Ostatní

Provedli jsme volbu předsedy. Osoba zůstala stejná, jen se změnil název fce z pověřeného vlastníka na předsedu. Je třeba provést návrh na změnu včetně poplatků? A v tom případě jaká je hodnota kolku? Děkuji

Mám před sebou listiny ke dvěma exekucím:

A/ vymáhaná částka 30.000 Kč
náklady 550 Kč (tj. necelá 2 %).

B/ vymáhaná částka 300 Kč
náklady 12.000 Kč (40násobek, neboli 4000 %).

Porovnání učiní laskavý čtenář sám. V prvním případě vymáhá státní instituce, ve druhém soukromý exekutor.

Jeden z vlastníků žádá o zaslání vyúčtování služeb všech vlastníků bytových jednotek v domě. Účetní se mne ptá jestli mu může zaslat vyúčtování všech ostatních, aby neporušila nějaký zákon jako GDPR, apod. Jsem pro zaslání všech vyúčtování, v logické rovině pokud chce vlastník detailně kontrolovat, potřebuje opravdu vidět i vyúčtování všech ostatních vlastníků. Myslím, že ani žádné citlivé informace nebudou zveřejněny. Výpisy z bankovního účtu SVJ a daňové doklady, náměry měřidel, faktury, smlouvy atd. jsou všem k dispozici. Může si tedy po jednotlivých položkách zkontrolovat jednotlivé nákladové skupiny. Ale potřebuje ještě kontrolovat např. výši podílu z uvedených součtů nákladových skupin za služby vůči uvedené výši zaplacených záloh u každého bytu ve vyúčtování. Tzn., třeba aby nedošlo v nějakém vyúčtování k uvedení vyšších záloh než jak bylo zaplaceno daným vlastníkem ve skutečnosti. Tzn. aby nebyl žádný byt, třeba i omylem zvýhodněn oproti ostatním. Následně si pak chce zkontrolovat jestli a kolik vlastníci doplatili na bank.účet SVJ a kolik bylo vyplaceno z bankovního účtu SVJ.

Dobrý den.

Před dvěma lety (v roce 2018) prodal původní vlastník A (neplatič) byt vlastníkovi B. Vlastník B poté prodal (také ještě v roce 2018) byt vlastníkovi C. Správcovská firma zatím nezaslala vyúčtování služeb za rok 2017 ani 2018. Vychází mi v mém výpočtu, že vlastník A bude mít nedoplatek za rok 2017 a část roku 2018. U vlastníka B i vlastníka C (stávající vlastník bytu) mi naopak vychází přeplatek za rok 2018.

Jak nejlépe postupovat, aby společenství vlastníků jednotek nepřišlo o případně neuhrazené nedoplatky od původního vlastníka A?

https://www.idnes.cz/…0_domaci_kop

Naše SVJ nerozlišuje správu a služby (v předpisu záloh i ve vyúčtování) a nenechá si vysvětlit, že jde rozdílné právní tituly s rozdílnou splatností, které je třeba rozlišovat.

Jaké jsou důvody (nejlépe s odkazy na §) pro rozlišování? Napadají mne tyto dva, asi jich bude více:

Daňové předpisy. V případě nájmu bytu vlastník bytu úhrady za služby pouze přeúčtovává nájemci, neuvádí je v daňovém přiznání (ani jako příjem ani jako výdej) a nedaní je.

Sociální dávka příspěvek na bydlení. V potvrzení výdajů na bydlení je t

Zdravím. Pokračující teoretická diskuse na téma: http://www.portalsvj.cz/…-protinavrhu#…- mě přiměla k napsání naší reality.

Stalo se v začátcích SVJ (2010) na prvním shromáždění, kterého se zúčastnili první 3 vlastníci (44 bytů + 3 nebyty – z toho měl původní vlastník 45 jednotek).

V zápise je uvedeno: V čl. Pravidla pro přispívání Každý vlastník je povinen přispívat na : a) náklady spojené se správou domu….tzv. fond oprav… Každý vlastník jednotky je vedle příspěvku do tzv. fondu oprav povinen hradit příspěvek na odměnu správce domu do tzv. fondu správy a to ve výši 120,– /měsíc, vyjma vlastníků jednotek – skladů, kteří tento příspěvek neplatí.

Podle 26Cdo 687/2014 se použije zásada priority, nebo zásada proporcionality?

Rozhodla jsem se refincovat hypotéku na svůj byt k jiné bance. Ve chvíli, kdy se na stránkách katastru nemovitostí objevil zápis o změně – nebo-li červený řádek, přišla za mnou předsedkyně SVJ a sdělila mi, že hlídají náhled do katastru nemovitostí u všech bytových jednotek v našem (prý z toho důvodu, že v posledních letech se několik jednotek ocitlo v exekučním řízení a výboru SVJ není jedno, co se s jednotkami děje)a že jsem jim povinna oznámit, že refinancuji hypotéku na svůj byt. Ve stanovách však nic takového není a ani naše paní účetní o tom nikdy neslyšela.

Dobrý den,

sousedi chtějí schválit jiný způsob rozúčtování – prý podle §5/1 zákona o službách (Způsob rozúčtování poskytovatel služeb ujedná s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo, anebo společenství. Změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období).

Můžete mi někdo říct jakým kvórem se to schvaluje/ujedná?

• když je v domě 100% nájemníků – >66% ze všech (nájemců)?
• když v domě neexistuje SVJ – >66% ze zbylých nájemců bez ohledu na počet vlastníků a navíc bez ohledu na názor ne-nájemců (tedy vlastníků)?