Platba úvěru za předchozího vlastníka? Záleží prý na SVJ.

Proč tedy soud rozhodl: Cena za dílo byla zaplacena společenstvím z peněžních prostředků poskytnutého úvěru, jenž je splácen měsíčními splátkami dlužníkem (společenstvím vlastníků bytových jednotek) věřiteli (bance). Měsíční splátky se stávají splatnými dle smlouvy o úvěru (jednotlivé splátky do budoucna). Smluvní ujednání mezi společenstvím a bankou obsažené v článku VII. bod 2. smlouvy o úvěru nezavazuje žalovanou jako původního vlastníka jednotky v projednávané věci. Vlastníci jednotek ručí za závazky společenství v poměru, který odpovídá velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu (§ 13 odst. 7 zákona o vlastnictví bytů).V projed­návané věci přešla povinnost platit částky podle § 15 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů dle stavu v době převodu vlastnického práva, na žalobce podle § 20 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů. Smluvní strany (účastníci) si neujednali placení částek (splatné pohledávky společenství vůči vlastníku jednotky od převodu vlastnického práva) podle § 15 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů žalovanou do budoucna. Dohoda původního vlastníka jednotky a vlastníka jednotky není vyloučena, stejně jako jakékoli zohlednění ujednání smluvních stran o snížení nebo zvýšení kupní ceny (autonomie vůle smluvních stran v soukromém právu). Splátky úvěru jsou závazkem společenství (právnické osoby). Žalovaná do doby převodu vlastnického práva na žalobce platila podle § 15 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů zálohy splatné v době, kdy byla vlastnicí bytové jednotky a spoluvlastnicí společných částí domu a pozemku.

Paní PeDuPles, která se i podle vás v účetnictví vyzná, píše v jiném tématu:

Splátky úvěru bance jsou pak samozřejmě zahrnuty ve finančním plánu jako náklady, které bude nutné vynaložit v následujících měsících i v dalších letech na správu domu, a promítnuty do záloh. http://www.portalsvj.cz/…ho-vlastnika#…

Myslíte, že účetní-praktik neví co jsou náklady? Nebo jak tomu rozumět?

Ano, paní PeDuPles se v účetnictví vyzná. Čím více se vyznáte v účetnictví, tím lehčí je pro vás provádět s ním různé švindly a machinace. Paní PeDuPles vede účetnictví způsobem, který přímo umožňuje ty podvody, o kterých zde píšu. Už jsem ji na to upozornil jinde.

Závazek SVJ nevzniká teprve okamžikem úhrady každé jednotlivé splátky úvěru. To je směšný názor.

1. Závazkový vztah mezi SVJ vznikl v okamžiku, kdy skupina vlastníků odhlasovala na shromáždění opravu domu. Součástí závazku je povinnost tohoto okruhu spoluvlastníků uhradit náklady na budoucí opravu. Viz judikatura ÚS a NS.
2. Závazkový vztah mezi SVJ a zhotovitelem díla vznikl v okamžiku, kdy společenství podepsalo smlouvu se zhotovitelem o opravě. Součástí závazku je povinnost SVJ uhradit náklady na opravu, kterou zhotovitel v budoucnu provede. Zda se závazek v tomto okamžiku již objeví v účetnictví závisí na způsobu účtování SVJ.
3. Dluh SVJ plynoucí ze závazku č. 2 se stal splatným po dokončení prací, zpravidla v okamžiku, kdy dodavatel vyzval k úhradě konečné částky; bývá určeno i datum splatnosti. Bylo třeba nejpozději v tomto okamžiku zavést do účetnictví závazek SVJ vůči zhotoviteli, a to v plné výši.

Pouze tato v účetnictví řádně zachycená částka je nákladem na správu domu podle § 15 odst. 1 ZoVB. A uhradí ji ty osoby, které si práci od SVJ objednaly usnesením shromáždění, viz bod 1.

Že SVJ neuhradilo částku věřiteli převodem či v hotovosti, nýbrž nechalo za sebe plnit banku na základě smlouvy o úvěru – to je technická záležitost, která nemá se správou domu naprosto nic společného. To je vnitřní věc SVJ – právnické osoby.

Náklady spojené s úvěrem je SVJ povinno přenést na skupinu vlastníků, kteří si objednali opravu, avšak byli to neplatiči – bez peněz a neschopní dostát svému zákonnému závazku podle § 15 odst. 1 ZoVB. Neskládali ani zálohy předem podle § 15 odst. 2 ZoVB. V podstatě tedy vytunelovali SVJ – právnickou osobu. Věděli, že nejsou schopni uhradit příspěvek na správu vzešlý z provedení opravy, ale přesto přikázali právnické osobě, aby za ně „tahala kaštany z ohně“ a zajistila si nějak jinak ty peníze, které oni sami neposkytli, i když ze zákona k tomu byli povinni.

Nemám vůbec nic proti využití bankovních instrumentů (půjčky a úvěry), ale nesmějí se stát předmětem podvodů s přesouváním úhrad na nic netušící jiné osoby.

Mne jako vlastníka jednotky nezajímá, že za SVJ někdo uhradil jeho dluh. Nezajímá mne, že SVJ dostalo najednou balík peněz od banky. Splátkami úvěru tyto peníze pouze vrací bance. Existující dluh se splátkami snižuje a na konci bude nula. To není žádný náklad na správu domu. Kdo tvrdí opak, měl by si přečíst nějakou příručku o účetnictví.

A jako nabyvatele jednotky mne už vůbec nezajímá, že SVJ si kdysi v minulosti vypomohlo nějakou půjčkou či úvěrem ke splnění úkolu, který provedlo pro jiné osoby. O všech nákladech je nutno účtovat v časové a věcné souvislosti. Jestliže SVJ provedlo určité práce na základě smluvního ujednání ve prospěch určité skupiny osob, pak samozřejmě má vymáhat veškeré své související náklady (včetně úroků z úvěru) na této skupině. Co je na tom nepochopitelného?

Já hradím náklady na správu, kterou SVJ vykonává pro mne, od okamžiku kdy jsem se stal vlastníkem. Nehradím náklady na správu, kterou SVJ před lety vykonalo pro jiné osoby. Nezajímá mne, že neschopný výbor od nich nevymáhá dostatečně tvrdě úhradu svých pohledávek.

Náklad na správu domu v minulosti vznikl, jeho výše je známa,známy jsou i osoby, které si opravu domu objednaly a pro které SVJ práci nechalo provést. Pouze paní PeDuPles švindluje zřejmě v účetnictví a nezahrnuje do něj skutečný náklad na opravu, ani skutečnou dobu vzniku závazku. Zřejmě v účetnictví paní PeDuPles nenajdete ani dluh vůči bance, který vznikl již v okamžiku čerpání úvěru podle smlouvy (tedy při úhradě opravy). Odložené splátky tohoto úvěru, které nejsou ani daňovým, ani účetním nákladem SVJ, pak označuje za „zálohy na budoucí správu domu“. Inu – švindl.
------------------------------------------------------------------------

Já už jen tiše zírám na to, jaké podvody se ve velkém provádějí a že to tolik lidí je ochotno „spolknout i s navijákem“.

lake

Dobrý den, Měl bych zde dotaz pro pana Lakeho. Pročítám si zde pokud možno všechny příspěvky kolem úhrady úvěru vlastníky byt.jednotek, kteří jsou vedeny v rámci SVJ. Podstatou věci je zde uváděná skutečnost, že nový, příchozí vlastník, který si zakoupí byt, by neměl hradit či spíše se spolupodílet s ostatními původními vlastníky úvěr. je zde jasně uváděna skutečnost, že SVJ bude úvěr hradit z účtu, kam se ukládají veškeré finance od všech vlastníků. Tedy jak případné příspěvky tak zálohy. Z této hromady peněz SVJ hradí určitou část na úvěr, kterou si dohodlo s danou Bankou. Nevím proto, v čem je problém? Nový příchozí majitel bytu je stejně povinen hradit za svou bytovou plochu ať tak či tak. A v případě, zda-li se najde neplatič, jsou tu zase páky, které mohou donutit tohoto neplatiče popohnat k soudu s možností, že dokonce může přijít o byt. Takto jsem sám informován, že je tu taková možnost. V případě tvrzení pana Lakeho,že úvěr musí hradit ta osoba či majitel,který si původně odsouhlasil v rámci SVJ tento úvěr čerpat, je dost protichůdný. Jak chcete dohnat tohoto člověka, který byt prodal a odstěhoval se,aby nadále dával svůj určitý podíl na úvěr tomuto SVJ. Rovněž tak je zde i možnost, že tento člověk zemře a příbuzní byt prodají. Takže dle tohoto názoru by měli hradit tito příbuzní? Z toho by následně vyplývalo, že by nový příchozí vlastník by se žádným způsobem nepodílel na úvěru, který je závazkem pro SVJ, který tvoří všichni vlastníci. Zde co vím není nikde v zákoně vyhraněna skutečnost „starých“ a „nových“ vlastníků. V zákoně se mluví pouze o skutečnosti povinně hradit a podílet se na dojednaných platbách všemi vlastníky. Nejsou tu žádné právní „obezličky“, které by měly vyhraňovat zastávaný názor pana Lakeho. Nechci se zde s nikým dohadovat či nakonec hádat.O tom to tu není.Jen jsem si zde dovolil připojit ze zájmu o věc svůj pohled na věc a to proto, že se mě tento údajný problém bytostně dotýká. Jinak se zde všem,co se můj názor nelíbí,omlouvám.

Váš názor bohužel nestojí na naprosto žádném paragrafu a kladete dost primitivní otázky.

