Záloha se vždy vyúčtuje × černá díra

Vložil Anonymous, 17. Červenec 2019 - 17:42 ::

V jiné diskusi

http://www.portalsvj.cz/…-nas-miliony#…

paní radka2222 napsala, že podle ní fond oprav je totéž jako záloha na správu a že je to jedno. Není. Už jenom z toho důvodu, že platba do fondu se nevyúčtovává a záloha se vyúčtuje vždy.

Judikatorně je vyřešeno, že příspěvek na správu domu podle občanského zákoníku je záloha, i to, že záloha se vždy vyúčtuje (nebo vrátí).

S platbami do černé díry vlastník bytu nemusí souhlasit a není povinen je činit.

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil Čtenář (bez ověření), 19. Červenec 2019 - 17:09

    Je příspěvek na správu záloha, nebo konečná platba?

    Zkoumejme, co plyne ze samotného občanského zákoníku. Vycházíme přitom z toho, že platba je buď zálohová, nebo konečná. (Tohle zde nikdo nezpochybnil, tj. třetí možnost není. Pokud je nějaká jiná možnost, nechť ji zde někdo znalý uvede, níže uvedená úvaha potom nemusí být správná. V běžném životě rozlišování zálohové a konečná platby nečiní obtíže, nevím, proč by tomu v případě příspěvku na správu mělo být jinak.)

    Občanský zákoník uvádí, že o výši příspěvku na správu domu rozhoduje shromáždění vlastníků (nadčtvrtinovým podílem hlasů), které rovněž rozhoduje o jeho vyúčtování a vypořádání (vyrovnání, rovněž nadčtvrtinovým podílem hlasů). Pokud by příspěvek na správu byl konečnou platbou, nebylo by možné o jeho výši rozhodovat (ta by byla dána) a nebylo by možné ani rozhodovat o jeho vyúčtování (nebylo by co vyúčtovávat) ani vypořádání (nebylo by co vypořádávat – vyrovnávat). Z toho plyne, že příspvěvek na správu konečnou platbou není. Protože není jiná možnost (vycházíme z toho, že buď je platba zálohová, nebo konečná), plyne z uvedeného, že příspěvek na správu je platbou zálohovou, se všemi důsledky z toho plynoucími.

    Takže to, že příspěvek na správu je platbou zálohovou, plyne přímo z občanského zákoníku. (Mohl to moudrný zákonodárce napsat srozmitelněji, to jistě.) V této věci je jasno. Ostatně totéž shodně uvádí i odborná literatura, judikatura i důvodová zpráva k občanskému zákoníku (a bylo tomu tak i podle právní úpravy účinné do 31.12.2013).

    Konečnou platbou je potom vyrovnání vyúčtování záloh.

    Kdo psal bytové spoluvlastnictví v občanském zákoníku?

    Vložil Justitianus, 19. Červenec 2019 - 22:01

    Pane Čtenáři, píšete zde nesmysly.

    Napsal jste: „Pokud by příspěvek na správu byl konečnou platbou, nebylo by možné o jeho výši rozhodovat (ta by byla dána)“
    To samozřejmě není pravda.

    Vlastníci jednotek mohou rozhodnout že uhradí příspěvek, který je konečnou platbou (nikoliv zálohou) na náklady SVJ vzniklé v uplynulém období. Mohou rozhodnout o výši tohoto příspěvku (např. odhlasují, že uhradí pouze určitou částku a zbytek budou SVJ splácet v dalších letech). Mohou také rozhodnout o výši příspěvku, který složí na budoucí náklady správy domu jako konečnou platbu. A při tom samozřejmě rozhodnou i o výši tohoto příspěvku. Žádný zákon jim to nezakazuje. Proč se tedy bez důvodu domníváte, že o výši příspěvku rozhodnout nemohou? Kam na ty nesmysly chodíte?

    Napsal jste tento nesmysl: „Pokud by příspěvek na správu byl konečnou platbou, (…) nebylo by možné ani rozhodovat o jeho vyúčtování (nebylo by co vyúčtovávat).“
    To samozřejmě není pravda.

    SVJ je pouhým správcem cizího majetku. Má tedy postavení obdobné postavení příkazníka. Podle § 2435 ObčZ platí: „Příkazník podá příkazci na jeho žádost zprávy o postupu plnění příkazu a převede na příkazce užitek z prováděného příkazu; po provedení příkazu předloží příkazci vyúčtování.“ Tuto povinnost má bez ohledu na to, zda vybíral zálohy, nebo si nechal zaplatit předem, nebo požaduje platbu dodatečně. Stejně tak mohou vlastníci jednotek požadovat po SVJ vyúčtování příspěvku, který uhradili na účet SVJ jako konečnou platbu. Proč se tedy bez důvodu domníváte, že o vyúčtování příspěvku rozhodnout nemohou? Kam na ty nesmysly chodíte?

    Napsal jste tento nesmysl: „Pokud by příspěvek na správu byl konečnou platbou, (…) nebylo by možné ani rozhodovat o jeho (…) vypořádání (nebylo by co vypořádávat – vyrovnávat).“
    To samozřejmě není pravda!

    Dám Vám příklad: Vlastníci uhradili příspěvek jako konečnou platbu (například na budoucí zasklení lodžií). Pak se zjistilo, že dodavatel zkrachoval, a navíc stavební úřad nepovolí změnu stavby. Odpadl tedy důvod platby a vlastníci jednotek mohou podle § 1208 rozhodnout o vypořádání nevyčerpaného příspěvku, který má SVJ stále na učtu. (Mohou např. rozhodnout že se vrátí plátcům, nebo mohou rozhodnout že se převede na účel správy domu, nebo že se použije na mimořádnou splátku úvěru, nebo se ponechá na účtu SVJ na jinou konkrétní akci v budoucnu.) Proč by si to nemohli odhlasovat? Proč se bez důvodu domníváte, že o vypořádání příspěvku rozhodnout nemohou? Kam na ty nesmysly chodíte?

    Justitianus

    Vložil Markéta Gr., 19. Červenec 2019 - 7:34

    Dobrý den,

    mám dotaz k tématu.

