodoměry jsou ještě v úklidových místnostech. Dle PV se jednotky podílí na nákladech na správu domu a pozemku v poměru svých podílů na spol. částech. Náklady na výměnu stoupaček, resp. výměnu a kalibraci vodoměrů jsou dle OZ nákladem na správu domu a pozemku. Garážová jednotka má jeden nebo dva páry vodoměrů, nicméně se má podílet na nákladech na vodoměry 33 %. Toto je zjevně nespravedlivé a kdyby se těchto faulů nedopouštěli developeři ve velkém, a nestalo by se to v ČR jakousi normou, tak kromě toho, že je to v rozporu s úmyslem zákonodárce, tak i v rozporu s dobrými mravy.

Jak jistě víte, tak v období mezi 1.1.2002 a 31.12.2013 neplatil pro SVJ žádný právní předpis upravující služby. Přitom již podle zákona č. 72/1994 Sb. procházely účetnictvím SVJ vedle nákladů na správu také zálohy na služby. To první mělo svůj pevně stanovený klíč pro příspěvky, ale klíč pro služby mohl být dispozitivně měněn rozhodnutím shromáždění potřebnou 3/4 většinou přítomných. Od 1.1.2002 ale nebylo jasné, co služby v SVJ vlastně jsou. V mnoha SVJ tak vznikl velký bordel, a to zejména u novostaveb uvedených do provozu v tomto období.

Zákon č. 67/2013 Sb. služby sice formálně definoval, ale opět neznáme systematickou definici (podobně jako je bordel u VSČ). Musíme se spokojit s demonstrativním výčtem služeb, kdy některé služby jsou v kolizi se správou domu. Např. náklady na provoz výtahu jsou fakticky:

1. elektřina na pohon motoru výtahu, kde variabilní náklady můžeme sice změřit podružným elektroměrem, ale fixní náklady na odběrné místo + hlavní jistič musíme většinou odhadnout, pokud nemáme výtah zapojený na samostatné OM
2. poplatky za připojení a provoz nouzového komunikátoru (to je fixní náklad, někdy může být ale vedle toho variabilní náklad za provolané minuty, pokud si zvolíme takový tarif např. u GSM operátora)
3. průběžný pravidelný servis výtahu – mazání a drobná údržba strojové části výtahu (dle DZ k zákonu č. 67/2013 Sb. se má tento pravidelný drobný servis účtovat jako náklad na službu)
4. pravidelná čištění výtahové šachty (pokud SVJ sjednalo)

atd. atd.

Minimálně bod 3 je v kolizi se správou domu a pozemku a je na SVJ, jak si službu „provoz výtahu“ určí.

Chci ale upozornit, že podobně jako u VSČ jsme trochu na vodě – správa domu a pozemku má pevně daný klíč pro příspěvky jednotlivých vlastníků, ale klíč pro služby může být hlasován v orgánu SVJ. Druh služby a její rozsah je také možné hlasovat, takže pak by bylo na uvážení soudu, kdyby nějaký vlastník napadl až příliš „rozkročenou“ službu schválenou účelově tak, aby se náklady na správu přesunuly do jiné kategorie, kde může být pro něktéré osoby výhodnější klíč.

Badmotherfucker připojil svůj dnešní příspěvek 13.11.2025 v 18:12 hod k dotazu FillNad z prosince 2024 o odpovědnosti jakéhosi pověřeného vlastníka, přičemž toto označení statutára (zřejmě ze vzorových stanov) bylo nahrazeno pojmem Předseda SVJ.

Kam až může sklouznout debata o Statutárním orgánovi, Stanovách a Veřejném rejstříku ?!

SVJ kde je členem zakladatelka vlákna, mají na justice.cz jednak Stanovy 2003 s Pověřencem, ale také 2024 s Předse­dou SVJ.

Mimochodem, zakladatelka nevysvětlila, kdo tady špatně vidí

• – –

Vložil filNad52, 6. Prosinec 2024 – 19:10

Tak buď jsem slepá já, nebo vy?

Poslední zápis: Přesný opis: Orgány společenství:

Shromáždění vlastníků jednotek: pověřený vlastník

• – –

V repríze filmu Hostinec u Kamenného stolu je trefná hláška Růženy Šlemrové (skvělé představitelky lepších dam) v debatě s panem Kebrlem:

» Nesouhlasím s Vámi, ale budu s Vámi diskutovat až složím prádlo «

Tak buď jsem slepá já, nebo vy? Poslední zápis: Přesný opis Orgány společenství:

• Shromáždění vlastníků jednotek
• pověřený vlastník

Jaký poslední zápis? O čem to tady fantazírujete, proboha?