Například: Jak chcete dohnat tohoto člověka, který byt prodal a odstěhoval se,aby nadále dával svůj určitý podíl na úvěr tomuto SVJ. Rovněž tak je zde i možnost, že tento člověk zemře a příbuzní byt prodají.

Představte si, že si necháte opravit auto, na opravu nemáte a vezmete si úvěr. A pak auto prodáte. Jak vás banka donutí úvěr splatit? A co když máte úvěr a zemřete?

Na obě otázky existují dost jednoduché a jednoznačné odpovědi. A úplně stejně by to bylo, kdyby platilo, co říká pan Lake o úvěrech SVJ. Bohužel obtížně se diskutuje s někým, kdo nemá o právu ani páru.

Pouze paní PeDuPles švindluje zřejmě v účetnictví a nezahrnuje do něj skutečný náklad na opravu, ani skutečnou dobu vzniku závazku. Zřejmě v účetnictví paní PeDuPles nenajdete ani dluh vůči bance, který vznikl již v okamžiku čerpání úvěru podle smlouvy (tedy při úhradě opravy).

Vážený pane lake,

tohle jste opravdu přehnal. O účetnictví víte velký kulový, a o mém tuplem, takže celý Váš výplod je samozřejmě nejen nesprávný, ale záměrně lživý. To o pomluvě znáte?

Naopak Vy tady celá léta propagujete nesmysly o účtování oprav do nákladů, které takto podle platných zákonů u SVJ účtovat nejdou. Odkazy mohu dodat, pokud je do té doby nesmažete, že.

Navíc, ani na mé výslovné žádosti jste se neobtěžoval nebo neumíte odpovědět na mé slušné otázky, například proč by se měl rozlišovat způsob u kladného a záporného zůstatku záloh na správu.

A dále:

společenství je povinno rozúčtovat opět pouze té uzavřené skupině osob, které si opravu objednaly a pro které ji SVJ uskutečnilo

Příklad 1: v lednu 2013 shromáždění odsouhlasí 75% všech vlastníků opravu střechy za 1 milion Kč s tím, že bude provedena v říjnu a vlastníci na ni přispějí dle podílu mimořádným příspěvkem v srpnu.

Příklad 2: v lednu 2013 shromáždění odsouhlasí 75% všech vlastníků opravu střechy za 1 milion Kč s tím, že bude provedena v lednu 2023 a vlastníci na ni nastřádají dle podílu řádnými zálohami v následujících 120 měsících.

Otázky:

• Opravu si tedy objednalo konkrétních 75% vlastníků a ostatní nejsou povinni ji platit?
• Vlastník, který byt prodal v únoru a na schůzi shromáždění ani nebyl nebo hlasoval proti, bude pro příklad 1 v srpnu hradit opravu střechy, kterou ani neuvidí a která se bude realizovat za 10 měsíců a pro příklad 2 za 10 let?
• Bude vlastník, který byt prodal v únoru 2013 a na schůzi shromáždění ani nebyl nebo hlasoval proti, aktivně legitimován v případném sporu kdy napadne rozhodnutí shromáždění, když k datu podání žaloby už není vlastníkem?
• Vlastník z příkladu 2, který koupil byt v únoru 2013, nebude přispívat na opravu své střechy tedy hradit zálohy po dobu 119 měsíců?
• Je tedy vždy totožná skupina vlastníků které si opravu objednaly a skupina vlastníků pro které ji SVJ uskutečnilo?
• Pokud ne, kudy vede hranice, a pro koho jsou sakra rozhodnutí shromáždění závazná? Jen pro vlastníky, kteří vlastnili byt k datu shromáždění a hlasovali pro?

Podle mě jsou odpovědi ne, ne, ne, ne, ne a pro všechny vlastníky do budoucna na období, kterého se dané usnesení týká.

To by pak nový vlastník taky mohl přijít s tím, že nebude odebírat řádně odsouhlasenou službu úklid, protože jemu bordel nevadí a službu si neobjednal, nebo že se mu nelíbí správce a tak jeho byt bude spravovat jeho známá, když on pro stávajícího správce nehlasoval.

Analogie s auty mi přijde taky ujetá, vidím rozdíl minimálně v rozdílu mezi individuálním a kolektivním vlastnictvím a zákonné úpravě. Lepší analogii bych viděla v MHD, kdy nastoupením dáváte souhlas se zněním podmínek dopravce a tomu je úplně fuk, jestli za svou jízdenku v konkrétní ceně jedete z konečné na konečnou nebo jen jednu zastávku, protože buď tu jednu zastávku za třicku jet chcete a zaplatíte, nebo můžete jít pěšky.

Stejně tak buď byt za danou cenu koupíte a jste si vědom toho, že naskakujete do rozjetého vlaku, ve kterém jsou odsouhlasena pravidla, plány a povinnosti, a vy jste povinen se jimi řídit, nebo jděte hledat byt jinam, kde se vám tato pravidla a plány budou víc zamlouvat. Nejlépe do nějaké barabizny, kde se nic neopravuje.

O tom, že by právníci všech velkých bank a stavebních spořitelen byli břídilové nemluvě, když splácení z běžných záloh na správu a dokonce kontrola přispívání jednotlivých vlastníků je zakotvena ve všech úvěrových smlouvách, které znám.

Nový vlastník má vždy možnost od původního vlastníka získat všechna rozhodnutí shromáždění včetně plánu oprav a výdajů, a zjistit si tak budoucí práva a povinnosti. Shazovat neuvěřitelnou laxnost jednotlivých vlastníků na SVJ a obviňovat všechny ostatní z podvodů, machinací a švindlů je ale samozřejmě jednodušší.

Paní PeDuPles, napsala jste: „To by pak nový vlastník taky mohl přijít s tím, že nebude odebírat řádně odsouhlasenou službu úklid, protože jemu bordel nevadí a službu si neobjednal, nebo že se mu nelíbí správce a tak jeho byt bude spravovat jeho známá, když on pro stávajícího správce nehlasoval.“.

Paní PeDuPles, snažíte se iracionálně převést diskusi na zcela odlišné téma, které se této diskuse netýká. Přesto odpovídám.

Vlastník jednotky je povinen hradit služby, jejichž výčet je uveden ve stanovách SVJ, nebo v celostátně platném předpisu. Vlastník jednotky je povinen přispívat na náklady správy domu, přičemž je bezvýznamné zda se mu líbí správce nebo nelíbí. Netuším kam svými argumenty směřujete a Vy také ne.

Má-li vlastník povinnost hradit úklid, hradí pouze náklady na úklid, které se týkají období kdy byl vlastníkem jednotky.

Úhrady nákladů na správu domu hradí vlastník, a to pouze ty náklady na správu, které se týkají období, kdy byl vlastníkem jednotky.

Zcela shodně při opravě domu hradí vlastník příspěvkem pouze ty náklady na opravy, které si objednal a byly pro něj provedeny v době, kdy byl vlastníkem jednotky.

lake

Vážený pane lake, přestaňte urážet a předjímat, já na rozdíl od vás vím kam svými argumenty směřuji a můj názor je opět na rozdíl od vašeho konzistentní.

Zaprvé, někde v této diskuzi jsem Vám jasně prokázala, že je rozdíl mezi opravami, které si vlastník objednal v době, kdy byl vlastníkem jednotky, a mezi opravami, které byly pro něj provedeny v době, kdy byl vlastníkem jednotky. Prohlásil jste, že jsem off-topic a mám založit samostatné téma. Teď to máte zase v jedné větě.

Zadruhé tvrdíte, že vlastník má povinnost uhradit pouze náklady na úklid, které se týkají období kdy byl vlastníkem jednotky, a v tom se shodneme. Ale jak mu má tyto náklady SVJ vyúčtovat, když mechanismus stanovení těchto nákladů byl sice stanoven v souladu s § 9a odstavec 2 a § 11 odstavec 4, ale rozhodlo o nich shromáždění, na kterém nový vlastník nebyl přítomen a do stanov se mechanismy uvádět nemusí, takže rozhodnutí pro něj podle vás není závazné?

Zatřetí, podle jakého paragrafu nemůže SVJ rozhodnout, že splátky úvěru jsou nákladem na správu domu v příštích letech, když tu neustále operujete s tím, že co není zakázáno je dovoleno?

Začtvrté, v souladu s mým příspěvkem http://www.portalsvj.cz/…i-pry-na-svj#…, proč se SVJ tedy vůbec obtěžují o něčem hlasovat, když vymahatelnost usnesení je podle vás v lepším případě pár měsíců?

A hlavně – proč všechny soudy jednoznačně odsuzují nové vlastníky k platbám záloh na správu ve výši stanovené shromážděními, kterých se tito vlastníci neúčastnili? Nebude to spíš s tou účinností rozhodnutí shromáždění na všechny vlastníky do budoucna tak, jak tvrdím já?

Paní PeDuPles, napsala jste mi šest dotazů. Pokusím se odpovědět.

• „Opravu si tedy objednalo konkrétních 75% vlastníků a ostatní nejsou povinni ji platit?“

To je nesprávný názor, v rozporu se ZoVB. Viz § 9a odst. 3 ZoVB (právo SVJ vymáhat), § 13 odst. 1 ZoVB (povinnost vlastníka podílet se na správě), § 15 odst. 1 ZoVB (povinnost přispívat správci na správu).

• „Vlastník, který byt prodal v únoru a na schůzi shromáždění ani nebyl nebo hlasoval proti, bude pro příklad 1 v srpnu hradit opravu střechy, kterou ani neuvidí a která se bude realizovat za 10 měsíců a pro příklad 2 za 10 let?“

To se netýká této diskuse. Probíráme případ, kdy vlastník si objednal a obdržel dílo spočívající v opravě společné části domu. Následně převedl byt v opraveném domě na jiného. Budu se zde s dovolením držet tématu.

