Pane X, je třeba vzít do úvahy, že vlastník z Vašeho příkladu nevede účetnictví, má pouze příjmy z pronájmu. Neúčtuje tedy o závazcích či o svém obohacení na úkor SVJ (50000 na opravu). Vykazuje pouze skutečné výdaje na zajištění, dosažení a udržení příjmů (ve Vašem příkladu 6000 Kč/rok).

Pak se mi zdá, že zaměňujete skutečné závazkové vztahy s produkcí účetních dokladů. Že to není totéž zde ukazuje paní PeDuPles. Existence předpisu záloh či daňový doklad o úhradě částek neznamená ještě, že dotyčnému tato částka byla předepsána oprávněně. Pokud SVJ něco v účetnictví sešvindluje, pro FÚ bude neoprávněně předepsaná platba zcela v pořádku, protože „papírově“ to sedí.

• Odpověď FÚ by tedy klidně mohla být NE-ANO-ANO.
• Pokud pan A má byt zahrnutý do obchodního majetku a SVJ jej vyzvalo k úhradě dlužné částky, odpověď by mohla být ANO-NE-NE.
• Pokud SVJ sice provedlo opravu, avšak nezačalo k tomu vymáhat příspěvky na správu od vlastníků, pak by odpověď mohla být NE-NE-NE. (poněkud jsem to teď zjednodušil).

Otázkou je co Vám ta odpověď poskytne. Finanční úřad nebude rozkrývat tajemství závazkových vztahů – kdo z nich je skutečný dlužník, ani kdo z těch dvou byl uveden v omyl a platí za jiného.

FÚ by mohl jedině zkontrolovat, zda si na tentýž byt nevykazují tytéž odečitatelné výdaje v tomtéž období dva různé subjekty. Pokud výdaj uplatňuje pouze pan A, nebo pouze pan B, bude FÚ zcela spokojen: nikdo se nesnaží uplatnit uznatelné položky dvojmo, což by vedlo k daňovému úniku. Právní vztahy FÚ řešit nebude.

lake