Jak formulovat návrh usnesení, aby nevznikaly výkladové spory
Aby nevznikaly výkladové spory, co vlastně bylo schváleno (uvažuji situaci, kdy je návrh stanov schválen v tom znění, jak je předložil výbor, nebyly protinávrhy, což je jednodušší varianta, u které asi výkladový spor nevznikne – na schůzi kolovaly nějaké stanovy, které byly rozeslány spolu s pozvánkou, je jedna verze, takže není pochyb, o čem se hlasovalo), jak byste formulovali návrh usnesení? Je toto dostatečně určité?
Návrh usnesení: Shromáždění schvaluje návrh stanov ve znění připojeném k pozvánce.
Formulace výsledku hlasování v zápisu: Shromáždění schválilo stanovy ve znění připojeném k pozvánce.
V této kauze se asi výbor pěkně zapotil – 26 Cdo 778/2023
Stačí si vytvořit účet u Google nebo MS a do sdíleného prostoru
umístit návrh stanov a k nim případné připomínky. Tento účet nasdílet
všem vlastníkům a všichni tak by mohli stále vidět a online kontrolovat,
jaká verze stanov a případně jaké změny byly navrženy a schváleny.
Ale to by se muselo jednat o osvícený výbor, který dokáže využívat
elektronickou komuniaci.
Ostatně, statutární orgán by měl mít „neosobní“ emailovou adresu
spojenou se shora uvedeným účtem a měl by s vlastníky komunikovat právě
prostřednictvím této adresy.
Zdeňku, měl bych k tomu protiotázky:
- proč by výbor „měl mít neosobní adresu“? Proč nestačí osobní?
- máte osobní zkušenosti se sdílením takového souboru pro úpravy? Pokud ano, jak to probíhalo v reálu? Nedokážu si představit tu množinu vlastníků, kteří osobně online komentují návrh stanov a rád bych si poslechl nějaké zkušenosti z praxe. Dokážu si představit, že pošlu všem do mailu pdfko s návrhem a pak se o tom pobavíme, ale ten Váš návrh je pro mě trochu abstraktní (vzhledem k disciplíně a aktivitě mnohých vlastníků)…
Proč by výbor měl mít „neosobní“ e-mail?
- Do e-mailové adresy SVJ by měli mít přístup všichni členové výboru, protože všichni členové výboru by měli být informováni, co se komunikuje mezi členy a SVJ. Navzájem by si pak měli dohodnout, kdo který dotaz či podnět vyřídí.
- Tato adresa SVJ pak může být stálá, nezávislá na tom, kdo je zrovna ve výboru či předsedou. Tak jako u jiných právnických osob.
- Neosobní e-mail SVJ nevylučuje, že každý člen společenství, tedy i členové výboru, mohou mít svou osobní adresu.
K tvorbě, připomínkování a schvalování stanov:
- Návrh stanov předkládá výbor (obvykle předseda), a ten by měl dobře vědět, co a hlavně proč ve stanovách je. Stanovy by měly být transparentní, srozumitelné a hlavně „přátelské“ k členům SVJ. Pokud výbor předloží členům nějaké „obecné stanovy“ od právníka, ve kterých ani pořádně neví, co a proč v nich je, tak je na problém zaděláno.
- Návrh stanov je zapotřebí v dostatečném předstihu předložit členům k připomínkování. Klidně i 2 měsíce před schvalováním. A to v elektronické podobě (nejlépe odkazem do vhodného sdíleného prostoru) a pro ty, kteří nejsou „elektroničtí“, nabídkou listinné podoby v místě sídla SVJ (v domě). Podmínkou vůbec akceptování připomínky musí být její odůvodnění!
- Pokud jsou splněny 2 shora uvedené podmínky, věřte mně, že připomínek bude minimum. Zjevné chyby a užitečné připomínky může výbor zapracovat do návrhu a řekněme 14 dnů před schvalováním uložit do sdíleného prostoru výsledný návrh s akceptovatelnými (odůvodněnými) připomínkami.
- Na shromáždění se už žádné připomínky nepřijímají, na shromáždění se hlasuje o konečném návrhu stanov a konečných připomínkách.
Teď jsem hodně zvedl obočí u bodu 4 – kde je psáno, že se na schůzi nepřijímají žádné připomínky? Já měl za to, že schůze je od toho, aby se probralo dané téma a tudíž diskutovaly jakékoliv připomínky… Fakt, že dáte lidem dopředu návrh neznamená, že se musí vyjádřit všichni před shromážděním, ne?