    Zjistila jsem, že byl chybně předepsán poplatek za správu domu a pozemku – vyšší podíl, než odpovídal velikosti spoluvlastnického poměru k mému bytu. Upozorila jsem výbor, došlo k opravě, ale za předchozí období odmítli „bezdůvodné obohacení“ (přeplatky) vyúčtovat a vrátit, nebo započíst proti budoucím platbám. Tak jsem si je započetla sama,stejně tak i přeplatky z vadných vyúčtování za roky 2016–2018. Zde často jednostranné započtení doporučováno místo soudění se s SVJ.

    Z důvodu dalších křiváren a ignorace ostatních vlastníků jsem se rozhodla byt prodat a nyní 2 měsíce po převodu jednotky mi přišla upomínka k úhradě dlužné částky. Mám za to a vycházím i z konzultací s účetní firmou, která aktuálně 2019 začla účetnictví pro SVJ dělat, že moje námitky k vyúčtováním a nárok na vydání bezdův.obohacení z chybně předepsaných příspěvků na správu (2016–17)jsou oprávněné a řádně odůvodněné v mém vyjádření, které jsem zasala dříve i nyní. Výbor zaujal pozici „mrtvý brouk“ – bez reakce, nebo napíše – „Zápočty neuznáváme, zaplaťte dluh, nebo ho budeme vymáhat soudně“. SVJ nikdy nezpracovalo zprávu o tvorbě a čerpání dlouhodobé zálohy, příspěvků na správu k jednotlivým jednotkám, ani celému domu.

    Můj dotaz zní: Pokud SVJ podá žalobu k soudu do 3 let od data, kdy jsem provedla první zápočty (8/2018), může na mou argumentaci vznést námitku promlčení? Že co se dělo před tím, než jsem započetla svou vyčíslenou pohledávku už je promlčeno a SVJ mou pohledávku a následné zápočty nikdy neuznalo za oprávněné? Nebo soud bude řešit oprávněnost zápočtů a pokud je uzná za oprávněné a způsobilé k zápočtu, tak se promlčení neřeší?

    Vložil Justitianus, 19. Červenec 2019 - 20:42

    Diskutující s přezdívkou „Soud“ se mýlí.

    Pokud jste řádně provedla započtení, pak vzájemné dluhy/pohledávky v totožné výši zanikly okamžikem, kdy projev vaší vůle (písemné započtení vzájemných pohledávek) byl doručen SVJ.

    V případném budoucím soudním sporu budete tvrdit a prokazovat:
    1. že v okamžiku započtení existovaly vzájemné pohledávky téhož druhu,
    2. důvod a výši dluhu SVJ vůči Vám,
    3. že jste provedla písemné započtení a to bylo doručeno druhé straně.

    Pokud jde o promlčení, to je upraveno v ObčZ takto:

    § 617
    (1) I po uplynutí promlčecí lhůty se strana může dovolat svého práva při obraně proti právu uplatněnému druhou stranou, pokud se obě práva vztahují k téže smlouvě nebo k několika smlouvám uzavřeným co do účelu v závislosti na sobě.
    (2) I po uplynutí promlčecí lhůty se strana může dovolat svého práva při započtení, pokud mohlo být k započtení přistoupeno kdykoli před uplynutím promlčecí lhůty.

    Z uvedeného plyne, že Vaše SVJ (ani diskutující s přezdívkou „Soud“) nemá pravdu. Pouze Vás straší. Nnemůže dojít k promlčení Vašeho nároku, který se vztahoval k téže smlouvě – ke smlouvě sui generis o správě domu a pozemku. Jestliže SVJ bude uplatňovat svůj nárok, pak můžete opětovně uplatnit i Vy Váš nárok vůči SVJ, i když by samostatně byl již promlčen. Tím spíše, že řádné započtení jste již provedla před uplynutím promlčecí doby.

    Justitianus

    Vložil Markéta Gr., 22. Červenec 2019 - 6:42

    Váš komentář si pečlivě uschovám do budoucna… Navíc se domnívám, že vzhledem k převodu jednotky na nového vlastníka, již nelze podat žalobu na mě, jako převodce, ale na nabyvatele. Ten obdržel při podpisu Kupní smlouvy potvrzení ve smyslu 89/2012 Sb. § 1186, v něm žádné údajné pohledávky SVJ za mnou uvedeny nejsou, jen splátky úvěru k datu vydání potvrzení a ty byly i nadále řádně hrazeny. Takže mám za to, že SVJ nemá nárok na nic.

    Vložil Soud (bez ověření), 19. Červenec 2019 - 8:59

    Pokud vznese SVJ námitku promlčení, tak soud prohrajete, soud musí namítnuté promlčení zohlednit. Že je lepší započítávat, než se soudit, zde píší teoretici, kteří u soudu nikdy nebyli.

    Vložil Justitianus, 18. Červenec 2019 - 0:46

    Anonymous napsal v úvodním příspěvku: „Judikatorně je vyřešeno, že příspěvek na správu domu podle občanského zákoníku je záloha“.

    Vidím to zcela jinak.

    Slovo „příspěvek“ znamená pouze to, že jde o dílčí (částečnou) platbu na nějaký účel. Každý přispěvatel (vlastník jednotky) hradí pouze část z celkových nákladů na správu domu. Je zde tedy více plátců, kteří společně přispívají na jeden společný účel.

    Zcela jiná otázka je jakým způsobem vlastníci jednotek přispívají.

    • Časové rozložení plateb
    Přispět na správu domu je možno buď jednorázově, nebo v opakovaných platbách (zpravidla měsíčně).

    • Charakter plateb
    Platba může být buď konečnou úhradou, nebo půjde o zálohu na na budoucí úhradu. Z hlediska daňového a právního jde o dva zcela odlišné platební tituly, které je třeba rozlišovat.

    V běžném životě nečiní toto rozlišování žádné potíže: vím, že v samoobsluze u pokladny uhradím konečnou platbu jednorázově. Moje platba mobilnímu operátorovi je paušál (konečná platba) a platím ji opakovaně měsíčně. Moje platby za plyn a elektrickou energii jsou zálohy, placené měsíčně (proto musí být vyúčtovány a přeplatky/nedo­platky budou vypořádány). A konečně – platba za komunální odpad v mé obci je konečná úhrada, hrazená ve dvou splátkách (v červnu a prosinci).

