Návrhy na změnu zákona

U Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku by mohla skončit novela zákona 406/2000 Sb, přikazující majitelům bytů v bytových domech instalaci poměrových měřičů tepla.

Skupina předsedů třebíčských společenství vlastníků bytů se na něj chce obrátit, protože ani po dvouletém úsilí o změnu novely se nedočkala ani odpovědi od politiků a úředníků, proč je potřeba lidi nutit k úsporám za každou cenu, a navíc pod hrozbou drastických pokut. Hlasy stejně rozzlobených lidí evidují po celém Česku.

Další tisíce navíc

„Všichni jsme zateplovali. Nám spadla cena za teplo o třetinu. Dům má pět miliónů korun úvěr, budeme ho splácet do roku 2022,“ začal debatu předseda jednoho z třebíčských společenství vlastníků Zdenek Nahodil.

Jak jsem uváděl v

http://www.portalsvj.cz/…lu-noz-a-zok

je nutná mj. novelizace nepovedeného § 441.

Nejvyšší soud všechny předběhl, a vydal usnesení, které je sice v rozporu s paskvilem NOZ, ale je v zájmu praxe.

Pachatelé NOZ tak dostali pěkný dárek pod stromeček.

Jen tak dál a větší kapky.

Vlastní text usnesení zatím není publikován a tak uvádím alespoň tiskovou zprávu MS.

Zvýrazněný text v tiskové zprávě považuji za dost velký průšvih.

Že pachatelé NOZu tento paskvil brání, dokáži pochopit, jsou ješitní.

Opakovaně se tady píše, že náklady vlastní správní činnosti podle 89/2012 Sb. § 1180 jsou náklady na správu sebe sama (tj. náklady spojené s činností orgánů právnické osoby, náklady spojené s provozem kancelářských prostor právnické osoby, patrně tedy ty náklady, které by nevznikly, pokud by dům spravoval přímo vlastník). To je jistě možný výklad, nicméně z textu bezprostředně ani jednoznačně právě tento výklad neplyne, možné jsou i výklady jiné, jeden navrhu:

Vhodnější výklad se jeví ten, že pojmem náklady vlastní správní činnosti se rozumí ty náklady, které jsou takto označeny v příslušném právním předpisu (kterým zde je ObčZ+NV k bytovém spoluvlasnictví). Nějaké předefinovávání tohoto pojmu či jeho rozšiřování nad zákonný rámec na místě není; naopak, když už je (bohužel) tento pojem v zákoně a dohodou všech se nepodaří sjednat, že se takto nic rozúčtovávat nebude (tj. pojem i příslušná ustanovení budou zcela ignorovány), je na místě vykládat jeho obsah restriktivně, aby se neřešitelné výkladové a pojmové spory jím vyvolané (které se zde již částečně objevily) aspoň omezily, obdobně jako u definice osoby rozhodné pro rozúčtování nákladů na plnění spojená s užíváním bytu.

Co mohou úředníci a poslanci, které musím platit ze svých daní, dokázat při takzvané implementaci evropského práva, ukáži na malém příkladu.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU obsahuje v preambuli bod 28. Ve vlastní Směrnici je pak mj. článek 9. Obě ustanovení jsou poměrně rozumná.

Tato směrnice byla implementována zákonem 406/2000 Sb. a na poslední chvíli vyhláškou č. 237/2014 Sb.. Že je to na poslední chvíli je v ČR zvykem i když Ústavní soud opatrně říká, že by to tak být nemělo. Ale zatím s nimi drží basu.

Daleko horší ale je, že je implementace podle mého názoru chybná.

89/2012 Sb. § 1189 jasně uvádí, že správa domu zahrnuje vše, co je v zájmu všech spoluvlastníků.

Na jiném místě byl položen následující dotaz: Proč se tedy na jiných místech téhož zákona uvádí různá jiná (nižší) hlasovací kvora?

Znamená to, že spoluvlastník není tím, kdo určuje, co je v jeho zájmu? Kdyby bylo napsáno, že správa domu zahrnuje vše, co je v zájmu spoluvlastníků domu // domu jako celku, výkladový problém by nenastal.

