Jak je to s namitkama vyúčtování 2024/2025? Co pokuty a ne řád nost?
- Pakliže je na vyúčtování doručeném 1.4.2025 napsáno, že reklamaci je možné uplatnit do 31. 5. …., tak platí 31.5. anebo 30 dnů od doručení?
- když bude vyúčtování dle 1) vadné (chyba má vliv na vypočtenou výši) ale nebude reklamováno ve lhůtě (chyba bude zjištěna příkladně až 30.4.2028 – neděle), nebo bude reklamováno po lhůtě – tak běží stěžovateli eventuální nárok na pokutu za neřádné vyúčtování a od kdy – od 1.5.25 resp. od data reklamace resp. kdy se mu nárok promlčí (resp. do kdy nejpozději može podat žalobu na pokutu za neřádné vyúčt.)?
Variantně: kdyby 30.4.28 nevyšlo na nedělu ale na pracovní den, do kdy (datum) muže podat žalobu (bez rizika promlčení) ?
Pominu teď předž. výzvu, kdy její absence nemá vliv než na soudní poplatek+odměnu žalující strany (300,– za úkon). Zajímá mne čistě jak to funguje/má fungovat.
Prosím reagujte, pokud víte nebo umíte napsat č. judikátu. Ne dojmologii, díky moc.
- „když bude vyúčtování … vadné … ale nebude reklamováno ve lhůtě … nebo bude reklamováno po lhůtě …“
V tom případě platí, že příjemce služby porušil zákon: Nesplnil svou zákonnou povinnost podle § 8 tím, že nepředložil námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování ve lhůtě 30 dnů od doručení vyúčtování. To má právní důsledek:
- Příjemce služeb je povinen uhradit poskytovateli služeb pokutu za každý den prodlení, protože nesplnil svoji povinnost stanovenou tímto zákonem (2013/67/§13/1). Příjemci služeb tedy nabíhá zákonná pokuta ode dne následujícího po marném uplynutím lhůty 30 dnů k podání námitky.
- I když připustíme, že zákon porušili oba (jak poskytovatel, tak příjemce), pak se mohou pokutovat navzájem. Obě pohledávky na pokuty se po uplynutí lhůty 30 dnů nejspíše vzájemně započítají, a výsledkem je nula Kč. Pokuta poskytovateli tak může činit nejvýše 30 dnů krát 50 Kč, to jest 1500 Kč.
- Příjemce služeb dal svým nekonáním najevo, že s vyúčtováním souhlasí, že je spokojen a že žádnou námitku neuplatňuje. K prodlení poskytovatele služeb tedy došlo (také) zaviněním druhé strany (k tomu viz 2013/67/§13/1). Protizákonný postup příjemce služeb může být soudem označen za rozporný s dobrými mravy: Snaží se vytěžit výhodu ze stavu, který sám spoluzavinil a nad kterým má kontrolu (2012/89/§6/2).
Opravdu chcete podat žalobu a soudit se o 1500 Kč? Přeju hodně štěstí.
Justitianus
Když neustále pilujete svoje příspěvky, i po přidání dalšího komentáře do vlákna, nebylo by fajn nechat původní verzi a škrtnout ji, když docela zásadně měníte význam?
V tomto příspěvku jste změnil dost. Není hanba uznat, že jsem se mýlil, že?
Není už to dává trošku více logiky i po selsku, ne jak dřív že se bude soudit o 0 Kč …
vážně spojujete čin (2012/89/§6/2) s pouhým nekonáním, tedy že si nevšiml, nevěděl a vědět nemohl o chybě?
to byste asi musel prokázat úmysl. Vy si vyberete nějakou abstraktní a nepravděpodobnou variantu
jsem pro se držet praxe, judikátů a běžných situací, v % vyjádřeno jak úspěšný jste v souzení se?
TripleA, píšete nesmysly. Žvanite o záležitostech, kterým nerozumíte. Chybí Vám základní znalosti práva.
Zkuste způsobit dopravní nehodu a pak argumentujte tím že jste „si nevšiml, nevěděl a vědět nemohl“. Bude Vám to prd platné, protože jste porušil povinnost uloženou zákonem. Neznalost zákona nikoho neomlouvá. Při tom je bezvýznamné, zda jde o Vaši nedbalost, neznalost, nebo schválnost.
Právním jednáním se rozumí takové chování subjektu práva, které je způsobilé vyvolat právní následky. Právně jednat je možné činností (facere), nečinností (omitere) nebo strpěním (pati). Jestliže příjemce služeb poruší zákon (zůstane po dobu 30 dnů nečinný), pak jde nepochybně o právní jednání, a on ponese následky. Takže ANO, i nečinnost je právním jednáním a má následky.
