Návrhy na změnu zákona

Nedávno se zde tvrdilo, že spoluvlastnictví a bytové spoluvlastnictví podle ObčZ stojí jako dvě různé formy vlastnictví vedle sebe a navzájem se vylučují. Nemohu diskusi najít, tak pokračuji zde.

Ze systematiky ObčZ je zřejmé něco jiného, totiž že bytové spoluvlastnictví je speciální případ spoluvlastnictví. Plyne to ostatně již z první věty dílu 5, resp. § 1158 „Bytové spoluvlastnictví je spoluvlastnictví nemovité věci založené vlastnictvím jednotek.“

V dílu 4 Spoluvlastnictví není uvedeno, že by se nevztahoval na bytové spoluvlasnictví.

Dobrý den, vím, že se tady bavíte o SVJ, ale přesto se chci zeptat na něco, co se týká bytového družstva. Přišlo nám totiž vyúčtování za rok 2013 a zjistila jsem, že náklady na správu (náklady za spotřební materiál, poštovné, mzdy, daň z nemovitosti, pojištění domu, členské příspěvky, bankovní poplatky, úroky, správní poplatky) nám účtují podle počtu lidí v bytě. Do loňského roku to bylo podle m2. Prosím vás, věděl by někdo, čím se toto řídí? V jakém bych našla zákoně, jak to má být? Mně se to jejich rozúčtování zdá úplně nelogické.

Někteří místní neználci (a dokonce i publikující právníci) vykládají nesprávně toto ustanovení NOZ:

Namátkou viz tvrzení pana Františka Korbela: http://www.portalsvj.cz/…tisek-korbel.

Stejný ničím nepodložený nesmysl publikovala Petra Mirovská v článku „SVJ podle nového občanského zákoníku: 3. díl“: http://www.patria.cz/…ho-roku.html.

Oba právníci nají jedno společné: nerozumí obsahu pojmu „právní povaha“, nedovedou najít ani jediný validní právní argument pro svá tvrzení a jejich závěry jsou v příkrém rozporu se zákonem č.89/2012 Sb.

Zcela nesprávně se ustanovení § 3041 NOZ vykládá tak, jako by SVJ(2000) se ze dne na den stalo SVJ(2012). Není tomu tak. Tvrdí se nesprávně, že SVJ(2000) je povinno přizpůsobit své stanovy části NOZ o bytovém spoluvlastnictví. Není tomu tak. Citované ustanovení NOZ o právní povaze právnické osoby má ovšem jiný obsah a neobsahuje to, co neználci tvrdí. A vysvětlím vám podrobně proč.

Citovaná právní norma neříká, že SVJ(2000) by se mělo začít řídit ustanoveními NOZ pro SVJ(2012). Citovaná právní norma se netýká obsahu stanov jako celku, ani vztahů mezi vlastníky jednotek navzájem. Týká se pouze „právní povahy právnických osob“.

Vy snad víte co je právní povaha právnické osoby? Nevíte, samozřejmě. Neví to ostatně ani pan Korbel, aní Petra Mirovská. A to se snaží vykládat § 3041 NOZ! Neřeší to ani judikatura, ani to nedefinuje žádný právní předpis, a netuší to ani další publikující vykladači a překrucovači NOZ. Takže vám to prozradím já. O právní povaze právnické osoby se okrajově zmiňuje pouze NOZ, a to v části o právnických osobách:

obcanskyzakonik­.justice.cz/in­focentrum/aktu­ality/

Za předpokladu, že skládám peníze do soudní úschovy (o tom zde nediskutujme, to je předpoklad otázky), kolik zaplatím za úschovu jako úschovné? Jsou složené peníze úročeny? Komu patří úrok?

V případě, že pro stará SVJ neplatí nový občanský zákoník v části bytové spoluvlastnictví (o tom zde nediskutujme, to je předpoklad otázky), platí pro stará SVJ nařízení vlády o bytovém spoluvlastnictví a zákon o službách?

