Jak je to s namitkama vyúčtování 2024/2025? Co pokuty a ne řád nost?

Vložil Mrázek (bez ověření), 30. Duben 2025 - 7:31 ::
  1. Pakliže je na vyúčtování doručeném 1.4.2025 napsáno, že reklamaci je možné uplatnit do 31. 5. …., tak platí 31.5. anebo 30 dnů od doručení?
  2. když bude vyúčtování dle 1) vadné (chyba má vliv na vypočtenou výši) ale nebude reklamováno ve lhůtě (chyba bude zjištěna příkladně až 30.4.2028 – neděle), nebo bude reklamováno po lhůtě – tak běží stěžovateli eventuální nárok na pokutu za neřádné vyúčtování a od kdy – od 1.5.25 resp. od data reklamace resp. kdy se mu nárok promlčí (resp. do kdy nejpozději može podat žalobu na pokutu za neřádné vyúčt.)?

Variantně: kdyby 30.4.28 nevyšlo na nedělu ale na pracovní den, do kdy (datum) muže podat žalobu (bez rizika promlčení) ?

Pominu teď předž. výzvu, kdy její absence nemá vliv než na soudní poplatek+odměnu žalující strany (300,– za úkon). Zajímá mne čistě jak to funguje/má fungovat.

Prosím reagujte, pokud víte nebo umíte napsat č. judikátu. Ne dojmologii, díky moc.

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil Justitianus, 1. Květen 2025 - 5:31
    • „když bude vyúčtování … vadné … ale nebude reklamováno ve lhůtě … nebo bude reklamováno po lhůtě …“

    V tom případě platí, že příjemce služby porušil zákon: Nesplnil svou zákonnou povinnost podle § 8 tím, že nepředložil námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování ve lhůtě 30 dnů od doručení vyúčtování. To má právní důsledek:

    • Příjemce služeb je povinen uhradit poskytovateli služeb pokutu za každý den prodlení, protože nesplnil svoji povinnost stanovenou tímto zákonem (2013/67/§13/1). Příjemci služeb tedy nabíhá zákonná pokuta ode dne následujícího po marném uplynutím lhůty 30 dnů k podání námitky.
    • I když připustíme, že zákon porušili oba (jak poskytovatel, tak příjemce), pak se mohou pokutovat navzájem. Obě pohledávky na pokuty se po uplynutí lhůty 30 dnů nejspíše vzájemně započítají, a výsledkem je nula Kč. Pokuta poskytovateli tak může činit nejvýše 30 dnů krát 50 Kč, to jest 1500 Kč.
    • Příjemce služeb dal svým nekonáním najevo, že s vyúčtováním souhlasí, že je spokojen a že žádnou námitku neuplatňuje. K prodlení poskytovatele služeb tedy došlo (také) zaviněním druhé strany (k tomu viz 2013/67/§13/1). Protizákonný postup příjemce služeb může být soudem označen za rozporný s dobrými mravy: Snaží se vytěžit výhodu ze stavu, který sám spoluzavinil a nad kterým má kontrolu (2012/89/§6/2).

    Opravdu chcete podat žalobu a soudit se o 1500 Kč? Přeju hodně štěstí.

    Justitianus

    Vložil TripleA (bez ověření), 1. Květen 2025 - 6:29

    Když neustále pilujete svoje příspěvky, i po přidání dalšího komentáře do vlákna, nebylo by fajn nechat původní verzi a škrtnout ji, když docela zásadně měníte význam?

    V tomto příspěvku jste změnil dost. Není hanba uznat, že jsem se mýlil, že?

    Není už to dává trošku více logiky i po selsku, ne jak dřív že se bude soudit o 0 Kč …

    Vložil TripleA (bez ověření), 1. Květen 2025 - 6:23

    vážně spojujete čin (2012/89/§6/2) s pouhým nekonáním, tedy že si nevšiml, nevěděl a vědět nemohl o chybě?

    to byste asi musel prokázat úmysl. Vy si vyberete nějakou abstraktní a nepravděpodobnou variantu

    jsem pro se držet praxe, judikátů a běžných situací, v % vyjádřeno jak úspěšný jste v souzení se?

    Vložil Justitianus, 1. Květen 2025 - 7:09

    TripleA, píšete nesmysly. Žvanite o záležitostech, kterým nerozumíte. Chybí Vám základní znalosti práva.

    Zkuste způsobit dopravní nehodu a pak argumentujte tím že jste „si nevšiml, nevěděl a vědět nemohl“. Bude Vám to prd platné, protože jste porušil povinnost uloženou zákonem. Neznalost zákona nikoho neomlouvá. Při tom je bezvýznamné, zda jde o Vaši nedbalost, neznalost, nebo schválnost.

    Právním jednáním se rozumí takové chování subjektu práva, které je způsobilé vyvolat právní následky. Právně jednat je možné činností (facere), nečinností (omitere) nebo strpěním (pati). Jestliže příjemce služeb poruší zákon (zůstane po dobu 30 dnů nečinný), pak jde nepochybně o právní jednání, a on ponese následky. Takže ANO, i nečinnost je právním jednáním a má následky.

    Napřed si přečtěte zákon, teprve pak s Vámi budu rád diskutovat. Zákon ukládá povinnosti oběma stranám symetricky – poskytovateli i příjemci služeb. Pokud se domníváte něco jiného, citujte právní předpis, který by příjemci služeb poskytoval nějakou úlevu ze zákonem uložené povinnosti.