Napřed si přečtěte zákon, teprve pak s Vámi budu rád diskutovat. Zákon ukládá povinnosti oběma stranám symetricky – poskytovateli i příjemci služeb. Pokud se domníváte něco jiného, citujte právní předpis, který by příjemci služeb poskytoval nějakou úlevu ze zákonem uložené povinnosti.
Justitianus
Zkuste způsobit dopravní nehodu a pak argumentujte tím že jste „si nevšiml, nevěděl a vědět nemohl“. Bude Vám to prd platné, protože jste porušil povinnost uloženou zákonem.
— Opět srovnáváš hrušky a jablka, zákon o provozu na pozemních komunikacích označuje každého, kdo se na nich pohybuje za účastníka, a ten je povinen znát zákon a dokonce mít přezkoušení ze zákona, ŘP…
Podle mého skromného názoru nic takového pro vyúčtování neplatí, nikdo vyúčtováním v realitě nerozumí, ani soudce jim nerozumí, tedy nelze spravedlivě požadovat, aby každý jeden příjemce služby rozuměl vyúčtování…
Podobně nelze klást stejné nároky na (placeného) člena voleného orgánu a odběratele služeb. Srovnej podnikatel vs spotřebitel - také to není symetrické.
Odpověz na otázku - kolikrát jsi byl u soudu a v jakém procentu vyhrál?
Vy byste asi mohl radit i nejvyssimu soudu co?
1/ Byly myslim judikaty na to, ze neradne vyuctovani je vadne… prijemce sluzby je fyzicka osoba laik, neucetni a neznalec cisilek a rozuctovani a tedy hovorit o jeho povinnosti rozpoznat vady, kdyz to neumi ani soudce, ale jen soudni znalec, je trochu pritazene za vlasy, nemyslite?
Mame komentare k zakonu anebo judikaty nebo mate jen takovy dojem?
2/ ktery den se povazuje vyuctovani za dorucene? Je to nejpozdeji 3 pr. den po odeslani obalky (fikce) nebo az fyzickym vyzvednutim z ceske posty?
- ouje (bez ověření) se ptá: „Vy byste asi mohl radit i nejvyssimu soudu co?“
Ano, mohl bych radit i Nejvyššímu soudu.
Jsem zde občas kritizován, protože dávám najevo, že jsem chytřejší a rozumím právu lépe, než někteří soudci. Opravdu – není žádný problém být chytřejší než TITO soudci. Namátkou uvedu odkazy na několik mých posledních příspěvků na toto téma.
- Chyby soudců: 6 As 126/2020–47
- Chyby soudců: 26 Cdo 4519/2016 Popletení soudci neznají právo a porušují LZPS
- Chyby soudců: 22 Cdo 1511/2019, vadný judikát NS, recyklováno hlupákem
- Chyby soudců: SVJ je vlastníkem domu, řekli potrhlí soudci
- Chyby soudců: soudci VSP opakovaně nerozezeznali příslušnost soudu
- Chyby soudců: 26 Cdo 1857/2023–355 Popletené soudkyně netuší co je příslušenství bytu
- Chyby soudců: 26 Cdo 3168/2023 – aneb hlupačky v talárech
Stačilo Vám to takto, nebo snad máte jeětě nějaký jiný dotaz?
Justitianus
Justitianus dle svého názoru by mohl radit i soudcům Ústavního soudu, protože i ti se svým názorem vymykají jeho názorům, viz III.ÚS 23/04: " Dle § 2 písm. g) zákona o vlastnictví bytů jsou „společnými částmi domu části domu určené pro společné užívání, zejména základy, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchody, schodiště, chodby, balkóny, terasy, prádelny, sušárny, kočárkárny, kotelny, komíny, výměníky tepla, rozvody tepla, rozvody teplé a studené vody, kanalizace, plynu, elektřiny, vzduchotechniky, výtahy, hromosvody, společné antény …“. Jak uvedl již odvolací soud, jsou tedy společné části domu upraveny jako části určené pro společné užívání, jejichž příkladmý výčet je dále uveden. Vyjmenované prostory však jsou společnými částmi domu jen pokud slouží společnému užívání a jsou k tomuto užívání určeny, v opačném případě nikoliv."
Odpovídám na https://www.portalsvj.cz/…-ne-rad-nost#….
Zajímavé je nejen to, že soudci Ústavního soudu napsali v roce 2004 naprostou pitomost. Zajímavé je i to, že dokonce ještě v roce 2025 se objevuje další hlupák (§§§111), který z toho vadného judikátu cituje.
