Ostatní

Podělím se se svojí zkušeností s ČOI k nedodržení vyřízení reklamace vyúčtování služeb do 30 dnů dle § 8 odst. 2 z.č.67/2013.

Obdržel jsem v 4/2017 vyúčtování služeb od SVJ za rok 2016. Vyúčtování jsem reklamoval, ale SVJ na mojí reklamaci do 30 dnů nereagovalo. Proto jsem podal podnět ve věci porušení zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Od ČOI jsem obdržel odpověď, že SVJ není podnikatelem, a že toto podání není oprávněna šetřit.

Dobrý den,

můžete sdělit Vaše názory na toto?:

Zápis v OR: Statutárním orgánem je výbor. Výbor zastupuje společenství ve všech záležitostech. Navenek zastupuje společenství předseda výboru a v jeho nepřítomnosti jiný člen…

Jak vnímáte nepřítomnost předsedy v tomto smyslu? Když půjde předseda ven na procházku, tak člen může jít do banky a podepsat bez jeho vědomí spolu s dalším členem například smlouvu? Když bude předseda na nákupu, tak člen může jít s druhým členem a jednat a podepsat smlouvu s kýmkoli, aniž by toto oznámil předsedovi? Anebo vlastně kdykoli může jít kamkoli druhý a třetí člen a bez vědomí předsedy podepsat a jednat, protože předseda není přítomen jednání?

V případě zasedání shromáždění je přehlasovaným vlastníkem ten, kdo hlasuje PROTI, aktivně vyjádří nesouhlas k přijímanému usnesení shromáždění. Kdo se pouze zdrží, případně kdo nehlasuje (nezvedne ruku pro žádnou variantu), ten přehlasovaným vlastníkem není. (29 Odo 924/2012, podle nějž „vlastník, který se účastní shromáždění a zdrží se hlasování, svým postojem nedává najevo, že s rozhodnutím nesouhlasí. Nemůže být považován za přehlasovaného vlastníka“.)

Kdo ale bude přehlasovaným vlastníkem v případě hlasování per rollam?

Podle § 1212 platí, že „K platnosti hlasování se vyžaduje vyjádření vlastníka jednotky s uvedením dne, měsíce a roku, kdy bylo učiněno, podepsané vlastní rukou na listině obsahující plné znění návrhu rozhodnutí.“

Nelze z toho usoudit, že vlastně v případě per rollam neexistuje varianta „zdržel se“, ale pouze „pro“ a kdo se aktivně nevyjádří, platí, že hlasuje „proti“? Pak by přehlasovaným vlastníkem byli všichni vlastníci, kteří nevrátí hlasovací lístek?

Co si o tom myslíte?

Ještě otázku zkomplikuji citací ze stanov SVJ (jedná se o stanovy od SČMBD, předpokládám tedy, že tyto stanovy aplikuje cca 1/4 českých SVJ).

Citace ze stanov:

Jsem od května OBZP (předtím jsem byl OSVČ), zdravotní pojišťovně platím stanovené minimum 1485 Kč měsíčně (poprvé za květen).

Jsem členem výboru SVJ. Máme schválené odměny 20 000 Kč ročně, na člena připadá 4 000 Kč ročně. Abychom nemuseli odvést sociální pojištění, vyplatili jsme si letos odměny nadvakrát tak, že v lednu a květnu každý člen dostal 2000 Kč hrubého.

Mně se z těch 2000 Kč odvedlo ještě zdravotní pojištění 270 Kč. Za květen se tedy fakticky zaplatilo dvakrát (SVJ odvedlo 270 Kč a já odvedl svých 1485 Kč).

Jenže se ozvali z VZP, že za květen za mou osobu měl „zaměstnavatel“ (SVJ) odvést celé pojistné a měl mě za ten jeden měsíc přihlásit na VZP, a pak zase odhlásit.

7Cmo 471/2015 – 175 Vrchní soud v Praze rozhodl ve věci žalobců proti žalovanému Společenství vlastníků jednotek v Berouně 2 o určení neplatnosti usnesení shromáždění SVJ ze dne 14.10.2014 a o uložení dočasného zákazu jednat podle napadeného rozhodnutí, k odvolání obou žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. září 2015, č.j. 47Cm 341/2014–70,

takto:

Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 16. září 2015 č.j. 47 Cm 341/2014–70 s e potvrzuje.

