Externí správa SVJ

Vložil Janek, (bez ověření), 25. Prosinec 2018 - 0:00 ::

Dobrý den,

děkuji panu Pavlovi za info o AML zákonu (http://www.portalsvj.cz/…ych-majitelu#…).

Mimo jiné ale uvedl, že máme cit. „…daleko větší a již současný problém: jako předsedu SVJ máte jednatele právnické osoby, která vykonává externí správu SVJ…

Mohu požádat o vysvětlení: v čem principiálně a/nebo technicky spočívá „problém“, který pan Pavel zmínil? Tzn. proč je „problém“ mít externího správce jako předsedu SVJ,

když většina spoluvlastníků nejen hlasovala pro pana jednatele ale extra kvůli tomu aby předsedou být mohl, nikoliv upravila, ale přijala před jeho zvolením do funkce stanovy, které nám sám pan jednatel předložil ke schválení.

Jaké přesné dopady to na mne bude mít na mne jako člena SVJ, nevím. Tak jen teď mlhavě spekuluji, že asi externí správce kterého jednatel, je jediným statutárním orgánem SVJ, vše v SVJ ovládá (hlavně finanční toky, organizaci zadávání zakázek pro SVJ, pravidelné team-buildingy okolo GDPR (zmiňuji to proto, že to má generovat opakovaný roční náklad, i když já osobně nemám šanci zjistit „náklad, za co“)), vede – jak jsem se nedávno dozvěděl → „kreativní“ účetnictví a jako poslední jsem zjistil, že ačkoli máme na účtu peněz dost (měl jsem za to že to jsou příspěvky na správu domu, že nejsou vypořádány … no s tím se nedá nic dělat, ale nejsou ani vyúčtovány ani rozúčtovány) jakákoli činnost v rámci SVJ není údajně (nemám k tomu písemnosti) hrazena jako plánovaný nebo neplánovaný výdaj právě z té finanční rezervy, ale z krátkodobých úvěrů/půjček.

děkuji, Janek

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil Uzávěrka není závěrka (bez ověření), 30. Prosinec 2018 - 8:40

    Uzávěrka není závěrka. To může napsat jen blb, troll nebo idiot.

    Vložil Anonymous007 (bez ověření), 30. Prosinec 2018 - 12:47

    Minus přidali blbové, trollové a idioti, kteří netuší vo co go.

    Vložil Vlastnické hnutí (bez ověření), 30. Prosinec 2018 - 0:08

    „posudek na účetnictví zpracovaný znalcem jmenovaným Policií“

    Kde najít znalce, který rozumí účetnictví SVJ?

    Zatím jsem měla v ruce posudky tří znalců ustanovených soudem (nikoliv v trestních věcech), přičemž ze všech tří posudků je zřejmé, že žádný z oněch tří znalců věci nerozumí. (Byli to znalci se specializací jenom na služby, a ani v této dílší části nepostupovali korektně. Zvažuji trestní oznámení pro trestný čin nepravdivého znaleckého posudku. Pomůžete mi?)

    Vložil TN. (bez ověření), 29. Prosinec 2018 - 17:57

    No vidíte, odložila :-D

    Vložil zdeseny clen SVJ, 29. Prosinec 2018 - 18:11

    nic pro slabé a netrpělivé…

    Ostatně ani odmítnutí NS, či ÚS není prohrou.

    A to zamítavé usnesení NS k těm stanovám také neznamená, že se nemají podávat žaloby na stanovy dle 1209, ale jen to, že v tomto konkrétním případě ti tři výtečníci na NS neshledali na stanovách nic špatného, což nic neznamená o jiných stanovách a ani o odnětí práva nahlížení.

    I když nelze vyloučit, že tak jako oni tři výtečníci neuznávají právo na přístup k soudu, tak nebudou stejně jako kolega Justitianus shledávat nic špatného na úplném odnětí práva nahlížet, a to aniž by se jakkoliv dokázal/li vyjádřit k tomu, jak by to mohlo být v souladu s Listinou práv a svobod a s dobrými mravy. :-D

    I když tady přesně je publikováno, že právo nahlížet je garantováno článkem 11 Listiny.

    Vložil Justitianus, 29. Prosinec 2018 - 21:11

    Pane Zděšený člene, už mne unavuje reagovat na Vaše amatérská tvrzení o Listině základních práv a svobod. Skutečnost, že Listina Vám garantuje nějaká obecná práva, neznamená ještě, že se těch práv nemůžete DOBROVOLNĚ vzdát.

    Podívejte se sám na sebe: Listina základních práv a svobod Vám garantuje, že nikdo nesmí být nucen uzavřít manželství. Ale vzpomeňte si na Vaši svatbu – nikdo Vás nenutil, sám jste požádal o ruku, sehnal prstýnky, byla svatba, podepsal jste na radnici dokument. Tím jste se DOBROVOLNĚ vzdal Vašeho ústavou garantovaného práva nevstoupit do manželství.

    To nemůžete vzít zpět. Myslíte, že přestanete být manželem, když začnete chodit po ulicích a vykřikovat, že svatbou byla porušena Vaše práva, garantovaná Listinou základních práv a svobod? Ale kdepak. Jste směšný. Každý kdo Vás uslyší si poklepe na čelo. Vaše manželství bylo uzavřeno DOBROVOLNĚ a jediná legální cesta z něj se jmenuje rozvod.


    Stejné je to v SVJ pana Janka! Oni si DOBROVOLNĚ omezili způsob nahlížení do dokumentů SVJ. Ovce se dobrovolně vzdaly svých práv. Nic jim teď nepomůže, když jakýsi Zděšený člen začne zmateně vykřikovat cosi o Listině základních práv a svobod.

