Návrhy na změnu zákona

Na některé dotazy k uplatňování nákladů při pronájmu jednotek má odpovědět nový Pokyn GFŘ, který nahradí Pokyn D6.

Původně měl návrh některá nesmyslná ustanovení. Většinu se podařilo předkladatelům na několika jednáních vysvětlit a tyto hlouposti odstranit.

Uvádím jednu z posledních verzí Pokynu XX, který lze použít již pro rok 2014. Má být publikován snad již v 2/2015.

„Platby vlastníka jednotky na provozní výdaje (do tzv. fondu oprav a na účet společenství vlastníků) jsou na straně poplatníka, který nevede účetnictví, daňovým výdajem v okamžiku jejich úhrady. Jsou-li platby (jejich část) určeny na technické zhodnocení společných částí, jsou daňovým výdajem po dokončení technického zhodnocení a to formou odpisů. Pokud byly platby na provozní výdaje použity na technické zhodnocení společných částí, poplatník podle § 5 odst. 6 zákona o výdaje zahrnuté do základu daně v předchozích zdaňovacích obdobích sníží výdaje ve zdaňovacím období, ve kterém bylo technické zhodnocení dokončeno. O výdaje na technické zhodnocení se zvýší vstupní cena jednotky a do daňových výdajů se tyto výdaje promítnou formou odpisů.“

V jiném vláknu se podává, že paušál na služby má mnoho výhod:

http://www.portalsvj.cz/…ele-jednotky#…

V praxi jsem se zatím setkal, že častější je sjednat zálohu na služby.

Oba způsoby ať si každý pronajímatel zváží.

1)paušál na služby u největších položek teplo, TUV a SV nelze sjednat u nájmů uzavřených na dobu delší než 24 měsíců či na dobu neurčitou (§ 9/4 zákona č. 67/2013). Asi mám štěstí na majitele preferující dlouhodobý pronájem před nějakou krátkodobou ubytovnou

2)paušál na služby prakticky znemožní použít paušál na nájemné ve výši 30% (§9/4 ZDP). Paušál 30% na nájemné je velmi vhodný v případě družstevních bytů a bytů ve vlastnictví, které vlastník získal za netržní cenu.

Koho zajímá, kdy a v jakém rozsahu se řídit zákonem o vlastnictví bytů a kdy občanským zákoníkem, nechť se seznámí s nynějším stanoviskem státní správy dostupným na

http://cuzk.cz/…kyny-44.aspx

V předchozích verzích dokumentu to bylo uvedeno poněkud jinak, což patrně odráží vývoj názoru státní správy.

Pokud vím, nikdo dosud nepublikoval věcně správný materiál o hlasování bytových spoluvlastníků podle NOZ. Snad proto, že tato část NOZ činí nepřekonatelné výkladové potíže méně zkušeným právníkům. Jde při tom o zásadní záležitost, dotýkající se každého vlastníka jednotky(2012).

Tak se tedy výkladu ujmu já. Tento článek objasní tři různé druhy hlasování shromáždění SVJ(2012). A navíc vám k tomu ještě prozradím, jaký rafinovaný trest přichystal profesor Karel Eliáš těm vlastníkům, kteří nechodí na shromáždění a nezajímají se o hlasování.

Viděl jsem návrh této novely, ale už jsem se nikde nedočetl, zda byla schválena. Konkrétně mi jde o to, zda prošla, nebo kdy asi"projde" *změna ustanovení §7a (Průkaz energetické náročnosti),* odst.9. Účinnost měla být od 1.ledna 2015.

Byla navržena v následujícím znění:

**(9) Průkaz se neopatřuje při prodeji nebo pronájmu budovy nebo ucelené části budovy, pokud se tak obě strany písemně dohodnou a jde o budovu, u které nebyla po 1.lednu 1947 provedena větší změna dokončené budovy.**

Jste někdo blíže informován? Díky.

Opakovaně se zde zmiňuje § 1791 odst. 1 obč. zák.: „Vzniku a trvání závazku nebrání, není-li vyjádřen důvod, na jehož základě má dlužník povinnost plnit; věřitel je však povinen prokázat důvod závazku.“

Jaký je rozdíl mezi vyjádřením důvodu a prokázáním důvodu podle shora uvedeného ustanovení?

„Důvod, na jehož základě má dlužník povinnost plnit“ a „důvod závazku“ je totéž?

Zde http://www.portalsvj.cz/…sou-sluzbami#… bylo uvedeno:

(A) Pojem „správa domu a pozemku“ definuje NOZ v § 1189 a pod tento pojem spadají i v obecné podobě všechny služby. Zákon o službách pak jen služby konkretizuje a stanoví jejich zvláštní režim. (Zdenek 22, 27. Leden 2015 – 12:39)

(B) Správa domu a pozemku podle NOZ nemá naprosto nic společného s poskytováním služeb podle zákona č. 67/2013 Sb. (lake, 27. Leden 2015 – 13:26)

Jak to tedy je? Zřejmé pouze je, že oba shora uvedené názory se navzájem vylučují.

Dobrý den, měl bych dotaz prosím. Náš bytový dům má dva vlastníky. Majoritního SBD (97%), který je zároveň správcem a mě (3%). Prohlášení vlastníka vloženo dle ZoVB v 2013, SVJ nevzniklo (35 jednotek, pouze dva vlastníci). Pokud bych připustil, že se vztahy mezi vlastníky řídí od 2014 NOZ, což mi tvrdí SBD, dopadá na mě §1202.2 NOZ a tudíž mě nemůže SBD na rozhodování shromáždění vlastníků přehlasovat ? Děkuji.

Je možné zde najít názor, že kdo v dobré víře v minulosti zaplatil na nesrozumitelný a neurčitý účel (byť jen jedinkrát a byť jen jediný haléř), je na věky odsouzen k placení jakýchkoli libovolně velkých částek předepsaných příjemcem platby na nesrozumitelný a neurčitý účel v budoucnu.

Trochu si to rozeberme:

1. Právo zná konkludentní souhlas, tj. souhlas nevýslovný, výslovně nevyjádřený, vyjádřený jednáním (např. nástupem do veřejného přepravního prostředku je uzavřena přepravní smlouva). Potud v pořádku.
2. Konkludentní souhlas se vztahuje k (jednomu) konkrétnímu jednání, z práva v žádném případě neplyne, že by se takovýto jednou udělený konkludentní souhlas měl vztahovat na všechna obdobná právní jednání, která nastanou v budoucnosti (k uzavření další přepravní smlouvy nestačí, že jsem již v minulosti jednou nastoupil do veřejného přepravního prostředku, byť téhož dopravce a na téže lince, ale musím k uzavření dalších přepravních smluv do veřejného přepravního prostředku nastoupit pokaždé znovu).

Dobrý den,

chci se touto cestou zeptat, zda je již platná vyjímka pro domy postavené před rokem 1946, že u nich není třeba PENB. Máme bytový dům o ploše přesahující 1500 m2, tudíž by povinnost měla být od 1. 1. 2015, ale dům je postaven v roce 1926, je i u tohoto domu nutný PENB?

Předem děkuji za odpověď.