Návrhy na změnu zákona

Opakovaně se zde doporučuje obrátit se na soud. Už méně se zde píše, zda již soud někomu pomohl. Proto se táží:

Pomohl Vám již někdy soud?

Něco málo k nepřípustnosti retroaktivního výkladu při absenci přechodných ustanovení. Ale soudci nedbají :-(.

„Z předložené úvahy vyplývá, že v případě střetu staré a nové modifikované právní úpravy dopadající na shodné skutkové situace by mlčení intertemporálních ustanovení mělo vždy a bezvýhradně orgány aplikující právo vést, mají-li být respektovány kautely právního státu, k závěru o nepřípustnosti retroaktivního výkladu, a to i (za splnění určitých podmínek) ve smyslu nepravé zpětné působnosti, jakož i v této souvislosti k odmítnutí zásahu do nabytých práv (do „legitimního očekávání“ implikovaného ústavně zaručené ochraně majetkových práv). Těmito postuláty jsou tudíž ve vztahu k intertemporálnímu působení dány meze interpretačního a argumentačního prostoru, jež jsou v rámci nezávislého soudního rozhodování a stejně tak případně správního rozhodování determinovány rovněž požadavkem vyloučení libovůle, imperativem zákonem a ústavními předpisy stanoveného postupu a konečně i zásadou in dubio mitius.“

Nedávno tu zaznělo, že na začátku shromáždění se schvaluje program. Podívejme se co na to říká zákon.

V § 1221 NOZ se uvádí, že se u SVJ použijí přiměřeně ustanovení o spolku.

V § 253/3 NOZ se uvádí, že záležitost, která nebyla zařazena na pořad zasedání při jeho ohlášení, lze rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech, nejen přítomných. To považuji za pouze teoretickou možnost, možná u SVJ, které mají do 10 – 15 členů.

Tj. nic se nesmí na pořadu jednání doplňovat.

Z praktického hlediska tedy nevidím důvod schvalovat pořad zasedání, protože nelze doplňovat. Schvalováním se pouze prodlouží doba zasedání.

V jiném vláknu je již mnoho příspěvků a tak vyjímám odpověď pro Magdu, která uvedla, že to, čím se řídí stará SVJ musí říci zákonodárci a nikoliv soudci.

Čím se řídí stará SVJ podle zákonodárců

Vložil Pavel, 6. Říjen 2016 – 9:35

Magdo,

ve ST 642, Čl II/5 se uvádí:

„5. Spolek a společenství vlastníků vzniklé do 31. prosince 2013 nejsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona povinny uvést označení právní formy ve svém názvu do souladu s požadavky § 132 odst. 2, § 216 a § 1200 odst. 2 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb.“

Včera byl publikován příspěvek:

http://www.epravo.cz/…-103180.html

Článek nepřináší žádné nové informace. O tom jak rozporně rozhodují VS o potřebě notáře na shromáždění zde píšeme již několik měsíců. Např.:

http://www.portalsvj.cz/…-i-na-morave

http://www.portalsvj.cz/…usi-byt-snad

http://www.portalsvj.cz/…do-5331–2015

Jediná nová informace je v závěru článku:

„Jak vyplývá ze sjednocujícího stanoviska vrchních soudů, nejsou SVJ vzniklá před 1. 1. 2014 právnickými osobami upravenými podle NOZ (§ 3041 odst. 1). Neměla by se na ně proto ani vztahovat povinnost uvedena v § 3041 odst. 2 NOZ, tedy, že musí své stanovy přizpůsobit donucujícím ustanovením NOZu.“

http://www.epravo.cz/…-103180.html

V závěru článku mě zarazila tato věta:

Jak vyplývá ze sjednocujícího stanoviska vrchních soudů, nejsou SVJ vzniklá před 1. 1. 2014 právnickými osobami upravenými podle NOZ (§ 3041 odst. 1). Neměla by se na ně proto ani vztahovat povinnost uvedena v § 3041 odst. 2 NOZ, tedy, že musí své stanovy přizpůsobit donucujícím ustanovením NOZu. 

Nemáte někdo plný text (nebo odkaz) předmětného sjednocujícího stanoviska?

V jiné diskusi zaznělo:

"vnitropodnikové směrnice v svj

Vložil xyz (bez ověření), 30. Září 2016 – 18:20

A chozrasčot budme psát a schvalovat kdy, odborná veřejnosti?

| odpovědět | hodnocení –2"

Záleží na tom, co si kdo pod pojmem chozraščot představuje.

Jedna definice uvádí:

„Chozrasčot je zkratka resp. akronym z ruského slovního spojení chozjajstvěnnyj rasčot, což v přesném překladu do češtiny znamená „hospodářský rozpočet“.“

Předpokládám, že je v obecné známosti, že podle § 1200/2/g NOZ obsahují stanovy „pravidla pro tvorbu rozpočtu společenství“.

V jiném vláknu, které již značně nabobtnalo, se vyskytl příspěvek:

"vnitropodnikové směrnice

Vložil didi (bez ověření), 30. Září 2016 – 15:20

SVJ nemá povinnost schvalovat jakési vnitropodnikové směrnice. Neblozuněte. Nevídím důvod nazývat jakákoliv pravidla nějakou vnitropodnikovu směrnicí. Z svj byste šmahem udělal družstvo,nyní z svj udělejte podnik a bude to dokonalé.

odpovědět | hodnocení –2"

Autor zcela ignoruje skutečnost, že SVJ je stejně jako družstvo či a.s. účetní jednotkou a musí dodržovat mj. i zákon o účetnictví.

1)Ve ST 920, který byl poslancům rozeslán 23.9.2016, je navrženo:

Čl. I bod 5. V § 1186 odstavec 2 zní: „(2) Převádí-li vlastník vlastnické právo k jednotce, dochází k převodu jednotky včetně dluhů převodce souvisejících se správou domu a pozemku vůči osobě odpovědné za správu domu a pozemku. Za dluhy splatné ke dni převodu jednotky, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu.“.

2)V důvodové zprávě k ST 920 se uvádí:

Čl. I bod 5 Stávající platné znění přináší zásadní výkladové problémy vedoucí k právní nejistotě, zda dluhy na příspěvcích na správu domu a pozemku přecházejí s převodem jednotky a jaký vliv na tento přechod má potvrzení osoby odpovědné za správu domu. Osoba odpovědná za správu domu tak nemá jistotu, kdo je dlužníkem – zda převodce nebo nabyvatel, což komplikuje vymáhání pohledávek. V případě nesprávně podané žaloby může dojít k promlčení pohledávek nebo ke vzniku povinnosti nahradit nesprávně žalované straně náklady řízení. Navrhuje se proto jednoznačně stanovit, že na nabyvatele přecházejí dluhy převodce související se správou domu a pozemku vůči osobě odpovědné za správu domu a pozemku, přičemž za dluhy splatné ke dni převodu jednotky, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu.

https://www.novinky.cz/…oslanci.html