V Právním rádci 4/2014 píše bývalý náměstek několika ministrů spravedlnosti, který měl na starosti rekodifikaci civilního práva, František Korbel:

„V praxi byly zaznamenány četné dotazy na to, jakým zákonem se po 1. lednu 2014 řídí společenství vlastníků jednotek (SVJ), zda dosavadním ZoVB, nebo NOZ. Vzhledem k tomu, že NOZ neobsahuje v přechodných ustanoveních pro právnické osoby žádné specifické ustanovení pro SVJ, jako je tomu například pro občanská sdružení a další formy právnických osob (§ 3045 a násl.), použije se bez dalšího obecná úprava v § 3041 odst. 1, to jest princip nepravé retroaktivity, podle něhož se právní povaha právnických osob upravených v NOZ řídí ustanoveními NOZ ode dne nabytí jeho účinnosti.“

České zákony jsou tak zamotané, že se v nich ztrácejí už i soudci

Zákony jsou v Česku tak komplikované a neprovázané, že se v nich obtížně orientují už i samotní soudci. Před dvěma stovkami právníků a soudců na odborné konferenci Právní prostor, konané tento týden v Seči, to prohlásil místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala.

Podle něho se stav českého práva zhoršuje natolik, že by to brzy mohlo vyústit v rezignaci na demokratický stát.

„Už i pro soudce je obtížné zákony číst a orientovat se v nich,“ uvedl Fiala. Konference, nad níž převzala záštitu ministryně spravedlnosti Helena Válková, otvírá ostrou diskusi právníků, zda už nyní začít novelizovat kontroverzní nový občanský zákoník (NOZ), platný od letošního ledna.

94132. Náklady spojené se správou domu

Shromáždění vlastníků jednotek se při stanovení výše příspěvku na náklady spojené se správou domu a pozemku nesmí odchýlit od pravidla upraveného § 15 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů, aniž by byla nejprve uzavřena dohoda jakožto souhlasný projev vůle všech vlastníků jednotek, předvídaná citovaným ustanovením.

(Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 31 Cdo 4294/2011, ze dne 2.4.2014)

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobců a/ Mgr. J. P., a b/ Dr. S. P., M. B. A, obou zastoupených Mgr. T.Č., advokátem, se sídlem v Č.B., proti žalovanému Společenství vlastníků bytových jednotek v domě č. 687/II a 1052/II v T., se sídlem v T., zastoupenému Mgr. V.K., advokátem, se sídlem v S.n.L., o vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků jednotek, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 1547/2008, o dovolání žalobců proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 11. května 2011, č. j. 14 Cmo 504/2009–207, ve znění usnesení ze dne 31. srpna 2011, č. j. 14 Cmo 504/2009–215, tak, že rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 11. května 2011, č. j. 14 Cmo 504/2009–207, ve znění usnesení ze dne 31. srpna 2011, č. j. 14 Cmo 504/2009–215, a usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. června 2009, č. j. 13 Cm 1547/2008–154, se ruší a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Při posuzování toho, zda se pro otázky bytového spoluvlastnictví použije právní úprava obsažená v občanském zákoníku nebo v zákonu o vlastnictví bytů, je třeba vždy důsledně rozlišovat právní úpravu bytového spoluvlastnictví (vyjma její součásti, totiž právní úpravy společenství vlastníků) v občanském zákoníku od právní úpravy samotného společenství vlastníků. Podrobněji:

Co se týká právní úpravy bytového spoluvlastnictví v občanském zákoníku a souvisejících předpisech, pak není žádných pochyb o tom, že se tato úprava použije vždy bez ohledu na to, zda, kdy a podle jakého právního předpisu společenství vlastníků vzniklo (vyjma právní úpravy samotného společenství vlastníků, která je součástí právní úpravy bytového spoluvlastnictví v občanském zákoníku). Zde uváděná tvrzení, že se v určitých případech (v závislosti na tom, kdy a podle jakého právního předpisu společenství vlastníků vzniklo) právní úprava bytového spoluvlastnictví v občanském zákoníku nepoužije vůbec, tj. ani v části netýkající se samotného společenství vlastníků, tak v účinném právu oporu nemá.