    Jestliže soud použil v souvislosti se SVJ pojem „příspěvek“, chce tím pouze zdůraznit, že jednotlivý vlastník nehradí vše, nýbrž pouze přispívá svým dílem – tedy platí alikvotní podíl z celkové ceny. Přispívat je ovšem možno čtyřmi způsoby:
    1. konečná úhrada jednorázově
    2. konečná úhrada ve splátkách
    3. zálohová platba jednorázově (s následným vyúčtováním a vypořádáním přeplatku či nedoplatku)
    4. zálohová platba ve splátkách (s následným vyúčtováním a vypořádáním přeplatku či nedoplatku)

    Slovo „příspěvek“ samo o sobě tedy neříká nic o tom zda jde o zálohu, nebo o konečnou úhradu. Je to SVJ, kdo má povinnost sdělit vlastníkovi jednotky jednoznačně které předepsané částky jsou zálohou a které konečnou úhradou. Některá společenství to mají ve stanovách určeno jednoznačně – takový stav je nejlepší z hlediska právní jistoty.

    Justitianus

    Vložil Marek. (bez ověření), 18. Červenec 2019 - 16:36

    Pane Justitianus napsal jste:

    „Jestliže soud použil v souvislosti se SVJ pojem „příspěvek“, chce tím pouze zdůraznit, že jednotlivý vlastník nehradí vše, nýbrž pouze přispívá svým dílem – tedy platí alikvotní podíl z celkové ceny.“

    Asi neznáte soudní rozhodnutí http://www.portalsvj.cz/…-2017–59.pdf v němž soudkyně uvádí:

    „Oproti předchozí úpravě BytZ se ustanovení §1180o.z. výslovně nezmiňuje o tom, že platby mají charakter záloh, avšak toto je možné dovodit z dalších ustanovení o vyúčtování[viz uvedený §1208 písm. d)].“

    Vložil Justitianus, 18. Červenec 2019 - 17:18

    Pane Marku, toto jsou žvásty soudkyně, která nezná zákon.

    Podle § 1200 ObčZ platí, že "[s]tanovy obsahují alespoň (…) g) pravidla pro tvorbu rozpočtu společenství, pro příspěvky na správu domu a úhradu cen služeb a pro způsob určení jejich výše placené jednotlivými vlastníky jednotek.

    Takže kdyby se ta popletená soudkyně podívala do ObčZ, nalezla by tam jednoznačné určení kde má hledat ustanovení o příspěvcích a zálohách na ně. Zákon kogentně určuje, že je to obsaženo ve stanovách SVJ. Zákonodárce svěřil rozhodování o způsobu úhrad do rukou vlastníka domu. Nehledejte to tedy v zákoně! K tomu není co dodat. Nelze provádět nějaký bláznivý a protizákonný výklad pomocí ustanovení § 1208, když podle § 1200 jsou to pouze stanovy, které určují případnou povinnost vlastníka jednotky hradit na správu nějaké zálohy předem.

    Bohužel mozek paní soudkyně jí neumožnil porozumět právu a nalistovat si příslušné ustanovení ve stanovách onoho SVJ. Soudkyně měla provést důkaz citací ze stanov onoho SVJ. Pokud ty stanovy obsahují něco o zálohách, pak byla povina věc soudit podle stanov v souladu s § 1200 ObčZ.

    A pokud snad stanovy onoho SVJ jsou vadné a neobsahují nic k věci, pak existuje jednoznačný způsob jak zjistit zda žalovaná částka je zálohou či konečnou úhradou: stačí nahlédnout do účetnictví právnické osoby. Soudkyně neměla věštit z křišťálové koule, když je to v účetních knihách jednoznačně zařazeno.

    Justitianus

    Vložil Vlado. (bez ověření), 18. Červenec 2019 - 17:34

    Pane Justitianus,

    píšete o „žvástech soudkyně, která nezná zákon“ o „popletené soudkyni, jejíž mozek jí neumožnil porozumět právu“ a podobně se vyjadřil o jiných diskutujících i názorech citovaných odborníků, jimiž často argumentují soudci při svých soudních rozhodnutích.

    Pane Justitianus, nechovejte se jako vůl.

    „Nechovejte se jako vůl“ (viz. Wikipedie) je základní pravidlo všech sociálních skupin. Každé jiné pravidlo, které se snaží zajistit, abychom se navzájem nesežrali, je vlastně jen jeho zvláštním případem. I když jste si jist, že máte po věcné stránce pravdu, ještě to neznamená, že se nechováte jako vůl.

    Respektujte ostatní, i když s nimi nesouhlasíte. Zkuste slušným a konstruktivním chováním změnit svého soupeře ve spolupracovníka. Pokud významný počet rozumných lidí naznačuje, že se chováte jako vůl, je určitá pravděpodobnost, že nejste úplně v právu.

    Vložil Jura I. (bez ověření), 18. Červenec 2019 - 17:46

    Koukej Vlado., Justíno má pravdu a vždycky měl. A to se ještě o těch nezávislejch soudcích vyjádřil až příliš slušně. Na svou kůži jsem podobnou komedii zažil u soudu sám. Mnoho zdejších pisálků dosud naivně nepochopilo, že společenství je soudci chráněný tvor a na jeho ochranu i zákon musí ustoupit. Bohužel se s tím musíš smířit, tak to chápej a tak to ber.Jinak si to k soudu běž zkusit sám.

    Vložil Roman. (bez ověření), 19. Červenec 2019 - 10:48

    Píšete, že Justíno má pravdu a vždycky měl.

    Nikdo není neomylný. Jen hlupák si může myslet, že někdo má vždycky pravdu.

    Vložil Krátký (bez ověření), 17. Červenec 2019 - 18:06

    Píšete, že příspěvek na správu se vždy vyúčtuje nebo vrátí. Tak tomu nerozumím, co si představujete pod pojmem vyúčtuje? A dále uvádíte „nebo vrátí“ To podle vás znamená, že místo vyúčtování se může vrátit? Píšete kraviny.

    Vložil Čtenář (bez ověření), 17. Červenec 2019 - 20:54

    „místo vyúčtování se může vrátit“

    Ano, záloha se vrátí, pokud odpadne důvod, na který byla složena.

