Návrhy na změnu zákona

Správa společné věci je upravena v ust. § 1126 a násl. občanského zákoníku. Správu domu a pozemku zajišťuje společenství vlastníků (§ 1194) a je za ni odpovědné (§ 1190). Dům a pozemek jsou společnou věcí společnou všem vlastníkům jednotek. § 1206 odst 2 stanoví: „K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů.“ Občanský zákoník přitom vyžaduje větší počet hlasů v ust. o správě společné věci (§ 1126 a násl.).

Ze shora uveden

ObčZ § 4 používá pojem rozum průměrného člověka jakožo odborný právní pojem. Průměr dělí populaci na dvě stejně velké části (platí pro symetrické rozdělení). Znamená to, že celá polovina populace (svéprávných lidí) rozum průměrného člověka nemá. Jaký je potom smysl uvedeného ustanovení?

Má se za to, že zákonodárce místo průměrný rozum měl napsal rozum obvyklý, rozum, který lze rozumně předpokládat, rozum člověka z většiny populace, rozum člověka, který netrpí nedostatkem rozumu ad. Takto se zjevně jedná o protiústavní ustanovení, které krátí práva poloviny populace.

NOZ 2014 zákon č.89/2012 Sb.

Mám dojem, že NOZ 2014 §1160 je v příkrém rozporu s dobrými mravy,je neústavní,odporuje etickému kodexu a Listině základních práv a svobod.Nedostatkem právní kultury nezájmem poslanců,MMR a MS zbavuje tento zákon odpovědnosti za obohacování některých vlastníků bytů na úkor ostatních.
Citace NOZ 2014, Část třetí, Díl 4, Oddíl 5– Bytové spoluvlastnictví, Pododdíl 1-Společné části § 1160 (2) Společnými jsou…stavební části včetně jeho hlavních konstrukcí …to platí i v případě, že se určitá část přenechá některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání.

Problém s úředníky je asi v celé EU obdobný.

A tak jsem si pro odlehčení zdejší často velmi náročné diskuse dovolil dát odkaz:

https://www.youtube.com/watch…

Hezký den!

MÁM PROSBU,SEPSALA JSEM ŽÁDOST O OPATROVNÍKA NEJSEM SI JISTA JESTLI JÍ POSLT K REJSŘÍK,SOUDU NEMO MĚSTKÉMU? EVA

Ocitujme občanský zákoník:

§ 1206 odst. 2: „… K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů.“

§ 1214 „Rozhodnutí se přijímá většinou hlasů všech vlastníků jednotek, ledaže stanovy vyžadují vyšší počet hlasů. …“

Těžko říci, proč zákonodárce do § 1214 nenapsal totéž, co napsal do § 1206. Takhle může mít člověk s průměrným rozumem potíž rozhodnout, zda i v případě § 1214 platí ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů.

V poslední době tu zazněl požadavek na založení nového spolku na hájení zájmů SVJ. Systémově je to v pořádku, rozhodně lepší než volat po státní kontrole činnosti SVJ, která by ukojila především udavače.

Požadavek na nový spolek asi vychází z nedostatečné znalosti stávajících možností a struktury spolků.

A) Stávající situace ve spolcích na centrální úrovni

SČMBD má přes 800 členů a to nejen velkých družstevních molochů, jak tu někdo psal. Tolik molochů ani v ČR neexistuje. Sdružuje předrevoluční družstva, družstva vzniklá k privatizaci bytového fondu v 90. letech a samozřejmě také SVJ.

Obyvatele v panelácích moří nesmyslné zákony

Češi žijící v družstevních a soukromých bytech se na svých schůzích kvůli správě domu často marně moří se stovkami nových paragrafů občanského zákoníku, novelizovaným zákoníkem o obchodních korporacích a zákonem o službách.

Kladou na ně v praxi nereálné požadavky – například aby se všichni obyvatelé domu na změnách shodli. Nová nařízení obyvatele zbytečně zatěžují, a přitom si často protiřečí. Shodli se na tom na semináři v parlamentu předsedové tří největších sdružení bytových družstev a vlastníků. Reprezentují zhruba milión bytů

Na webu epravo.cz byl dne 3.3.2015 publikován článek Mgr. Marty Konečné z advokátní kanceláře Mgr. Viktor Pavlík. Název článku je „Možnost vlastníka jednotky nechat se zastoupit na shromáždění vlastníků“. Zdroj online: http://www.epravo.cz/…u-97093.html, navštíveno dne 10.5.2015.

Očekával jsem, že se dozvím nějakou aktuální informaci, ale kdepak. Autorka začala citátem z „vousatého“ a již dávno obsoletního (překonaného) rozsudku Nejvyššího soudu 29 Cdo 3399/2010, ze dne 23.5.2012. To mne vskutku zaujalo: psát o čtyři roky staré kauze v době, kdy nový Občanský zákoník již téměř rok a půl upravuje právo nechat se zastoupit – to je poněkud zvláštní. Dále budu citovat autorku a přičiním k tomu své komentáře.

Z dopisu MPO, který tu uveřejnil Ing. Klokočník, mne potěšila pasáž:

„S touto legislativní úpravou je spojena studie, jejímž cílem je identifikovat a analyzovat všechny používané druhy vnitřních tepelných rozvodů v budovách v ČR a identifikovat takové druhy, u kterých je instalace přístrojů registrujících dodávku tepelné energie technicky neproveditelná nebo není nákladově efektivní. V současné době lze předpokládat, že se může jednat například o případ vnitřního tepelného rozvodu, který je součástí stavební konstrukce budovy (podlahové, stropní, stěnové vytápění apod.) v budově uvedené do provozu před několika desítkami let, a který nemá instalovanou regulaci dodávky tepelné energie u uživatele bytu nebo nebytového prostoru, nebo již není možné (s ohledem na dobu uvedení budovy do provozu) tuto regulaci provozovat. Na tomto materiálu se bude také podílet Státní energetická inspekce, která provádí kontrolu plnění povinností uvedených v zákoně o hospodaření energií. Na základě výstupů z analýzy bude jako další krok řešení případně navržena úprava ustanovení vyhlášky č. 194/2007 Sb.“