Orgány SVJ jsou definované ve stanovách. Ne v jakémsi „zápisu“. Obsazení orgánů je zapsáno ve veřejném rejstříku vedeném rejstříkovým soudem. Ve veřejném rejstříku je zapsán váš předseda SVJ:

Statutární orgán:
předseda společenství vlastníků
BYTservis – služby, spol. s r.o., IČ: 476 70 860
Prameny 603/24, Ráj, 734 01 Karviná

Justitianus

Ve stanovách je pouze předseda ! Jeden člen výboru.

Žádný pověřený vlastník !

Proč, je teda v Rejstříku jmenován: Pověřený vlastník ? To jste mi nevysvětlil.

Čtu dobře, zápis veřejný nemůže být chybný. Ofotím Stanovy a zašlu dotaz k soudu, tomu kdo dělal zápis. F

Až si v rejstříku vyhledáte vaše SVJ, tak si otevřete nabídku „Výpis platných“.

Asi si otevíráte nabídku „Úplný výpis“, kde máte odshora uvedené údaje zapsané od nejstarších až po nejnovější. U těch starších (jsou podtrženy na rozdíl od těch nejnovějších platných) máte napravo uvedeno „Vymazáno“ vč. datumu).

nevím, jestli je povinnost vkládat úpravu stanov do sbírky listin katastru. To nám Justitianus jistě prokáže.

Píšete o katastru, Justitianus psal o rejstříkovém soudu. Katastr nemovitostí nemá nic společného s veřejným rejstříkem, který vede rejstříkový soud.

Pane E mane,
k čemu by právnické osobě SVJ byla v Rejstříku neuložená změna stanov při existenci § 8/1 zák. č. 304/2013 Sb., čili pokud by se této změny nemohla dovolávat?

Proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti.

proti uložení stanov do sbírky listin ve veřejném rejstříku?
Objasní Justitian? Prosííím.

Pane „Vložil“, Tady pan „filNad52“ nás informuje, že mají profesionálního předsedu. Pak se ptá „Jaké povinnosti a práva vůči Společenství vlastníků má “pověřený vlastník”, který je zapsaný ve veřejném rejstříku?“.

Jak můžete tvrdit, že „Žádný pověřený vlastník neexistuje.“?
Nazvěte pana " filNad52" lhářem, nebo jej vyzvěte k prokázáni jeho tvrzení, že je zapsán ve veřejném rejstříku.
Nebo mlčte.

E_mane „Bingo“ nebo „A sakra“

Tazatelku filNad52 zde nikdo jako „lhářku“ neoznačil, ale je asi POPLETA.

POVĚŘENÝ VLASTNÍK mohl být uveden

v ZÁK. 72/1994 Sb.,

ve VZOROVÝCH STANOVÁCH,

možná v první verzi zák. 89/2012 Sb.

TO NECHŤ SI TAZATELKA ZJISTÍ SAMA

Dle

www.nemovitostprofi.cz/…DDulZX7UDBY/

POVĚŘENÝ VLASTNÍK DLE ZOVB vs. PŘEDSEDA SVJ dle NOZ

28.8.2017,

Dotaz:

Z dikce Zák. č. 89/2012 Sb. vyplývá, že funkce „POVĚŘENÝ VLASTNÍK“ se mění na „PŘEDSEDA SPOLEČENSTVÍ“.

Máme za to, že … . Názor vyšší soudní úřednice je očividně jiný.

…

Mgr. Adriana Kvítková, AK Bultas, Kvítková, Kareta,

zdroj: Verlag Dashöfer

• – – – – – – – – – – – –

APROPÓ, už jste vyřešil svůj problém „VÝBOR PLNÝ DEMENTŮ“ ?

E-man, vy jste eman.

Pro vysvětlení: každý může nahlédnout: Krajský soud Ostrava, Společenství vlastníků bytových jednotek Olbrachtova 701/15 Karviná Ráj

"profesionální předseda,

Jaké povinnosti a práva vůči SVJ má “pověřený vlastník”, který je zapsaný ve veřejném rejstříku?"

• – – – – – – – – – – –

Zajímejte se o (mandátní či jinou) smlouvu uzavřenou mezi SVJ (nevíme kdo ho zastupoval) a statutárem, kterého „máte“.

Bezpochyby máte v tomto směru správně klauzule ve Stanovách (že statutárem je Předseda SVJ, nikoli Výbor).

Pozn.: Profesionální předseda má (dle mne) lepší postavení než Výbor v čele s předsedou, protože zatímco

Výbor (pokud je složen z členů SVJ) ručí za dluhy svým majetkem (bytem) dle NOZ, ale nevím čím (kromě klausule ve smlouvě) ručí Předseda SVJ.

My máme sice výbor ale v čele s předsedou (firmou nabízející profi správu SVJ).