    Z Vašeho manželství existuje jen jedna legální cesta ven: rozvod. Ze stanov SVJ pana Janka existuje jen jedna legální cesta ven: změna stanov.

    Už to konečně pochopte a přestaňte blouznit o Listině …

    Justitianus

    Vložil Právní pomoc (bez ověření), 30. Prosinec 2018 - 0:00

    „jediná legální cesta z něj se jmenuje rozvod.“

    „Z Vašeho manželství existuje jen jedna legální cesta ven: rozvod.“

    Nemaťte zde, prosím, čtenáře, mohli by Vás vzít vážně. Manželství je možné prohlásit či nechat prohlásit za neplatné/neplatně uzavřené. Potřebujete v tomto směru právní pomoc? Toto právo (tj. právo obrátit se na soud s návrhem, aby manželství bylo prohlášeno za neplatné) není omezeno ani lhůtou tří měsíců, ani důležitým důvodem, ani postavením přehlasovaného vlastníka. Toto právo máte i Vy a je jenom na Vás a na Vašem advokátovi, zda budete úspěšný.

    Vložil Justitianus, 30. Prosinec 2018 - 1:46

    Naprosto zbytečná informace z Vaší strany. Manželství pana Zděšeného člena bylo uzavřeno platně.

    Justitianus

    Vložil Felix (bez ověření), 30. Prosinec 2018 - 2:23

    „Manželství pana Zděšeného člena bylo uzavřeno platně.“

    Tak určil soud?

    Vložil anon1234 (bez ověření), 29. Prosinec 2018 - 22:53

    pokud shromáždění přijme usnesení o změně stanov, kde je vyloučeno právo náhledu, jedná se o absolutní neplatnost dle § 245 NOZ.

    Souhlas s TN. a zdesenyclenSVJ.

    Justitianus mi přijde jako textař bez špetky selského rozumu.

    Vložil Justitianus, 30. Prosinec 2018 - 11:14

    Pane anon1234, píšete zde nepoužitelné slohové cvičení. V SVJ pana Janka nebyla přijata taková změna stanov, která by zcela vylučovala právo náhledu. Stanovy pouze upřesnily (omezily) způsob jakým může vlastník jednotky toto právo uplatnit.

    Je možno spekulovat o tom, zda příslušná část stanov je či není šikanózní a rozporná se zákonem. Ale pan Janek se neobrátil na soud do tří měsíců, ani nesdělil SVJ prokazatelným způsobem, že tuto část stanov považuje pro sebe za nicotnou (absolutně neplatnou). To je rozhodující. Takže se stanovami nyní plně souhlasí a je povinen se jimi řídit.

    Přečetl jste si sice § 245 NOZ, ale zcela Vám ušlo, že toto ustanovení je panu Jankovi houby platné. Bez rozhodnutí soudu se vůči SVJ nedomůže ničeho. A soud neplatnost nevysloví , protože již dávno uplynula zákonná tříměsíční lhůta.

    Navíc – když už citujete ustanovení o spolku – NOZ přece obsahuje (rovněž v části o spolku) i další důležitá ustanovení o tom jaké jsou meze pro vyslovení neplatnosti:

    § 258
    Každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku.

    § 259
    Právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.

    § 260
    (1) Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit.
    (2) Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví ani tehdy, bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře.


    Navíc asi nevíte, že soudy opakovaně judikují, že ustanovení § 1209 NOZ je lex specialis pro bytové vlastnictví. Z toho důvodu soudy nejsou ochotny použít ani § 245, ani další ustanovení o napadení usnesení spolku.


    Pokud jde o judikaturu, doporučuji prostudovat nález Ústavního soudu I. ÚS 1867/07, který potvrdil, že možnost obrátit se na soud (s cílem napadnout platně přijaté usnesení) zaniká definitivně uplynutím lhůty (podle § 11 odst. 3 ZoVB byla šestiměsíční, podle NOZ je tříměsíční.) V SVJ pana Janka uplynuly ovšem téměř tři roky …

    Ke stejnému závěru lze dojít per analogiam ze starší judikatury týkající se obchodních společností a jejich valných hromad, viz komentář k § 183 ObchZ in Dědič, J., Čech, P., Obchodní zákoník. Komentář, 3. díl., 2. vydání, Polygon, Praha 2007:
    „[N]ení-li usnesení valné hromady (…) včas napadeno postupem podle § 131, resp. § 183 obchodního zákoníku, jsou jeho případné vady, pro něž by jinak mohlo být prohlášeno neplatným, navždy zhojeny. (…) Shledá-li [soud] v jiném řízení, že usnesení bylo přijato vadně či že postrádá předepsané náležitosti, musí z něj jako z platného vycházet.“

    Justitianus

    Vložil anon1234 (bez ověření), 30. Prosinec 2018 - 11:35

    Pane Justitianus, srovnáváte nesrovnatelné. Přečtěte si ZOK a zjistíte, že rozpor s dobrými mravy je řešen u neplatnosti jinak než u spolku. Takže odkazovat tu na obch. zákoník je nesmysl!!!

    To, že soudy používají § 1209 na vyslovení neplatnosti, je chybně a je to v rozporu s Listinou a Úmluvou z důvodu absence soudního přezkumu. Ale to je evidentně už něco, co vy, jako textař, nepochopíte. Ostatně za to, co jste tvrdil zde ve vlákně, by vás na právech na UK ze zkoušky z ústavka vyhodili.

    Jste textař a textařem zůstanete. Nic na tom nezměni, že se budete vyjadřovat obsáhle a proložíte to latinou. Smysl a selský rozum jde mimo vás.

