Návrhy na změnu zákona

Jaké plynou z § 6 písm. d) a § 7 odst. 4 zákona 296/2009 Sb. povinnosti pro vlastníka domu a pro správce domu (= společenství)? Problém je se slůvkem „nebo“ ve spojení „vlastník nebo správce domu“.

Pokuta je až 200 000 Kč (§ 27 odst. 5) za neposkytnutí přesných a úplných údajů.

Jako vlastník bytu jsem současně vlastníkem domu (k tomu srv. tzv. duální pojení spoluvlastnictví bytů podle stávající právní úpravě). Zákonodárce by to měl napsal jasně, kdyby ovšem chtěl, když už ukládá povinnosti a pokuty.

Pinďa

Aktualizace prohlášení vlastníka-skutečná plocha BJ Vložil Milan (bez ověření), 25. Únor 2011 – 18:05 :: Stavební úpravy

K prohlášení vlastníka -vymezení plochy BJ. Naše SVD je společenstvím v bloku 6ti domů postavených podle typového projektu v soustavě VVÚ ETA.Nosné konstrukční prvky 6ti metrového modulu jsou ze železobetonových svislých i vodorovných panelů.Těmito prvky je v podstatě vymezena plocha BJ o světlosti 5,8m/Š/ x 12,6m/D-hloubka objektu/ s výškou 2,55m/V/,která je dále členěna na místnosti nenosnými příčkami z pórobetonových panelů o tl.10,nebo 8cm.Do tohoto prostoru je zakomponována instalační šachta pro VZT,TUV,SV,pl­yn,odpad.potr­.a část elektro rozvodů o půdorysu cca 0,75×0,75m.Do tohoto prostoru,který lze v našem případě nazvat jako modulovou podlahovou plochu,je vstup přes vstupní dveře ze společných prostor. Ptám se. Je možné,bez rozporu se současným zákonem /viz §4,odst.2b/,sta­novit v prohlášení vlastníka podlahovou plochu BJ v m2 jako výsledek součinu ŠxD=S/m2/? Samozřejmě s odečtem plochy instal.šachty­.V popisu BJ potom rozepsat členění BJ na jednotlivé místnosti,aniž by se udávaly jejich plochy. Proč tento dotaz. Je fakt,že se plochy BJ v současnosti upravují podle moderních trendů a zpravidla dochází ke změnám v půdorysném členění při použití sádrokartonových konstrukcí bez narušení nosných prvků objektu.Při každé takové změně,pokud jsou v prohlášení definovány plochy místností by se mělo prohlášení upravovat podle skutečného stavu a provést i změnu na katastru.S úpravami a změnami vznikají nezbytné,náročné finanční náklady i administrativní úkony,které by měl nést jen ten,kdo změnu vyvolal. Tento diskuzní příspěvek je popisem situace,při které se řeší problém s aktualizací prohlášení vlastníka,při které by se měly opravit dosavadní chyby a pro budoucno vypracovat prohlášení,ve kterém by byly skutečné údaje a které by odolávalo změnám ploch místností v pevně definované ploše BJ.

Návrh na změnu zákona: Majitel garáže, pokud nepoužívá společné prostory domu, ani k ním nemá přístup, protože vstup do garáže je z veřejného pakoviště. Je povinnem přispívat na opravu střechy, základů budovy a obvodových zdí budovy. Neměl by se podílet na opravách výtahu, schodiště, kotelny a dalších vnitřních inženýrských sítí v budově, protože tyto prostory nepatří k OBSLUŽNÝM POTŘEBÁM garáži. MAJITEL GARÁŽE K NIM DOKONCE NEMÁ ANI PŘÍSTUP.

Na adrese

http://obcanskyzakonik.justice.cz/…-zakona.html

se můžete seznámit s návrhem zákona o obchodních korporacích, jeho součástí jsou i bytová družstva.

Družstva jsou uvedena v §§ 545–771. Bytová družstva jsou od § 715. Zajímavý je § 736, podle kterého nepůjde „překlopit“ bytové družstvo do paskvilu SVJ, pokud to neodsouhlasí 100% členů družstva. Autoři asi vědí, že české SVJ je nepovedená právní forma, která mnoho zlepšení Eliášovým ObčZ nezíská. Ustanovení § 736 považuji za rozumný krok.