Shromáždění máme pouze 1× / rok dle NOZ a předseda si osobuje dle pozvánky tato práva:

„Informace k navrženým bodům jednání je možno získat u členů výboru SVJ

Uplatňování návrhů a požadavků vlastníka

Vlastník uplatňuje svoje práva týkající se SVJ které jsou předmětem jednání shromáždění tím, že

• návrhy a protinávrhy předloží písemně před jednáním předsedovi SVJ. Požadavek musí být adresován SVJ a musí na něm být uvedeno jméno, příjmení a podpis vlastníka.

Ústní připomínky a návrhy předkládá vlastník, po přihlášení a ,udělení slova' předsedajícím shromáždění v diskusi otevřené k danému bodu či diskusi obecně. V rozpravě se vyjadřuje stručně, jasně s omezením času max. 3 min. Hovoří-li řečník po napomenutí dále, nebo nehovoří k projednávanému bodu programu, může mu předsedající schůze odejmout slovo“

Přečetla jsem si pozorně stanovy: Statutárním orgánem společenství vlastníků je předseda. Statutární orgán má jednoho člena. Kde se tedy vzal “pověřený vlastník”? F

Vzhledem k tomu, že jste členkou fóra 4 roky a kousek tak bystě o termínu pověřený vlastník měla už něco vědět

Pokud není

• ve vašem veřejném rejstříku jak dnes píše Justitianus
• ani ve vašich stanovách jak tvrdíte

tak my nevíme „KDE SE VZAL“; leda máte k dispozici neaktuální stanovy

Stanovy mám aktuální. Jsou rovněž součástí Veřejného rejstříku ( pokud jsou tam aktuální) Popřípadě mohu ofotit a zaslat na e-mail

SVJ Olbrachtova 701/1 Karviná-Ráj Stanovy 2003 a Stanovy 2024

https://ares.gov.cz/…cke-subjekty

ZADAT

OBEC: 598917 – Karviná ULICE: Karviná – Olbrachtova ČÍSLO DOMU: 17 ČÍSLO OR: 1

klik VYHLEDAT, A SJET DOLŮ

EKONOMICKÉ SUBJEKTY

Olbrachtova 701/15, 734 01 Karviná – Ráj, Česko

VYHLEDANÉ ekonomické subjekty

26818256 OLBRAC­HTOVA 701/15, Ráj, 73401 Karviná RES RED VR

Kliknout na VR

nebo vyhledat přímo na

WWW.JUSTICE.CZ nebo https://msp.gov.cz/ přes

Veřejný rejstřík (hledat podle IČO) 26818256

VÝPIS PLATNÝCH ÚPLNÝ VÝPIS SBÍRKA LISTIN

Název subjektu: Společenství vlastníků Olbrachtova 701 Karviná-Ráj

IČO: 26818256

Sídlo: Olbrachtova 701/15, Ráj, 734 01 Karviná

Spisová značka: S 3628 vedená u Kraj. soudu v Ostravě Zápis: 30. října 2003

Datum zápisu: 30. října 2003 Datum vzniku: 17. ledna 2003

Spisová značka: S 3628 vedená u Kraj. soudu v Ostravě

Název: Společenství vlastníků Olbrachtova 701 Karviná-Ráj

Sídlo: Olbrachtova 701/15, Ráj, 734 01 Karviná

IČO: 26818256

Právní forma: Společenství vlastníků jednotek

Statutární orgán: předseda společenství vlastníků:

BYTservis – služby, spol. s r.o., Prameny 603/24, Ráj, 734 01 Karviná

Den vzniku funkce: 5. června 2024

při výkonu funkce zastupuje:

PAVLA WACLAWIECOVÁ , dat. nar. 22. července 1965

Šeříková 1072/7, Bludovice, 736 01 Havířov

Počet členů: 1

Způsob jednání: Předseda SVJ zastupuje SVJ samostatně ve všech záležitostech.

• – – – – – – –

SBÍRKA LISTIN PŘEHLED LISTIN ČÍSLO LISTINY

Číslo Typ Vznik Na soud Do Sbírky Stránek

S 3628/SL38/KSOS STANOVY-2024 5.6.24 18.7.24 5.8.24 18

otevřít, sjet dolů na Obsah, Digi podoba: s 3628 112–2.pdf (3235 kB, 18 str)

• – – – –

Článek 5 Společná ustanovení

1. Orgány SVJ jsou:

1. shromáždění
2. PŘEDSEDA SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ

• – – – –

S 3628/SL3/KSOS Notář. zápis 14.2.06 21.4.06 15.6.06 15 str
vč. stanov 2003

S 3628/SL1/KSOS Notářský, 3.6.03 -------- 3.11.03 14 str
STANOVY-2003

otevřít, sjet dolů na Obsah, Digi podoba: S 3628 SL1.pdf (328 kB, 14 str)

• – – – –

Čl. II

Orgány společenství

1. Orgány společenství jsou:

a. shromáždění vlastníků jednotek v domě

b. VÝBOR, není-li zvolen tak vlastník pověřený výkonem funkce POVĚŘENÝ VLASTNÍK

• – – – –