    Vložil Justitianus, 30. Prosinec 2018 - 13:20

    Pane Anone, nepsal jsem nic o rozporu s dobrými mravy, žádný takový rozpor zde není. Většina 78% vlastníků jednotek v SVJ pana Janka v nových stanovách nic nemravného neshledala; proč by jim do toho soud měl začít mluvit?

    Psal jsem o možnosti přezkumu rozhodnutí valné hromady obecně. Nikoliv o ZOK. Po uplynutí lhůty je veškerý přezkum vyloučen, a to i u protizákonných usnesení. Protože jste asi nepochopil, přečtěte si to prosím ještě jednou. Najdete to na konci mého předchozího příspěvku vyznačené tučným písmem.

    Opět nebererete do úvahy, že pan Janek se v tříměsíční lhůtě neobrátil na soud. Tím se mu definitivně uzavřela možnost soudního přezkumu obsahu nových stanov. Čemu na tom nerozumíte?

    Ustanovení o tom, že si vlastník musí k nahlížení opatřit souhlasy čtvrtiny vlastníků, je sice kuriózní a omezující, ale rozhodující je, že nikdo si na ně nestěžoval. Usnesení nebylo napadeno přehlasovaným vlastníkem ve lhůtě tří měsíců. Soud tedy odmítne je přezkoumávat pro překročení zákonem dané časové restrikce. Soudce se proto vůbec nebude zabývat obsahem napadeného usnesení, a z toho důvodu ani nezačne z pilnosti zkoumat údajný rozpor s dobrými mravy.

    Jestliže pan Janek zmeškal zákonem stanovenou lhůtu, nemůže se již po jejím uplynutí dovolávat práva na soudní přezkum. To není protiústavní, to je napoak v plném souladu s Ústavou. Právní jistota všech účastníků musí být zajištěna. Je to tak, a Vy s tím nic nenaděláte, i kdybyste se vzteky roztekl na kolomaz.

    Ostatně i pokus o žalobu podle § 1179 NOZ by pro pana Janka skončil také neúspěšně. Soud učiní závěr, že žaloba je šikanózní: pan Janek se ani nepokusil využít svého práva na nahlížení v tom rámci, jaký mu umožňují stanovy. Nepokusil se získat stanovami předepsaný čtvrtinový souhlas. Nemůže se soudně domáhat práva, jestliže je do okamžiku podání žaloby nikdy neuplatnil vůči osobě, odpovědné za správu domu.

    Justitianus

    Vložil Janek, (bez ověření), 1. Leden 2019 - 20:21

    pane Justiciane,

    uvedl jste cit. „… pan Janek se ani nepokusil … získat stanovami předepsaný čtvrtinový souhlas. …“.

    Zjevně jste přehlédl a nedocenil důsledek bodu-2 našich stanov cit. „…ověřitelný písemný souhlas osob, kterých se mohou týkat požadované informace…“

    Proč si myslíte, že by 1/4 souhlas postačoval?

    Konkrétně jsem v minulém roce žádal informace dle §1179 ohledně smluv se správcem, abych mohl zjistit a spočítat si, zda jsem náklady za správce nezaplatil jen já sám a … zástupce SVJ mne odkázal na zvýrazněné. Tzn. protože smlouva má dopad na všechny členy SVJ, musím doložit NE 25% „nějakých mně nakloněných spoluvlastníků“, ale 100% všech.

    Janek

    Vložil Justitianus, 1. Leden 2019 - 22:29

    Pane Janku,

    obsah smluv se „správcem“ se týká pouze dvou osob: SVJ a smluvního správce. Netýká se nijak vlastníků jednotek v domě – ti nejsou účastníky právního vztahu založeného smlouvou, do které chcete nahlédnout. Od vlastníků jednotek tedy žádný 100% souhlas nepotřebujete.

    Právnická osoba SVJ je povinna dodržet ustanovení § 1179 NOZ a umožnit Vám nahlížení ze zákona. Od SVJ tedy žádný extra souhlas nepotřebujete, neboť pouze požadujete, aby SVJ splnila svou zákonem uloženou povinnost.

    Pokud jde o smluvního správce, ten nerozhoduje o tom co je mezi Vámi a SVJ. Již při uzavření smlouvy mezi SVJ a správcem muselo být správci známo, že kterýkoliv vlastník jednotky bude v budoucnu oprávněn nahlížet do všech smluv. Správce tedy již svůj souhlas udělil tím, že sjednal smlouvu se SVJ, které je vůči třetím osobám vázáno ustanovením § 1179. Ani od smluvního správce tedy nepotřebujete nějaký extra souhlas.

    Požadavek na „100% souhlas všech“ byl tedy protiprávní.


    Máte pouze to ošemetné ustanovení ve stanovách, že k realizaci Vašeho zákonného práva nahlížet do dokladů a smluv musíte získat souhlas 25% vlastníků jednotek. Máte dvě možnosti:

    1. Podle názoru TN je tato část stanov absolutně neplatná/nulitní; po tom, co Vám bude zamítnuto nahlížení z tohoto důvodu se obrátíte na soud.
    2. Podle názoru Justitiana tato část stanov je platná. Mohla být relativně neplatná, avšak nebyla do tří měsíců napadena způsobem, který stanoví zákon; následky Vaší nečinnosti viz § 586:

    Neplatnost právního jednání
    § 586
    (1) Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.
    (2) Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.