    Vložil Ta, kdo ví (bez ověření), 17. Červenec 2019 - 18:35

    „co si představujete pod pojmem vyúčtuje?“

    Pane Krátký,

    přehlednou a logickou odpověď odborníka naleznete třeba zde:

    https://www.problemysvj.cz/…-ho-nevidel/

    Doporučuji všem tento text vytisknout, zarámovat, vyvěsit na nástěnku ve Vašem vchodu a zaslat Vašemu soudci. Když to uděláme všichni, budou mít vlastníci bytů i soudci jasno. Já jsem to předsedovi i svému soudci již zaslala, spolu s tam zmíněným rozsudkem.

    Vložil Justitianus, 17. Červenec 2019 - 21:48

    Je zde uveden odkaz na článek Jiřího Kašpara ze dne 30. 5. 2019. Totéž zde už bylo podrobně řešeno (se shodným výsledkem) v roce 2013: http://www.portalsvj.cz/…u-fond-oprav

    Justitianus

    Vložil SVJ_Hr, 17. Červenec 2019 - 20:33

    jsou zcela mimo realitu. Je vidět, že ten člověk plantá teoreticky, ale nikdy nesděl ve výboru SVJ, které snad denně řeší praktické problémy, které jsou jiné než popisuje „odborník“, který navíc uráží čeny výborů tím, že jsou hloupí a nevzdělaní. Pokud jsou lidé spokojeni a vědí přesně jak je ten zatracovaný „fond oprav“ používán, je zbytečné to řešit podobnými odborníky.

    Vložil Justitianus, 18. Červenec 2019 - 0:58

    Vážený SVJ Hr, nevím, zda jste hloupý a nevzdělaný, jak sám píšete. Dovzdělejte se tedy. Fond oprav v SVJ neexistuje – nenajdete jej totiž v účetnictví právnické osoby.

    Hloupý není ten, kdo něco neví. Takový člověk je pouze neznalý. Hloupý je ten, kdo něco neví a přesto odmítá se dovzdělat. Doporučuji, abyste se zejména dovzdělal v řešení jednoduché otázky co to vlastně všichni platí na účet SVJ. Jsou pouze tři možnosti souladné se zákonem. Tyto možnosti lze jednoduše rozlišit v účetnictví SVJ:
    1. Jde o konečnou platbu na správu: Jde o příjem SVJ, jehož přijetím NEVZNIKÁ v účetnictví SVJ závazek právnické osoby vůči vlastníkům jednotek. Zaplacená částka se jim tedy nevyúčtuje (není k tomu zákonný důvod). A už vůbec se platba nikomu nevrací! Pokud by si vlastníci jednotek odhlasovali „vrácení“ nevyčerpané částky na správu domu, jednalo by se ve skutečnosti o rozdávání majetku SVJ bez právního důvodu. V takovém případě SVJ poskytuje vlastníkům jednotek dar. Příjemcům „vratky“ (ve skutečnosti daru) by vznikla povinnost tento příjem uvést v daňovém přiznání a řádně jej zdanit. Toto by byl případ „vypořádání nevyčerpaných příspěvků“ podle § 1208 písm. d) ObčZ.
    2. Jde o krátkodobou zálohu na správu: Jde o příjem SVJ, jehož přijetím VZNIKÁ v účetnictví SVJ závazek právnické osoby vůči vlastníkům jednotek. Krátkodobá záloha se vyúčtuje nejméně jednou ročně. Přijaté zálohy (či přeplatky záloh) samozřejmě může SVJ vracet plátcům; tento příjem není u vlastníků jednotek daňově účinný (nevedou-li účetnictví ani daňovou evidenci).
    3. Jde o dlouhodobou zálohu na správu: Jde o příjem SVJ, jehož přijetím VZNIKÁ v účetnictví SVJ závazek právnické osoby vůči vlastníkům jednotek. Dlouhodobá záloha se nemusí vyúčtovat jednou ročně (není k tomu zákonný důvod). Povinnost vyúčtovat a vypořádat přijatou zálohu vznikne po použití zálohy na sjednaný účel. Přijaté zálohy (či přeplatky záloh) samozřejmě může SVJ vracet plátcům; tento příjem není u vlastníků jednotek daňově účinný (nevedou-li účetnictví ani daňovou evidenci).

    Na závěr upozorňuji, že odlišnosti jsou i v případě, kdy odpadne důvod ke kterému byly platby vybírány. Pokud šlo o konečnou platbu, nevzniká právnické osobě povinnost komukoliv vracet cokoliv (kromě případu podle § 1216 ObčZ). Pokud ovšem šlo o zálohovou platbu, pak povinnost k vrácení přijaté zálohy plyne ze zákona i z judikatury (bezdůvodné obohacení příjemce zálohy, neboť odpadl důvod platby).

    Justitianus

    Vložil Čtenář (bez ověření), 19. Červenec 2019 - 17:22

    „Pokud šlo o konečnou platbu, nevzniká právnické osobě povinnost komukoliv vracet cokoliv“

    To jistě ne, a to z toho důvodu, že nemůže dodatečně zpětně odpadnout důvod platby. (Pokud by odpadl, nešlo by o konečnou platbu.)

    Vložil N. Klainová (bez ověření), 20. Červenec 2019 - 10:53

    Řešit, jestli může nebo nemůže odpadnout důvod konečné platby je stejné, jako řešit, co se může a nemůže hradit z fondu oprav. Veškeré dohady jsou k ničemu, protože i pod pojmem „konečná platba“ si každý představuje něco jiného.

    Co takhle pojmenovávat věci jednoznačně. Jde o příspěvky účtované do výnosů.

    Příspěvky účtované přímo do výnosů mohou být vybírány:

    1. Předem většinou formou měsíčních příspěvků stanovených na základě schválených rozpočtů nákladů. I ty by měly být po skončení roku porovnány se skutečnými náklady. Takže vyúčtování ANO

    Důvody:

    • Plnění rozpočtů podléhá schvalování.
    • Vlastníci mají právo na informace, jak se s příspěvky hospodařilo.
    • Rozdíl mezi příspěvky tvoří výsledek hospodaření, jehož vypořádání rovnž podléhá schválení.

    U těchto předem hrazených příspěvků účtovaných do výnosů je možné, že odpadne důvod platby, např. protože se zruší naplánovaná akce.

    Případné vracení příspěvků by se řešilo až v příštím roce, kdy by vstoupily do výsledku hospodaření. Daňové dopady vracení těchto příspěvků nejsou nikde upraveny.

