Ostatní

Co se změní v evidenci skutečných majitelů SVJ ode dne 1. 6. 2021?

Výhody datových schránek jsou zjevné.

Jsou nějaké podstatné nevýhody?

Je třeba nějaký speciální software? Pokud ano, jaký je vhodný software (zejména neplacený)?

Často se zde objevují doporučení obrátit se na Policii. V televizi Policie pomáhá a chrání.

Pomohla někomu Policie?

Pokud ano, o jaký § se jednalo (třeba § 220–221, § 254, § 346 ad. trestního zákoníku)?

Chápu správně, že je 3 letá promlčecí lhůta:

Příkladně dnes 31.5. a situace: pokud se včas písemně zažádalo „o doložení nákladů na jednotlivé služby“ etc. za r. 2017, a tyto měly být předloženy nejpozději do 31.5.2018 a nebyly, tak nesplnění lze zažalovat do dneška dle par.13, nebo do zítřejška nebo jak je to s lhůtama

Máme „jednoho“ vlastníka (dobráka). Ten několik let – každý rok, dokola reklamoval roční vyúčtování služeb, s vyřízením reklamace nesouhlasil. Protože ho SVJ nedotlačilo k tomu, aby platil na zálohách dostatečnou částku (výši záloh si určil sám), měl vždy nedoplatek. Nedoplatek si vždy snížil o nějakou částku s tím, že ji doplatí až po vyřízení reklamace. Měl tak každý rok vůči SVJ dluh, který narůstal. Výbor nic nečinil, nedokázal dát dlužníka k soudu? Za tři, čtyři roky tak došlo k tomu, že první dluhy byly promlčeny a nebylo možno je žalovat. Zcela nepochybně tím způsobil statutární orgán při (ne)výkonu své funkce, škodu SVJ. Jak dlouho po způsobení takové škody, by bylo možno statutáry žalovat? Je to 10 let v rámci objektivní promlčecí lhůty? Když tak, od které doby? Kdo je může žalovat, nový výbor nebo to může udělat jen člen? Jestliže by škoda přesáhla 10 000 Kč, bylo by to možno považovat za trestný čin?

Potřebuji poradit – kolem domu máme parkoviště a kolem parkoviště je břeh s trávou. Tu je potřeba 3× ročně posekat, patří k domu. Je to zadáváno firmě, částka za službu je 1500 až 2500 Kč, podle stavu. Jeden majitel bytu žádá, aby bylo o tomto rozhodováno na shromáždění, protože to není oprava ani havárie. Opravy máme limitované 1000 Kč na byt, pak už musí rozhodovat vlastníci. Kde k tomu prosím najdu víc info? Jsem ve funkci nová, děkuji za radu.

Zdravím,

už to bude několik měsíců, co se nad nás s partnerkou nastěhovala skupinka moldávců a ukrajinců. Národnost mi osobně nevadí a nepokládám se ani za nesnášenlivého člověka. V bytě nad námi žije nyní 8 lidí, kteří dělají od rána do večera neskutečný bordel. Dupou, skáčou po zemi (mají všude kachle), naschvál pouští věci a po desáté večer pravidelně šoupou nábytkem a občas jim něco „náhodou upadne“.

Na upozornění reagují tak, že jsou ještě hlasitější a že já jsem rasista (velmi konstruktivní řešení, nepřiznají chybu a hází ji na ostatní). Domluvit se s nimi nejde, neumí česky ani anglicky. Pokoušel jsem se to řešit přímo s majitelkou bytu (ukrajinka) avšak z její strany je tomu věnována absolutní nečinnost a prý je mám nechat být, že jsem rasista a oni nic nedělají.

Dobrý den, chtěl bych se zeptat na tradiční roční Vyúčtování našeho SVJ.

Mám na vyúčtování různé položky se třemi typy rozúčtování a nikde jsem nenašel, zda je tento způsob správný (ani ve stanovách).

Na Osoby: Elektřina společných prostor, Odpad

Na Podlahovou plochu: Pojištění domu

Rovný díl podle počtu bytů: Režie domu, Správa domu, Úklid domu

Na Měřidlo: Vodné-stočné (to je samozřejmě správně)

Prosím o radu

Děkuji

René Novák

je vhodné souhlasit s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání?

Jde o pouhý platební rozkaz, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Podle § 173 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, byl nedoručitelný platební rozkaz zrušen.

Soud žádá souhlas, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání – otázka stojí tak: jaká je pravděpodobnost, že by soud rozhodoval nějak jinak? Nebo je vhodnější trvat na jednání? Co si o tom myslíte? Máte s tím zkušenosti?

26 Cdo 1811/2020–662

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobkyně městské části Praha 1, se sídlem v Praze 1, Vodičkova 681/18, IČO 00063410, zastoupené JUDr. Irenou Helmovou, advokátkou se sídlem v Praze, Elišky Krásnohorské 10/2, proti žalovaným 1. B. H., narozenému XY, 2. O. T., narozené XY, 3. V. P., narozenému XY, 4. I. P., narozené XY, 5. Z. V., narozenému XY, 6. H. V., narozené XY, všem bytem XY, 7. PNC group s.r.o., se sídlem v Hostivicích, Cedrová 1971, IČO 28423119, o odstranění vad prohlášení vlastníka, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 40 C 7/2012, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. září 2019, č. j. 70 Co 221/2019–590, t a k t o :