Proč by se neměly přijímat pozměňovací návrhy ke stanovám až na
shromáždění? Protože
- hlavně kvůli § 253 odst. 3 NOZ,
- není žádný důvod, aby členové čekali s návrhem změn až na
shromáždění, pokud se jim dá dostatečně dlouhá doba před konáním
shromáždění k vyjádření se.
Ale nic nebrání statutárům, aby připustili podávání pozměňovacích návrhů až v průběhu konání shromáždění a udělali tak ze schvalování stanov a pozměňovacích návrhů „bramboračku“, jak o ní referoval Juppík nebo jak se jí chtěl vyvarovat Otzo.
Zdenku22,
pokud je na programu shromáždění změna stanov či nové stanovy, tak se § 253/3 NOZ nedá použít.
U nás to děláme tak, že se rozešle návrh stanov (změn stanov) a členové se vyzvou k připomínkám.
Připomínky se vypořádávají před shromážděním e-mailem a osobním setkáním. Je to časově náročnější, ale pro výbor i členy SVJ výhodnější než dohadování na shromáždění.
Pouze co se nepodaří vypořádat, tak to jde k hlasování na shromáždění jako k nejvyššímu orgánu SVJ. Není toho mnoho. Většinou vlastníci pochopí, že jimi navrhované změny jsou s něčím v rozporu nebo nejsou vhodné. Ale je potřeba znát zákony, judikaturu a literaturu.
Nicméně jako funkcionář chápu, že totalitní zákaz jakýchkoliv protinávrhů na shromáždění je pro výbor pohodlnější.
Hezký den!
Pavel
Pane Pavle,
asi vám uniklo, že oba píšeme o tomtéž, pouze jen jinými slovy.
Také jsem napsal, že je efektivní rozumné připomínky zapracovat před
výsledným schvalováním, a také opravit zjevné chyby.
Také jsem napsal, že předem uplatněné, odůvodněné a nevypořádané
připomínky je legitimní zařadit na pořad shromáždění
k rozhodování.
Ale snad se shodneme na tom, že je v zásadě nepřijatelné, aby kdokoliv
teprve až na shromáždění navrhl předem neuplatněnou připomínku, která
by např. významně změnila určitou část stanov, a trval na tom, aby se
o ní diskutovalo a hlasovalo. Nevím jak u vás, ale toto se u nás neděje,
to by předsedající nepřipustil.
To vůbec není o totalitě, jak se mylně domníváte. To je
o předvídatelnosti, transparentnosti a ohleduplnosti k ostatním.
PS. Nevšiml jsem si, že by § 253/3 měl nastavenou výjimku na změny stanov.
Pane Pavle, pane Zdenku,
domnívám se, že diskuse je už zbytečná. Nejvyšším orgánem SVJ
je shromáždění. Nikoliv předseda SVJ. Nikoliv výbor. Nikoliv přeseda
zasedání.
Takže přímo na zasedání se shromáždění může rozhodnout, že nepřipustí zařadit na pořad jednání žádné diskuse ani hlasování o připomínkách a protinávrzích k předloženému návrhu stanov.
A naopak: Přímo na zasedání se shromáždění může rozhodnout, že k návrhu se bude ještě diskutovat, že mohou zaznít nové připomínky a že se o nich bude hlasovat (i když výbor takový postup předem vyloučil).
Zdenkův názor o tom co prý je „v zásadě nepřijatelné“ je z tohoto hlediska nepřípadný. O tom co je přijatelné či nepřijatelné rozhodne nejspíše nejvyšší orgán SVJ přímo na zasedání. Samozřejmě připouštím, že to může způsobit zmatky (což ostatně vidíme v parlamentu, při chaotickém projednávání pozměňovacích návrhů).
Zdenek zastává „silový“ postoj a vyhrožuje že to či ono by předsedající „nepřipustil“. Zapomněl asi na to, že předsedající (předseda zasedání) se stal předsedajícím jedině proto, že jej na počátku zasedání schválilo shromáždění (§ 253/1). Shromáždění jej může kdykoliv odvolat a zvolit si (s okamžitou účinností) jiného předsedajícího.