    Problémy vznikají u některých SVJ, kterým vedou účetnictví BD. Viděla jsem tak účtovat příspěvky do výnosů na vlastní správu. Když výbor příspěvky podhodnotil, požadovala účtárna po vlastnících, aby se na ztrátu složili.

    2. Následně (po konkrétní mimořádné akci) ve výši skutečných nákladů (SN)

    Tyto příspěvky by měly být podle mého názoru vybírány výjimečně – opravdu pouze na mimořádné akce, které nebyly zahrnuty do rozpočtu.

    Vybírat příspěvky do výnosů ve výši skutečných nákladů až po jejich zjištění na konci roku by asi nešlo. I dodavatelé oprav a rekonstrukcí požadují zálohy, orgány chtějí své odměny atd.

    Vyúčtování:

    Vybírají-li se tyto příspěvky na více konkrétních akcí ve výši skutečných nákladů, stačí vlastníkům jejich přehled, případně podíly na nich. Každopádně mají právo na informace, na jaké náklady byly použity

    Vypořádání s vlastníky

    Není co, věděli, na co platí. Žádné akce nemohou odpadnout, protože už byly uskutečněny.

    Vypořádání VH z těchto příspěvků

    Žádný VH nevzniká.

    Vložil Justitianus, 19. Červenec 2019 - 22:05

    Pane Čtenáři, píšete nesmysl. Jde-li o konečnou úhradu, samozřejmě může odpadnout důvod platby. Asi tomu nerozumíte, dám tedy příklad:

    Zajdete do autosalonu a objednáte si litá kola pro Váš vůz. Zaplatíte předem konečnou částku podle ceníku. Po týdnu Vás prodejce informuje, že kola toho typu už se nevyrábějí a nelze je objednat. Zaplatil jste konečnou platbu a důvod platby odpadl. Proč myslíte, že nikoliv?

    Necháte snad Vaše peníze autoservisu, když zde tvrdíte, že důvod platby nemůže dodatečně odpadnout? Vy popleto …

    Jiný příklad:
    Vlastníci jednotek chtějí zasklít lodžie, provést to má SVJ. SVJ získá cenovou kalkulaci (10185 Kč na každou lodžii). Cena je konečná. Vlastníci jednotek si schválí příspěvek na lodžie jako konečnou platbu v požadované výši. Po zaplacení na účet SVJ se zjistí, že dodavatel je v insolvenci a neplní zakázky. Nabídky jiných zhotovitelů zasklení jsou podstatně dražší. Vlastníci už lodžie nechtějí, tedy důvod platby odpadl. Shromáždění pak rozhodne podle § 1208 o vypořádání (asi vrácení) nevyčerpaného příspěvku.

    Proč se bez důvodu domníváte, že nemůže dodatečně odpadnout důvod platby?

    Justitianus

    Vložil Marek. (bez ověření), 18. Červenec 2019 - 15:46

    Pane Justitianus,

    napsal jste, že v případě záloh, kdy odpadne důvod ke kterému byly platby vybírány, pak povinnost k vrácení přijaté zálohy plyne ze zákona i z judikatury.

    Není to pravda, protože se v takovém případě jedná o nevyčerpané příspěvky (je nerozhodné z jakého důvodu). Dle § 1208 d) platí, že rozhodnutí o vypořádání nevyčerpaných příspěvků patří do působnosti shromáždění. A na základě tohoto ustanovení se uvedené příspěvky vracet nemusí, pokud o tom nerozhodne shromáždění, a mohou se převést do příštího období.

    O bezdůvodné obohacení se nejedná, protože se nikdo neobohatil, nýbrž nevyčerpané příspěvky budou samozřejmě použity k úhradě nákladů na správu v dalším období, protože o tom rozhodlo shromáždění či je tak uvedeno ve stanovách.

    Vložil Justitianus, 18. Červenec 2019 - 16:24

    Pane Marku, pletete si konečné platby (příspěvky na správu) se zálohami na tyto příspěvky. To je pak jakákoliv osvěta nemožná. O zálohách se účtuje zcela jinak než o konečných úhradách (příspěvcích). Vysvětlí kterýkoliv/kte­rákoliv účetní.

    Ostatně i nařízení vlády č. 366/2013 Sb. používá pojem „zálohy na příspěvky na správu domu a pozemku“ – viz čl. 8 písm. b): https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-366#p8. Tedy lze bez obtíží rozpoznat co je konečná platba na správu domu a co záloha na správu domu.

    Zde jsem přece napsal, že příspěvky (uhrazené konečné platby) není SVJ povinno vracet nikomu. U záloh na budoucí náklady správy je to samozřejmě zcela jinak.

    Justitianus

    Vložil Marek. (bez ověření), 18. Červenec 2019 - 16:42
    Vložil N. Klainová (bez ověření), 18. Červenec 2019 - 8:57

    Konečná platba příspěvků, která se účtuje do výnosů, je výhodná pouze, jde-li o úhradu skutečných nákladů na správu. Přispívat na úhradu budoucích nákladů na správu je nejvýhodnější formou záloh viz zdůvodnění pana Justitiana výše.

    Další, výše neuvedená možnost: Přispívat do fondů na správu

    V roce 2017 jsem na tomto portálu reagovala na příspěvek nicka Poznámka (tuším) na možnost přispívat na správu do fondů. Tuto možnost zaznamenal na semináři pro účetní. Účetní předpisy nejsou proti, jedinou podmínkou je mít tento způsob přispívání upraven stanovami. Několik lidí projevilo zájem, tak jsem zpracovala ukázkový příklad Klaiex 23 C.

    Po zralé úvaze jsem došla k závěru, že je tvorba fondů SVJ z pravidelných příspěvků na správu nevýhodná.

    Ovšem úplné zatracení si přispívání do účelových fondů nezaslouží.

    Na pořízení dlouhodobého majetku (DM) nebo zásob na sklad jsou vytvořené účelové fondy mnohem lepším zdrojem, než peníze našetřené formou záloh ze záloh na správu.

    Zdůvodnění na příkladech je ve Sbírce souvztažností – Účtová třída 0 – DM.

    ?
    Vložil radka2222 (bez ověření), 17. Červenec 2019 - 20:22

    a v jakém oboru je ten autor odborník prosím?

    Vložil Vaše jméno (bez ověření), 19. Červenec 2019 - 18:41

    „a v jakém oboru je ten autor odborník prosím?“

    V oboru správa bytových domů.