• „Bude vlastník, který byt prodal v únoru 2013 a na schůzi shromáždění ani nebyl nebo hlasoval proti, aktivně legitimován v případném sporu kdy napadne rozhodnutí shromáždění, když k datu podání žaloby už není vlastníkem?“

To se netýká této diskuse. Doporučuji založit novou diskusi s touto speciální otázkou.

• „Vlastník z příkladu 2, který koupil byt v únoru 2013, nebude přispívat na opravu své střechy tedy hradit zálohy po dobu 119 měsíců?“

Opět se netýká této diskuse. Tento vlastník nebude nic přispívat, samozřejmě. Bude hradit průběžně ZÁLOHY NA SPRÁVU, nikoliv příspěvky. Pletete si konstantně povinnost k úhradě příspěvků s povinností k úhradě záloh. Zde probíráme zcela jiný případ, kdy nabyvatel si v únoru 2013 zakoupil byt v domě s opravenou střechou. Tedy není povinen hradit jakékoliv zálohy na účel, který nastal již v minulosti. A není ani povinen hradit na tento účel příspěvky (ty samozřejmě hradí předchozí vlastník, který si opravu střechy objednal a dostal ji).

• „Je tedy vždy totožná skupina vlastníků které si opravu objednaly a skupina vlastníků pro které ji SVJ uskutečnilo?“

Opět totéž: nechci rozšiřovat diskusi o jiná témata. Já zde diskutuji o případu, kdy to totožné jednoznačně bylo. Vlastník si objednal a také dostal opravu své střechy. Později převedl jednotku na jiného (vlastnické právo). Existující závazek splácet mu pochopitelně zůstal (obligační právo). Mohl si smluvně zajistit cesi (přechod svého dluhu na nabyvatele), nebo privativní intercesi (převzetí závazku k úhradě dluhu nabyvatelem), nebo mohl zatížit svůj byt zástavním právem na dlužnou částku a takto jej prodat. Není mým cílem vyjmenovávat možnosti, které se nabízely, ani dumat nad tím, proč jich prodávající nevyužil a nechal dluh „viset“ na sobě.

• „Pokud ne, kudy vede hranice, a pro koho jsou sakra rozhodnutí shromáždění závazná? Jen pro vlastníky, kteří vlastnili byt k datu shromáždění a hlasovali pro?“

Ano, zákon i judikatura je jednoznačná: hlasováním shromáždění vzniká závazkový vztah mezi osobami, které byly v daném okamžiku vlastníky jednotek v domě. To plyne mimo jiné ze znění Listiny základních práv a svobod. Zároveň hlasováním vzniká i závazek SVJ – právnické osoby (jde-li o hlasování o věci, která spadá pod předmět činnosti SVJ). Je to z toho důvodu, že shromáždění je i nejvyšším orgánem SVJ.

Mně se také nelíbí, že paskvil ZoVB nestanoví jednoznačně přechod obligačních vztahů na nabyvatele jednotky, ale je nutno postupovat podle Občanského zákoníku. Ten jednoznačně určuje jakým způsobem dochází k přechodu či převzetí závazku na jinou osobu, a co při tom musí být splněno. Nemyslím, že by se to mělo řešit podváděním nových vlastníků. Je nutno to řešit na samém počátku – při vzniku závazku – a to uzavřením příslušných smluv mezi dlužníkem a SVJ. Dodatečně to lze řešit pouze důsledným vymáháním na dlužníkovi i po prodeji jeho jednotky. Výmluva „já ale už tu jednotku nevlastním“ je u dlužníka skutečně pouze výmluvou. Teď ještě zajistit, aby si to uvědomilo i SVJ.

lake

PeDuPles píše: „O tom, že by právníci všech velkých bank a stavebních spořitelen byli břídilové nemluvě, když splácení z běžných záloh na správu a dokonce kontrola přispívání jednotlivých vlastníků je zakotvena ve všech úvěrových smlouvách, které znám.“

Jak by na níže položené otázky odpověděl FÚ?

Převáděný byt je dlouhodobě pronajat.

Před převodem se opravila střecha z úvěru, který si vzalo SVJ.

• Může původní vlastník uplatnit jako svůj náklad na správu domu celý svůj podíl na ceně opravy střechy, přiznává-li příjem z pronájmu?
• Může nový vlastník uplatnit jako svůj náklad na správu domu splátky úvěru, který si vzalo SVJ na opravu střechy, přiznává-li příjem z pronájmu?
• Mohou uvedeným způsobem náklady uplatit ve svém daňovém přiznání oba, původní i nový vlastník? (zbytečná otázka, že?)

Paní PeDuPles si plete soukromoprávní smlouvu mezi SVJ a bankou s (neexistující) povinností nabyvatele jednotky, který nebyl účastníkem ani ručitelem z oné smlouvy. Žádné závazky na něj nepřešly, není-li v katastru vloženo zástavní právo k jednotce. Paní PeDuPles zde předvádí zajímavé logické kotrmelce.

Nu, a pro pana X na příspěvek odpovídám: Náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů si může nový vlastník zavést do účetnictví pouze jde-li o takové náklady a může-li jejich existenci věrohodně prokázat finančnímu úřadu.

Nabyvatel jednotky a společných částí domu nemůže uplatnit náklady, které nevydal jako daňový náklad. Jednotku (a s ní společné části) koupil v určitém stavebně-technickém stavu (již s opravenou střechou), což lze prokázat z dokladů. koupil jednotku za určitou částku (viz kupní smlouva) a tato částka již zahrnovala stav společných částí v okamžiku koupě. Nemůže si vykazovat náklady vzniklé tím, že hradí bez právního důvodu dluh jiné osoby, ani tím, že z dobré duše přispívá bez důvodu právnické osobě na úhradu jejích splátek úvěru.

• Hrazení dluhu za jiného není daňově uznatelným nákladem. Jde buď o hloupost, nebo o charitu.
• Dary právnické osobě směřující k úhradě jejího dříve přijatého úvěru nejsou daňově uznatelným nákladem nynějšího vlastníka jednotky.
• Splátky jistiny úvěru společenstvím nejsou daňově uznatelné ani u SVJ.

lake

Pan lake si tu plete kdeco s kdečím, například výdaje s náklady, příjmy s výnosy, podnikatele a nepodnikatele, a hlavně že účtovat o něčem nerovná se mít to v nákladech. Pak zde předvádí zajímavé logické kotrmelce. Například neví, že u normálních SVJ (tj. které nemají jiné příjmy než z úroků a záloh od vlastníků) není daňově uznatelným nákladem ani ň, natož splátky jistiny úvěru, které nejsou daňově uznatelné nikde.

Já jsem se ale ptal na to, který vlastník uplatní ve svém daňovém přiznání náklady na opravu střechy.

Představte si, že to udělá původní vlastník bytu. Odečte si z příjmu z pronájmu mj. i svůj podíl na nákladech na opravu, řekněme 50.000 Kč (poté splácí úvěr řekněme 500 Kč měsíčně). Může to udělat nebo si musí postupně odečítat jen 6.000 Kč ročně?

Po nějaké době byt prodá. Nový vlastník splácí úvěr 500 Kč měsíčně v domnění, že se jedná o náklad na správu domu. Může si i on odečíst tento údajný náklad z příjmů z pronájmu? Pokud ne, jak k tomu přijde?

Já to vidím takto:

• Pokud na mé původní 3 otázky FÚ odpoví ANO-NE-NE, pak má pravdu lake.
• Pokud FÚ odpoví NE-ANO-NE, pak mají pravdu lakeho oponenti.

Pane X, je třeba vzít do úvahy, že vlastník z Vašeho příkladu nevede účetnictví, má pouze příjmy z pronájmu. Neúčtuje tedy o závazcích či o svém obohacení na úkor SVJ (50000 na opravu). Vykazuje pouze skutečné výdaje na zajištění, dosažení a udržení příjmů (ve Vašem příkladu 6000 Kč/rok).

Pak se mi zdá, že zaměňujete skutečné závazkové vztahy s produkcí účetních dokladů. Že to není totéž zde ukazuje paní PeDuPles. Existence předpisu záloh či daňový doklad o úhradě částek neznamená ještě, že dotyčnému tato částka byla předepsána oprávněně. Pokud SVJ něco v účetnictví sešvindluje, pro FÚ bude neoprávněně předepsaná platba zcela v pořádku, protože „papírově“ to sedí.

• Odpověď FÚ by tedy klidně mohla být NE-ANO-ANO.
• Pokud pan A má byt zahrnutý do obchodního majetku a SVJ jej vyzvalo k úhradě dlužné částky, odpověď by mohla být ANO-NE-NE.
• Pokud SVJ sice provedlo opravu, avšak nezačalo k tomu vymáhat příspěvky na správu od vlastníků, pak by odpověď mohla být NE-NE-NE. (poněkud jsem to teď zjednodušil).

Otázkou je co Vám ta odpověď poskytne. Finanční úřad nebude rozkrývat tajemství závazkových vztahů – kdo z nich je skutečný dlužník, ani kdo z těch dvou byl uveden v omyl a platí za jiného.

