Ostatní
odměny výboru - nutně vynaložené náklady
Dobrý den,
jsem členem výboru SVJ. V současně době za výkon funkce nepobírám žádnou odměnu. Někde jsem se dočetl, že je možné platit členům výboru SVJ (místo odměn, které podléhají dani a zdr. poj.) náhradu nutně vynaložených nákladů (na telefon, atd.) a vzhledem k tomu, že nejde o odměnu, tak se z tohoto finančního příjmu neplatí žádné odvody. Jedinou podmínkou údajně je odsouhlasení výše nákladů shromážděním SVJ a takovéto náklady by současně neměly překročit nějakou rozumnou výši (u našeho malého SVJ cca 400 Kč). Samotné náklady (na telefon atd.) pak není třeba údajně prokazovat.
Urazové pojištění z DPP u SVJ
I pro rok 2010 (možná) platí obstarožní vyhláška 125/1993 Sb. To možná tam píšu proto, že vyhláška byla vydána na základě zrušeného zákoníku práce 65/1965 Sb. a když je zrušený zákon, tak by neměla být účinná ani vyhláška vydaná na základě zmocnění uvedeného v zákonu.
Ale když pominu pravděpodobnou protiústavnost vyhlášky (jsme v české kotlině, kde si klidně ministr řekne do rádia, že bez ohledu na případný rozsudek NSS ON -jeho výsost ministr-vracet sociální daň za 1–6/2007 nebude, protože JEHO právní názor je jiný než názor soudu!!!!), tak podle § 12/1 vyhlášky vzniká povinnost platit pojistné zaměstnavateli, zaměstnává-li alespoň jednoho zaměstnance. Tím zaměstnancem nebudou členové orgánů SVJ, protože na výkon funkce nemohou mít uzavřen pracovně právní vztah. Zaměstnancem ale bude osoba na DPP.
Spoluvlastníci jednotky-konflikt
Dobrý den, řeším jako většinový spoluvlastník jednotky ve SVJ (dvougaráž-2 spoluvlastníci)konfliktní stav při užívání.Menšinový vlastník přemístňuje a ničí můj majetek,blokuje výjezd z/do garáže (parkování bohužel za sebou)po dobu více než 2 roky, nedodržuje žádné dohody. Vše z důvodu jeho požadavku mého zřeknutí se předkupního práva. Dle §139 Obč.z. jsem svolal jednání o užívání jednotky a hlasováním vyloučil tvůrce problémů z užívání garáže (za finanční náhradu ve výši nájmu obvyklého v místě, se všemi řádnými termíny).
rozúčtování výdajů za společné služby
Dobry den, rada bych se zeptala, zda-li se při vyúčtování společných služeb (vodné a stočné + elektřina na chodbě)přihlíží na malé dítě (3 měsíce) jako na „celou osobu“, v případě, že se vyúčtování provádí podle počtu osob obývajících bytové jednotky. předem děkuji za odpověd Aknel 117
Uchovávání daňových dokladů v SVJ 10 let
Drtivá většina SVJ nejsou plátci DPH. Proto znalost tohoto zákona v SVJ není velká. A to je chyba.
Podle § 27/1 ZDPH je plátce povinen uchovávat všechny daňové doklady nejméně po dobu 10 let.
Podle § 27/5 ZDPH „Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahují i na ...... právnické osoby, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, při uchovávání přijatých daňových dokladů.“
Ze zákona o daních z příjmů lze dovodit, že SVJ nejsou založena za účelem podnikání.
Z výše uvedeného vyplývá, že SVJ musí (pod sankcí uvedenou v § 37 ZSDP) uchovávat přijaté daňové doklady od plátců DPH po dobu 10 let i když samo SVJ není plátcem DPH.