Odůvodnění: V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl, že žaloba na určení neplatnosti usnesení shromáždění Společenství vlastníků jednotek pro dům čp. 279 v ulici Bezručova v Berouně ze dne 14.10.2014 a o uložení dočasného zákazu jednat podle napadeného rozhodnutí se zamítá (výrok I.), žalobci a) a b) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit advokátovi žalovaného částku 6.776,–Kč na náhradu nákladů řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (výrok II.). V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že oba žalobci se domáhali vůči žalovanému, aby soud určil neplatnost bodu 4 a bodu 10 usnesení, přijatého shromážděním Společenství vlastníků jednotek pro dům čp. 279 v ulici Bezručova v Berouně (dále jen SVJ) dne 14.10.2014. Žalobci v žalobě uvedli, že uváděné body byly přijaty v rozporu se zákonem a stanovami SVJ, neboť formulace bodu 4 usnesení („Odsouhlasení vybudování nezávislého vstupu na půdu“) je v zápise z jednání shromáždění nejasná a nesrozumitelná, neuvádí plné znění přijatého usnesení a k tomuto bodu nebyl ani připojen žádný podklad k jednání. Usnesení k danému bodu nemohlo být přijato, jelikož nebylo dosaženo požadované kvorum tří čtvrtinové většiny všech členů SVJ. V případě bodu 10 usnesení (Schválení zvýšení příspěvků dlouhodobých záloh) pak žalobci rovněž poukazují na nesrozumitelnost, když lze ze zápisu dovozovat, že bylo přijato usnesení o zvýšení příspěvků do fondu oprav, avšak z něho nevyplývá přijetí usnesení o výši a splatnosti částek, jaké plochy, jaká je splatnost. Podkladem pro stanovení záloh musí být plán nákladů na opravy s uvedením jejich výše. SVJ však nikdy o nějakém plánu oprav nehlasovalo a jestliže není znám účel záloh, pak není záloha zúčtovatelná. Žalovaný k žalobě uvedl, že v případě bodu 4 napadeného usnesení shromáždění se v žádném případě nehlasovalo o samotném vybudování vstupu na půdu, když takové vybudování výlezu bylo předneseno vlastníkům jako závazná povinnost a hlasovalo se o konkrétním zhotoviteli stavební úpravy a jeho cenové nabídce. Ačkoliv nutnost provedení zmíněných prací s ohledem na celkový, nevyhovující technický stav objektu, který dokladuje vypracovaný znalecký posudek je i žalobcům znám, odmítají se podílet na tvorbě dlouhodobé zálohy, přičemž žalobci již dluží na platbách a dlouhodobých zálohách od roku 2011 částku 98.810,–Kč. Současná výše finančních prostředků SVJ nedovoluje provést vyžadující rekonstrukci objektu. Ze zákona pak nevyplývá žádná povinnost stanovit a odsouhlasit dlouhodobý plán oprav a stanovit též kalkulaci předpokládaných nákladů, jako nezbytnou podmínku pro zvýšení záloh. Soud prvního stupně uvedl, že předmětem žaloby na neplatnost usnesení není procedurální důvod, nebo zájem osoby hodný právní ochrany, nýbrž důležitost důvodu k přezkumu napadaného usnesení shromáždění SVJ v bodech 4 a 10 jako primární předpoklad podání žaloby a samotného přezkumu usnesení soudem. Žalobci v žalobě výslovně odkazují na ustanovení § 1209 odst. 1 o.z. Soud prvního stupně tudíž posuzoval důležitost důvodu, včetně z hlediska existence aktivní legitimace žalobců. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. 