FÚ by mohl jedině zkontrolovat, zda si na tentýž byt nevykazují tytéž odečitatelné výdaje v tomtéž období dva různé subjekty. Pokud výdaj uplatňuje pouze pan A, nebo pouze pan B, bude FÚ zcela spokojen: nikdo se nesnaží uplatnit uznatelné položky dvojmo, což by vedlo k daňovému úniku. Právní vztahy FÚ řešit nebude.

lake

„Otázkou je co Vám ta odpověď poskytne. Finanční úřad nebude rozkrývat tajemství závazkových vztahů – kdo z nich je skutečný dlužník, ani kdo z těch dvou byl uveden v omyl a platí za jiného.“

To byl jen takový nápad, jak dodat diskusi nový impuls. Zdá se mi, že už se delší dobu přešlapuje na místě. Takže jsme se zase neposunuli. Chtělo by to nějaký hezký spor dotažený až k NS ČR. Naštěstí se mě tento problém osobně netýká, naše SVJ žádný úvěr nemá. V každém případě budu ostražitý, pokud se v budoucnu takový nápad vyskytne.

Ano, pane X, rozumíme si. Jde hlavně o to, aby kupci a nabyvatelé jednotek věděli od počátku, jaké švindly a podrazy jsou na ně nastraženy. Pokud jste četl názory paní PeDuPles a pochopil její praktiky, jste připraven: víte už, jaká nebezpečí na Vás číhají.

Je potřebné, aby nabyvatel prozkoumal předpis záloh a hledal všechny kostlivce ve skříni. Pak se s prodávajícím jistě lidsky dohodne:

Švindl je celkem jednoduchý: příspěvky na správu nelze nikdy vymáhat na jiné osobě než na dlužníkovi. Takže se ze závazku uhradit příspěvek na provedenou opravu – kouzlem v účetnictví – stane zničeho nic úplně nová záloha na BUDOUCÍ náklady. Jakmile je dluh takto nepravdivě označen, podvodník tvrdí, že právě tyto částky je povinen platit i nabyvatel jednotky podle § 15 odst. 2 ZoVB.

Podvedený vlastník si většinou myslí, že si platí zálohy na budoucí opravy a údržbu domu. Nebo se naivně domnívá, že tak to musí být. Jak se mýlí! Geniálně jednoduchý podraz, založený na sociální manipulaci – stejně jako u těch prodejců hrnců Zep*er …

Později dojde na výhrůžky a soud. To zde paní PeDuPles také předvedla: trvá na tom, že když si vlastníci odhlasovali ten švindl s přeměnou dluhů na „zálohy“, že se tím prý musí navěky řídit každý nabyvatel jednotky. Zapomněla, že k převzetí dluhu je podle práva nutný písemný souhlas osoby, která vstupuje do povinností dlužníka.

Celá ta neuvěřitelná bouda se rozsype jako domeček z karet, jakmile se nastěhuje do domu vlastník, který řekne: A DOST! Netahejte mne za nos! Toto nejsou žádné zálohy, vy podvodníci!

lake

Celá ta neuvěřitelná bouda se rozsype jako domeček z karet, jakmile se nastěhuje do domu vlastník, který řekne: A DOST! Netahejte mne za nos! Toto nejsou žádné zálohy, vy podvodníci!

Škoda, že se to zatím nikde nestalo a nemáme potřebný judikát.

Ono se to stalo a judikát nebyl zapotřebí. Jak napsal „lake“ Jde hlavně o to, aby kupci a nabyvatelé jednotek věděli od počátku, jaké švindly a podrazy jsou na ně nastraženy. Je potřebné, aby nabyvatel prozkoumal předpis záloh a hledal všechny kostlivce ve skříni. Pak se s prodávajícím jistě lidsky dohodne.“

A přesně to se stalo. Kupující se zajímal o předpisy všech záloh. Zjistil si, že jsou předepisovány i splátky úvěru a že se úvěr bude splácet ještě cca 4 roky. Prodávajícímu řekl, že oprava střechy a zateplení je promítnuta do ceny bytu. Tudíž to odmítá hradit znovu a navíc s úroky. Prodávající pochopil. Neuhrazený podíl na úvěru uhradil SVJ včetně souvisejících nákladů na úroky a poplatky jednorázově.

• „§ 209 Podvod
  (1) Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (…)
  (3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 větší škodu.
  (4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, (a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny.“

Toto je tedy vzkaz (a varování) pro všechny členy výborů, kteří jednají v organizované skupině a kteří si dosud nepřečetli § 209 zákona č. 40/209 Sb., Trestní zákoník: http://business.center.cz/…cast2h5.aspx.

Jestliže obohacujete jinou osobu (bývalého vlastníka) tím, že na něm nevymáháte existující pohledávky, které za ním má SVJ, dopouštíte se podvodu. Jestliže se snažíte předepisovat nabyvateli jednotky neoprávněně splátky cizího dluhu, které skrýváte pod „fond oprav“ či „splátku úvěru“, dopouštíte se podvodu v organizované skupině. Jestliže za tímto účelem švindlujete s účetnictvím, i na to existuje paragraf.

Tento portál navštěvují tisíce vlastníků jednotek. Nejsou bezbranní, nedají se už obelhat kecy o jakémsi „fondu oprav“, do kterého prý mají všichni naslepo platit. Nenechají se nadále podvádět tak, jako tomu bylo a často je je dosud. Nedají se obalamutit kecy o údajných „zálohách“, které slouží ve skutečnosti k úhradě dříve vzniklých pohledávek za konkrétními jednotlivci a které se tváří jako zálohy jedině na základě zfalšování účetnictví. Ve skutečnosti jde o splátky dluhu předchozího vlastníka. Vlastníci jednotek nejsou bezbraní proti tomuto nátlaku, zamlčování a manipulaci. Mohou se domáhat svých práv soukromoprávní cestou, nebo se kdykoliv mohou obrátit na orgány činné v trestním řízení.

Podvod spáchaný v organizované skupině se trestá vždy odnětím svobody minimálně na dvě léta. Nelze uložit pouze peněžitý trest.

Mějte se pěkně a přeju vám klidný spánek.

lake

Pane Lake, to trochu přeháníte. Pro spáchání trestného činu podvodu je nutný úmysl a ten statutárům SVJ velmi pravděpodobně nikdy nikdo neprokáže. Takže v tomto směru jsou beztrestní.

Ano? Vy jste si úplně jistý tím, co tvrdíte? Chcete to risknout? Definice trestného činu podvodu:

Objektivní stránka trestného činu podvodu podle § 209 spočívá v tom, že pachatel jiného uvede v omyl, jeho omylu využije, nebo mu zamlčí podstatné skutečnosti, v důsledku čehož tato osoba provede majetkovou dispozici, a tím vznikne škoda nikoliv nepatrná na cizím majetku a dojde k obohacení pachatele nebo jiné osoby.

„Uvedením v omyl je jednání, kterým pachatel předstírá okolnosti, jež nejsou v souladu se skutečným stavem věci. Pachatel může uvádět v omyl konáním, opomenutím i konkludentním jednáním. K uvedení v omyl může dojít lstí nebo sdělením nepravdivé informace.“ Například předáním nesprávného rozúčtování záloh podle § 15 odst. 2 ZoVB.

Tr. činu podvodu se dopustí i ten,kdo pouze využije omylu jiné osoby. „Při využití omylu jiného pachatel sám k vyvolání omylu nepřispěl, ale po poznání omylu jiného a v příčinném vztahu k němu jednal tak, aby ke škodě cizího majetku sebe nebo jiného obohatil. Není nutné, aby pachatel jiného v jeho omylu utvrzoval nebo aby ztěžoval odhalení omylu.“

Takže pokud si vlastník jednotky vytiskne informace z tohoto portálu a prokazatelně předá členům výboru, či účetní SVJ, pak již se do budoucna nemohou hájit tím, že „nevěděli, netušili“ co činí. Nezařídí-li se podle varování a budou pokračovat jako dosud i po poznání protiprávnosti svého jednání, půjde nepochybně o spáchání trestného činu podvodu.

„Došlo-li podvodným vylákáním peněz od poškozeného již k dokonání trestného činu podvodu podle § 209, pak je způsobenou škodou celá tato peněžitá částka, bez ohledu na to, zda pachatel později poškozenému vylákané peníze (nebo jejich část) vrátí. Vrácení peněz je třeba považovat jen za náhradu způsobené škody“.
------------------------------------------------------------------------------

V každém případě, pane právníku-teoretiku: Není smutné, a varovné, že zde vůbec musíme diskutovat o tomto tématu? Že věci jsou v tolika SVJ již tak daleko, že účetní či členové výboru musí začít uvažovat o tom, zda spáchali trestný čin?

lake

_{Citáty z: Vantuch, P. . Trestní zákoník s komentářem.}

Objektivní stránku trestného činu jste popsal přesně, bohužel v příspěvku chybí cokoli o stránce subjektivní. A tou v tomto případě je, že daný čin musí být spáchán úmyslně – alespoň v úmyslu nepřímém.

Ani vytištění informací z tohoto portálu na tom zřejmě nic nezmění. A sice minimálně proto, že informace jsou z anonymních zdrojů a velmi protichůdné. Každý člen výboru se na to může bez problémů vymluvit, nejpozději u soudu bude osvobozen a údajní poškození odkázáni na civilní soud.

To je bohužel v řadě trestních věcí kámen úrazu. Ač je objektivní stránka zcela jasná a jednoznačná, je dotyčný zproštěn kvůli subjektivní stránce – nelze mu prokázat úmysl.

No a právě z toho, že splátky jistiny úvěru nejsou daňově uznatelné náklady nikde, pan Lake vyvozuje, že to ani nemohou být náklady podle § 15 odst. 2 ZoVB.

Zaprvé upozorňuji, že vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku, nikoli na náklady SVJ.

