Ostatní

Nechápu jednu věc … Městský úřad odprodal nájemníkům byty. Nájemníci založili bytové družstvo, stali se jeho členy. Jedná se o jeden dům. Mají předsedu a 2 členy výboru. Nechápu stále jednu věc, kdo je vlastníkem těch bytů ? Členové mají nájemní smlouvy, pronajímatelem je družstvo. Pronájímá si nájemník (člen BD)sám sobě byt ??? Nebo má člen v družstvu nějaký podíl ? Pokud ano, měl by k tomu existovat nějaký písemný doklad ? Zuzka

Před pár dny jsme založili nové společenství a hned nám vznikla otázka, které části domu patří společenství a které vlastníkům bytů? Jde o stupačky, radiátory, rozvody tepla, vody či elektriky. No prostě jde o to, kdo bude jaké opravy platit. Zajímalo by mě, zda je to někde v zákoně uvedené nebo si to musíme určit sami?

Co to je za člověka, který zde vystupuje jako Lake, že píše tak drzým způsobem?

Chytrý je dost, ale soustavně napadá diskutující.

Na opakovaná upozornění nereaguje.

(1) Je to teenager, tam je takové jednání běžné (To nesedí, to by zase neměl takové právní povědomí).

(2) Zesměšňování druhých mu činí potěšení.

(3) Je to advokát, u soudu se běžně mluví drze a napadá protistrana místo věcné argumentace. (To nesedí, jeho právní argumentace má často slabiny.)

(4) Jiná možnost.

Dobrý den, o rozúčtování TUV zde bylo napsáno mnoho, přesto však prosím kdo víte poraďte: Ve společenství SVJ tvořím bytovou jednotku, která má vlastní ohřev vody, teplou vodu neodebírám (hlavním důvodem zřízení vlastního ohřevu bylo to, že k nám TUV jednoduše nedotekla teplá, ale studená).Náklady na vytápění – plyn je dělen na 60% náklady na vytápění a 40 % na ohřev vody. Přičemž podle vyhlášky 372/2001sb. je ohřev vody dále členěn na cituji: Viz vyhláška:§5 odst.

(2) Náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody rozdělí vlastník na složku základní a spotřební. Základní složka činí 30 % a spotřební složka 70 % nákladů.

Omlouvám se za založení nového vlákna,ale podobné téma už je dosti nepřehledné…

V době, kdy se náš dům rozhodl pro revitalizaci byl většinově družstevní (podíl vlatsníků nedosahoval ani 25%). Družstvo nabídlo zprostředkování úvěru na 15let s dotací z programu Panel. Většina družstevníků i vlastníků této možnosti využila. Realizovalo se formou úvěru na BD, kdy lidé figurují v pozici ručitelů (ručitelský závazek na částku). Nabídnuta byla i možnost úhrady v hotovosti na účet BD. Tu jsem zvolil já s tím, že se mi snížily platby do „FO“. Nyní většina obyvatel (i já) zažádala o převod do OV.

Zaměřit či nezaměřit… toť otázka. Proč by se měly jednotky před vypracováním Prohlášení vlastníka budovy zaměřovat ? Je zaměření jednotek vůbec nezbytné?