    Vložil radka2222 (bez ověření), 19. Červenec 2019 - 19:53

    titulu? jeho projevy nesvědčí o tom, že by byl větší odborník než většina znalých vlastníků…

    Vložil Krátký (bez ověření), 17. Červenec 2019 - 20:09

    Tak ten váš rádobyodborník tam píše, že příspěvky nejsou zálohy a autor úvodního příspěvku píše, že „Judikatorně je vyřešeno, že příspěvek na správu domu podle občanského zákoníku je záloha.“

    Přečtěte si komentáře k článku na problemySVJ.cz, na nějž se odvoláváte a zjistíte, že uvedený názor autora článku je v rozporu s ustanoveními NOZ. Autor článku to přechází tvrzením, že NOZ je nešťastně formulovaný a že by bylo dobré tyto formulace změnit tak, aby jen v SVJ neplatilo, že příspěvek je (možná) záloha.

    No ale to zřejmě zákonodárce chtěl, aby jen v SVJ platilo, že příspěvek je záloha. A to, že se to někomu nelíbí, není důvod to popírat a vymýšlet si svůj výklad, který je v rozporu s ustanoveními NOZ.

    Vložil Čtenář (bez ověření), 17. Červenec 2019 - 20:48

    „píše, že příspěvky nejsou zálohy“

    Naopak, píše, že příspěvky na správu podle obč.z. jsou zálohy, což plyne jednak z důvodové zprávy, jednak z ostatních ustanovení obč.z. a jednak z judikatury.

    Číst!

    Vložil Krátký (bez ověření), 18. Červenec 2019 - 15:05

    Čtenáři,

    buď lžete, nebo nerozumíte psanému textu. Uvedl jste, že naopak píše " příspěvky na správu podle obč.z. jsou zálohy, což plyne jednak z důvodové zprávy, jednak z ostatních ustanovení obč.z. a jednak z judikatury."

    Nic takového, co jste uvedl, ale ten rádobyodborník na „problemysvj.cz“ nenapsal.

    Cituji co v uvedeném článku napsal:

    Záloha není příspěvek
    Záloha je platba dopředu, která musí být vyúčtována (zálohy – náklady) a vypořádána, tzn. vypořádat přeplatky a nedoplatky. Příspěvek (v případě přispívání na náklady na správu domu a pozemku) je částka konečná, neplatí se dopředu, ale až poté, kdy jsou známy náklady. Ty se rozúčtují zpravidla podle spoluvlastnického podílu.“

    Vložil radka2222 (bez ověření), 17. Červenec 2019 - 17:52

    a neberte si mě laskavě do huby. NIKDY jsem nic takového nikde nenapsala!!!

    Vložil Našeptávač (bez ověření), 17. Červenec 2019 - 18:19

    „NIKDY jsem nic takového nikde nenapsala!“

    Tohle jste nepsala?

    http://www.portalsvj.cz/…-nas-miliony#…

    Vložil radka2222 (bez ověření), 17. Červenec 2019 - 18:34

    mého příspěvku byl v tom, že je mi srdečně jedno, jestli nazvou FO „to“, kam platím opodstatněné a předem každoročně rozpočtované částky, za které se pak udělá nová fasáda (oprava), vymění stupačky a elektrorozvody (údržba) apod. účtují to dobře, částky jsou odpovídající a peníze jdou tam kam mají, takže že to mám v kolonce FO je mi fakt fuck. i když naše SVJ upravuje každoročně „nájem“, je mi to taky srdečně jedno, protože vím, že pod tento „název“ zahrnují služby (spol. elektřina, výtah, úklid…). důležitý pro mě je obsah, ne forma. a devadesátileté lidi přesvědčovat o tom, že sto let platili FO, a teď FO neexistuje, je zbytečná ztráta času a energie.

    Vložil Dvořák (bez ověření), 19. Červenec 2019 - 8:29

    Radko, řekla jste to perfektně.

    Vložil MartinII, 18. Červenec 2019 - 11:43

    www.portalsvj.cz/…spevek-v-noz

    Co znamená příspěvek v NOZ?

    Vložil Pavel, 3. Srpen 2016 – 22:11 :: Návrhy na změnu zákona

    • Příspěvek jako konečná platba

    V NOZ se pojem „příspěvek“ vyskytuje na různých místech.

    Jako „členský příspěvek“ celkem 4×, jako „nadační příspěvek“ celkem 17×.

    Mimo oblast bytového spoluvlastnictví se „příspěvek“ vyskytuje celkem 9× (§ 886, 900, 920, 961, 1630, 2069, 2379, 2722, 2966). Jedná se o konečnou částku, kterou někdo na něco přispívá a která se nevyúčtovává a nevypořádává.

    V bytovém spoluvlastnictví se „příspěvek“ vyskytuje na 7mi místech.

    Podle čl. 40 Legislativních pravidel vlády musí být právní předpis terminologicky jednotný. Jestliže není možné se vyhnout použití slova s více významy, musí být z právního předpisu jasné, v jakém významu se slovo používá.

    Z pouhého gramatického výkladu lze usuzovat, že „příspěvek“ je konečná platba. Ale to je menšinový názor.

    • – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –
    • Příspěvek jako zálohová platba

    V Novotný, Horák, Holejšovský, Oehm Bytové spoluvlastnictví a bytová družstva. Komentář. Praha: C.H.Beck, 2016 se na str. 89 k § 1180 uvádí: „Oproti předchozí úpravě se ustanovení výslovně nezmiňuje o tom, že platby mají charakter záloh, ale je to možné dovodit z dalších ustanovení o vyúčtování.“

    V Pražák Bytové spoluvlastnictví. Komentář k § 1158–1222. Praha: LEGES, 2014 se na str. 79 k § 1180 uvádí: „Slovem „přispívá“ zákon podle mého názoru má na mysli „hradí část nákladů“. Nejde o „příspěvek“ ve smyslu pevné částky, ale o vyrovnání nákladů na správu domu a pozemku poměrnou částí.“

    K provedení NOZ bylo vydáno NV 366/2013 Sb., které v § 8/b uvádí, že se příspěvky na správu stanovují a vybírají jako zálohy.

    Pokud by „příspěvek“ byl pevnou částkou, tak by se stal majetkem/vlastním jměním SVJ. A pokud by se „vypořádával“, tak by se jednalo o dar mezi SVJ a členem SVJ, který by u člena SVJ podléhal dani z příjmu.

    • – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –
    • Závěr:

    Pojem „příspěvek“ uvedený v oddílu 5 Bytové spoluvlastnictví je vyjádření, že se na celkové platbě podílí více členů SVJ. Sice v NOZ není výslovně uvedeno, že se jedná o zálohovou platbu, ale s ohledem na § 1208/d to lze dovodit.

    Vložil Justitianus, 18. Červenec 2019 - 15:57

    A znovu tedy opakuji: příspěvek není totéž co záloha na tento příspěvek. To si někdo plete hodinky a holinky.

    V žádném případě neplatí, že by pouhé nařízení vlády č. 366/2013 Sb. snad mohlo nařizovat vlastníkům jednotek zda mají ke správě domu vybírat nějaké zálohy. Ani § 1208 písm. d) se o žádných zálohových platbách nezmiňuje ani slovem. Povinnost hradit zálohy na správu může být vlastníkovi uložena pouze stanovami SVJ. Pokud to není výslovně uvedeno ve stanovách, pak taková povinnost neexistuje.

    K tomu viz příslušné ustanovení ObčZ:
    § 1200 Založení společenství vlastníků
    (1) Společenství vlastníků se založí schválením stanov. (…)
    (2) Stanovy obsahují alespoň (…) g) pravidla pro tvorbu rozpočtu společenství, pro příspěvky na správu domu a úhradu cen služeb a pro způsob určení jejich výše placené jednotlivými vlastníky jednotek.

    Právě zde – tedy ve stanovách SVJ – má být uvedeno zda společenství je oprávněno stanovit a vybírat nějaké zálohy na správu. Podotýkám, že v části NOZ o bytovém spoluvlastnictví jsou zálohy zmíněny pouze v souvislosti s úhradou služeb spojených s užíváním bytů, viz § 1208:

    § 1208
    Do působnosti shromáždění patří (…)
    e) schválení druhu služeb a výše záloh na jejich úhradu, jakož i způsobu rozúčtování cen služeb na jednotky, (…).
    Zrušený zákon č. 72/1994 Sb. o vlastníctví bytů obsahoval jednoznačnou povinnost vlastníků jednotek skládat zálohy:
    § 15
    (1) Vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Pokud dohoda neurčuje jinak, nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu (§ 8 odst. 2).
    (2) K účelu uvedenému v odstavci 1 skládají vlastníci jednotek předem určené finanční prostředky jako zálohu. Výši záloh si určí vlastníci jednotek usnesením shromáždění dopředu tak, aby byly kryty předpokládané náklady, které bude nutné vynaložit v následujících měsících i v dalších letech. Výši částky a den její splatnosti sděluje vlastníkům jednotek výbor nebo pověřený vlastník.

    Na rozdíl od ZoVB ovšem v ObčZ není o zálohách na správu domu ani slovo – nedočtete se o tom nic ani v obecné části o spoluvlastnictví, ani ve speciální části o bytovém vlastnictví.

    Pouze v části o přídatném spoluvlastnictví jsou zálohy na správu zmíněny – a to kupodivu velmi podrobně, včetně postupu jak určit výši záloh na následující rok. Je zde zmíněno jak přispívání, tak i povinnost hradit na toto přispívání předem zálohy. Z toho je vidět, že zákonodárce si nespletl příspěvky se zálohami, jak se někteří popletové domnívají. Přečtěte si to v ObčZ zde: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89….
    Ovšem přídatné spoluvlastnictví není bytové spoluvlastnictví, proto nelze tato ustanovení v SVJ nijak použít, a to ani per analogiam.

    Můžete si samozřejmě obdobný text dát do stanov vašeho SVJ, v souladu s § 1200 odst. 2 písm. g) ObčZ: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89…. Tím zajistíte, že SVJ bude mít právo vybírat zálohy na správu (např. ve výši stanovené shromážděním). Tak jak tomu bylo za účinnosti starého dobrého ZoVB. Jak se schvaluje změna stanov SVJ – to se dočtete ve vašich stanovách.

    Justitianus

    Vložil Marek. (bez ověření), 18. Červenec 2019 - 16:19

    Pane Justitianus napsal jste:

    " Ani § 1208 písm. d) se o žádných zálohových platbách nezmiňuje ani slovem."

    Sice v § 1208 písm. d) není výslovně uvedeno, že se jedná o zálohovou platbu, ale s ohledem na toto ustanovení to lze dovodit. Je tam totiž uvedeno, že do působnosti shromáždění patří schválení celkové výše příspěvků na správu domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků . Z tohoto ustanovení vyplývá, že příspěvky mají charakter záloh, protože v opačném případě by schvalování celkové výše příspěvků na správu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků bylo nesmyslem. Pokud by se měly příspěvky předepsat, jak tvrdíte, až po zjištění skutečných nákladů, tak by vypořádání nevyčerpaných příspěvků nepřicházelo v úvahu, že?

    Vložil Justitianus, 19. Červenec 2019 - 14:16

    Prdlajs. Nic o zálohách nelze z § 1208 dovodit. Pane Marku, zákonodárce si neplete pojem „záloha“ s pojmem „konečná úhrada“. Pouze Vy si to pletete.

    Přečtěte si § 8 nařízení vlády č. 366/2013 Sb. – píše se tam o o zálohových platbách určených na budoucí příspěvky. Takže to jsou dvě věci – není totéž.
    Přečtěte si § 1235 ObčZ o přídatném spoluvlastnictví: je tam zmíněno jak přispívání na správu, tak i výběr záloh na toto přispívání. Takže to jsou dvě věci – není totéž.
    Přečtěte si v zákoně č. 72/1994 Sb. o přispívání na správu domu a o zálohách, které vlastníci skládají k tomuto účelu. Takže to jsou dvě věci – není totéž.

    Uvědomte si prosím, že Občanský zákoník svěřuje rozhodování o způsobu plateb na správu do rukou členů SVJ. A toto musí být uvedeno ve stanovách SVJ! Pouze stanovy mohou uložit členům SVJ povinnost hradit předem zálohy na správu. Bez takto stanovené povinnosti je vlastník pouze povinen přispívat, tedy platit konečné částky na správu.