Tento paragraf totiž platí i pro domy, kde SVJ ještě nevzniklo (převod z družstev) nebo za stávajícího zákona vzniknout nemohlo (čtyř- a méněbytovky).

Zadruhé SVJ žádné daňové uznatelné náklady v 99% případů nemá, takže podle téhle logiky by vlastníci nemuseli přispívat vůbec na nic.

To si nemyslím. Jde o definici pojmu náklady. To jestli je konkrétní typ vydaných prostředků pro někoho daňově uznatelný a pro někoho ne, to je věc trochu jiná.

Takže několik otázek:

• jak definujete pojem „náklady“ vy?
• na základě čeho se domníváte, že splátky úvěru jsou u SVJ náklady?
• kdybyste neúčtovala SVJ, ale nějaké s.r.o. nebo akciovku, dalo by se říct, že splátka úvěru na opravu sídla společnosti jsou náklady?

Paní PeDuPles, napsala jste: „Stejně tak buď byt za danou cenu koupíte a jste si vědom toho, že naskakujete do rozjetého vlaku, ve kterém jsou odsouhlasena pravidla, plány a povinnosti, a vy jste povinen se jimi řídit, nebo jděte hledat byt jinam, kde se vám tato pravidla a plány budou víc zamlouvat.“

Paní PeDuPles, Váš názor je protiústavní a protiprávní. Je v rozporu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu i Ústavního soudu. Obligační práva (závazky osob) nemají nožičky a nepřeskakují na jiné osoby jako blechy.

Rozumím, proč s těmito pomýlenými názory švindlujete s účetnictvím. Neděláte to záměrně, ale z přesvědčení.

lake

Ano pane lake, vše co dělám, dělám z přesvědčení, a jsem přesvědčená, že to dělám správně. Zde, u každé diskuze které se účastním, podkládám svá tvrzení většinou paragrafy a logickými postupy, kterými jsem ke svým závěrům došla.

Když si nejsem jistá, kladu otázky a dávám jimi svým názorovým oponentům šanci, aby mě přesvědčili o správnosti názoru svého, přičemž změně názoru jsem přístupna, vždyť slovy klasika – kdo nikdy nemění názory, miluje sebe více než pravdu.

Jenže, mí názoroví oponenti včetně Vás na otázky, které se jim nehodí do vlastního konceptu, prostě neodpovídají, nebo začnou nadávat. Viz zrovna zde, kde 6 mých otázek zůstalo zcela bez odpovědi, dočkala jsem se jen komentáře k doprovodnému tex­tu.

Neustále se zde snažíte, a to v několika tématech, snést hromadu argumentů o tom, jak nemají dluhy nožičky. Podle mě je ale celý problém jinde a zásadní otázky těchto sáhodlouhých debat by měly znít:

• Pro koho je platné rozhodnutí shromáždění vlastníků přijaté kvórem dle ZoVB? Pro všechny vlastníky stávající i budoucí a na dobu neurčitou případně do nového usnesení měnícího to původní, nebo pro přítomné, pro hlasující pro, pro ty kdo v následujících deseti letech neprodají byt, … doplňte si další blbost dle vlastního uvážení.
• Jaké povinnosti může příslušný orgán společenství (zde ten nejvyšší = shromáždění) vlastníkům jednotek uložit a společenství je pak oprávněno je po vlastnících vymáhat dle § 9a odstavec 3?

Protože buď může společenství prostřednictvím shromáždění odsouhlasit opravu a její splácení úvěrem z běžných záloh na správu (banky jinou možnost v podstatě neposkytují a důkazy důsledně požadují), nebo tuto kompetenci nemá.

Pokud ji nemá, existuje v této republice odhadem nejméně 20.000 protipráv­ních úvěrů a jestli se to provalí, tak už se nikde nic neopraví; pokud ji má, pak mám pravdu já a povinnost hradit zálohy na správu obsahující splátku úvěru má vlastník vlastnící jednotku k datu splátky zálohy.

Nikoli proto, že by na něj protiprávně přešel cizí dluh, ale proto, že mu tuto povinnost uložil příslušný orgán společenství svým usnesením, které je platné pro všechny vlastníky po dobu, na kterou se doba realizace usnesení vztahuje.

A co se týče účetnictví, nemám moc na výběr. Účtuje se vždy na základě písemných dokladů. Říká-li písemný doklad (usnesení shromáždění), že se bude úvěr splácet ze záloh na správu, nemohu ho jen tak začít účtovat třeba ze záloh na teplo nebo jakkoli jinak.

Paní PeDuPles, napsala jste: "... buď může společenství prostřednictvím shromáždění odsouhlasit opravu a její splácení úvěrem z běžných záloh na správu (banky jinou možnost v podstatě neposkytují a důkazy důsledně požadují), nebo tuto kompetenci nemá."

Takže se ptáte na tři zcela odlišné věci, které ale nenápadně mícháte dohromady, jako by šlo o věc jedinou:
1. zda shromáždění může odsouhlasit opravu,
2. zda shromáždění může odsouhlasit, aby si SVJ vzalo úvěr,
3. zda shromáždění může odsouhlasit, aby se ze záloh vybíraných podle zákona na budoucí náklady správy domu hradily dříve vzniklé pohledávky za konkrétními osobami.

Odpovědi:
1. Ano. Hlasovací kvórum viz § 11 odst. 5 ZoVB.
2. Možná. Podle ZoVB s tím nemá shromáždění nic společného. Tato věc je ze zákona v kompetenci výboru, pokud stanovy nesvěří tuto záležitost shromáždění. Podle ojedinělého judikátu je k přijetí úvěru nutný souhlas tříčtvrtinové většiny, neboť všichni VJ se na základě přijatého úvěru stávají ručiteli za závazky právnické osoby.
3. Ne. Shromáždění nemá takovou pravomoc. Na již vzniklé náklady SVJ je oprávněno vybírat příspěvky. Pokud dlužníkům poskytne splátkový kalendář, je to rozhodnutí SVJ. Nepojistit si v takovém případě splátky smlouvou je neodpustitelná lehkomyslnost. Pokud SVJ dokonce přestane na dlužnících vymáhat, jakmile se odstěhují z domu, to už je poškozování právnické osoby.

Zálohy jsou ze zákona určeny k tomu, aby vlastník jednotky, který "vybydluje" dům, se podílel na úhradě nákladů, které bude nutné v budoucnu vynaložit na správu. Například na tvorbu zálohové rezervy pro budoucí nutné opravy a údržbu domu, nebo na běžnou činnost správy. Zálohy nelze vybírat k tomu, aby se vzápětí zpronevěřily na úhradu minulých dříve vzniklých závazků vůči bance, ani nejsou určeny na sanování nevymáhaných pohledávek za bývalými vlastníky jednotek, kterým SVJ kdysi zdarma opravilo dům, ale platit od nich nechce vůbec nic.

Pokud vlastníkům jednotek otevřeně sdělíte pravdu a každý z nich vysloví souhlas, proč ne. Půjde o rozhodnutí každého vlastníka jednotky. Sdělte tedy vlastníkům jak se věci mají.

Milí vlastníci, SVJ provedlo nákladnou opravu, na ktyerou nebyly našetřeny prostředky. Ale výbor se vykašlal na vymáhání příspěvků od dlužníků. Museli jsme si vzít k úhradě úvěr a nemáme teď z čeho jej zaplatit, protože výbor se vykašlal i na vymáhání příspěvků vzniklých z této opravy. Některé dlužné částky jsou už nevymahatelné pro promlčení. Takže milí noví vlastníci jednotek, zaplaťte nám za naše dlužníky. Z dobrého srdce nám věnujte, co se nám už nechce po dlužnících vymáhat. Víte, kolik by s tím výbor měl práce, teď, když už se dlužníci odstěhovali a peníze z prodeje bytu utratili? Cože? Vy to nechcete dobrovolně platit??? No to je neslýchané! To jsme vám to radši měli potichu započítat do předpisu záloh, jako jsme to dělali dřív. Stejně byste houby poznali, hejlové.

lake

Kdosi na webu řekl, ze Lake nemá důstojného oponenta. A hle, opak je pravdou. Ono by se jich našlo vice, kdyby se dotyční chtěli s lakem dohadovat. Jenomže…to by to dohadování muselo vyústit smírně a slušně. Což u laka nehrozi. Tak raději mlčí a myslí si něco o ......

„…Tak raději mlčí a myslí si něco o ...... …“

• pokud se angažujete na serveru kde neplatí pravidla slušnosti a to ani ta deklarovaná tvůrcem webu, kde dochází k manipulacím a účelovým výmazům, tak se nemůžete divit.
• tento server se již dávno změnil na osobní blog pana Lake. A dá rozum, že pokud nám Lake sděluje cit. „Pravdu mám pouze já.“ a nás ostatní ve svém deliriu hází do pytle s nálepkou „blbů, trollů, analfabetů a sokolíků“, že chuť k diskusi s takovým Neandrtálcem, klesá k nule.

Neználek

Neználku, ono stačí, aby to tady půlden nikdo (Lake) „nečistil, netřídil a nepromazával“ a už se utopíte v dojmech místo pojmech. Na co je názor, který nenásleduje příslušný zdroj? A to skutečně nabízí málokdo.

Navíc mě fascinuje, jak tady všichni kritici setrvávají, když je to tu tak hrozné a neprofesionální. Ono na tom něco bude, že tady dostanete radu ZDARMA a většinou HNED, že?

