Co znamená příspěvek v NOZ?

Vložil Pavel, 3. Srpen 2016 - 22:11 ::

1) Úvod

Bytové spoluvlastnictví bylo do NOZ vloženo na poslední chvíli až na podzim 2010 a oproti jiným oblastem NOZu prošlo pouze jedním (nikoliv dvojím) připomínkovým řízením. Přitom byla zvolena pouze měsíční lhůta k podávání připomínek oproti tříměsíční v prvním připomínkovém řízení.

Tento postup se projevil na velké nejasnosti jednotlivých ustanovení bytového spoluvlastnictví, na chybějících přechoďácích atd.

Že bude problém s aplikací naznačilo již velké množství dotazů adresovaných KANCLu. I když samotné bytové spoluvlastnictví v NOZ představuje pouze cca 2% paragrafů, tak údajně každý pátý dotaz k NOZu směřoval k bytovému spoluvlastnictí a denně přicházelo několik desítek dotazů (Sýkorová, P.: Bytové spoluvlastnictví v teorii a praxi. Praha: LEGES, 2015 str. 9).

Mj. v NOZ není výslovně stanoveno zda se u „příspěvku“ jedná o zálohovou či konečnou platbu.

2) Příspěvek jako konečná platba

V NOZ se pojem „příspěvek“ vyskytuje na různých místech.

Jako „členský příspěvek“ celkem 4×, jako „nadační příspěvek“ celkem 17×.

Mimo oblast bytového spoluvlastnictví se „příspěvek“ vyskytuje celkem 9× (§ 886, 900, 920, 961, 1630, 2069, 2379, 2722, 2966). Jedná se o konečnou částku, kterou někdo na něco přispívá a která se nevyúčtovává a nevypořádává.

V bytovém spoluvlastnictví se „příspěvek“ vyskytuje na 7mi místech.

Podle čl. 40 Legislativních pravidel vlády musí být právní předpis terminologicky jednotný. Jestliže není možné se vyhnout použití slova s více významy, musí být z právního předpisu jasné, v jakém významu se slovo používá.

Z pouhého gramatického výkladu lze usuzovat, že „příspěvek“ je konečná platba. Ale to je menšinový názor.

3) Příspěvek jako zálohová platba

V Novotný, Horák, Holejšovský, Oehm Bytové spoluvlastnictví a bytová družstva. Komentář. Praha: C.H.Beck, 2016 se na str. 89 k § 1180 uvádí: „Oproti předchozí úpravě se ustanovení výslovně nezmiňuje o tom, že platby mají charakter záloh, ale je to možné dovodit z dalších ustanovení o vyúčtování.“

V Pražák Bytové spoluvlastnictví. Komentář k § 1158–1222. Praha: LEGES, 2014 se na str. 79 k § 1180 uvádí: „Slovem „přispívá“ zákon podle mého názoru má na mysli „hradí část nákladů“. Nejde o „příspěvek“ ve smyslu pevné částky, ale o vyrovnání nákladů na správu domu a pozemku poměrnou částí.“

K provedení NOZ bylo vydáno NV 366/2013 Sb., které v § 8/b uvádí, že se příspěvky na správu stanovují a vybírají jako zálohy.

Pokud by „příspěvek“ byl pevnou částkou, tak by se stal majetkem/vlastním jměním SVJ. A pokud by se „vypořádával“, tak by se jednalo o dar mezi SVJ a členem SVJ, který by u člena SVJ podléhal dani z příjmu.

4) Závěr:

Pojem „příspěvek“ uvedený v oddílu 5 Bytové spoluvlastnictví je vyjádření, že se na celkové platbě podílí více členů SVJ. Sice v NOZ není výslovně uvedeno, že se jedná o zálohovou platbu, ale s ohledem na § 1208/d to lze dovodit.

Pro právní jistotu členů SVJ doporučuji úpravu o zálohovém charakteru „příspěvku“ ve stanovách.

Hezký den!