Zákon (72/1994 Sb.) obsahoval pouze toto tvrzení:
(A) „Části domu určené pro společné užívání jsou
společné.“
Hlupáci z Ústavního soudu se pokusili z tohoto výroku „vyždímat“
výrok opačný, za použití dvojí negace:
(B) „Části domu NEurčené pro společné užívání NEjsou
společné.“
Výrok B však nijak neplyne z výroku A. Použití dvojí negace je školáckou chybou. To by soudcům ústavního soudu jistě vysvětlil každý student práv v prvním ročníku (tam je zařazen předmět „Právní výroková logika“). Dvojí negací pravdivého výroku nelze získat pravdivý výrok. Získá se tím výrok, o jehož pravdivosti nelze nic říci v rámci daného systému. Ostatně – tohle by soudcům ústavního soudu vysvětlilo jistě i každé dítě v mateřské škole. Srovnejme tyto výroky s jejich dvojitou negací:
(A) Ovečka má čtyři nohy. (pravda)
(B) Není-li to ovečka, nemá čtyři nohy. (dvojí negace, zřejmá
nepravda)
(A) Čáp umí létat. (pravda)
(B) Není-li to čáp, neumí létat. (dvojí negace, zřejmá nepravda)
Dovedu si představit, jak děti v mateřince reagují na výroky B:
piští, ošívají se a vykřikují.
Kubík: „Paní učitelko, to přece není pravda! Náš pejsek má čtyři
nožičky!“
Kačenka: „My jezdíme k babičce, a ta má kočku a králíčky –
mají taky čtyři nohy!“
Zkrátka, milé děti: my všichni – kromě soudců Ústavního soudu – víme, že i jiná zvířátka mají čtyři nohy, a že nejenom čáp umí létat. My si to dokonce umíme zdůvodnit dospěláckým způsobem:
Dvojí negací pravdivého výroku nelze získat pravdivý výrok.
Škoda, že soudci Ústavního soudu, podepsaní pod judikátem III.ÚS 23/04
(JUDr. Jan Musil, JUDr. Pavel Holländer a JUDr. Jiří Mucha), nedávali
v mateřské školce větší pozor.
Justitianus
Co ti u NSS 4 As 44/2004–29, také blbci??? Nebo je blbec, kdo nerozumí psanému textu??? Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že zákonná definice pojmu „společné části domu“, založená na účelu jejich užívání, jinou interpretaci neumožňuje. Je-li balkón přístupný jen z jedné bytové jednotky a slouží-li k užívání pouze vlastníku této jednotky, nikoli vlastníkům ostatních jednotek v domě, nelze výkladem dospět k tomu, že se jedná o společnou část domu.
Také Ústavní soud v usnesení ze dne 8. 12. 2004, sp. zn. III. ÚS 23/04, které je dostupné na www.nalus.usoud.cz, konstatoval, že „… společné části domu [jsou] upraveny jako části určené pro společné užívání, jejichž příkladmý výčet je dále uveden. Vyjmenované prostory však jsou společnými částmi domu, jen pokud slouží společnému užívání a jsou k tomuto užívání určeny, v opačném případě nikoliv.“
Z hlediska zákonné definice společných částí domu zůstává bez vlivu tvrzení stěžovatele, že balkón je součástí vnějšího (obvodového) pláště budovy, neboť tato skutečnost se nijak neprojevuje ve způsobu užívání balkónu.
- §§§ 111 (bez ověření): „Co ti u NSS 4 As 44/2004–29, také blbci??? “
Judikát NSS 4 As 44/2004, dohledatelný na netu, neobsahuje vůbec slovo „balkon“, ani výraz „společné části domu“. Ostatně – tento judikát i tato problematika nemají nic společného s úvodním dotazem.
Zmiňujete opět usnesení Ústavního soudu III. ÚS 23/04 – ani to se nijak netýká úvodního dotazu, ani předmětu této diskuse.
Chcete-li diskutovat o 4 As 44/2004–29, nebo o III. ÚS 23/04 (nebo o tom, co si Justitianus myslí o některých soudcích), otevřete si k tomu vlastní diskusní vlákno. Příspěvky které se odchylují od tématu této diskuse budou zde brzy smazány. Děkuji za pochopení.
Justitianus
- „Pakliže je na vyúčtování doručeném 1.4.2025 napsáno, že reklamaci je možné uplatnit do 31. 5. …“
Uvědomte si, že příjemce služeb nepodává žádnou „reklamaci“.
Může poskytovateli předložit (doručit) námitku ke způsobu a obsahu vyúčtování, a to do 30 dnů od doručení vyúčtování, popřípadě od doložení podkladů (jestliže o doložení podkladů předtím písemně požádal). Pokutu za prodlení podle 2013/67/§13 stanoví zákon, takže se použijí lhůty stanovené zákonem.