Paní PeDuPles, napsala jste: „Navíc, ani na mé výslovné žádosti jste se neobtěžoval nebo neumíte odpovědět na mé slušné otázky, například proč by se měl rozlišovat způsob u kladného a záporného zůstatku záloh na správu.“

Jenomže on se ten způsob přece nerozlišuje. Jak kladné, tak záporné výsledky vyúčtování záloh na správu podléhají shodnému režimu: nepřevádějí se na nabyvatele jednotky. To je triviální a známá skutečnost.

Snad proto jsem tenkrát na Vaši otázku neodpověděl, za což se dodatečně omlouvám. Otázka „proč by se mělo rozlišovat co se nerozlišuje“ mi připadala natolik zmatečná a nesmyslná, že jsem na ni nereagoval.

lake

Jak kladné, tak záporné výsledky vyúčtování záloh na správu podléhají shodnému režimu: nepřevádějí se na nabyvatele jednotky.

Fajn, tak jsme se konečně shodli. Shodný režim znamená, že se ani kladné, ani záporné zůstatky s původním vlastníkem nevypořádají.

Paní PeDuPles, samozřejmě se mýlíte. Pletete si zřejmě dvě naprosto odlišné věci:

• vypořádání závazku mezi dlužníkem a věřitelem,
• přechod existujícího závazku na třetí osobu.

Takový omyl je vskutku překvapivý u osoby, která tvrdí, že se vyzná v účetnictví.

Pod pojmem „režim“ závazků a pohledávek míním to, zda se jedná o režim obligačního práva, nebo věcného práva. Závazek plynoucí z úhrad člena svému SVJ (a naopak) je čistě obligačním závazkem, což bylo opakovaně judikováno. Obligační (závazková) povinnost nemůže přejít na jinou osobu jinak, nežli:

• ze zákona (což ZoVB neobsahuje),
• postoupením pohledávky třetí osobě (dle ObčZ) či
• převzetím dluhu třetí osobou (dle ObčZ).

Poslední uvedený postup vyžaduje písemnou smlouvu a v určitých případech i svolení věřitele. Vy máte ty písemné smlouvy, jestliže účtujete jiným osobám splátky dluhů skutečných dlužníků?

Ostatně dalším závažným Vaším omylem je toto tvrzení:„Vy tady celá léta propagujete nesmysly o účtování oprav do nákladů, které takto podle platných zákonů u SVJ účtovat nejdou.“.

Jaképak zákony máte na mysli? Samozřejmě, že účetní jednotka může účtovat o svých nákladech a také to dělá (pokud nešvindluje). Pokud to nevíte, zřejmě máte ještě určité mezery ve znalostech účetnictví. Například smluvní správci nedělají celé roky nic jiného: mají daňově uznatelné náklady z toho, že se starají o cizí majetek, a tyto náklady samozřejmě zavádějí do svého účetnictví. Jinak by se na daních nedoplatili, protože by vykazovali pouze příjmy za správu domů, a žádné výdaje, že ano …

Oni se nesnaží švindlovat, paní PeDuPles. V tom je možná ten rozdíl.

lake

Pane lake, nezlobte se, ale vážně se přestaňte bavit o účetnictví a ještě někoho osočovat, že má mezery.

Smluvní správci samozřejmě mají náklady na svou činnost a zavádějí je do svého účetnictví, mzdy, kancelářské potřeby, a samozřejmě třeba náklady na opravy a údržbu budovy svého sídla.

Jestli ale podle Vás mohou smluvní správci dávat do svého účetnictví náklady na opravy spravovaných domů, tak jen doufám, že Vaše duševní choroba není nakažlivá.

Opravdu se k invektivám uchyluji nerada, ale právě toto, co tu propagujete, by byl naprostý vrcholový švindl století.

Paní PeDuPles, samozřejmě, že náklady si správci mohou zavádět do účetnictví. Pokud toto nevíte, nemáme se o čem bavit. Podle jedné z definic náklady jsou peněžním vyjádřením spotřeby, například spotřeby cizích služeb nakoupených od jiných účetních jednotek. Připomínám, že o nich účtujete „na pětkách“.

Pokud správce svým jménem objedná externí službu (např. opravu plynového kotle v cizím domě, který spravuje), jde o činnost v souladu se smlouvou o správě (správce se zvázal udržovat vytápění klienta v provozuschopném stavu a odstraňovat závady do 24 hodin). Jde o náklad správce na hlavní činnost správce. Správce za to samozřejmě má svou odměnu na základě mandátní smlouvy (a odměna může být paušální, zcela nezávislá na objemu činnosti správce). Jak byste to chtěla vyřešit bez účetnictví???

Pokud SVJ objedná a uhradí opravu střechy, jde objednání stavební činnosti u externího dodavatele a jde o náklad na hlavní činnost SVJ, která je definována jako správa, opravy a provoz domu. Teprve na základě takto vzniklého nákladu je SVJ oprávněno vymáhat alikvotní příspěvek podle § 15 odst. 1 ZoVB na vlastnících jednotek (§ 9a odst. 3 ZoVB).

Zkuste se znovu zamyslet nad Vašimi kuriózními tvrzeními. Jsou jistě rozdíly mezi účtováním rozvahovým a výsledkovým, ale podstata zůstává stejná. Náklady/výdaje patří do účetnictví podle svého charakteru a v časové a věcné souvislosti, jinak švindlujete.

Že máte s průkazným vedením účetnictví problémy dokazují Vaše příspěvky zde, plné protiprávních názorů a postupů.

lake

Pane lake, nevím, jaké máte praktické zkušenosti se správou domů (SVJ) externími správci, ale Vaše tvrzení jsou naprosto mimo realitu.

Externí správa se totiž téměř výhradně vykonává na základě mandátní smlouvy. Čili, správce jako mandatář pro mandanta SVJ na jeho účet a za úplatu zařídí činnost, právní úkony apod.

V praxi to tedy probíhá tak, že správce opravu kotle u dodavatele objedná jménem SVJ a dodavatel vystaví fakturu na SVJ, ta je pak uhrazena z prostředků, které vlastníci na správu svého majetku skládají na účet SVJ. Žádný švindl v tom není, náklady na zprostředkování této opravy má správce zahrnuty ve fixních poplatcích za správu, které na SVJ většinou měsíčně fakturuje.

Neznám žádného správce, který by opravy cizího majetku objednával na svůj náklad, už jen proto, že by napřed musel uhradit fakturu dodavateli služby a pak složitě přefakturovávat skutečnému příjemci této opravy. Takového furianta, který by si opravy cizího majetku zahrnul do paušálu za správu, už asi nenajdete vůbec.

Jaké problémy může uměle zastřená osoba objednatele opravy způsobit z hlediska závad a záruk zejména po změně osoby správce ani nechci domýšlet. (SVJ – dobrý den, reklamujeme tady vámi provedenou omítku. Stavební firma – vy jste si u nás žádnou omítku neobjednali ani jsme ji vašemu SVJ nedodali, ať reklamuje objednatel. Správce – my už pro vás dva roky neděláme, trhněte si nohou nebo nám zaplaťte 1000 Kč za každou hodinu, kterou tím strávíme.)

Navíc, Vyhláška 504/2002 Sb. v § 26 odstavec 2 bod a) říká, že položka „A.II.5. Opravy a udržování“ obsahuje náklady na opravy a udržování majetku, ke kterému má účetní jednotka právo vlastnické nebo jiné právo k majetku a je povinna o něm účtovat dle § 28 zákona.

Čili, chce-li správce do svých nákladů narvat opravu cizího kotle, musí prokázat povinnost účtovat o tomto majetku (což nelze) nebo to účtovat jako ostatní služby, nikoli jako opravu. Kromě umělého navyšování obratu správce nebo případného čachrování s DPH v tom ale nevidím žádný smysl, naopak v tom vidím rozpor se standardním typem mandátní smlouvy.

Jinak náklady/výdaje v účetnictví podle jejich charakteru a v časové a věcné souvislosti mám, takže nijak nešvindluji. Švindlováním je naopak neustále všemi „odborníky na účetnictví SVJ“ doporučované účtování oprav na účet 511, když jak je výše uvedeno, u SVJ to nejde, protože SVJ dle § 28 Zákona o účetnictví o domě účtovat nemůže.

Dokud ale nepochopíte, že ne každý příjem je výnos a ne každý výdaj je náklad, nemá smysl v diskuzi pokračovat.

Ostatně jinde na tomto webu jsem zákony podložila, že všem SVJ účtujícím výsledkovým způsobem a nepodávajícím každý rok daňové přiznání na fiktivní výnosy vzniká povinnost uhradit pokutu nejméně 500 Kč dle Daňového řádu; ani na moje opakované výzvy ale nebyl předložen jediným paragrafem podložený důkaz, že by mé rozvahové účtování odporovalo jakémukoli platnému zákonu. Takže jsme zpátky u těch pomluv.

Paní PeDuPles napsala: „Neznám žádného správce, který by opravy cizího majetku objednával na svůj náklad, už jen proto, že by napřed musel uhradit fakturu dodavateli služby a pak složitě přefakturovávat skutečnému příjemci této opravy. “.

Paní PeDuPles, Vy neznáte takového správce? Opravdu? A co Vaše SVJ? Neobjednalo náhodou opravu cizího majetku na svůj náklad? Celou dobu se o tom zde bavíme. Takových správců je v tomto státě 55 tisíc. Jsou to všechna SVJ, neboť každé SVJ je ze zákona správcem cizího majetku. Copak tedy udělalo Vaše SVJ, vzpomenete si? Objednalo svým jménem opravu cizího majetku na svůj náklad. Ta „složitá přefakturace skutečnému příjemci opravy“ – nu vždyť jste právě popsala rozúčtování nákladů správy domu na vlastníky jednotek! To je překvapení …

Nevím, zda vedete vašemu SVJ účetnictví, nebo jste ve výboru, ale je překvapivé, jestliže nevíte, co Vaše SVJ (a s ním těch dalších 55000 právnických osob) dělají každý den, 365 dnů v týdnu, jako svou hlavní činnost.