    Justitianus

    Vložil TN. (bez ověření), 2. Leden 2019 - 11:50

    Každopádně dokud pan Janek něco nezačne dělat, nedovíme se výsledek. Má buď možnost získat podpisy nadčtvrtiny hlasů vlastníků a iniciovat svolání schůze za účelem změny (obvykle nerealizovatelné v podmínkách českých bytových domů, taková osoba je obvykle považována za rozvraceče), nebo podat žalobu a spoléhat na rozum (odvolacího) soudu. Vidím to pozitivně, protože krajské soudy soudí obchodní věci a jak jsem zjistil, bývají paradoxně vstřícnější, protože si pletou valné hromady s.r.o. se shromážděními SVJ. Doufám, že nás pan Janek bude informovat o výsledku soudního sporu.

    Vložil anon1234 (bez ověření), 30. Prosinec 2018 - 13:25

    Takže když si 78% schválí, že se zavraždí pan X, tak to podle vás je v souladu s dobrými mravy, protože v tom těch 78% neshledalo rozpor s dobrými mravy. Tenhle váš názor hovoří za vše. Diskuze s vámi je zbytečná.

    Vložil Justitianus, 30. Prosinec 2018 - 14:14

    Pane anone, píšete jako právní analfabet a argumentujete jako právní analfabet.

    Vražda je trestná na základě konkrétních ustanovení trestního zákoníku. Trestná je i příprava. Přitěžující okolností by byla příprava vraždy v organizované skupině, což zde popisujete Vy. Při tom je nerozhodné kolik procent ze skupiny pachatelů s vraždou souhlasilo.

    Berlička „dobrých mravů“ se tedy na Vámi popisovaný případ nepoužije. Ale to byste musel rozumět alespoň základům práva, pak by Vám to bylo zřejmé.


    Dobré mravy jsou jako Yetti – sněžný muž. Všichni o nich mluví, nikdo je nikdy neviděl. Soudy posuzují soulad či rozpor s dobrými mravy zcela individuálně. A pouze pokud existuje pádný důvod k ingerenci (zásahu) státní moci do soukromoprávních vztahů, zapamatujte si to prosím.


    Řekněme, že pan anon1234 se stane členem swingers klubu, ve kterém si členové vyměňují partnery a partnerky za účelem sado-maso sexuálních praktik, včetně bičování a svazování. Pan anon si dva a půl roku užívá, a pak se obrátí na soud s žalobou na porušování dobrých mravů ve swingers klubu. Soudce odpoví:
    „Ale co popisujete se tam běžně děje, a jak jste sám uvedl, souhlasí s tím 78% členů klubu. Ostatně i Vy sám jste po dva a půl roku ten klub navštěvoval. Soud neshledává porušení dobrých mravů a nenalézá důvod pro zásah do existujících soukromoprávních vztahů. Žaloba je zjevně šikanózní, bezdůvodná a zamítá se.“

    Justitianus

    Vložil TN. (bez ověření), 29. Prosinec 2018 - 23:13

    Akorát musím upozornit na jedno přicházející nebezpečí. V novele NOZ se překope § 1209. Nyní bude rozpor s dobrými mravy pouze důvod k neplatnosti, nikoli nicotnosti.

    Protože úprava § 1209 je speciální pro SVJ, vyloučí se částečně použití § 245 (pro rozpor s dobrými mravy), z toho § 245 zůstane pouze rozpor s kogentním ustanovením zákona, které jako jediné vyvolá nicotnost.

    Velké správcovské firmy, které jsou autory novely NOZ, to mají geniálně promyšlené.

    Když to vztáhneme na náš § 1179, tak stanovy ho nebudou moci vyloučit zcela (to by bylo porušením kogentního ustanovení zákona a tedy nicotné), pokud však stanovy určí šikanózní postup nahlížení, nebude to již nicotné, ale pouze neplatné a neplatnost bude možné namítnout pouze přehlasovaný vlastník a pouze do 3 měsíců.

    Protože ale podle rozhodovací praxe NS a ÚS nemohou soudy vstupovat do autonomie právnických osob, pokud při procesu schvalování změn stanov byl dodržen zákon (byla odeslána pozvánka, byly k dispozici podklady, schůze byla usnášeníschopná), soud takovou žalobu zamítne!

    Takže to, co nyní patrně není možné (myslím si já a Zděšený člen), tak od 1.1.2020 bude možné a legální – zmetkům z výborů bude stačit změnit stanovy, zavést šikanózní pravidla pro nahlížení, dají si velký pozor, aby schůze proběhla řádně, a menšinový vlastník s tím už nikdy nic neudělá – bude totiž zcela zbaven soudní obrany.

    Vložil zdeseny clen SVJ, 29. Prosinec 2018 - 22:47

    Vy jste demagog…

    Oni si nic dobrovolně nezrušili, ale většina hlasováním změnila stanovy tak, že menšině (hlasující proti a nepřítomným) odebrala jejich právo garantované listinou práv a svobod. Což nelze.

    Pokud toto nechápete a píšete cosi o dobrovolném vzdání se práv, nemá smysl s vámi diskutovat a tímto na podobné vaše nesmysly už nebudu reagovat. Laskavý čtenář prosím promine…

    Vložil Justitianus, 30. Prosinec 2018 - 2:00

    Pane Zděšený člene, zase píšete ty Vaše nesmysly o Listině práv a svobod. Ten případ s Vaším manželstvím Vám nestačil k pochopení?

    Stanovy v SVJ pana Janka byly změněny již v roce 2016. Neobrátil se na soud ve lhůtě tří měsíců. Takže se dobrovolně vzdal svých práv. Stanovy jsou již dva a půl roku platné a účinné. Žádný soud to nezmění, Vy Listino.

    Opět mám pravdu, a Vy ji nemáte.

    Jedinou použitelnou radu jsem dal panu Jankovi já: najít kupce, prodat jednotku, odstěhovat se a mít klid.