To samozřejmě nevylučuje, aby poskytovatel služby jednostranně prodloužil lhůtu pro podávání námitek nad rámec zákonné úpravy.
- „… platí 31.5. anebo 30 dnů od doručení?“
Otázka je zmatečná. Platí přece obojí!
Poskytovatel služeb se jednostranně zavazuje, že případnou námitku příjemce služeb vyřídí i po uplynutí zákonné lhůty (která podle § 8/2 činí 30 dnů od doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů).
Zcela jiná otázka je lhůta stanovená zákonem a vznik nároku na pokutu. Při doručení vyúčtování dne 01.04.2025 připadá konec třicetidenní lhůty na 01.05.2025, což je státní svátek. Posledním dnem lhůty je tedy nejbližší pracovní den – pátek 2. května 2025. Následující den je prvním dnem prodlení.
Svým jednostranným projevem vůle se poskytovatel nemůže zprostit zákonné povinnosti uhradit příjemci služeb pokutu, nedodržel-li některou ze lhůt uvedených v § 8 zákona.
Justitianus
Justitianus Vaše citace „To samozřejmě nevylučuje, aby poskytovatel služby jednostranně prodloužil lhůtu pro podávání námitek nad rámec zákonné úpravy.“
Nejdříve byste si měl zjistit, že poskytovatelem služeb není účetní, která vyúčtování zhotovila a napsala tam dobu pro REKLAMACI delší než uvádí zákon o službách. Zák. č. 67/2013 Sb. §2 písm. a odst. 2. POSKYTOVATELEM SLUŽEB JE SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ JEDNOTEK.
Pokud by se měla prodloužit lhůta pro reklamaci – námitky, tak o tom mohlo rozhodnout pouze společenství vlastníků na shromáždění nebo per rollam.
Námitky uvádí zákon, ve vyúčtování je uvedeno reklamace. Jedná se o to, že uvedete, že s vyúčtováním nesouhlasíte a je jedno jak to nazvete.
Psát, že by mohl radit soudcům, může každý hňup, ale nejdřív se musí seznámit se zákonem o kterém píše a hlavně pochopit souvislosti.
- §§§111 (bez ověření): „Nejdříve byste si měl zjistit, že poskytovatelem služeb není účetní, která vyúčtování zhotovila …“
Nikdy a nikde jsem netvrdil něco takového. Vymýšlíte si Vaše vlastní fantazie, tedy je jako vaše vlastní fantazie označujte. Děkuji.
- §§§111 (bez ověření): „Pokud by se měla prodloužit lhůta pro reklamaci – námitky, tak o tom mohlo rozhodnout pouze společenství vlastníků …“
Zase nesmysly. Neexistuje žádná „reklamace – námitky“, vy popleto. Reklamaci podává spotřebitel podle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Je hned poznat, že se zde bavím s hlupákem: používáte nesprávný výraz a odmítáte s tím přestat.
Prodloužení lhůty pro podání námitky k vyúčtování služeb je jednostranným rozhodnutím poskytovatele služeb. Takové rozhodnutí nezkracuje práva příjemců služeb. Rozhodování o této záležitosti není zákonem svěřeno do pravomoci shromáždění (přečtěte si § 1208), takže o tom mohou rozhodnout statutáři sami. Pokud se domníváte opak, citujte celostátně účinný právní předpis.
Justitianus
Míchat hrušky s jabkama, O TO VÁM JDE, JEN ABYSTE SVŮJ MYLNÝ NÁZOR MOHL DÁL PREZENTOVAT JAKO TEN NEJLEPŠÍ. Blbost.
https://www.asociace-sos.cz/…ku-jednotek/
…Přestože se přímo nejedná o spotřebitelskou problematiku, nezřídka se střetáváme s dotazy ohledně vyúčtování služeb ve společenství vlastníků jednotek. …Pokud však s vyúčtováním nebudete spokojení ani po dodání souvisejících dokumentů, můžete vůči němu uplatnit námitky (tedy jej „reklamovat“), a to do 30 dnů ode den doložení podkladů.
1/ prijemce sluzeb ma v 80% na vyuctovani napsano: reklamaci podejte … hadat se o rozdilu mezi namitkou a reklamaci je bezpredmetne
2/ co nam chcete sdelit vyrokem „se poskytovatel nemůže zprostit zákonné povinnosti uhradit příjemci služeb pokutu“?
Kdyz otazka byla na to, zda vznikne narok na pokutu z neradneho vyuctovani, kdyz chyba bude zjistena az za X let a dale byla otazka na to, kdy presne narok na takovou pokutu (anebo na bezvadne vyuctovani) vyexpiruje?
A to i s ohledem na predchozi (zda je doruceno fikci nebo ne).
Poslední komentáře