    Justitianus

    Vložil TripleA (bez ověření), 1. Květen 2025 - 7:23

    Zkuste způsobit dopravní nehodu a pak argumentujte tím že jste „si nevšiml, nevěděl a vědět nemohl“. Bude Vám to prd platné, protože jste porušil povinnost uloženou zákonem.

    — Opět srovnáváš hrušky a jablka, zákon o provozu na pozemních komunikacích označuje každého, kdo se na nich pohybuje za účastníka, a ten je povinen znát zákon a dokonce mít přezkoušení ze zákona, ŘP…

    Podle mého skromného názoru nic takového pro vyúčtování neplatí, nikdo vyúčtováním v realitě nerozumí, ani soudce jim nerozumí, tedy nelze spravedlivě požadovat, aby každý jeden příjemce služby rozuměl vyúčtování…

    Podobně nelze klást stejné nároky na (placeného) člena voleného orgánu a odběratele služeb. Srovnej podnikatel vs spotřebitel - také to není symetrické.

    Odpověz na otázku - kolikrát jsi byl u soudu a v jakém procentu vyhrál?

    Vložil ouje (bez ověření), 30. Duben 2025 - 16:11

    Vy byste asi mohl radit i nejvyssimu soudu co?

    1/ Byly myslim judikaty na to, ze neradne vyuctovani je vadne… prijemce sluzby je fyzicka osoba laik, neucetni a neznalec cisilek a rozuctovani a tedy hovorit o jeho povinnosti rozpoznat vady, kdyz to neumi ani soudce, ale jen soudni znalec, je trochu pritazene za vlasy, nemyslite?

    Mame komentare k zakonu anebo judikaty nebo mate jen takovy dojem?

    2/ ktery den se povazuje vyuctovani za dorucene? Je to nejpozdeji 3 pr. den po odeslani obalky (fikce) nebo az fyzickym vyzvednutim z ceske posty?

    Vložil Justitianus, 30. Duben 2025 - 18:15
    • ouje (bez ověření) se ptá: „Vy byste asi mohl radit i nejvyssimu soudu co?“

    Ano, mohl bych radit i Nejvyššímu soudu.

    Jsem zde občas kritizován, protože dávám najevo, že jsem chytřejší a rozumím právu lépe, než někteří soudci. Opravdu – není žádný problém být chytřejší než TITO soudci. Namátkou uvedu odkazy na několik mých posledních příspěvků na toto téma.

    Stačilo Vám to takto, nebo snad máte jeětě nějaký jiný dotaz?

    Justitianus

    Vložil Luu (bez ověření), 30. Duben 2025 - 20:47

    Viz dotaz pod bodem 2/ a na ten radu a poradu nemáte?

    Vložil Justitianus, 30. Duben 2025 - 11:10
    • „Pakliže je na vyúčtování doručeném 1.4.2025 napsáno, že reklamaci je možné uplatnit do 31. 5. …“

    Uvědomte si, že příjemce služeb nepodává žádnou „reklamaci“.

    Může poskytovateli předložit (doručit) námitku ke způsobu a obsahu vyúčtování, a to do 30 dnů od doručení vyúčtování, popřípadě od doložení podkladů (jestliže o doložení podkladů předtím písemně požádal). Pokutu za prodlení podle 2013/67/§13 stanoví zákon, takže se použijí lhůty stanovené zákonem.

    To samozřejmě nevylučuje, aby poskytovatel služby jednostranně prodloužil lhůtu pro podávání námitek nad rámec zákonné úpravy.


    • „… platí 31.5. anebo 30 dnů od doručení?“

    Otázka je zmatečná. Platí přece obojí!

    Poskytovatel služeb se jednostranně zavazuje, že případnou námitku příjemce služeb vyřídí i po uplynutí zákonné lhůty (která podle § 8/2 činí 30 dnů od doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů).

    Zcela jiná otázka je lhůta stanovená zákonem a vznik nároku na pokutu. Při doručení vyúčtování dne 01.04.2025 připadá konec třicetidenní lhůty na 01.05.2025, což je státní svátek. Posledním dnem lhůty je tedy nejbližší pracovní den – pátek 2. května 2025. Následující den je prvním dnem prodlení.

    Svým jednostranným projevem vůle se poskytovatel nemůže zprostit zákonné povinnosti uhradit příjemci služeb pokutu, nedodržel-li některou ze lhůt uvedených v § 8 zákona.

    Justitianus

    Vložil ouje (bez ověření), 30. Duben 2025 - 16:17

    1/ prijemce sluzeb ma v 80% na vyuctovani napsano: reklamaci podejte … hadat se o rozdilu mezi namitkou a reklamaci je bezpredmetne

    2/ co nam chcete sdelit vyrokem „se poskytovatel nemůže zprostit zákonné povinnosti uhradit příjemci služeb pokutu“?

    Kdyz otazka byla na to, zda vznikne narok na pokutu z neradneho vyuctovani, kdyz chyba bude zjistena az za X let a dale byla otazka na to, kdy presne narok na takovou pokutu (anebo na bezvadne vyuctovani) vyexpiruje?

    A to i s ohledem na predchozi (zda je doruceno fikci nebo ne).

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".