Je příspěvek na správu záloha, nebo konečná platba?

Zkoumejme, co plyne ze samotného občanského zákoníku. Vycházíme přitom z toho, že platba je buď zálohová, nebo konečná. (Tohle zde nikdo nezpochybnil, tj. třetí možnost není. Pokud je nějaká jiná možnost, nechť ji zde někdo znalý uvede, níže uvedená úvaha potom nemusí být správná. V běžném životě rozlišování zálohové a konečná platby nečiní obtíže, nevím, proč by tomu v případě příspěvku na správu mělo být jinak.)

Občanský zákoník uvádí, že o výši příspěvku na správu domu rozhoduje shromáždění vlastníků (nadčtvrtinovým podílem hlasů), které rovněž rozhoduje o jeho vyúčtování a vypořádání (vyrovnání, rovněž nadčtvrtinovým podílem hlasů). Pokud by příspěvek na správu byl konečnou platbou, nebylo by možné o jeho výši rozhodovat (ta by byla dána) a nebylo by možné ani rozhodovat o jeho vyúčtování (nebylo by co vyúčtovávat) ani vypořádání (nebylo by co vypořádávat – vyrovnávat). Z toho plyne, že příspvěvek na správu konečnou platbou není. Protože není jiná možnost (vycházíme z toho, že buď je platba zálohová, nebo konečná), plyne z uvedeného, že příspěvek na správu je platbou zálohovou, se všemi důsledky z toho plynoucími.

Takže to, že příspěvek na správu je platbou zálohovou, plyne přímo z občanského zákoníku. (Mohl to moudrný zákonodárce napsat srozmitelněji, to jistě.) V této věci je jasno. Ostatně totéž shodně uvádí i odborná literatura, judikatura i důvodová zpráva k občanskému zákoníku (a bylo tomu tak i podle právní úpravy účinné do 31.12.2013).

Konečnou platbou je potom vyrovnání vyúčtování záloh.

Kdo psal bytové spoluvlastnictví v občanském zákoníku?