Aktualizace 5.11.2017:

a)Metodické aktuality Svazu účetních 9/2017 uvádí: „Pokud by však došlo k použití fondů ze zisku, tak by zřejmě mohlo dojít u jednotlivých vlastníků ke zdanitelnému příjmu. U SVJ lze proto doporučit zálohové příspěvky na správu domu a pozemku u kterých nevznikne problém se ztrátou ani s možným zdaněním.“

b)Durec, M., Účetnictví SVJ v praxi, GRADA, 2017, na str. 43 uvádí, že v případě „vrácení fondu oprav“ jde v podstatě o peněžní výplatu podílů na zisku společenství. Tj. podléhá to dani z příjmů u členů SVJ. Stejně tak v případě technického zhodnocení společných částí domu hrazeného z fondů ze zisku je přinejmenší otázkou, zda by jednotlivý vlastníci nerealizovali zdanitelný příjem.

c)Uvedené formulace opatrně naznačují, že se asi jedná o zdanitelný příjem u členů SVJ. V daních není nic jistého, proto ta opatrnost. Pokud by někdo při znalosti možného zdanění trval na příspěvku jako konečné platbě, a je jedno zda by se účtovalo do výnosů nebo velmi netradičně přímo do fondů SVJ, tak by podle mého názoru postupoval v rozporu s § 4/1 NOZ a člen výboru navíc v rozporu s § 159 NOZ.

Hezký den!

  • příspěvky na správu

Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

Vložil Poznamka (bez ověření), 13. Září 2016 - 8:14

Je třeba vyjasnit o čem mluvíme o platbě (penězích) nebo o nároku něco platit („předpis“). Platba má „zděděnou“ vlastnost ek. významu z nároku. Je-li nárok „platit zálohu“ pak platba tohoto nároku je zálohovou platbou. Je třeba třídit, chatakterizovat nároky a ne platby. Platební nárok pak je závislý na charakteru dodávky a požadavku financování:

  1. kontinuální dodávka – průběžné financování zálohové lhůtovým vyúčtováním
  2. jednorázová dodávka – platby předem (zálohové) částečné, úplné, platby po dodání (splátkové) částečné, úplné.

Příspěvek je platba (finanční vyrovnání) různorodých platebních titulů.

Vložil asi tak (bez ověření), 13. Září 2016 - 9:01

Zcela jistě vycházíte z nějaké teorie, která souvisí s ekonomikou. Vlastníci by si měli schválit, jak se toto finanční vyrovnání bude realizovat a nemusí se nutně realizovat vyplacením přeplatku. To, domnívám se, není žádná vada. Když toto vlastníci neschválí, tak v tom problém vidím, protože ten problém tam dříve nebo později určitě vznikne.

Vložil LEX, 7. Srpen 2016 - 3:29

Ovladani pravomoci, manipulace financi v SVJ, definice dotcenych castek statem.

Kdo, co o jednoznacne platnem zaklasifikovani predmetnych specifikací pojmu v SVJ v konecnem dusledku SKUTECNE fakticky, formalne, prakticky konkretne rozhoduje?: ucetni, danar, machinace advokata,…anebo rozsudky, judikaty nevedomych nizsich (nejvyssiho) soudů..? Minim tim napr. při sporech jak jsou nakonec tyto castky zavazne vnimany, posouzeny. A zda tyto ruzne pojmy kazdy soudce vubec kvalitne zkouma…

Hezky den.

Vložil Evžen (bez ověření), 4. Srpen 2016 - 17:34

Pavle napsal jste:

„Pojem „příspěvek“ uvedený v oddílu 5 Bytové spoluvlastnictví je vyjádření, že se na celkové platbě podílí více členů SVJ. Sice v NOZ není výslovně uvedeno, že se jedná o zálohovou platbu, ale s ohledem na § 1208/d to lze dovodit.“

S tím lze celkem souhlasit, pokud se jedná o běžné příspěvky/zálohy schvalované shromážděním dopředu.

Ale existují také další příspěvky jednorázové, u nichž jak napsala Arveno, jsou určeny na krytí peněžních závazků SVJ, jejichž výši a datum splatnosti lze prokázat, popř. k úhradě výdaje, který už byl vynaložen. Takový jednorázový příspěvek většinou nemá charakter zálohy, proto snad „bytové spoluvlastnictví“ uvádí „příspěvky“, pod které zahrnuje jak zálohové příspěvky, tak další jednorázové příspěvky schválené shromážděním v případě potřeby.