4567 soud prvního stupně zjistil, že oba žalobci jsou vlastníky a spoluvlastníky jednotek v domě čp. 279, Bezručova 279/14, Beroun. Z úředního povolení Místního národního výboru v Berouně čj. 711–4823–12/7–1950/Ma ze dne 29.7.1950 zjistil, že tento správní orgán vydává tímto kolaudační rozhodnutí, kterým povoluje obývání a užívání stavby v Berouně, čp. 279 s tím, že zároveň stanovuje dodatečné splnění podmínek, mimo jiné i zřízení přímého přístupu na půdu ze schodiště pomocí padáku se žebříkem připevněným ke zdi. Z pozvánky na schůzi shromáždění SVJ ze dne 15.9.2014 zjistil, že pod bodem 3 má schůze odsouhlasit vybudování nezávislého vstupu na půdu, pod bodem 9. pak má schůze schválit zvýšení příspěvků dlouhodobé zálohy. Pozvánka odkazuje na podklady k jednotlivým bodům programu, jež budou k nahlédnutí u předsedy SVJ, popř. mohou být poskytnuty v elektronické podobě. Ze zápisu z jednání shromáždění SVJ konaného dne 14.10.2014 zjistil, že žalobci se osobně shromáždění neúčastnili, byli však zastoupení Ing. Petrou Hofbauerovou na základě doložených plných mocí. Tato osoba jako zmocněnec jednala a hlasovala za žalobce jejich jménem. Z obsahu zápisu dále soud zjistil, že bod 4. zní: „Odsouhlasení vybudování nezávislého vstupu na půdu“. Předseda informoval o povinnosti vybudovat vstup na základě kolaudačního rozhodnutí a upozornění stavebního úřadu. Cenová nabídka : 11.132,–Kč bez žebříku. Hlasování : pro 4 hlasy, proti dva hlasy (Bláha, Hofbauerová). Zdržel se : Nikdo. Návrh schválen (68,58%). Z výzvy Městského úřadu Beroun ze dne 12.5.2015 č.j. MBE/8909/2015/VÝST-NoM soud zjistil, že stavební úřad vyzývá žalovaného jako vlastníka nemovitosti č.p. 279 v ulici Bezručova, Beroun, že podmínka povolení k užívání stavby (předmětného domu) vydaného v roce 1950, a to existence přímého přístupu na půdu ze schodiště, nebyla doposud splněna, a proto je vlastník vyzýván ke sjednání nápravy ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení výzvy, pod pohrůžkou pokuty do výše 200.000,–Kč. Z cenové nabídky na provedení výlezu na půdu bylo zjištěno, že Pavel Císař, OKSTAV Beroun vypracoval cenovou nabídku na provedení výlezu na půdu za cenu 11.132,–Kč. Z obsahu zápisu z jednání shromáždění SVJ konaného dne 14.10.2014 soud rovněž zjistil, že bod 10 usnesení zní : Schválení zvýšení příspěvků dlouhodobých záloh. Návrh na zvýšení fondu oprav z 15,–Kč na 25,–Kč za metr čtvereční plochy s účinností od prosince 2014. Pan Bláha požaduje uvést v zápisu, že společenství vlastníků není spořitelnou. Hlasování : pro 4 hlasy, proti nikdo, zdržel se Bláha, Hofbauerová. Návrh schválen (68,58%). Ze stanov SVJ schválených dne 3.4.2013 pak soud zjistil, že podle čl. VII., bod 14, na který odkazují žalobci, je třeba souhlas všech členů společenství, jde-li o změnu účelu užívání stavby, změnu stavby. Souhlas 3/4% většiny všech členů společenství je zapotřebí u stavebních úprav spočívajících v modernizaci, rekonstrukci a opravách společných částí domu, jimiž se nemění uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu a dále u taxativně vyjmenovaných otázek vztahujících se ke stanovám, k prohlášení vlastníka, k uzavření smlouvy o zástavě, ke způsobu rozúčtování a k rozdělení zisku (bod 13). Z předmětných důkazů měl soud prvního stupně za prokázané, že v případě projednávání a hlasování o bodu 4, tj. vybudování nezávislého vstupu na půdu objektu, je zásadním zjištěním již daná, závazná podmínka spojená s kolaudací majiteli objektu ze strany správního orgánu a o samotné otázce, zda vybudovat nezávislý vstup na půdu či nikoli, shromáždění skutečně nehlasovalo a vzhledem na prokázaný stav ani hlasovat nemohlo. Nutno přisvědčit tak žalovanému, že se předmětem hlasování stala toliko již jen cenová nabídka zhotovitele nezávislého vstupu na půdu budovy. V případě hlasování a přijetí usnesení nepatří uvedená záležitost (bod 4) do žádné z taxativně vyjmenované oblasti požadované tří čtvrtinové většiny členů SVJ. Poté soud citoval ustanovení § 1209 odst. 1 o.z. a uvedl, že při posuzování důležitosti důvodu k přezkumu bodu 4 přijatého usnesení shromáždění SJV ze dne 14.10.2014, vycházel z charakteru přijatého rozhodnutí, jež jako následek musí představovat určitý vznik, změnu či zánik práv a povinností. V