Také nerozumím, proč by se měl rozebírat obsah § 253/3. Jestliže na pořad zasedání bylo zařazeno „projednání změny stanov“, pak to nijak nevylučuje ani diskusi o návrhu předloženém výborem, ani vznášení nových protinávrhů přímo na zasedání. Ustanovení § 253/3 se nedá použít k umlčení nepohodlných vlastníků, kteří výboru nabourávají budovatelskou jednotu pracujícího lidu.
Justitianus
Pane Justitiáne, ty vaše hraběcí rady teoretika, co nikdy neřídil
shromáždění a neodpovídal za schvalování stanov nebo jejich změn…
Nevím, jak kde, ale v našem SVJ se obecně o pořadu shromáždění nehlasuje. Na pořad shromáždění výbor zařadí pevné body dané stanovami a právními předpisy, záležitosti navržené výborem a dále všechny záležitosti navržené předem jednotlivými členy. Pochopitelně jedná-li se o záležitosti s reálným, hlasovatelným usnesením. Zařazení záležitostí na pořad shromáždění, které by byly navrženy během konání shromáždění, prakticky vždy vylučuje § 253/3 NOZ.
Jinak co se týče schvalování nových stanov a/nebo jejich změn, tak jistě existují 2 způsoby:
- Osvícený výbor nejprve nové stanovy nebo jejich změny předloží všem členům v dostatečném předstihu (klidně i 2 měsíce před konáním shromáždění) k připomínkám. Nejlépe vhodnou elektronickou formou, též i s možností listinné formy. Rozumné a užitečné změny po případné diskusi s jejich autory zapracuje, a změny, které nepovažuje za užitečné či vhodné, přesto zařadí spolu s výsledným zněním stanov jako samostatné body na pořad shromáždění.
- Vámi předjímaný výbor zařadí na pořad shromáždění „projednání a schválení stanov nebo jejich změn“ spolu s polotovarem takových stanov nebo změn. A pak se nemůže divit, že z takto připravené záležitosti vznikne mnohdy špatně stravitelný guláš.
Pane Justitiane, podle bodu 1 jsme přijímali nové stanovy podle NOZ a dále několik jejich menších či větších změn. Naposledy naše stanovy reagovaly na změnu zákona připouštějící náhradní shromáždění se 40% účastí. A věřte mně, nikdy k této formě „projednání a schvalování“ nebyly námitky, nikdy nebyly dodatečné návrhy na změny změn. A také nikdy nebyly později jakékoliv návrhy na změnu stanov od jednotlivých členů.
Zdeňku, ačkoliv s Vámi někde nesouhlasim, asi rozumím Vašemu úhlu pohledu. Můžete prosím napsat konkrétnější text, který uvádíte na pozvánku na shromáždění, když chcete dopředu mít vyřešené veškeré připomínky a na shromáždění pouze digitální ANO/NE?
Já jsem z výše uvedeného příspěvku zastánce bodu 2, tedy „projednat a řešit dopředu uvedená témata na místě“ a tudíž si blbě dokážu představit pozvánku, kde bude striktně napsáno „schvalování stanov – připomínky pouze předem.“
Navíc mi nepřijde správné povyšovat výbor jako osvícený pouze proto, že využije Vaší variantu číslo 1. Výbor může být osvícený i když využije jinou cestu…
A § 253/3 zde již uvádět nemusíme, bavíme se celou dobu o ohlášeném tématu, nikoliv neohlášeném…
Pane RK, ale vždyť jsem to už snad dostatečně popsal v tomto příspěvku?
Do pozvánky se uvede schválení návrhu stanov nebo jejich změny předložené výborem, a pokud by byly ke stanovám od členů nevypořádané změny, schválení těchto jednotlivých změn. Podklady k jednotlivým bodům, tj. plný text návrhu stanov a plný text nevypořádaných změn jsou pro každého člena dostupné na našich webových stránkách nebo si je může vyzvednout v listinné podobě u předsedy v domě (nikdy zatím k tomu nedošlo). Předpokladem tohoto stylu schvalování je pochopitelně v dostatečném předstihu dát k dispozici všem plné znění návrhu stanov nebo jejich změn a v předstihu zapracovat do výsledného návrhu všechny užitečné a rozumné návrhy/změny. To se opět děje prostřednictvím našich webových stránek nebo na vyžádání v listinné podobě.
Diskutovat až na shromáždění o návrhu stanov nebo jejich změn, v kolektivu mnohdy desítek členů, o právním provázaném dokumentu, a až na plénu řešit jednotlivé připomínky, to si opravdu neumím představit.