    Justitianus

    Vložil Test IQ (bez ověření), 6. Leden 2019 - 8:03

    hele Justíno, vyjasni nám svým ostrovtipem, o jakých věcech se vůbec může HLASOVAT a tedy se USNÁŠET ve společenstvích vlastníků…?

    Lze se usnášet

    • O ČEMKOLIV? (třeba o trestech za nepozdravení příslušníka většiny nebo o výši příspěvku Justinianuse na rekreaci členů výboru)
    • O KOMKOLIV? (platí usnesení pouze na členy toho kterého společenství, nebo na jakékoli osoby v tomto či jiném státě - příklad budiž z amerických soudů, které teď aktuálně přisoudily půl-miliardy dolarů za odškodnění toho blbečka co se šel rekreovat do KLDR a po roce ho vrátil KIM amíkům ve vegetativním stavu)

    Musí se podle tebe obrátit dotčená osoba na soud? Musí se obrátit na soud v ČR nebo může na ten kalifornský? … anebo se může jen pousmát?

    Je směro-pravdivější USNESENÍ nebo LITERA ZÁKONA. Popírá li usnesení obsah litery zákona, je neplatné (musíš se domáhat neplatnosti vůči sobě) nebo nicotné (můžeš to nechat koňovi, protože práva se bude domáhat zástupce většiny co tvoji povinnost odhlasovala)?


    svou „použitelnou radu“ si strč do .i.i až ti vyleze krkem. Jen nějaký vegeták nebo vypatloň by koupil byt pana Janka za podmínek, které tam koexistují. Jo a asi ještě ty.

    Panu Jankovi, pokud nezíská nějaké přátele – a to asi nezíská, zbývá jediné: PE-PO + zápalka.

    Vložil TN. (bez ověření), 29. Prosinec 2018 - 16:21

    Ústavní soud vám poradí, abyste se odstěhoval.

    Vložil TN. (bez ověření), 28. Prosinec 2018 - 22:10

    Justitianusi, své rady si nechte pro TV Barrandov, můžete psát scénáře pro jejich úžasné soudní reality show. Jednak – stanovy (pokud již SVJ existuje a byly jednou přijaty), se nepřijímají, ale mění. Druhak – stanovy jako každá jiná smlouva, jsou soudem posuzovány rovněž z hlediska nicotnosti. Pokud já jako pronajímatel do nájemní smlouvy začlením povinnost, že mi můj nájemník bude platit smluvní pokutu 100 Kč denně za chov koček, nevysoudím ani korunu, protože smluvní pokuty jsou zákonem zakázány a nelze zkracovat práva nájemce. Totéž platí o obsahu kogentního ustanovení § 1179 (vy ani neumíte rozlištovat kogentní a dispozitivní ustanovení, § 1179 je samozřejmě kogentní). Už mě nebaví vás opravovat, tak přestaňte strašit místní čtenáře. Mohl byste si třeba otevřít LZPS čl. 17 a přečíst si zase něco od Cepla, když ho ták rád citujete.

    Vložil Justitianus, 28. Prosinec 2018 - 23:44

    Pane TN, prosím přestaňte s psaním nesmyslů, je to nedůstojné.

    Váš příklad s nájemcem ukazuje pěkně v čem se mýlíte. Píšete o smluvní pokutě u nájmu bytu. Zcela Vám ovšem uniklo, že srovnáváte nesrovnatelné. Ustanovení §2239 NOZ zní:

    § 2239 Zakázaná ujednání
    Nepřihlíží se k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost zaplatit pronajímateli smluvní pokutu, ani k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená.

    Smluvní pokuta u nájmu bytu je tedy zákonem výslovně zakázána, a to s následkem neplatnosti takového ujednání ex lege. (Zákonodárce výslovně stanoví, že odchýlení od zákona má za následek absolutní neplatnost ujednání o smluvní pokutě.) Jde tedy o kogentní ustanovení.

    Naopak ustanovení § 1179 o právu vlastníka jednotky nahlížet do účetních dokladů a smluv nemá za následek neplatnost odlišného ujednání. Ustanovení § 1179 NOZ je zcela jinak formulováno, neobsahuje výhradu neplatnosti a zní takto:

    § 1179
    Vlastník jednotky má právo seznámit se, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. U této osoby může vlastník jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů.

    Zákonodárce mlčí o následcích v případě, kdy dojde v rámci SVJ k ujednání odchylnému od znění zákona. Proto jde o ustanovení dispozitivní.

    Doporučuji Vám vřele, abyste se seznámil s definicí kogentních ustanovení, jak ji podává důvodová zpráva k § 1 NOZ. Cituji:

    Tam, kde není výslovný zákonný zákaz, je ujednání odchylky od zákona přípustné, ledaže se tím poruší dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Zákonný zákaz je formulován buď výslovně slovy „zakazuje se“, nebo výslovným stanovením důsledku odklonu od kogentního ustanovení poukazem na neplatnost ujednání nebo stanovením, že se k závadnému ujednání nepřihlíží.

    Snažíte se najít kogentní ustanovení tam, kde znění zákona, úmysl zákonodárce i praxe soudů ukazují na dispozitivní ustanovení. Můžete se vztekat, můžete s tím nesouhlasit; můžete minusovat toho, kdo Vám sděluje nepříjemnou pravdu, kterou nechcete slyšet. Ale to je asi tak vše, co můžete.

    Justitianus

    Vložil Vlastnické hnutí (bez ověření), 30. Prosinec 2018 - 2:22

    „Smluvní pokuta u nájmu bytu je tedy zákonem výslovně zakázána“

    Kde to čtete? Vámi uváděný § pouze stanoví zákaz zjevně nepřiměřené smluvní pokuty.