    Vaše nepodložené domněnky a slovíčkaření nemají žádnou váhu. Nelze vykládat právo extenzivně tak, jak je znásilňujete Vy. Máte ty zálohy ve stanovách, nebo nemáte?

    Justitianus

    Vložil Marek. (bez ověření), 19. Červenec 2019 - 17:00

    Ve vzorových stanovách SČMBD, které použilo spoustu jejich členů je dlouhodobá záloha a příspěvek na ni řešen takto, cituji:

    „2) Za účelem financování oprav, modernizací a rekonstrukcí společných částí se z celkového příspěvku na správu domu a pozemku vytváří účetně oddělený dlouhodobý finanční zdroj – dlouhodobá záloha. Pravidla pro jeho tvorbu a použití schvaluje shromáždění vlastníků. Výši měsíčního příspěvku do dlouhodobé zálohy stanoví statutární orgán na základě plánu oprav, modernizací a rekonstrukcí. O mimořádném příspěvku mimo pravidelné měsíční platby může rozhodnout shromáždění vlastníků, a to nejméně […………] většinou hlasů přítomných členů.“

    Vložil Marek. (bez ověření), 19. Červenec 2019 - 17:06

    A pak ještě ustanovení o vyúčtování:

    „Dlouhodobá záloha se s každým členem vyúčtuje v minimálním členění na náklady na opravy a na výdaje na modernizace a rekonstrukce společných částí, a to do 4 měsíců po skončení kalendářního roku; nevyčerpaný zůstatek dlouhodobé zálohy se nevypořádává a převádí se do dalšího roku.“

    Vložil Justitianus, 19. Červenec 2019 - 20:08

    Pane Marku,

    jsem rád, že mi dáváte plně za pravdu: Platba záloh na správu musí být uvedena ve stanovách.

    Obě Vaše citace z tzv. vzorových stanov pouze potvrzují to, co jsem zde už opakovaně napsal. Cituji: „Povinnost hradit zálohy na správu může být vlastníkovi uložena pouze stanovami SVJ. Pokud to není výslovně uvedeno ve stanovách, pak taková povinnost neexistuje.“ (vložil Justitianus, 18. Červenec 2019 – 15:57)

    Také jsem se přímo Vás zeptal na zálohy ve Vašem SVJ – a Vy jste neodpověděl: „Máte ty zálohy ve stanovách, nebo nemáte?“ (vložil Justitianus, 19. Červenec 2019 – 14:16).

    Justitianus

    Vložil Marek. (bez ověření), 19. Červenec 2019 - 16:42

    Justititanus je smutné že prokazatelně lžete, když jste napsal:

    „Pouze Vy si to pletete.“

    Není to pouze můj názor, ale už tady byli také citováni soudkyně i Novotný, Horák, Holejšovský, Oehm Bytové spoluvlastnictví a bytová družstva. Komentář. Praha: C.H.Beck, 2016 se na str. 89 k § 1180 uvádí: „Oproti předchozí úpravě se ustanovení výslovně nezmiňuje o tom, že platby mají charakter záloh, ale je to možné dovodit z dalších ustanovení o vyúčtování.“ a další.

    Poznámka:
    Nepleťte si ustanovení oddílu 5 – Bytové spoluvlastnictví s ustanovenímí oddílu 6 – Přídatné spoluvlastnictví. Oba oddíly řeší něco jiného a mají vlastní rozdílnou úpravu.

    Vložil Justitianus, 19. Červenec 2019 - 20:41

    Pane Marku, opravuji tedy své původní tvrzení takto:
    Plete si to pan Marek a Novotný a Horák a Holejšovský a Oehm.

    O zálohách totiž nelze z ustanovení o vyúčtování odvodit vůbec nic. Naopak, z ustanovení § 1200 přímo plyne, že veškeré podrobnosti týkající se přispívání na správu domu (tedy i případná povinnost hradit nějaké zálohy k tomuto účelu) je povinně uvedena ve stanovách SVJ.

    Z uvedeného plyne, že ani soudy ani popletení autoři (Novotný, Horák, Holejšovský a Oehm) nejsou oprávněni cokoliv dovozovat z ustanovení § 1208, které zálohy vůbec nezmiňuje. Zákonodárce totiž VÝSLOVNÉ svěřil tuto záležitost do výlučné pravomoci členů SVJ, neboť je to povinně uvedeno ve stanovách. A ty jsou schvalovány právě vlastníky jednotek.

    Stanovy jsou soukromoprávní smlouvou sui generis. Zavazují jak SVJ – právnickou osobu, tak vlastníky jednotek. Nelze tedy tuto věc rozsoudit bez znalosti stanov SVJ. To je přece základ činnosti souce: chci-li rozsoudit dvě strany sporu, zjistím si napřed co si mezi sebou ujednali. Teprve pak mohu začít jejich ujednání nějak vykládat (pokud není rovnou určité a srozumitelné). Jak se soudí protizákonně a bez znalosti práva – to předvedla ta popletená soudkyně.

    Do soukromoprávních záležitostí nepřísluší státu ani soudcům strkat nos. Z toho důvodu je obsah § 1208 pro vznik povinnosti hradit zálohy zcela bezvýznamný. Jestliže zákonodárce určitou záležitost svěřil výlučně SVJ a zároveň určil, že toto musí být uvedeno ve stanovách, pak jediným pramenem práva ohledně platby záloh je soukromoprávní smlouva – stanovy konkrétního SVJ. Psal jsem to zde už dvakrát, i s citacemi. Už jste to pochopil?

    V případě, kdy stanovy SVJ snad neobsahují povinnost vlastníka přispívat na správu domu zálohově, pak prostě takovou povinnost nemá. Ať se tedy svolá shromáždění a změní si stanovy tak, aby obsahovaly jak povinnost hradit zálohy, tak i podrobné určení jak se určí výše záloh (např. zda to předepíše statutární orgán SVJ, nebo to podléhá schválení shromážděním, a podobně). Pak to bude „neprůstřelné“ a neplatič řádně stanovených záloh nebude mít u soudu šanci.

    Nedělejte z práva holubník. Má to být ve stanovách, nikoliv v § 1208. Že se soudci opakovaně mýlí ve výkladu jednoduchého práva je bohužel známo. V tomto případě jim zůstal utajen obsah veledůležitého § 1200. Nerozumějí právu, nebo jen opisují nesmysly jiných autorů.

    Justitianus

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".