daném případě nebylo zjištěno, že by byla v důsledku hlasování a přijetí usnesení v tomto bodu uzavřena konkrétní smlouva či existovala jiná právní skutečnost, jež by v důsledku přijatého usnesení vyvolala vznik či změnu nebo zánik práv a povinností. Vlastní realizace rozhodnutí orgánu státní správy, tedy provedení výstupu na půdu, resp. toliko odsouhlasení cenové nabídky stavebních prací tedy nezpůsobuje vznik, změnu či zánik práv a povinností žalobců nebo žalovaného. Soud tudíž důležitost důvodu k přezkumu usnesení ve smyslu citovaného ustanovení § 1209 odst. 1 o.z. neshledal. Ani následné provedení vstupu na půdu jedním z vlastníků a posouzení jeho jednání pak nemá žádný význam k napadenému usnesení. Soud prvního stupně se takovou záležitostí v tomto sporu nemohl zabývat. V případě bodu 10 přijatého usnesení shromáždění SJV, zákon zcela jasně vyžaduje, aby byl takový žalobce, tedy vlastník, přehlasovaným vlastníkem jednotky. To vyplývá ze samotného znění zákona. Soud prvního stupně však zjistil provedením důkazu obsahem zápisu, že žalobci na shromáždění proti návrhu na zvýšení příspěvků dlouhodobých záloh, tedy příspěvků do fondu oprav, nehlasovali. Nejedná se tudíž v jejich případě o přehlasované vlastníky jednotek a žalobcům proto nelze přiznat aktivní legitimaci, což je základním předpokladem pro uplatnění samotné žaloby. Dále soud prvního stupně uvedl, že odsouhlasení změny příspěvků dlouhodobých záloh nevyžaduje žádný exaktní plán oprav, postačuje předpoklad určitého provedení rekonstrukcí či oprav. Ostatně vždyť už od počátku vzniku SVJ se platily dlouhodobé zálohy do fondu oprav a v tomto případě se hlasovalo o pouhé zvýšení příspěvku. Tyto zálohy nejsou zúčtovatelné. Soud rovněž v souvislosti s tvrzením žalobců, že usnesení bylo přijato v rozporu se zákonem a stanovami SVJ, když zápis neobsahuje plný text, je nesrozumitelný a jedná se o zdánlivý právní úkon, hodnotil tyto námitky, resp. výhrady k zápisu, jako bagatelní, a jsou-li spojeny s požadavkem na vyslovení neplatnosti rozhodnutí (zde usnesení) shromáždění, jde o přezkum platnosti rozhodnutí podle ustanovení § 258 a násl. o.z. Soud prvního stupně proto při zkoumání a hodnocení obsahu přijatého usnesení, zachyceného v citovaném zápise ze schůze, postupoval podle ustanovení § 555 a násl. o.z., kdy právní jednání schůze SVJ posuzoval podle svého obsahu. Vyložil též úmysl jednajícího, v tomto případě předsedy SVJ, který v bodu 4 zjevně nechal hlasovat o vlastním zbudování vstupu na půdu poté, kdy byla schůze informována o povinnosti vyplývající z rozhodnutí správního orgánu. A tento úmysl musel být ostatním vlastníkům plně znám již z předchozích jednání. V případě namítané nedostatečnosti plného textu usnesení soud prvního stupně z obsahového, stylistického a logického pohledu považoval znění bodu 4 za dostatečně určité a srozumitelné, nezakládající pochybnosti o smyslu a účelu věci, o které bylo hlasováno a přijato usnesení. Ani v tomto směru soud nezjistil, že by napadené usnesení odporovalo stanovám či dokonce zákonu. Na základě uvedeného proto soud prvního stupně, když zamítl další návrhy na doplnění dokazování takovými důkazy, které neměly významovou či přímou vazbu k posuzovaným bodům usnesení, žalobu žalobců na určení neplatnosti usnesení SVJ a na uložení zákazu jednat podle napadeného usnesení, jako neopodstatněnou, zamítl. O náhradě nákladů řízení v rozsahu přiznaných dvou úkonů právní služby po 2.500,–Kč, dvou režijních paušálů po 300,–Kč, vše podle § 7 a § 9 odst. 3, písm. a), § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, 21%DPH, ve prospěch žalovaného, pak rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., tj. s přihlédnutím k výsledku tohoto řízení.