    Vložil TN. (bez ověření), 28. Prosinec 2018 - 23:51

    Naštěstí pro nás kogentnost § 1179 už projudikovaly odvolací soudy. Vaše komentáře jsou čím dál více komické.

    Vložil zdeseny clen SVJ, 28. Prosinec 2018 - 22:10

    A nejlépe uděláte, když opět zmizíte…

    Čemu nerozumíte na paragrafu 245?

    K ustanovením v rozporu se zákonem se nepřihlíží. Takže si prostě nelze do stanov dát cokoliv a pak to vykládat jako smluvní volnost.

    A 1179 není dispozitivní, jako všechno v části absolutní majetková práva.

    Viz – § 978

    Od ustanovení této části se lze odchýlit ujednáním s účinky vůči třetím osobám, jen připouští-li to zákon.

    To jako myslíte vážne, že pokud do stanov někdo dá, že každé první pondělí v lednu bude rituálně zavražděn náhodně vybraný člen SVJ, tak to bude dle Vás nutné napadnout do 3 měsíců??

    To jako vážně?

    Vložil Justitianus, 29. Prosinec 2018 - 9:13

    Pane Zděšený člene, napsal jste: „A 1179 není dispozitivní, jako všechno v části absolutní majetková práva. Viz – § 978“.

    Pane Zděšený člene, mýlíte se naprosto. Právní normy uvedené v části „Absolutní majetková práva“ jsou většinou dispozitivní v souladu s § 1 NOZ. Platí pro ně stejná omezení, která jsou uvedena v § 1. Je to uvedeno výslovně právě ve Vámi citovaném § 978:

    § 978
    Od ustanovení této části se lze odchýlit ujednáním (…)

    Zákonodárce deklaruje výslovně, že se lze odchýlit. Jde tedy nepochybně i v této části o dispozitivní ustanovení, neboť smluvní strany se od nich mohou odchýlit projevem vůle (opět připomínám – při respektování zákazu, který je obsažen v § 1).

    Drobným rozdílem u absolutních majetkových práv je však to, že ujednaná odchylka od zákonné úpravy je účinná pouze mezi účastníky právního vztahu navzájem. Nemá účinky vůči třetím osobám (to jsou ty, které nebyly účastníky ujednání).

    Pokud si přečtete ustanovení § 978 a porozumíte jeho znění, zjistíte, že v sobě obsahuje dvě právní normy:

    1. Potvrzuje se zde možnost odchýlit se od zákonné právní úpravy ujednáním stran (stejně jako v lex generalis § 1).
    2. Zákon zároveň výslovně stanoví, že ujednání odchylné od zákonné úpravy nemá účinky vůči třetím osobám (t.j. ujednaná odchylka od zákona nezavazuje ty osoby, které nebyly účastníky právního vztahu).

    Kdyby racionální zákonodárce zamýšlel pro část „Absolutní majetková práva“ zavést kogentnost zde obsažených ustanovení, nepochybně by formuloval znění § 978 takto:

    § 978 podle Zděšeného člena
    Od ustanovení této části se nelze odchýlit.

    Znění § 978 NOZ je ovšem jiné, že? Je takové, jaké je, a potvrzuje dispozitivnost i této části NOZ. Tedy platí, že Vy se mýlíte.

    Justitianus

    Vložil zdeseny clen SVJ, 29. Prosinec 2018 - 9:22

    Stejně jako část soudců nemáte sebemenší cit pro právo a ani ten text nedokážete vykládat v souladu s jeho významem.

    Ach jo, před lety jsem sem přišel jen kvůli těm bludům, co tu byly. Pár let byl pokoj. Nemohlo to tak zůstat…

    Opravdu nemůžete zapomenout na druhou větu toho § 978 jen připouští-li to zákon.

    Tento paragraf mění režim části NOZ absolutní majetková práva, kdy zatímco obecně v NOZ je nutné, aby konkrétní ustanovení obsahovalo zákaz jeho změny, tak 978 pro část NOZu absolutní majetková práva říká, že v této části je pro dispozivitu nutné, aby konkrétní ustanovení dispozivitu výslovně zmiňovalo.

    Naštěstí existuje i část soudců, co přemýšlí. Je jich zatím málo, ale existují a doufám, že se to časem bude zlepšovat. Vy tu prezentujete uvažování „právních idiotů a trollů“ neschopných pro text vidět smysl. Vámi tvrzené omezení práva nahlížet by také bylo v rozporu s článkem 11 listiny práv a svobod, neboť by došlo ke zneužití majetku většinou znemožňující menšině kontrolu nad tím, jak je spravován i jejich majetek.

    Vložil Justitianus, 29. Prosinec 2018 - 16:48

    Zděšený člen napsal: ”… zatímco obecně v NOZ je nutné, aby konkrétní ustanovení obsahovalo zákaz jeho změny, tak 978 pro část NOZu absolutní majetková práva říká, že v této části je pro dispozivitu nutné, aby konkrétní ustanovení dispozivitu výslovně zmiňovalo”.

    Pane Zděšený člene, opět nemáte pravdu. Ustanovení § 978 podle Vašeho výkladu by muselo mít toto znění:

    § 978 podle Zděšeného člena (varianta 2)
    Od ustanovení této části se lze odchýlit ujednáním jen připouští-li to zákon.

    Znění § 978 NOZ je ovšem jiné, že? Je takové, jaké je, a potvrzuje, že osoby si mohou ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Nejsou povinny dodržet zákonnou úpravu obsaženou v části “Absolutní majetková práva”. Opět platí, že Vy se mýlíte.

