Návrhy na změnu zákona

Zdravím

zajímalo by mne zda se „pokuta“ v §13/1 vztahuje i na porušení dle vyhl. 372/2001.

Jde o to že §6/2 jasně uvádí cit. „Nedojde-li k ujednání, rozúčtují se náklady uvedené v odstavci 1 podle právního předpisu, kterým se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii pro vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele2“ právě s odkazem na vyhl. 372/2001

Jde o to zda odkaz na vyhl. 372/2001 přes poznámky pod čarou má nějaký dopad na plnění z této vyhlášky.

Domnívám se že, neobsahuje li např. vyúčtování náležitost uvedenou v §7/2/f (viz. http://www.portalsvj.cz/…-372–2001-sb) – co6 je naprostá většina vyúčtování, aby je nešlo zkontrolovat – že by to mělo být sankcionovatelné právě prostřednictvím §6/2 zák.67/2013, neboť chybí li náležitosti pro řádné přezkoumání řádnosti (§8/2 ZoSL), pak nelze mít za to že rozúčtování bylo provedeno cit. „podle právního předpisu, kterým se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů“.

Protože zde byl zveřejněn, podle mého názoru zcela protiprávní názor, a protože brzo zmizí v propadlišti webu, založil jsem nové vlákno. Vrátím se k problematice až nebude tak hezké počasí. :-))

_____________­________________________­_____________________

DNESNI PRAVNI NAZOR RS PRAHA* Vložil flexi, 7. Květen 2015 – 8:42

Dobrý den,

k níže uvedenému sděluji, že SVJ se do obchodního rejstříku zapisují podle zákona č. 72/1994 od roku 2001 a od roku 2014 do rejstříku společenství vlastníků podle NOZ.

Povinnost zakládat účetní závěrky SVJ měli a májí nadále dnes podle zákona č. 304/2013 Sb. ustanovení § 66 – 68 a je ukládána podnikateli.

V poslední době se zde vyskytly příspěvky, které touží po zavedení nového státního orgánu, který by kontroloval činnost SVJ/BD.

Protože jsem praktik, tak uvedu čerstvý příklad z činnosti jiného státního kontrolního orgánu:

Existuje jediný společník a jednatel s.r.o., které se mj. zabývá zemními pracemi. Zaměstnává řidiče a bagristy a někdy jednatel vleze „za mašinu“.

Kontrolní tetky ho „přistihly“ na stavbě, jak sedí ve svém bagru a bagruje, a následně donutily k prokázání jeho totožnosti.. Na požadavek na předložení pracovní smlouvy jednatel reagoval tak, že on je jednatelem své společnosti a žádnou pracovní smlouvu proto nemá. Na to kontrolní tetky odvětily, že bagrování není výkon funkce jednatele a sepsaly s ním protokol, protože je podezřelý z výkonu nelegální práce.

O tom, že by bylo vhodné používat správné pojmy píšu několik let a opakovaně, např.

http://www.portalsvj.cz/…avnych-pojmu

Jak vidím nepadá to moc na úrodnou půdu, protože se nesprávné pojmy stále používají.

Včera např. v příspěvku:

http://www.portalsvj.cz/…da-potvrzeni

Dotaz zněl na „závazek“ i když § 1186 NOZ jasně mluví o „dluhu“. Což je něco jiného.

Pojem „Fond oprav“ je nesprávným používáním asi nejčastější. SVJ může mít fond oprav, ale musí ho vytvářet ze zisku a nikoliv příspěvky členů. Prakticky to znamená, že „příspěvky do fondu oprav“ by se zdaňovaly ale „příspěvky na správu“ nejsou předmětem daně. Já v tom vidím rozdíl.

Průměrná čistá měsíční mzda v ČR činí ~20 000 Kč (odpovídá zveřejněnému údaji ~27 000 Kč hrubého).

Můj advokát chce odměnu 20 000 Kč + DPH + náhradu hotových výdajů, cestovné, poplatky soudní, znalecké, za tlumočníky ad. za jedno kolo řízení, počet kol není omezen a ani není dopředu znám. Jak jsou na tom ostatní zdejší diskutéři? Z čeho advokáta živit?

Nejsou nějaké zkušenosti s uplatněním § 2950 obč. z.? Advokát mi opakovaně dal špatnou radu, mám nárok na vráení ceny, kterou jsem za poskytnutí špatné rady zaplatil? Mám další nároky? Bylo nějaké obdobné ustanovení v předchozí právní úpravě (před účinností nového obč. z.), a nebo dříve mohl profesionál radit libovolně, tj. i špatně, aniž by za to nesl jakoukoli odpovědnost?

Byla mi dána k přečtení a prostudování listina a následně k podpisu listina s pozměněným textem, kterou jsem podepsal v domnění, že podepisuji listinu s textem, s nímž jsem se seznámil. Platí můj podpis? Jak ho mohu vzít zpět?

Dobrý den všem. Dnes proběhlo řízení před MS ohledně neplatnosti stanov. Bylo to velmi zajímavé. V původní žalobě byla namítána jednak neplatnost pro nezákonné hlasování a dále neplatnost pro rozpor znění stanov se zákonem. Ale ještě před jednáním jsem se na výzvu soudu vyjadřovala k vyjádření žalované strany a uvedla jsem, že upouštím od zrušení usnesení z důvodů nedodržení zákona při schvalování, neboť by nebyla zodpovězena základní otázka, totiž jakým zákonem se řídí vztahy mezi vlastníky navzájem a vlastníky a SVJ, které byly založeny na základě zákona o vlastnictví bytů 72/1994 (dále jen ZoVB).

V katastrální vyhlášce č. 357/2013 Sb. v ust. § 15 odst. 4 písm. e se píše o „funkčně souvisejících pozemcích, na které se vztahuje § 21 zákona o vlastnictví bytů“. O jaké pozemky se jedná? V § 21 zákona o vlastnictví bytů se o „funkčně souvisejících pozemcích“ nic nepíše výslovně ani se tam nepíše nic, z čeho se na „funkčně související pozemky“ dá soudit.

U záloh složených na plnění spojená s užíváním bytu se promlčení počítá vždy ode dne, kdy mělo být provedeno vypořádání záloh proti skutečným nákladům vynaloženým v minulém účetním období.

Od kdy se počítá promlčení u záloh složených na správu domu? Může nastat řada situací: Účel záloh může ležet více let v budoucnu, může se měnit účel i plánovaná výše na daný účel, záměr se nemusí uskutečnit nebo se uskuteční v jiném rozsahu a ceně. Pokud by promlčení běželo vždy ode dne složení zálohy, nebylo by možné dlouhodobé zálohy (plánované na účel, který nastane za dobu delší než je promlčení) skládat vůbec. Mám tak za to, že promlčení záloh složených na správu domu běží buď od data, kdy byl plánovaný záměr uskutečněn, nebo od plánovaného data, kdy daný záměr uskutečněn být měl, příp. od data, kdy byl takový záměr, na který jsou zálohy skládány, z plánu vyškrtnut.