Pokud o opravě cizího majetku účtujete (což byste dělat měla), máte v účetnictví jako aktivum pohledávky za vlastníky jednotek vzniklé rozúčtováním částky vydané za opravu domu. Pak se ovšem nemůže stát to co ve Vašem SVJ, že namísto vymáhání těchto pohledávek na vlastnících jednotek vybíráte jakési zálohy ke krytí úvěru, což vůbec není nákladem na správu cizího majetku.

Máte rozúčtovat skutečné náklady a to těm osobám, pro které SVJ úkon správy domu provedlo. Je to stejné jako při účtování o nákladech na vytápění či dodávku TUV. Také byste si nedovolila účtovat částku za vytápění někomu, kdo v té době nebyl vlastníkem jednotky.

Jenže u vás v SVJ je asi možné vše. Prohlásíte, že ke krytí nákladů na topení si SVJ vzalo úvěr a začnete vymáhat po nabyvateli jednotky splátky tohoto úvěru, namísto abyste po neplatiči vymáhala co neuhradil za vytápění v době, kdy tento byt vlastnil.

Pokud účtujete rozvahově, pak SVJ mělo veškeré náklady na provedenou opravu rozúčtovat adresně na ty osoby, které si opravu objednaly a pro které SVJ tuto opravu uskutečnilo. A pokud jim SVJ poskytlo odklad a úhradu ve splátkách, jde jen o dvoustranný soukromoprávní vztah mezi dvěma stranami. To nelze přenášet na jiné osoby přes „kouzelný“ trik s úvěrem.

Pokud o opravě cizího majetku účtujete výsledkově, je to stejné: nákladem prokazatelně vynaloženým na správu domu byla částka, kterou SVJ bylo povinno hradit zhotoviteli opravy. Že si k tomu vzalo úvěr je bezvýznamné. Úvěr a splátky jistiny nejsou daňově uznatelné a totéž platí i uvnitř SVJ. Tím, že si SVJ vzalo úvěr, neprovádí správu domu. Takže tento náklad nepatří do správy domu a nemůže být vymáhán podle § 15 odst. 2 ZoVB. Ten právní důvod chybí.

Také například Energetický regulační úřad zakazuje, aby se splátky jistiny úvěru započítávaly do kalkulace věcně usměrněné ceny tepla:

Stojí za povšimnutí, že splácení úvěru nelze zahrnout do uznatelných nákladů vůbec a platbu úroků z úvěru jedině pokud úvěr přímo souvisí s činností dodavatele tepla.

Škoda, že neexistuje nějaký Regulační úřad pro SVJ. Ten by takové kouzlení s úvěry v účetnictví zatrhl.
---------------------------------------------------------------------------------------

Netuším proč jste do Vašeho textu zamíchala vyhlášku 504/2002 Sb., § 26 odstavec 2 bod a). O tom se zde nikdo nezmiňoval, je Vy sama. Proč to? Každému, kdo rozumí účetnictví, je jasné, že dům není v majetku SVJ a neúčtuje se o něm jako o majetku SVJ. Nikdy jsem takovou pitomost samozřejmě netvrdil a nevím, proč mi ji podsouváte a následně vyvracíte.

Nikdy nebyla diskuse o tom, zda SVJ může „účtovat o domě“. To je nějaká Vaše utkvělá představa mimo realitu. Zato já vám tvrdím zcela srozumitelně, že SVJ normálně vede účetnictví a účtuje o nákladech správy domu. To je ovšem nejspíše něco úplně jiného než Váš pojem „účtování o domě“.

lake

Vážený pane lake,

ani nevím, kde začít Váš příspěvek rozmotávat. Asi u toho, že bychom se měli držet termínů, které zákon uvádí, a nedělat z nich termíny, které zákon nezná.

Takže, když hovořím o správci, hovořím o externím správci. Termín „správce“ zákonodárce používá výhradně pro externího správce, viz ZoVB (pouze původní, platný tuším do 30.6.2000), NObčZ a Vzorové stanovy. Pro SVJ zákon tento termín nepoužívá nikdy.

Pokud se nebudete držet litery zákona a správných termínů již v takto nevinných záležitostech, dospějete tak k velmi nebezpečným důsledkům a Vaše rady budou nevinným SVJ způsobovat nedozírné následky, viz přispívání a příspěvky.

Čili, moje SVJ nikdy nebylo správcem, ale je právnickou osobou způsobilou vykonávat práva a zavazovat se ve věcech spojených se správou domu atakdále.

Moje SVJ také nikdy neobjednalo svým jménem opravu cizího majetku na svůj náklad. Moje SVJ totiž v souladu se ZoVB objednává opravy svým jménem, ale hradí je výhradně z prostředků vlastníků, kteří je jako zálohu na tyto náklady na účet SVJ složili.

V celém ZoVB není ani zmínka o tom, že by SVJ mělo opravovat dům na své náklady. Naopak je tam zřetelně uvedena povinnost vlastníků formou záloh na náklady správy přispívat. Když se zavážu k tomu, že koupím pro celou partu lístky do kina za peníze, které mi předem dají, je to úplně něco jiného než že mám koupit lístky ze svého, tedy na svůj náklad, víme?

Moje SVJ si dále samozřejmě vzalo úvěr na opravy majetku vlastníků, čili na správu domu. Ono si ho nevzalo na koupi aqauparku na Lipně. Takže si do své pohledávky za vlastníky samozřejmě musí promítnout i skutečně uhrazené úroky z bankovního úvěru, který přímo souvisí se správou domu, protože to jsou vlastníci kdo neměl na opravy svého majetku, ne SVJ.

Protože moje SVJ, ve kterém „Množina spoluvlastníků budovy jako vlastníků jednotek tvoří společenství vlastníků jednotek“ viz Nález ÚS 646/04, se usneslo 100% jak na opravách domu, tak na podmínkách úvěrové smlouvy včetně splátek úvěru z běžných záloh na správu, takže vytvořilo závaznou povinnost na splátky tohoto úvěru formou záloh na správu přispívat.

Neboť se proti tomuto řádnému usnesení nikdo v zákonné lhůtě neodvolal a dle ustálené judikatury teď přes to nejede vlak, je nyní povinností každého vlastníka na tyto budoucí výdaje na správu přispívat po celou dobu splácení úvěru.

Z titulu úvěru pak mám v účetnictví jako aktivum pohledávku za vlastníky jednotek, splatnou po měsíčních částkách tak, jak formou splátek úvěru vydávám prostředky za opravu domu. V okamžiku přijetí úvěru moje SVJ nic nevydalo; kdyby mělo co vydat, nebralo by si úvěr.

A jednu položku (zde náklad na opravu) těžko zaúčtujete zároveň jako pohledávku za vlastníky a zároveň na pětky. Nebo Vy vedete účetnictví potrojné? A víte co se stane, když na pětky v okamžiku opravy naúčtujete ten svůj pětimilionový náklad? (řešení: pětimilionová ztráta a okamžité sesplatnění úvěru, nebo vytvoření fiktivního od daně neosvobozeného výnosu a úhrada statisícových da­ní).

Prosím udělejte si také jasno v tom, co znamenají pojmy výdaj, náklad a pohledávka a jaké jsou mezi nimi rozdíly, co jsou to vlastně ty proklamované pětky (pak pochopíte i proč jsem vytáhla vyhlášku a účtování o domě) a že suma splátek jistiny úvěru dá dohromady ten Váš náklad na opravu, takže mně se na rozdíl od vás duplicitně nikde nic neobjevuje.

Taky už prosím vezměte na vědomí to, že valná většina SVJ nemá vůbec žádné daňově uznatelné náklady ani výdaje, a tudíž sem proboha přestaňte tahat účetnictví podnikatelů, kteří se řídí úplně jinými pravidly. A že se účtuje o spoustě výdajů, které nejsou nákladem.

Dokud nezačnete pro zákonem definované pojmy používat jejich správné označení, dokud pro vás pětky budou jenom nějaké fiktivní „to“ kam se hážou náklady a dokud Vám teplárna bude připadat srovnatelná se SVJ, nemá smysl v jakékoli diskuzi pokračovat.

PeDuPles: „Moje SVJ také nikdy neobjednalo svým jménem opravu cizího majetku na svůj náklad. Moje SVJ totiž v souladu se ZoVB objednává opravy svým jménem, ale hradí je výhradně z prostředků vlastníků, kteří je jako zálohu na tyto náklady na účet SVJ složili.“

• Lake: Aha. Tak proč si tedy vaše SVJ vzalo ten úvěr, když celou akci financovalo z vybraných záloh, jak píšete? To nedává smysl.

PeDuPles: „Moje SVJ si dále samozřejmě vzalo úvěr na opravy majetku vlastníků, čili na správu domu.“

• Lake: Aha. Takže Vaše předchozí věta byla nepravdivá. SVJ se zadlužilo u banky. Navíc nákladem na správu domu je pouze prokazatelně uhrazená částka za opravu domu. Nikoliv splácení jakéhosi úvěru – to není uznatelné dokonce ani daňově, to byste měla vědět, rozumíte-li trochu účetnictví a daňové problematice.

