Ostatní

Reklamovali jsme opravu domu. Poslali jsme výpis závad, firma započala práce aby vyhověla zákonu do 30-ti dnů. Po nějaké zhotovené práci napsala, pouze emailem že oprava byla provedena. Nedostali jsme žádný jiný předávací protokol. Důvod? Bojí se, že bychom následně mohli kontrolovat kvalitu opravy. Takže oprava je a i není provedena. Již to ale trvá 2 měsíce. Nedostali jsme vyrozumění o započetí ani o ukončení záruční opravy protokolem, pouze emailem se vyjádřili, že opravu provedli. Máme nárok na nějaký předávací protokol nebo stačí toto vyrozumění. Máme považovat záruční opravu za ukončenou k datu doručení emailu? Ještě dodatek: Pokud máme dostat písemný protokol o ukončení opravy a nedostali jsme ho tak na koho je možno se obrátit. Již jsme se ptali na Živnostenském, ale oni to prý neřeší.

Mám dotaz. Má někdo jasno, jakým způsobem se budou od 1. ledna 2014 počítat náklady na služby, co se bude počítat do nákladů. Konkrétně se jedná o náklady na výtahy, ale třeba taky kam patří náklady na revize např. kotelny, komínu. Patří náklady na revize a náklady na drobné opravy zařízení od 1. ledna do služeb, je to někde definováno? Domnívám se (někde jsem to snad četla), že od 1. ledna se tyto položky do služeb nepočítají. Může prosím někdo upřesnit jak je to s náklady od letošního roku.

V SVJ nastávají situace, kdy mezi vlastníkem a SVJ vznikne rozpor ohledně plateb. Jak dostat peníze od SVJ, aniž byste se museli soudit?

• Může jít o spor o výši úhrady za služby: Není-li řádné vyúčtování vyhotoveno ve stanovené lhůtě, vzniká plátci záloh právo na jejich vrácení.
• Nebo pokud vlastník provedl činnost za SVJ: zatéká střechou, SVJ se k opravě nemá, i přes prokazatelná upozornění. A tak vlastník bytu nechá provést opravu vlastním nákladem. Částku pak vymáhá na společenství.

Tyto a podobné případy se dají řešit jednoduše – vzájemným započtením pohledávek. Kouzlo vzájemného započtení spočívá v tom, že se nemusíte obracet na soud, ani se dožadovat souhlasu druhé strany. Jde o jednostranný právní úkon. Co lze vzájemně započíst stanoví zákon:

Dobrý den, v našem domě (byty v OV) se budou zavádět čipové klíče pro vstup do domu. Společenství chce vydávat klíče jmenovitě pro obyvatele domu i pro nebydlící rodinné příslušníky a to oproti jménu a datu narození. Chtěla jsem se zeptat, jaké s tím máte zkušenosti – má Společenství vlastníků právo takto zkoumat, pro koho chci klíč navíc? Resp. má právo shromažďovat tyto osobní údaje (data narození) u všech obyvatelů domu? Nemělo by stačit, že pro byt 1 se vydají např. klíče č. 1–3, pro byt 2 klíče č. 4–6…? Problematické je zřejmě i evidování vstupů konkrétních osob do domu – nevíte jak se na to dívá Úřad na ochranu osobních údajů? Děkuji za zkušenosti.

Zdravím, jedna hypotetická otázka. Máme v domě nebytový prostor, starou a zrekonstruovanou prádelnu. Jaký by byl problém z tohoto společného prostoru vytvořit samostatný nebytový prostor – samostatnou jednotku, patřící třeba SVJ, a ten následně prodat s tím ,že výtěžek z prodeje by byl použit na nákup pozemku pod domem, který je prozatím v nájmu / vtipně díky inteligenci bývalého vedení – krátkého/. Děkuji za názory.

Je někdo schopen přesně specifikovat povinnosti SVJ při podávání údajů do rejstříku společenství vlastníků jednotek na soud v souvislosti s platností Nového občanského zákoníku od 1.1.2014?

• SVJ má povinnost přizpůsobit do tří let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. do 31.12.2016) stanovy úpravě nového občanského zákoníku a doručit je rejstříkovému soudu, do něhož je SVJ zapsáno. To je jasné.

