Ostatní

Pan Hribek položil otázku, zda podání dovolání má odkladný účinek na rozhodnutí napadené dovoláním, v diskusi

naklady-rizeni-1

Odpověď zní: Dovolání odkladný účinek nemá.

Píšu to zde proto, že jistý diskutér, namísto aby poradil a na srozumitelně a jasně položenou otázku odpověděl, tak diskusi svými příspěvky znepřehlednil (mírně řečeno), jak zde ostatně činí i v jiných případech.

Ke včerejšímu příspěvku:

adresa tohoto serveru /diskuse/rozuc­tovani-tepla-perly#comment-200258

kde justi tvrdí, že

* Všechny tyto podmínky musí být splněny kumulativně (společně). Toto pro váš dům není splněno. *

Tzn. pokud se neměří náklady na teplo A SOUČASNĚ teplou vodu, pak dům NENÍ ZÚČTOVACÍ JEDNOTKOU a současně 269/2015 se na něj NEVZTAHUJE ?

Chápu to správně?

Už žádné povinné “limitní hodnoty” –20% až +100% u BPS, je to tak?

To vyšlo v r. 2019–2021 nějaké moudro, že rozúčtovací firmy změnily přístup? Nebo jak se stalo, že najednou prozřely – když mi to tak opravdu vyúčtovaly?

Co prosím znamená,že úhrada nákladů řízení u soudu I. a II. stupně nemá odkladný účinek, jestliže podám dovolání? Před podáním dovolání musím uhradit dosud stanovené náklady obou soudů? Z jakých cca nákladů v Kč se skládá dovolání?Děkuji.

Otázka:

1. od jakých vyúčtovacích období (za rok X) se měnily postupy rozúčtování tepla?

Máte někdo přehled?

1. ptám se, protože od 2017 máme “rozúčtování centrálního tepla”, kde (dodané teplo teplovodem přes kalorimetr do bytu) bylo vyúčtováním děleno na

60% část pro topení (a tato 0,6 část se dále klasicky dělí na ZS40:SS60) a 40% část jakoby na TUV (kde celý 0,4 díl faktury byl pak rozúčtován příjemcům v poměru jejich ZS = tedy dle plochy bytu (nefiguruje v rozúčtovacím listu tepla, jen ve vyúčtování záloh). Do bytu vede jeden přívod horkovodu a výměník TUV má pak každý individuální.

Koupím členství v bytovém družstvu v Praze. Nabídněte. Jen první místa.

O jakou organizaci se jedná v případě:

IČO: 70889660 Obchodní firma: Správa služeb hlavního města Prahy

Vyhrožují a chovají se jako vyděrači a násilníci. Jaká mají oprávnění? O jakou právní formu se jedná? Odkud plynou jejich oprávnění? Jsou orgánem státní moci? Je nějaká obdobná organizace v jiných městech?

V suterénu našeho družstevního domu máme společnou garáž s 15 garážovými stáními. Lze prosím jednotlivá stání vymezit, zapsat do KN a následně převést do vlastnictví uživatelů? Jeden právní názor říká, že vymezit lze jen místnosti, tedy obestavěné prostory, znám však případ, že developer prodával v domě, kde je založeno SVJ, jednotlivá stání nezávisle na vlastnictví bytů a tato stání jsou zapsána v KN. Děkuji.

• V diskusi „Opakovaný výskyt štěnic“ se objevil tento názor: „Pokud máte průkazně, kdo je původcem, můžete po původci vymáhat úhradu dezinsekce (nesprávně deratizace) štěnic v celém domě“.

Názor přispěvatele o vymáhání úhrady na údajném „původci štěnic“ – to je amatérská a riskantní „rada“, která by pro SVJ mohla skončit neúspěchem a ztrátou v řádu desítek tisíc Kč. Každý prohraný soudní spor něco stojí. Štěnice totiž nemají mašličku, ani nemohou prokázat rodným listem a úředním razítkem ve kterém bytě se narodily …

Mohu připomenout nedávný rozsudek Městského soudu v Praze 70 Co 70/2020–251 ze dne 28.05.2020 (JUDr. Irena Nosková). V onom případě šlo o dům zamořený štěnicemi. SVJ objednalo desinsekci a pak vymáhalo zaplacenou částku na vlastnici jednoho z bytů (protože pracovník deratizační firmy prohlásil, že štěnice se v celém domě rozšířily z balkonu toho bytu).

• Společenství vlastníků Suchý vršek 2111 v Praze 5 žalovalo vlastnici bytu v domě o částku 84012 Kč (a k tomu úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 24.12.2015 do zaplacení).
• SVJ založilo svůj údajný nárok na tom, že společenství muselo nechat provést zásah proti štěnicím, které se měly v domě rozšířit údajně z jednoho bytu.
• Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl že žalovaná (vlastnice bytu) je povinna nahradit škodu s úrokem z prodlení (rozsudek 26 C 274/2016–157 ve znění opravného usnesení 26 C 274/2016–229).
• Městský soud v Praze jako soud odvolací zrušil tento judikát a uložil žalobci (SVJ) povinnost uhradit žalované (vlastnici jednotky) náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně 33600 Kč a na náhradu nákladů odvolacího řízení 11551 Kč.
• Celkem tedy žalobce (SVJ Suchý vršek 2111 v Praze 5) nedostalo nic. Naopak muselo zaplatit žalované částku 45151 Kč; a k tomu ještě je třeba připočíst další desítky tisíc, které SVJ uhradilo na odměnách svým advokátům v průběhu dlouholetého sporu.

Dům disponuje prohlášením vlastníka, které vzniklo ještě před založením SVJ. Musíme po založení SVJ vypracovat nové prohlášení, nebo můžeme používat to staré?

Dobrý den,

mám dotaz na hlasování v rámci Shromáždění v případě, kdy v katastru nemovitostí jsou uvedeny jako vlastníci bytové jednotky dva manželské páry a oba mají vlastnictví bytu vedeno jako SJM. Můj dotaz je, kdo může za všechny 4 vlastníky hlasovat? Pouze ten co bude mít plnou moc od všech ostatních vlastníků nebo může hlasovat bez jejich souhlasu? Nebo musí být přítomni vždy vlastníci z každé dvojice. Předpokládám, že mají pouze 1 hlas za danou bytovou jednotku.

Nenašel jsem nikde v diskuzi tento případ.

Děkuji za odpověď