6Cmo 70/2017 – 161 Vrchní soud v Praze rozhodl ve věci žalobce proti žalovanému Společenství vlastníků, Praha 5, o vydání podkladů týkajících se hospodaření SVJ, k odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 71 Cm 368/2015–123 ze dne 3. listopadu 2016,

takto:

I. Rozsudek Městského soudu v Praze č.j. 71Cm 368/2015–123 ze dne 3. listopadu 2016 se v napadené části, tj. bodu II. a III. výroku, potvrzuje.

Odůvodnění:

Výše uvedeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl, že žalovaný je povinen žalobci umožnit nahlédnout do pokladů a umožnit mu na jeho náklady pořízení kopií všech faktur týkajících se fondu oprav žalovaného za rok 2012, zamítl žalobu s návrhem, že žalovaný je povinen žalobci umožnit nahlédnout do podkladů týkajících se jeho činnosti za rok 2012 až 2013 a umožnit mu na jeho náklady pořízení kopií všech faktur týkajících se provozního fondu žalovaného za rok 2012 a 2013 a zápisu ze shromáždění žalovaného ze dne 29.5.2013 vč. prezenční listiny a uložil žalobci povinnost nahradit žalovanému náklady řízení. Soud uvedl, že žalobce se domáhal žalobou po žalovaném vydání podkladů týkajících se hospodaření SVJ. Konstatoval, že po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Konstatoval též, že zkoumal nejprve, zda s ohledem na to, že od 19.2.2014, kdy žalobce přestal být majitelem předmětného, lze na něj vztahovat ust. čl. VII. odst. 1 písm. e), f) stanov žalovaného, podle něhož člen společenství má právo obdržet vyúčtování příspěvků na výdaje spojené se správou domu a záloh na úhradu za služby, které byly poskytnuty na účet společenství, nahlížet do všech podkladů týkajících se činnosti společenství a na svůj náklad žádat o pořízení kopie, opisu či výpisu z těchto podkladů. Uvedl, že pokud se žalobce domáhal vydání podkladů pouze za období roku 2012 a roku 2013, kdy jeho členství ve SVJ dosud trvalo, pak toto právo žalobce má. Nárok též promlčen nebyl. Uvedl, že proto se dále zabýval tím, zda žalobci vznikl nárok na předložení požadovaných dokumentů, s tím, že poté, co došlo k změně žalobního petitu, požadoval žalobce nahlédnutí do podkladů týkajících se činnosti SVJ za rok 2012 a 2013, kdy požadoval kopie všech faktur týkajících se provozního fondu žalovaného za rok 2012 a 2013 a všech faktur týkajících se fondu oprav žalovaného za rok 2012 a rovněž tak zápisu ze shromáždění žalovaného ze dne 29.5.2013 vč. prezenční listiny. Pokud jde o prezenční listinu a požadovaný zápis ze shromáždění žalovaného ze dne 29.5.2013, dospěl k závěru a má za prokázané, že uvedené zápisy se jednotlivým členům společenství vždy posílaly e-mailem, pokud měli e-mailovou adresu, když v případě žalobce tomu tak bylo, což žalobce nepopřel a dále pak, že uvedený zápis ze shromáždění SVJ je stále uvedený na webových stránkách společenství, přičemž toto ověřil soud nahlédnutím na uvedené stránky. Pokud jde o fond oprav a fond provozní, dospěl soud k závěru, že žalovaný má zřízen pouze fond oprav, žádný provozní fond zřízen nemá. Toto soud zjistil z vyúčtování zálohových plateb za rok 2013, když ž tohoto vyúčtování vyplývá, že provozní záloha činí částku 112.971,99 Kč, a to za měsíce 1– 12, není zde zmínka o žádném provozním fondu. V témže vyúčtování je poté zmínka o fondu oprav, který činí za období 1–12 roku 2013 částku 428.601,60 Kč. Je zřejmé, že se v prvém případě jedná o zálohu na provoz, nikoli o tzv. provozní fond. Existence provozního fondu nevyplývá pak ani z žádného ustanovení stanov společenství. Z toho důvodu proto soud nevyhověl návrhu, aby společenství vlastníků jednotek předložilo žalobkyni faktury týkající se provozního fondu SVJ za roky 2012 a 2013. Pokud jde o fond oprav, soud dospěl k závěru, že je na místě, pokud žalobce vyzve společenství vlastníků jednotek, aby mu poskytlo k nahlédnutí příslušné faktury a doklady týkající se fondu oprav, s tím, že ve smyslu stanov společenství pak má právo pořizovat si z těchto faktur opisy, výpisy či případné kopie, tyto poskytl. Soud proto dospěl ke zjištění a závěru, že pokud jde o faktury týkající se fondu oprav za rok 2012, tyto faktury žalobci předloženy do konce řízení nebyly, avšak s tím, že má prokázáno z e-mailové korespondence žalobce, že tento požadoval vydání těchto dokladů přímo po paní , která společenství vlastníků nezastupuje a s tím, že soud nebylo prokázané, že by se žalobce obracel přímo na výbor společenství vlastníků jednotek. Dospěl proto k závěru, že žalobce sice má právo nahlédnout do těchto dokladů, avšak tento postup je třeba zohlednit v rozhodnutí o nákladech řízení. Dále soud uvedl, že pokud jde o faktury týkající se fondu oprav za rok 2013, žalobce se vydání těchto faktur týkajících se fondu oprav SVJ za rok 2013 po změně petitu již nedomáhal. O nákladech řízení, rozhodl soud podle ust. § 141 odst. 3 o.s.ř., když žalovanému, který měl ve věci sice úspěch jen částečný, přiznal plnou náhradu nákladů s ohledem na skutečnost, že jeho neúspěch s ohledem na rozsah žalobního petitu byl v poměrně nepatrné části, a též proto, že pokud bylo žalovanému uloženo, aby umožnil žalobci nahlédnout do podkladů a pořízení kopií všech faktur týkajících se fondu oprav žalovaného za rok 2012, pak nahlédnutí do těchto podkladů se žalobce nedomáhal na společenství vlastníků jednotek, ale pouze u účetní, která poskytuje účetní služby společenství vlastníků jednotek, tudíž se neobrátil řádně se svým požadavkem na výbor společenství. Takovýto požadavek se poté nenacházel ani v dopisu zástupce žalobce, který byl datován dne 28.7.2014 a adresovaný společenství vlastníků, nebyla tedy ani splněna podmínka řádné výzvy k plnění dle § 142a o.s.ř.).