Otázky ke stanovám:

1. Vyžaduje schválení stanov souhlas všech vlastníků?
2. Jaké náležitosti musí podání na soud do rejstříku obsahovat? (např.: musí být schválení nových stanov podáno formou notářského zápisu; stačí zápis ze shromáždění, v kterém je zapsáno hlasování; atd. ……)

Výkladové stanovisko Expertní skupiny Komise
pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti

• vzorové stanovy SVJ po účinnosti NOZ

Dotčené ustanovení:

• § 9 odst. 10 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů

Stanovisko: Společenství vlastníků jednotek může i po nabytí účinnosti NOZ nadále vycházet ze vzorových stanov vydaných nařízením vlády č. 371/2004 Sb., i když bude tento právní předpis nabytím účinnosti NOZ zrušen. Odůvodnění: Společenství vlastníků jednotek vznikají do doby nabytí účinnosti NOZ ex lege (§ 9 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů). Pokud nemá společenství vlastníků jednotek podle dosavadní právní úpravy stanovy, řídí se dle § 9 odst. 10 zákona o vlastnictví bytů stanovami vzorovými, které vydala vláda nařízením č. 371/2004 Sb. Společenství vlastníků jednotek tak přijímá vzorové stanovy fikcí.

Chtěla bych znát názor , zda je to běžný postup. Zakoupili jsme byt v domě s SVJ minulý měsíc. Po obdržení plateb jsme žádali bližší vysvětlení předpisu s označením investice, opravy . Bylo nám sděleno, že se jedná o fond oprav. Nechali jsme si vyjet rok 2013 a zjistili jsme , že je v tom mimo jiné obsažena měsíční splátka uvěru, dále stavební spoření. Na náš dotaz že nás nikdo neupozornil , že se splácí uvěr za zateplení nam řekli, že žádný vlastník bytu nic nepodepisoval, nikdo ničím neručí, ale zároveň nám nikdo nebyl schopen říct výši sumy připadající měsíčně z předpisu jako splátka z celkové částky zaplacené pod tímto názvem předpisu, platby pod názvem investice opravy jdou na jeden učet a z toho se každý měsíc odešle celková částka jako splátka a další suma jako stavební spořeni.A bude splaceno až v r.2035.

Jsme SVJ (2000) a dle §9a (1) c) zák.72/1994Sb. ( nájem nebytových jednotek ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek) naše SVJ před lety uzavřelo smlouvy o nájmu nebytových prostor na dobu neurčitou i určitou (ta končí za 3 roky ). Jestli to dobře chápu, tak podle NOZ již taková možnost v zákoně není. Tedy asi je pouze možnost uzavřít nájemní smlouvu mezi spoluvlastníky nebytových jednotek a nájemcem. Znamená to pro nás, že musíme nájemní smlouvy uzavřít nové místo původních? A ještě dotaz související : V případě nájemní smlouvy mezi spoluvlastníky nebyt. jednotky a nájemcem jsou pronajímatelem všichni spoluvlastníci nebyt. jednotky, tedy v nájemní smlouvě musí být všichni uvedeni jako pronajimatel, přičemž k podpisu nájemní smlouvy za pronajimatele stačí i jeden spoluvlastník s plnou mocí od spoluvlastníků s většinovým

Prosím o názor z praxe jak postupovat. Před pěti lety jsme založili SVJ, koupili dům a provedli revitalizaci. Při té příležitosti jsme z úvěru mimo jiné provedli zasklení 9 balkónů, 1 vlastník si zasklení nepřál a dva byty balkóny nemají. Nyní se nepřizpůsobivý vlastník odstěhoval, byt za 1,5 mil. prodal a nový vlastník požaduje zasklení balkónu úhradou z fondu oprav, protože převzal povinnost splácet úvěr. Dokonce chce vystoupit s tímto požadavkem na shromáždění vlastníků a věří, že většina vlastníků s tím bude souhlasit. Můj názor je že je to nesmysl, on byt koupil vědomě s nezaskleným balkónem nikoli od SVJ a jak by k tomu přišli vlastníci kteří do fondu oprav pravidelně přispívají, nehledě na to, že vlasníci bytů bez balkónu přispívají větší částkou protože mají větší byty a proč by tedy měli ze svých peněz financovat balkón sloužící jinému vlastníkovi.