Co se týká obvyklého dotazu na nutnost zaměření jednotek lze říci, že primárně se vychází ze stavební dokumentace a kolaudačního rozhodnutí. Zaměření je tak nutné provést vždy u jednotek, jejichž aktuální a skutečný stav neodráží stav uvedený v projektové dokumentaci. Zde je však také nutné uvést, že způsoby stanovení velikostí podlahové plochy jednotek se různí v závislosti na účelu, pro který je zaměření zpracováváno (např. pro stanovení výše nájemného, rozúčtování služeb spojených s užíváním bytu, oceňování nemovitosti nebo pro potřeby zákona o vlastnictví bytů). Je tedy velmi pravděpodobné, že i v případě, že je k dispozici stavební dokumentace budovy, výměry podlahových ploch v ní uvedené, nemusí nutně korespondovat se stavem použitelným pro stanovení spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech budovy ve smyslu ustanovení §8 odst. 2. zák. č. 72/1994 Sb. Zaměření se proto vždy doporučuje, a to i proto, že jeho součástí je i zaznamenání stávajícího vybavení jednotek, jehož seznam je povinou náležitostí popisu každé jednotky vymezené prohlášením vlastníka. V případě, že zaměření není součástí objednávky družstva na vypracování prohlášení vlastníka budovy, je na družstvu, aby vypracovalo půdorysy, zjistilo výměry a seznam vybavení všech jednotek a předalo jej zpracovateli prohlášení vlastníka. Přesná výměra jednotky je však důležitá především z důvodu síly hlasovacích práv a podílení se na nákladech spojených s opravami, provozem a údržbou domu, neboť každý vlastník jednotky je povinen se na těchto nákladech podílet a oprávněn hlasovat podle poměru podlahové plochy své jednotky k součtu podlahových ploch všech jednotek v domě. Je tak zřejmé, že i drobné chyby ve výměrách mohou způsobit problémy v soužití obyvatel domu, které mohou vyvrcholit až soudními spory. Z uvedeného tak vyplývá, že rozhodně není možné nechat určení velikosti podlahové plochy jednotek na uvážení jednotlivých družstevníků (s čímž se bohužel velmi často setkáváme), a to kromě jiného i z toho důvodu, že významné chyby výměr mohou v krajních případech vést až k rozhodnutí soudu o neplatnosti prohlášení vlastníka budovy a tím i všech navazujících právních úkonů, a to pro jeho rozpor se zákonem, konkr. pro rozpor s ustanovením §8 odst. 2. zák. č. 72/1994 Sb.

Vážení,

bylo zde v jiné diskusi napsáno toto tvrzení, doslova cituji:

(A) „majitel výtahu = provozovatel výtahu = společenství vlastníků jednotek“

Rozebereme-li obsah, znamená to totéž, jako následující tři tvrzení současně:

(1) majitel výtahu = provozovatel výtahu (2) majitel výtahu = společenství vlastníků jednotek (3) provozovatel výtahu = společenství vlastníků jednotek

Odtud je snad dostatečně zřejmé, že tvrzení (A) nemůže být v pořádku.

Protože to je velice rozšířený omyl, zde mnohokrát řešený, dovolil jsem si založit tuto novou diskusi.

Dobrý den, v našem společenství vlastníků má ordinaci jedna lékařka. V současné době koupila naproti přes chodbu další byt, kde chce rovněž provozovat svou praxi. Někteří vlastníci jsou proti tomu. Je možno tomu zabránit? Musí k tomu mít souhlas společenství a pokud ano, kolik procent vlastníků s tím musí souhlasit? Musí mít i ke stavebním úpravám v rámci bytu souhlas společenství? Děkuji za rady, Marie

Stanovisko k dotazu požadavku vlastníka na nahlížení do dokumentů na domě a pořízení kopií

Zákon o vlastnictví bytů č. 72/1994 Sb. v platném znění upravuje spoluvlastnictví budovy, u něhož spoluvlastník budovy je vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově vymezené části budovy a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy.

Oporu pro tvrzení, že předseda samosprávy, zástupce vlastníků je povinen kdykoli umožnit vlastníkovi nahlížet, popř. zhotovit kopie čehokoli nelze v žádných právních předpisech dohledat. V rámci řešení dané problematiky jsem prostudovala zákon o vlastnictví bytů, občanský zákoník, stanovy družstva, smlouvu o zajišťování správy společných částí domu a směrnici Metodický pokyn pro činnost samospráv.

V současnosti máme dvoučlenný výbor,což odporuje stanovám.Nicméně předpokládá se,že tito členové budou pro neschopnost odvoláni.Je pravděpodobné,že nikdo to po nich nevezme.Jak z této situace?