Mimochodem, jak jinak zajistit, aby ti, kteří v domě nebydlí nebo by se nemohli z objektivních důvodů shromáždění osobně zúčastnit, nebyli diskriminováni a mohli se plnohodnotně do procesu schválení stanov nebo jejich změn zapojit?
K poslednímu odstavci, nerozumím, kde je problém s pomyslnou diskriminací. Všem vlastníkům spolu s pozvánkou poskytnete návrh nových stanov. Buď elektronicky mailem, nebo v papíru. Pokud vlastník nebydlí na adrese, tak je to úplně jedno – dostane to zase buď mailem, nebo v papíru, podle osobních preferencí. No a tento vlastník není ničím diskriminován – buď se k návrhu vyjádří a nebo ne. Možnost dostane.
No a pokud dotyčný vlastník vznese námitku či připomínku (pouze výboru a nikoliv všem) a nezúčastní se shromáždění, tak vidím dvě možnosti:
- Poctivější předsedající může tuto námitku sdělit nahlas během shromáždění a může se o ní diskutovat.
- Méně poctivý předsedající může tu námitku zamítnout / zapomenout a během shromáždění nechá zaznít pouze ty připomínky, které někdo zmíní přímo osobně.
Pokud bude mít někdo k návrhu námitky, ale tyto se nevyřeší před shromážděním (což očekávám jako zcela reálnou možnost, pokud si někdo vzpomene večer před tím), no tak se musí logicky prodiskutovat přímo během shromáždění.
Vlastníkovi, který se shromáždění nezúčastní a nezařídí si plné zastoupení, má prostě smůlu – prostě nepřišel a výsledek hlasování nijak neovlivní, pokud bude zbytek přítomných usnášeníschopný a schválí si něco s čím nesouhlasil…
Pane RK, pokud nerozumíte stylu naší práce při schvalování stanov nebo jejich změn, neřešte to.
Já si naopak neumím představit diskusi nad návrhem nových stanov a/nebo jejich změn až na shromáždění, kde se mohou současně sejít návrhy navzájem si odporující nebo vylučující se, mnohdy nesmyslné nebo v praxi nerealizovatelné, nad právním dokumentem, kde musí být pravomoce a odpovědnosti provázany, diskusi na plénu mnohdy několika desítek členů, z nichž ne všichni chápou co a proč je ve stanovách uvedeno, ale každý se chce do diskuse zapojit (Máňa od vedle přece říkala, že to má být jinak…). Ne, děkuji…
Mimochodem, dotazujete se a píšete z pozice člena statutárního orgánu, který už někdy řídil schvalování stanov nebo jejich změn, nebo tady jen teoretizujete?
Zdeňku, neteoretizuju, píšu z pozice předsedy výboru, který již změny stanov osobně zažil a zprostředkoval. Ale musím podotknout, že jsem řešil pouze změny stanov, nikoliv kompletně nové. V případě úplně nových stanov by moje cesta byla vskutku komplikovanější. V podstatě se ptám schválně na zážitky a postupy ostatních, protože chci poznat jiné cesty a postupy ostatních členů dalších výborů a sem tam u toho vznikne nějaký třecí bod, který chci více rozvinout, nic ve zlém to není…
Zdenek22 jen blouzní. U nás máme mnoho vlastníků, kteří zkrátka mají svůj věk a s elektronizací mají problém. Ale je to dnes móda vše elektronizovat. Viz nevydařené pokusy státu o elektronizaci. A Zdenek 22 se jen opičí.
Tady vůbec nejde o to, že se nejspíš všichni vlastníci nedostanou na
takto umístěné dokumenty, tady jde o to, aby pro ty, kteří by tuto
možnost chtěli využít, aby ji měli. Např. ti, kteří v domě nebydlí
nebo ti, kteří by chtěli zpochybnit to, co se schvalovalo.
Jistě není problém, aby výbor do pozvánky uvedl, že plné znění stanov a
případné připomínky k nim jsou dostupné na XYZ.google.com, a též
v listinné podobě na vyžádání u předsedy SVJ či v sídle SVJ.
Neumím si představit, že by takto umístěné dokumenty s možností
kontroly všemi valstníky, by kdokoliv z nich mohl či chtěl zpochybnit.
A to tom je přece toto vlákno!
Zdenek 22: Ale vy jste nepochopil otázku. Tady se řeší, jak prokázat, co bylo schváleno na schůzi, tedy jako co nejpřesněji, nejurčitěji formulovat usnesení do zápisu ze shromáždění.
