Návrhy na změnu zákona

Pokud je rozhodnutí shromáždění vlastníků o povinnosti vlastníka jednotky hradit nedůležitou záležitostí, je nutně nedůležitou záležitostí i (ne)hrazení vlastníka podle takovéhoto rozhodnutí.

Několik zdrojů o GDPR

1)Donát, Nonnemann, Nulíček, GDPR, Wolters Kluver 2017, 554 str., 880 Kč

2)Žůrek, GDPR, ANAG, 10/2017, 224 str. 380 Kč (obsahuje mj. záznam o činnostech zpracování u kamerového systému)

3)Nezmar, GDPR praktický průvodce implementací, Grada, 11/2017, 304 str., 339 Kč

4)Navrátil, GDPR pro praxi, Aleš Čeněk, 12/2017, 340 str., 420 Kč

5)GDPR pro účetní a mzdové účetní, Metodické aktuality 4/2018 (zatím v tiskárně), Svaz účetních (obsahuje mj. vzor informace podle čl. 13, záznam o činnostech zpracování o vedení zaměstnaneckých složek podle čl. 30)

V jiné diskusi se objevil příspěvek:

"Proč má nečlena výboru zajímat GDPR? 17

Vložil Čmuchal (bez ověření), 27. Únor 2018 – 8:17

„…Obecně by SVJ mělo zpracovávat OÚ mj. podle § 1177 NOZ a zákona č. 67/2013 Sb.. …“

Takže vidíte třeba nebezpeční zde?

§ 1177 NOZ

Kdo nabyl jednotku do vlastnictví, oznámí to včetně své adresy a počtu osob, které budou mít v bytě domácnost, vlastníkům jednotek prostřednictvím osoby odpovědné za správu domu nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy se dozvěděl nebo mohl dozvědět, že je vlastníkem. To obdobně platí i v případě změny údajů uvedených v oznámení

Je to sice trochu mimo zaměření tohoto webu, ale řada členů statutárních orgánů je v předdůchodovém věku a tak by je to mohlo zajímat.

Zákon 582/1991 Sb. v § 35a/4/d ukládá povinnost uchovávat mzdové listy po dobu 30 let.

Typový skartační rejstřík sice doporučuje lhůtu 45 let, ale je to pouze metodická pomůcka, která je v rozporu s GDPR.

GDPR v čl. 5/1 umožňuje zpracovávat, tj. i jen uchovávat, osobní údaje pouze ze zákonných důvodů.

Zákonnost zpracování řeší čl. 6. Jedná se zejména o

• splnění právní povinnosti
• plnění smlouvy

V nejasném GDPR je článek 30 o záznamech o činnostech zpracování. Pro některé subjekty existuje výjimka, že tyto záznamy nemusí vést. Problém je, že výjimka je nejasně napsaná, ostatně jako i jiné části GDPR.

Kdo tedy musí a kdo nemusí vést záznamy o činnostech zpracování? Koho se výjimka týká a koho ne? Uvedu 2 názory:

1)„Výjimka se mimo jiné neuplatní, pokud zpracování není příležitostné. To může být vykládáno i tak, že výjimka se neuplatní na zcela běžné – ale soustavné, opakující se a tedy nikoli příležitostné – zpracování osobních údajů. Jde například o zpracování dat zaměstnanců pro účely HR a mzdové agendy nebo zákazníků pro účely plnění smluvních vztahů. Takový výklad též znamená, že výjimka žádnou zásadní úlevu pro malé a střední podniky nepřináší, komentuje Matyáš Kužela, společník advokátní kanceláře ŘANDA HAVEL LEGAL.“

V reakci na článek komisařky Jourové, která kritizovala členské státy, že nepřipravily národní legislativu uvádím výňatek ze Sdělení Komise pro Evropský parlament a Radu z 24.1.2018, kde Komise informuje v jakém stavu rozpracování jsou Návody/Pokyny/Vo­dítka od WP29. Není to potěšující psaní. Komisařka by si měla zamést před vlastním prahem Komise.

Seznam jsem aktualizoval o materiály zveřejněné na www.uoou.cz s datem zveřejnění a počtem stran.

_____________­________________________­________________________­____________

Pokyny / pracovní dokumenty pracovní skupiny zřízené podle článku 29 se zřetelem k vstupu nařízení v platnost

Evropská komisařka Jourová perlí na:

https://www.novinky.cz/…ke-news.html

Mj. tvrdí:

„Týká se především firem nad 250 zaměstnanců. Tady jsou v panice ale především malé firmy, účetní kanceláře, ambulantní lékaři, obce.“

Asi GDPR nečetla. Týká se velkou měrou i malých společností, účetních kanceláří, ambulatních lékařů a obcí. Obce musí nově mít pověřence pro ochranu OÚ.

Dále uvádí:

„Proto bylo nutné, aby státy včas přijaly vlastní zákony a opatření, které by podle místních podmínek upravily dopady pro jednotlivé subjekty, což se tady zatím nestalo.“

V jednom bytovém domě SVJ,v jedné bytové jednotce, zjistil nájemník, že je poštípaný od štěnic.Nášel je pouze v dětském pokoji za obrazem.Obrátil se tedy s důvěrou na souseda,takto zmocněnce předsedy SVJ(předsedou tohoto SVJ je SBD) a ten mu řekl aby zavolal na SBD,které je v tomto SVJ statutárním orgánem.Sekretářka ho přepojila na stavebního technika SBD,ten okamžitě objednal deratizační firmu,aniž by se sám přesvědčil nebo pověřil místního zmocněnce zjistit,zda se tito paraziti nalézají i ve společných částech domu, navazujících na zmiňovaný byt.Firma přijela dvakrát a provedla deratizaci pouze v této bytové jednotce,bez toho aby byli ostatní vlastníci sousedních jednotek o této akci, jakkoliv informováni.Cena deratizace je cca.6200 kč a předseda SVJ-SBD, chtělo fakturu za deratizaci soukromého majetku,proplatit z účtu SVJ.Po upozornění jednoho z členů SVJ,že se nejednalo o plošnou ani částečnou deratizaci společných prostor ,ale o hubení štěnic, pouze v bytové jednotce,která je ve vlastnictví fyzické osoby, zaslala fakturu za tuto akci, majitelce bytu.Ta s placením nesouhlasila a

Dnes byl rozeslán návrh novely ZOK. Má 727 změnových bodů:

https://apps.odok.cz/veklep-detail…

Původní ZOK měl 786 paragrafů.

Návrh obsahuje mj. i novelu NOZ a zákona o veřejných rejstřících.

Příjemnou četbu.

Hezký den!

https://www.okolobytu.cz/…tomas-pacner

https://www.okolobytu.cz/…arok-uzivani

Z výkladu „pana JUDr“ mi vychází,že když se většina vlastníků rozhodne nechat dům spadnout,tak holt spadne.Právnická osoba SVJ/resp.její statutární orgán,který má ze zákona povinnost svěřený majetek spravovat s péčí řádného hospodáře, se spokojí s pouhým konstatováním,že to tak chce většina.