Co je možno proplácet ze spol.účtu
Dobrý den,
je někde ustanoveno co je možno proplácet ze společného účtu SVJ?V našem domě se teď musí měnit měřiče tepla v každém bytě.Cena není nejlevnější a názory vlastníků na platbu se různí.Od správce máme info,že existuje klauzule kde se tvrdí,že platby za tyto úkony není možno hradit ze společného účtu.Vlastníci zase proč by se to nemohlo zaplatit ze společného účtu,když se do něj dost platí a když se to nezaplatí,tak měřiče nechtějí.Zde ovšem zase nastává další problém – někdo to zaplatí a bude se mu účtovat co protopí a ten kdo meřič mít nebude bude prý účtován průměrěm + 40 procent navrch(otázka jestli to bude pro nej výhodné nebo ne,a může topit jak mourovatý).
Počet členů výboru musí být určitý
Vzorové stanovy obsahují v čl. VIII/6 ustanovení: „Výbor je alespoň tříčlenný“.
Tento chybný text se bohužel objevuje i v řadě stanov SVJ. Nebo je různě vylepšován např. „Počet členů výboru je 3–5.“
Judikatura k tomu uvádí (Vrchní soud 7 Cmo 956/2000): „K počtu členů výboru lze uvést, že jestliže byly ve smyslu § 9 odst. 8 zák. č. 72/1994 Sb. ve znění zák. č. 103/2000 Sb. na první schůzi shromáždění vlastníků přijaty stanovy, pak v rámci těchto stanov musí být jednoznačně určeny orgány společenství [§ 9 odst. 14 písm. c) řečeného zákona]. Statutárním orgánem společenství může být výbor společenství nebo pověřený vlastník. Jestliže má být dle stanov zřízen kolektivní orgán, a tím je i výbor společenství, pak musí být také zřejmé, kolik má mít tento kolektivní orgán členů. V opačném případě by nebylo možné jednoznačně určit, zda je v tom kterém konkrétním případě takový kolektivní orgán schopný usnášení, neboť by nebylo zřejmé, kolik má mít členů dle stanov a kolik jich fakticky má resp. fakticky rozhoduje (hlasuje). Je-li ve stanovách přijatých na první schůzi shromáždění jako statutární orgán určen výbor, pak počet jeho členů musí být jednoznačně určen, přičemž nejnižší počet členů jsou tři (§ 9 odst. 11 zák. č. 72/1994 Sb. ve znění zák. č. 103/2000 Sb.).“
Neplatič v SVJ
Máme v našem SVJ neplatiče,dluží momentálně něco přes 40 tis. Kč. Po několika upomínkách jsme dali žalobu k soudu , dostali jsme na vědomí PLATEBNÍ ROZKAZ, kterým soud přikazuje dlužníkovi zaplatit nám dluh. Dnes jsme dostali od naší právničky, která nám vše vyřizuje oznámení, že soud platební rozkaz zrušil, protože nebylo možné žalovanému doručit tento do vlastních rukou. Poradí někdo, co dál a zda je toto vůbec možné? Díky za váš čas. SVJ xy
společné prostory
Mám tento dotaz-v našem SVBJ je přibližně 50 vlastníků – 5 vchodů.V suterénu jsou místnosti,které používají někteří z vlastníků k soukromým účelům.Uvedu příklad – v jedné místnosti je tzv.pracovní dílna,v druhé domácí drůbež,ve třetí soukromý nábytek,ve čtvrté televize,kde si 3–4 lidé sedí,popíjejí dívají se na televizi,jsou v důchodu atd.Takových místností,ke kterým mají klíče jen vymezený počet lidí,většinou jen jeden,ostatní tam nesmí,je poměrně dost,v každém vchodu 2 nebo tři.Samozřejmě,že se tam čerpá topení,elekřina
Více tolerance k jiným názorům, prosím
Ve zdejší diskusi jsou někdy používány názory bez náležité argumentace, ale s o to větším přesvědčením, že tento výklad zákona je správný a dokonce jediný možný. Navíc, že oponent je pitomec, pokud má názor jiný.
Vykládat zákony dělá potíže i soudcům působícím na Nejvyšším správním soudu a Ústavním soudu. A ti na to mají vzdělání, na rozdíl od většiny diskutujících, a živí se tím, na rozdíl od drtivé většiny diskutujících.
Uvedu příklad, který se může týkat i SVJ. Jedná se o problém, zda prekluze doměření daně z příjmů nastává v termínu 0+3 nebo 1+3.

Poslední komentáře