    Budu k tomu s potěšením citovat z důvodové zprávy k návrhu § 978 NOZ (přístupná např. v dokumentech parlamentu ČR):

    ”… od ustanovení druhé části zákona se lze s účinky vůči třetím osobám odchýlit jen, připouští-li to zákon. Jakkoli tedy např. ustanovení o vlastnickém právu upravují podrobně sousedská práva, nebrání sousedům v odlišných ujednáních – ta ovšem budou zavazovat jen kontrahenty a nedotknou se třetích osob (ledaže ujednání získá svou věcněprávní podobu, např. jako služebnost). Rovněž to je pravidlo uznávané v teorii i v soudní praxi již dnes.”

    Takže i důvodová zpráva (která se při výkladu právních norem používá k objasnění úmyslu zákonodárce) jednoznačně určuje, že “nic nebrání sousedům v odlišných ujednáních” (t.j. odlišných od zákona). Přesně totéž jsem Vám napsal už dvakrát.

    Snažím se Vám objasnit, že takové ujednání odlišné od zákona není absolutně neplatné! Zákon nic takového nestanoví. Naopak takové ujednání je platné a účinné a je vymahatelné v režimu relativních práv (pouze mezi smluvními stranami), ostatně jako každá jiná smlouva. Není však vymahatelné vůči třetím osobám v režimu absolutních práv – to je jediné omezení a daň za odchýlení od zákonné úpravy.

    Jestliže si v SVJ pana Janka ujednali odchylný režim nahlížení, je to jejich právo a soudy jim do toho nebudou strkat nos. I když Vy byste jim rád vrchnostensky rozkázal, aby se chovali tak jak chcete Vy.

    I pro tyto případy tedy platí lex generalis § 1 NOZ o obecné přípustnosti odlišného ujednání.

    Justitianus

    Vložil Čmuchal (bez ověření), 30. Prosinec 2018 - 4:30

    „…v SVJ pana Janka ujednali odchylný režim nahlížení…“

    Míním, že jste troll. Ujednání znamená dohodu. A „dohoda“ není výsledkem hlasování. Takže to je ten základ, pro Vaše žvanění beze smyslu a konstruování neudržitelného.

    V SVJ pana Janka nic neujednali ale „hlasováním“ většiny → ze své vůle SLEPÝCH, HLUCHÝCH nebo PODPLACENÝCH → byly přijaty stanovy účelově umožňující dosadit jednatele správce do čela SVJ a tunelovat SVJ libovůlným způsobem, který v chorobné mysli jednatele, se vylíhne.

    V SVJ pana Janka nemohli ani „rozhodnout“ o „odchylným režimu nahlížení“ protože takovou kompetenci nemá ani společenství ani SVJ. Jo jak uvádíte: pokud se dva, tři .. deset „sousedů“ („kontrahentů“ jak píšete) domluví/dohod­ne/ujedná, že nikdo z nich nemá právo na informace dle §1179 NOZ, tak se každý jeden člen této skupiny může domáhat soudně aby se porušitel této DOHODY/UJEDNÁNÍ držel, případně aby na něj dopadla smluvní sankce jako palička na hlavu kapra, a nakonec aby se zdržel porušování DOHODY/UJEDNÁNÍ jíž je a dokud je v ní ze své vůle členem (kontrahentem). Ale to cit. „…Není však vymahatelné vůči třetím osobám…“ tzn. vůči ostatním členům společenství, ve vaší DOHODĚ/UJEDNÁNÍ neparticipujících.

    cit. Vás Justitianusi „…Naopak takové ujednání je platné a účinné a je vymahatelné v režimu relativních práv (pouze mezi smluvními stranami), ostatně jako každá jiná smlouva…“. Ano a členové SVJ hlasující, tedy neuzavřeli UJEDNÁNÍ, ale učinili ROZHODNUTÍ – jenže v tom pro Vás zjevně není rozdíl, že trolle?

    To ostatní co tu plkáte, tím pádem nemá cenu rozbíjet jakoukoli argumentací (jako se s Vámi mazlíkuje „zděšený člen SVJ“), když základ na kterým stavíte je VADNÝ.

    Čmuchal

    Vložil Justitianus, 30. Prosinec 2018 - 11:00

    Milý Čmuchale, nemohu za to, že nerozumíte základům práva.

    Stanovy jsou smlouvou sui generis. Přijaté stanovy zavazují tedy bez výjimky jak všechny vlastníky jednotek, tak právnickou osobu SVJ. Stejně jako každá jiná smlouva. Nemohu za to, že nerozumíte základům práva.

    Členové SVJ jistě mohli na samém počátku přijmout stanovy, které by pro každou změnu stanov předepisovaly souhlas všech členů. Ale neudělali to. Takže stanovy se v SVJ pana Janka mění pouhou většinou. Jsou pak platné a účinné vůči všem vlastníkům jednotek, i vůči nesouhlasícímu panu Jankovi. Věděl to od samého počátku.

    Přehlasovaný vlastník se mohl obrátit na soud, nebo oznámit dotčeným osobám (např.) že určité ustanovení stanov je v rozporu s kogentním ustanovením zákona a tedy je (vůči jeho osobě) neplatné.

    Pan Janek nic z toho neudělal. Ani neprodal svou jednotku, čímž by přestal být členem SVJ. Svůj souhlas s novými stanovami tedy vyjádřil také, a to konkludentně. Stanovy platí i pro něj.

    Pane Čmuchale, nemohu za to, že nerozumíte základům práva.