Uvedený § totiž znamená, že správa domu nezahrnuji nic z toho, co není v zájmu byť jen jediného spoluvlastníka.

Článek z Hospodářských novin: Karel Eliáš, spoluautor občanského zákoníku: Nechte ho dýchat

http://archiv.ihned.cz/…te-ho-dychat

Dluhy bytu v pohybu jako sochy Moa na Velikonočných ostrovech…

Jak jse to s rozhodováními o věcech nespadajících do pravomoci SVJ? Shrnu-li názory, které se zde na toto téma objevily:

• Na shromáždění mohou být přijata i rozhodnutí o věcech nespadajících do pravomoci SVJ. Takováto rozhodnutí přijímají vlastníci jednotek, a nikoliv SVJ. Nic ovšem nebrání tomu, aby takováto rozhodnutí vlastníci jednotek přijali na stejném shromáždění, jakým je shromáždění SVJ. Jak tomu rozumět? Zdá se, že existuje shromáždění vlastníků jednotek a shromáždění společenství vlastníků jednotek, obě shromáždění mají různé pravomoci, obě shromáždění konají svá zasedání (schůze) podle jiných pravidel, zejména pro každé z obou zasedání (schůzí) platí jiná pravidla pro svolávání, pro řízení zasedání, pro vyhotovování zápisu, pro rozhodování, pro pravomoci, pro četnost zasedání. Nic ovšem nebrání tomu, aby se obě tato zasedání (schůze) konaly současně.

Když stát stanovil zákonem, za jakých podmínek v bytových domech musí vzniknout společenství vlastníků jednotek, tak aby nediskriminoval tyto vlastníky oproti vlastníkům bytů v rodinných domcích, umožnil registraci SVJ u rejstříkového soudu zdarma. To chápu. Jak je možné, že každou změnu v rejstříku nyní stát zpoplatnil částkou 2000 Kč? U velkých SVJ, majících stovku bytů, to není tak velký problém. Jsme menší SVJ s 16 byty – tři čtvrtiny vlastníků jsou důchodci. Jsou ale i ještě menší SVJ – s osmi a méně byty. Na konci roku se musí uložit u rejstříkového soudu výsledky z účetnictví – bude to za 2000 Kč? Máme tříčlenný výbor v SVJ – každá změna v jeho složení bude stát 2000 Kč.

Dobrý den,

v našem domě máme tři byty a každý z těchto bytů má svého vlastníka. Jeden z vlastníků má nadpoloviční spoluvlastnický podíl na společných prostorách (podle výměry, dále jen „většinový spoluvlastník“). Jednotky vznikly podle prohlášní podepsaného v devadesátých letech. V prohlášení bylo také určeno, že jeden z vlastníků, který nemá nadpoloviční spoluvlastnický podíl na společných prostorách, je správcem domu (dále jen „menšinový spoluvlastník“). V prohlášení bylo též uvedeno, že vztahy mezi vlastníky se řídí zákonem č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, a občanským zákoníkem (bez specifikace čísla předpisu).

Rozumíte někdo blábolu nové šéfové MMR, který vypustila v Poslanecké sněmovně, když se mluvilo o občanech s trvalým pobytem na místním úřadu? Ta osoba snad chce, aby za tyto občany platila SVJ nějaké poplatky? Cituji z jejího vystoupení:

http://www.psp.cz/…/s019146.htm

„Ohledně počtu osob – rozumím, co říkáte, protože to se opravdu velice těžko řeší, kdo je tam trvale a kdo je tam opravdu žijící, protože když má trvalé bydliště někde jinde. Samozřejmě je možné udělat to, což ale nebude možné úplně regulovat touto novelou, že SVJ nebo družstvo nebo kdokoliv jiný se dohodne s obcí na nějaké dohodě a že bude doplácet nějaké poplatky za ty osoby, které jsou tam evidované. Toto by bylo nutné dát i do stanov jednotlivých SVJ a podobně. Nicméně toto nevyřešíme touto novelou, řekli jste velice správně.“