Máme vlastníka, kterému roku 2014 bylo povoleno oddlužení. SVJ včas podalo přihlášku za dluhy 2013–2014 a pohledávka byla zahrnuta do seznamu přihlášených pohledávek. Soud vydal usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, dlužník „nějak“ splácí, ale protože je nezaměstnaný, nesplácí jak by měl, nicméně snaží se a soud to akceptuje. Insolvenční správce nám každý měsíc něco posílá (jsme rádi aspoň za to něco, je pro nás lepší, než kdyby dlužník spadl do konkursu, pak neuvidíme už nic).

Problém je jiný – dlužník dluží nadále, svoje měsíční platby neplatil dál, dluží nám roky 2015–2016, kdy měsíční příspěvek a zálohy na služby neplatil.

Dobrý den. Co nesmí obsahovat zápis z členské schůze /ze shromáždění/, aby nebyl porušen zákon o ochraně osobních údajů ? Respektive- za jakých podmínek lze zápis z členské schůze- shromáždění zveřejnit na nástěnce sdružení pro ostatní členy, aby nebyl porušený zákon o ochraně osobních údajů. Domnívám se, že by stačilo pouze anonymizovat jména osob uvedených v zápise, a tím by zápis mohl být zveřejněný pro ostatní členy. Je tento můj názor správný ? Děkuji za odpověď. Aleš

Dobrý den, mám dotaz, co se stane, pokud statutární orgán SVJ nesvolá shromáždění ani 1× za rok? Děkuji za odpověď.

Každý měsíc musíme odpovídat na cca 4 dotazy exekutorů… Jedná se pořád o ty stejné osoby, které u nás dávno nebydlí ale stále si neodhlásili trvalé bydliště.

úřad trvalé bydliště zrušit odmítá.

jsme družstvo. jedná se o bávalé nájemníky i nenahlášené podnájemníky. děsím se dne, kdy exekutor k někomu nevinnému vlístne do bytu.

je podobný problém i v SVJ?