    Justitianus

    Vložil Janek, (bez ověření), 30. Prosinec 2018 - 12:18

    jen bych si dovolil doplnit a zdůraznit že,

    • SVJ vzniklé po r. 2012 měly možnost stanovy odsouhlasit 100% vím, ale to není můj případ: SVJ kde bydlím, vzniklo v r. 2004 za platnosti zák.72/1994
    • se naše stanovy vždy měnily pouze hlasováním dle §11/4 zák. 72/1994 tzn. „…tříčtvrtinové většiny přítomných hlasů…“ a nikdy jsem neměl možnost se k nim vyslovit v rámci 100% kvóra a souhlasit tak dobrovolně s omezením velikosti kvóra pro změnu stanov.
    • jsem hlasoval aktivně PROTI a nikoli, že bych se jednání neúčastnil jako těch 22% nepřítomných o kterých lze uvést pravdivě, že souhlasili KONKLUDENTNĚ. (netvrdím, že se těmi jednatelo-stanovami musím řídit)
    • zatím jsem cit. „…Ani nepridal svou jednotku…“ – to se pokusím udělat až přestanu utrácet peníze za právníky. Zatím musím bojovat, ale NE proto abych nad SVJ vyhrál, ale aby mně finančně nezruinovali a nenakopali mně do „zadele“

    Janek

    Vložil zdeseny clen SVJ, 29. Prosinec 2018 - 16:52

    Jednak, není úplně výkladově jasno, kdo je třetí osoba. Tou mohou být a někdy jsou i noví vlastníci jednotek (proto se tam mluví o služebnosti, jako o cestě, jak zavázat i nové vlastníky, kteří v okamžiku přijímání byli tou třetí osobou). Takže vaše textařina má opět závažnou chybu už ve vaší základní premise. Protože by vedla k tomu, že některá ustanovení by zavazovala jen členy, co byli členem v době schvalování…

    A za druhé úplně ignorujete, že přehlasovat menšinu a sebrat jí právo kontrolovat hospodaření s jejím majetkem je v rozporu s dobrými mravy, v rozporu s článkem 11 listiny práv a svobod a jako takové to je nicotné a nezhojitelné během času.

    Vložil Anonymousss (bez ověření), 29. Prosinec 2018 - 12:50

    Nevadī mi, že máte jiný názor než právníci a soudci, kteří právu rozumí. Vadī mi, že každý s jiným názorem je podle vás blbec, troll a idiot. Doufám, že admin bude vaše urážlivé bláboly mazat.

    Vložil zdeseny clen SVJ, 29. Prosinec 2018 - 13:57

    Mé vyjádření možná obsahuje i některé výrazy, co v něm nemusely být,

    ale také obsahuje konkrétní argumentace, proč celé to vyjádření výše, je nesmysl, rádoby právnicky odůvodněný paragrafy, a ovšem i z těch se pro jistotu část souvětí vypustí, aby šlo zcela obrátit význam. Tohle je bohužel až příliš často vidět i u soudů. Možná proto mě to tak štve a používám ostřejší vyjádření.

    Protože právo je nutné vidět, jako soubor pravidel morálních, kulturních a až následně i právních. A jako celek to musí být v souladu.

    Teprve při tomto pohledu je vidět, že přehlasovat menšinu a sebrat jí možnost kontroly, jak je hospodařeno s jejím majetkem, je nemorální a nesprávné. A jedině takový výklad zákonů, který tohle respektuje může obstát.

    Opakuji tedy, že omezení práva nahlížet by také bylo v rozporu s článkem 11 listiny práv a svobod, neboť by došlo ke zneužití majetku většinou znemožňující menšině kontrolu nad tím, jak je spravován i jejich majetek. Jakýkoliv výklad tvářící se, že je toto možné, je nutně v rozporu s pravidly, jak se právo tvoří a vykládá.

    Vložil JiMaF (bez ověření), 27. Prosinec 2018 - 23:15

    Hodně se tu předjímá. Bylo by dobré znát, jak někteří z Vás uspěli u soudů nižší instance. Můžete nám sdělit osobní zkušenosti se soudy při řešení kauz týkajících se SVJ?

    Vložil TN. (bez ověření), 27. Prosinec 2018 - 12:07

    Mám chybu ve třetím odstavci, chtěl jsem napsat Stanovy však lze posuzovat v režimu § 245

    Vložil Ajša, 30. Prosinec 2018 - 5:57

    Každý má právo diskutovat, proč vyhazujete někoho, když má jiný názor než vy. Nesouhlasím se vším, co píše Justitianus, ale nesouhlasím i se vším, co píší ostatní. Každý si může vybrat, hledat, a tím se vlastně učíme. Můj názor je, že stanovy se odsouhlasili na shromáždění a pokud někdo nesouhlasí, tak do 3 měs. může rozhodnutí napadnout dle § 1209. Když to neudělá, už nemá šanci. Jedná se o § přímo určený pro SVJ. Ale nikomu můj názor nenutím a nikomu nepíšu že je … když má jiný názor. Pokud ve stanovách je určeno, že nahlížení do dokladů podléhá poplatku, tak to platí. Bohužel. On žádný zákon neříká, kdy se platí poplatky a kdy se neplatí. Když je odsouhlaseno, je vymalováno.

    Vložil zdeseny clen SVJ, 30. Prosinec 2018 - 8:02

    Ale problém je, že já tu rozporuji něco jiného. V Jankově SVJ nestanovili poplatek (který pokud by výší nebyl v rozporu s dobrými mravy ani šikanózní, ta by platilo vaše vyjádření), ale úplně odebrali členům právo nahlížet. A to prostě nejde a rozhodně to ve stanovách nezačne platit a nezhojí to uplynutí 3 měsíční lhůty pro žalobu usnesení přijímajícího stanovy.

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".