Zákon říká, že členství ve společenství se nabývá současně se spoluvlastnictvím domu (v němž je společenství).

Diskutér lake tady dovozuje, že členové společenství je někdo jiný než spoluvlastníci do­mu.

Je nějaká praktická situace, kdy je třeba rozlišovat, zda rozhodují členové společenství, a kdy spoluvlastníci do­mu?

Jonathan

Již deset roků v centru Brna zastupuji úřad cca ve 100 SVJ, pracuji s platnými předpisy, které v této oblasti existují. Komentovat jednotlivá ustanovení těchto předpisů nemíním, cílem tohoto přispěvku je upozornit na značnou mezeru v těchto předpisech. Prakticky se jedná o to, že ve skutečnosti existují do dnešního dne SVJ, vzniklá k 1.7.2000, avšak dodnes nemají v KN zapsána Prohlášení vlastníka, nejsou tedy dodnes vymezeny jednotky a společné části domu a vytvořeny tak podklady pro konání shromáždění, hlasování,platby záloh atd.Toto se přihodilo tím, že jeden vlastník PV nepodepsal a soud dodnes nerozhodl.

K návrhu noveho zákona o Bytovém spoluvlastnictví

Ustanovení §1098 je dle mého názoru v rozporu Čl. 11 ODST. 4 LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku ČR

Navrhovaná úprava (bytové spoluvlastnictví) §1098:

Dle tohoto ustanovní jsou společnou částí VŽDY balkony, lodžie, terasy a okna.

Citace z ustanovení §1098:
„Společnou částí jsou STAVEBNÍ ČÁSTI podstatné pro
zachování tvaru a vzhledu domu“

Okna utváří bezpochyby vzhled domu a balkony (závěsné) jak vzhled domu,

V souvislosti s hlasováním jsou ještě další změny v části spolků (např. § 251 až 253). Třeba § 253/2 je z hlediska akceschopnosti zajímavý a těžko říct, jak se fakticky týká SVJ. Lze si to vykládat asi různě.

§ 253 Náhradní zasedání členské schůze

(1) Není-li členská schůze na svém zasedání schopna usnášet se, může statutární orgán nebo ten, kdo původní zasedání svolal, svolat novou pozvánkou ve lhůtě patnácti dnů od předchozího zasedání členskou schůzi na náhradní zasedání. Z pozvánky musí být zřejmé, že se jedná o náhradní zasedání členské schůze. Náhradní zasedání členské schůze se musí konat nejpozději do šesti týdnů ode dne, na který bylo zasedání členské schůze předtím svoláno.

Návrh zásadním způsobem zpřísňuje pomínku přijetí usnesení:

§ 1143 (2) Shromáždění je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů. 

Tím se zásadně sníží akceschopnost prezenčního hlasování. /pozn. za nových podmínek ani není nutné měřit usnášeníschopnost/

Důvodová zpráva to vysvětluje „všeříkajícím“ způsobem: "Obecně se vyžaduje, aby shromáždění rozhodovalo většinou hlasů všech vlastníků jednotek. 

§ 1147 (2) Návrh musí obsahovat alespoň návrh usnesení, podklady potřebné pro jeho posouzení nebo údaj, kde jsou uveřejněny, a údaj o lhůtě, ve které se má vlastník jednotky vyjádřit. Neurčí-li stanovy delší lhůtu, platí, že lhůta činí patnáct dnů.

Mé výhrady. Schází lhůta pro podání připomínek a protinávrhů, které budou připojeny k podkladům, spolu s podklady navrhovatelů, aby se také s nimi mohli seznámit všichni hlasující. Pak teprve může proběhnout kvalifikované hlasování. Při navrženém postupu mohou být vlastníci snadno zbaveni možnosti aktivní účasti na rozhodování záležitostí společenství, protože přijdou o možnost uplatnit svůj názor a přispět vlastními znalostmi k projednávané záležitosti. Hlasování mimo shromáždění se může stát nástrojem snadného prosazení vůle předkladatele návrhu, pomocí jednostranně zaměřených informací.