Nejde o žádnou hypotetickou obavu, zrovna aktuálně řešíme žalobu o zaplacení, jedním z důkazů jsou stanovy. Žalovaný rozporuje, že stanovy byly schváleny v tomto znění a tvrdí, že byla schválena jiná varianta. Pravda je, že schůlze probíhala trochu chaoticky, bylo hodně protinávrhů, ale nakonec jsme to dali dohromady po 4 hodinách schůzování.
Pane Juppíku,
nemusíte tady dělat obhájce panu Otzo. To za prvé.
A za druhé, není pro vás zrovna dobrá vizitka, že neumíte připravit a
řídit shromáždění vč. jeho výstupu, na kterém se schvaluje právní
dokument, a ještě to přiznáváte.
Hele Zdeňku, každej se nenarodil jako odborník na všechno a je v pořádku přiznat, že něco nešlo správně nebo že někdo něco neumí.
Jistě víte, že právnická osoba SVJ je povinna tvrdit a prokazovat o čem shromáždění rozhodlo, kdy se tak stalo a za jakých okolností.
Zápis ze schůze shromáždění je třeba archivovat (2012/89/§254). Z opatrnosti bych doporučil s každým zápisem archivovat také tyto dokumenty:
- pozvánka na zasedání,
- podklady týkající se pořadu zasedání podle 2012/89/§1207/2, bez ohledu na to, zda tyto podklady byly či nebyly přílohou pozvánky,
- další dokumenty a listiny o nichž se hlasovalo (například listiny rozdané přítomným (nebo předložené k nahlédnutí) přímo na zasedání shromáždění,
- písemné plné moci,
- prezenční listina,
- hlasovací listiny.
Váš návrh na označení listiny „návrh stanov ve znění připojeném k pozvánce“ není podle mne dostatečně určitý. Nepodaří se vám prokázat o čem se hlasovalo, pokud SVJ nebude se zápisem archivovat i pozvánku a přílohu pozvánky obsahující návrh nových stanov.
Odkazovat na dokument pouze tím, že byl kdysi přílohou jakéhosi jiného (neoznačeného) dokumentu – to je příliš neurčité a neprokazatelné. Doporučuji návrh stanov označit v záhlaví takto:
Návrh stanov SVJ Poláčkova 267, Havlíčkův Brod verze ze dne 16.09.2024 Tento podklad týkající se pořadu zasedání shromáždění je přílohou pozvánky na zasedání svolané na den 15.10.2024. |
---|
Justitianus
A jak by tedy potom znělo usnesení, aby bylo dosti určité?
Je toto nade vší pochybnost určité na 110 %?
„Shromáždění schvaluje návrh změny stanov ve verzi ze dne 16.9.2024, která byla přílohou pozvánky a jako podklad je přílohou pozvánky ze dne 16.9.2024 svolané na 15.10.2024“
A pozor! Pozvánka může být datovaná jiným datem, než finální verze stanov.
Uvažujme, že autor stanov rozeslal k připomínkování emailem prvotní verzi, po přijetí připomínek je zapracoval a finální verze je datována 16.9. Pozvánka je datována 21.9. Shromáždění se koná 15.10.
Nemluvě o možnost, že ještě bude přijata změna přímo na zasedání shromáždění, ale to nebyl případ tazatele.
- „Nemluvě o možnost, že ještě bude přijata změna přímo na zasedání shromáždění …“
Ano, to se může samozřejmě stát, zejména když se bude o stanovách ještě na zasedání diskutovat a budou připomínky a úpravy. V případě většího počtu změn bych usnesení formuloval takhle:
„Shromáždění schvaluje stanovy SVJ ve verzi projednané shromážděním dne 15.10.2024 ve 20:05 hodin. Plný text tohoto schváleného znění je přílohou zápisu.“ |
Pokud by šlo jen o malý počet změn, pak není nutné přikládat k zápisu nové stanovy. Postačí schválit návrh usnesení takto:
„Shromáždění schvaluje tyto změny stanov SVJ: 1. V článku IV odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou: [uvede se nové znění věty]. 2. V článku V se slova "fondu oprav“ nahrazují slovy „příspěvků na správu domu a pozemku“. 3. Článek XI zní: [uvede se nové znění článku]. 4. Za článek XIV se vkládá nový článek XIVa, který včetně nadpisu zní: [uvede se znění článku s nadpisem]. |
Justitianus
Poslední komentáře