PeDuPles: „Takže si do své pohledávky za vlastníky samozřejmě musí promítnout i skutečně uhrazené úroky z bankovního úvěru, který přímo souvisí se správou domu, protože to jsou vlastníci kdo neměl na opravy svého majetku, ne SVJ.“

• Lake: Jo, tak už je to venku! SVJ tedy nejen opravilo dům, ale navíc poskytlo finanční službu těm, kdo neměli na zaplacení této opravy. To jste mohla napsat hned. Jmenuje se to odložené plnění s úhradou ve splátkách. Ale paní PeDuPles, finanční služba je SLUŽBA jako každá jiná, a účtuje se o ní jako o SLUŽBĚ. Za službu platí pouze ten, kdo tu službu čerpal, že ano? Pozdější nabyvatel jednotky nic od SVJ nečerpal, nic tedy nikomu neplatí.

PeDuPles: „Moje SVJ, ve kterém „Množina spoluvlastníků budovy jako vlastníků jednotek tvoří společenství vlastníků jednotek“ viz Nález ÚS 646/04, se usneslo 100% jak na opravách domu, tak na podmínkách úvěrové smlouvy včetně splátek úvěru z běžných záloh na správu, takže vytvořilo závaznou povinnost na splátky tohoto úvěru formou záloh na správu přispívat.“

• Lake: Lež má krátké nohy. Nic se nevytvořilo, to je pouze Vaše přání a Vaše fantazie. Ve skutečnosti jde od počátku o SPLÁCENÍ EXISTUJÍCÍHO DLUHU, o žádné zálohy. Vy to opravdu neumíte rozeznat, nebo se jen děláte retardovanou?

PeDuPles: „Neboť se proti tomuto řádnému usnesení nikdo v zákonné lhůtě neodvolal a dle ustálené judikatury teď přes to nejede vlak, je nyní povinností každého vlastníka na tyto budoucí výdaje na správu přispívat po celou dobu splácení úvěru.“

• Lake: Opět nepravda. Soud by vzal do úvahy skutečný charakter plateb, nikoliv jejich sešvindlované označení. A protože jde nepochybně o splácení dříve vzniklého dluhu, jsou povinni jej splácet pouze dlužníci, kteří si to tenkrát usnesli za pomoci 100% hlasů. Sama jste se tím hlasováním pochlubila. Takže ta hlasovací listina, to je seznam dlužníků, kteřísvůj dluh uznali. Vida – dokument SVJ, který svědčí proti Vám a odhaluje pozdější pokus o podvod. Nabyvatel jednotky dlužníkem není.

PeDuPles: „Z titulu úvěru pak mám v účetnictví jako aktivum pohledávku za vlastníky jednotek …“

• Lake: Ale, ale. Už to leze ven. Vždyť jste tu tvrdila, že žádné dluhy vlastníků nejsou! A najednou jste je v účetnictví objevila. Gratuluji. Takže i Vaše vlastní účetní doklady Vás usvědčují. Jasný pokus o podvod na nabyvateli jednotky. Můžete vymáhat pouze na těch, u kterých máte v účetnictví jako aktivum zavedenu pohledávku. Toto jsou vaši dlužníci. Nikdo jiný dlužníkem není.

Vážená paní PeDuPles, vidíte jak je to jednoduché, když se podíváte pravdě do očí. Je třeba přestat mlžit a švindlovat o financích SVJ. Je třeba přestat splátky dluhu nazývat „zálohami“. Pak porozumíte dokonce i tomu, co máte v účetnictví i v zápisech ze shromáždění už dávno černé na bílém.

Na závěr jen upozorňuji: pokud jsou v účetnictví zavedeny pohledávky za dlužníky, měla jste bez odkladu učinit kroky k jejich vymáhání. Prvním krokem mělo být oznámení dlužníkům o výši jejich dluhu vůči SVJ a výzva k úhradě dlužné částky. Případně podepsání smlouvy o splátkovém kalendáři s každým z nich. Pak mělo podle potřeby následovat vymáhání, a to samozřejmě i soudně. Jestliže jste neoznámila a nevymáhala, všechny pohledávky SVJ za dlužníky se za tři roky promlčely. Nejednala jste s péčí řádného hospodáře.

lake

Vážený pane lake,

kdyby se podle Vašich mnohých zde uváděných rad, a to nejenom, pokud se úvěru týče, měla SVJ bez výjimky řídit a podle nich vystupovat, pak jich snad až 95 % „zkrachuje“. Protože jedna věc je teorie, která je sice krásná a krásně do sebe zapadá, ale pak je na stole ona praktická stránka věci, v níž se často zobrazí jediný možný směr k cíli, bez ohledu na teoretizování.

Já občas fakt nevím, zda je za Vašimi radami snaha pomoci, nebo spíše mnoho esvéjáků znejistit, které nadto s gustem a jistou arogancí posíláte do háje. Jinak řečeno – děláte z nich hlupáky. O tom však život ani právní praxe rozhodně není…

Naopak. Važme si takových lidí jako je lake. Dostáváme tady všichni možnost číst zadarmo právní rozbory, na které většina z nás neználků prostě nemá. Nechci tím nikoho urazit, mluvím s tou neznalostí v prvé řadě sám za sebe.

Kdyby tady nebyl lake, tak už portál svj možná také neexistuje.

Já bych třeba hodně rád věděl aspoň pár info o tak tajemné osobě. Teď se bojím napsat, co vlastně za údaje by mě zajímalo, když tak nad tím přemýšlím..)) Ať tím tady všechny moc nepobavím..)) Prostě životopis pana lake, který by byl ochoten nám všem sám o sobě v nějakém samostatném vláknu sdělit. Záleží pochopitelně jen a jen na Vás, jak až moc si chcete chránit svoje soukromí. Za sebe si myslím, že nám neřeknete stejně vůbec nic..))

Nicméně, to co tady někdy čtu, jestli je polovina názorů tohoto pána pravda (a já se obávám, že je to podstatně víc), potom klobouk dolů. Jednou byste ty všechny Vaše příspěvky tady měl někam zarchivovat a vydat nějakou publikaci pane. Vlastně se docela divím, že to s Vaším dovolením ještě nikdo neudělal.

Takového člověka bych chtěl mít hybnou silou nějaké politické strany. Lídrem klidně. Patříte tam. Podobné osobnosti v politice postrádám. Máte svoje názory, argumenty, které dokážete obhájit a jste schopen jít svojí vlastní cestou. Proti davu, který to vidí jinak.

Prosim pěkně, netahejte do svj politiku, SVJ je o odbornosti, politika je pro ty, co nic neumí. Jsem přesvědčen, že by přispívatel lake do politky nešel. Pane, který si říkáte lake, nic ze svého soukromí nedělujte, své soukromí si chraňte. Vy to ale dobře víte, vám to není potřeba zdůrazňovat.

„…Moje SVJ si dále samozřejmě vzalo úvěr na opravy majetku vlastníků, čili na správu domu…“

• jen abych tomu rozuměl – my máme ve Stanovách sekci s názvem „Správou domu se rozumí“… ve které ale nemáme NIC o tom, že by si SVJ bylo oprávněno brát úvěr – na cokoliv. Vy tedy máte ve Stanovách napsáno něco jako, že správou domu se rozumí „půjčování / úvěrování vlastníků, kteří příspěvek na náklady spojené se správou odmítají uhradit ihned“ …nebo něco v tomto smyslu?
  Chápejte to, pouze za snahu pochopit „jak to dělají jinde“ – NYNÍ u Vás.

„…Neboť se proti tomuto řádnému usnesení nikdo v zákonné lhůtě neodvolal…“

• jde také o to, zda „řádnost“ usnesení týká obsahu o němž vůbec může Společenství hlasovat a ne jen o samotné „processní“ řádnosti

„…Prosím udělejte si také jasno v tom, co znamenají pojmy výdaj, náklad a pohledávka a jaké jsou mezi nimi rozdíly…“

• Pokud chcete s Lakem švitořit soukromě – pak proč ne. Ale pokud se zde angažujete z jakýchkoliv altruistických důvodů, pak by bylo lepší abyste nám udělala jasno Vy – v tom co ty pojmy znamenají. Yeah.

Neználek

Paní PeDuPles, výborně. Takže o opravě jste od počátku účtovala jako o pohledávce za konkrétními vlastníky. To je dobře. Tak to má být. Takže pouze tito konkrétní vlastníci mají závazek a splácejí.

Takže nešvindlujete v účetnictví a nesnažíte se dluhy těchto konkrétních osob přesunout na nabyvatele jednotky? Tak proč jste před pár měsíci i teď vehementně tvrdila pravý opak?

Mimochodem, mylný je názor, že že hlasováním by bylo možno zavázat nabyvatele jednotky k úhradám, se kterými nemá nic společného. To platí pouze mezi těmi, kdo si to odhlasovali.

lake

Pane Lake, nezaměňujete účetnictví SVJ a účetnictví správce? Myslím, že jsou dvě cesty:

1. Správce objedná svým jménem externí službu (objednatelem je správce) a pak si ji nechá zaplatit od SVJ (předpokládám s nějakou přirážkou). Pak se to objeví vlastně v účetnictví správce i SVJ
2. Správce objedná pro SVJ externí službu (objednatelem je SVJ). Objednanou externí službu si pak účtuje pouze SVJ, se správcem to nijak nesouvisí.

Jendo, a co má být? To jsou všechno běžné postupy. Pouze paní PeDuPles zde vášnivě popírá, že by si SVJ mohlo do účetnictví dávat náklady na svou hlavní činnost, což je správa, opravy a provoz domu. Nesmyslnost jejího tvrzení je zřejmá. O nákladech se účtuje na „pětkách“, pokud Vám to něco říká.

lake

V zásadě nic, jen se špatně domluvíte, když každý mluvíte o něčem jiném :-)