Vložil Poznamka (bez ověření), 13. Září 2016 - 11:05

Způsob financování společenství vlastníkem determinují specifika SVJ a to:

  1. činnost správy domu a pozemků je vykonána průběžně → potřeba peněz je průběžná
  2. společenství nepodniká → nevytváří vlastní finanční zdroj
  3. pro včasné vyrovnání závazku dodávky správy společenství je třeba zajistit solventnost (není čas na rozpočítání, vyměření a na výběr peněz) → lze řešit buď výběrem peněz předem („jako zálohy“), nebo použít cizí zdroj, získat provozní úvěr (zbytečný náklad navíc)
  4. potřeba peněz je nahodilá co do času tak do velikosti potřeby → je třeba zatížit rodinný rozpočet vlastníků stálým poplatkem v čase
  5. vlastník jednotky je povinen hradit ze společných skutečných nákladů tolik, kolik stanovuje pravidlo rozdělení → toto pravidlo determinuje i podíl vlastníka na celkových finančních nárocích.
  6. periodicita hospodaření je rok → zúčtovací období je kalendářní rok.

Zálohové finacování není nutnost, ale nejlevnější možnost. Nezálohové financování lze realizovat použitím provozního úvěru.

Vložil Pavel, 6. Srpen 2016 - 7:49

Evžene,

pochybuji, že by se autoři NOZ hlouběji zamýšleli nad významem slova „příspěvek“.

Bude proto vhodné polotovar „bytové spoluvlastnictví“ dovyjasnit ve stanovách a předejít tak sporům mezi členy SVJ.

Hezký den!

Vložil Dvořák (bez ověření), 4. Srpen 2016 - 17:01

Pane Pavle, výborně a srozumitelně řečeno. S Vaším závěrem plně souhlasím, chápu to stejně.

Vložil Pavel, 6. Srpen 2016 - 7:50

Pane Dvořáku,

děkuji.

Hezký den!

Pavel

Vložil Magda3 (bez ověření), 4. Srpen 2016 - 10:49

V Pražák Bytové spoluvlastnictví. Komentář k § 1158–1222. Praha: LEGES, 2014 se na str. 79 k § 1180 uvádí: „Slovem „přispívá“ zákon podle mého názoru má na mysli „hradí část nákladů“. Nejde o „příspěvek“ ve smyslu pevné částky, ale o vyrovnání nákladů na správu domu a pozemku poměrnou částí.“

Naprosto souhlasím. Přispívat na správu společné věci znamená, že se spoluvlastník musí podílet svou (jakkoli určenou) částí na úhradě nákladů. Nic více, nic méně. Neznamená to, že musí platit zálohy, či nějaké pevné příspěvky. To v zákoně vůbec není uvedeno. Povinnost hradit zálohy je uvedeno v ZoVB. V NOZ nikoli.

Myslím ale, že SVJ nemůže donutit vlastníka platit zálohu bez uvedení důvodu (a důvod není příspěvek na správu, bez konkrétního určení).

Magda

Vložil asi tak (bez ověření), 13. Září 2016 - 7:33

Přispívá = hradí část nákladů podle podílu. Z uvedeného důvodu by si vlastníci měli schválit specifikaci k čemu má příspěvek sloužit, co se z něj hradí a jak se s nim zacházi na konci účetního období. Pokud to neudělají, tak si za to, co se s příspěvkem děje můžou sami. To ovšem samozřejmě nepřiznají a hledají jiného viníka, to je přece nejjednoušší řešení.

Vložil HajdyHou (bez ověření), 4. Srpen 2016 - 15:00

paní Magdo, a mimo přitakávání si zde (nic proti Vám), je Vám tato znalost k něčemu? Mohu li soudit, jste ze SVJ(2000).

Změnilo se tedy podle Vás, pro Vás něco? Podle mne jste stále povinna platit zálohy předepsané dle §15/2 ZVB, nebo ne? Vícekrát tady bylo napsáno (protiproudem), že ze SVJ(2000) se bez re-inkarnace se SVJ(2012) stát nemůže (§3041/1 NOZ). Takže dle mne jste Vy, jsem já, i Pavel, i všichni kecálkové zde i kdekoli v čecháčkově vzniknuvší v SVJ(2000) – povinni účelově určené zálohy (§15/2 ZVB) hradit.

Proto nechápu jednu věc, koho vlastně Pavel vyzývá k úpravě stanov. Vyzývá třeba Vás, cítíte se jím oslovena? (odhlédněte od toho, že jste u Vás černou ovcí) Je to rétorika pro jeho 141 vlastníků aby si pojistil charakter záloh, nebo podle Vašeho názoru pro koho?

Mně rozsáhlost Pavlovy polemiky pro podporu ztotožnění jeho významu slova „příspěvek“ se slovem záloha, připomíná poněkud úchylný rosudek JUDr Davida, který zase tvrdil že „dohoda“=„hla­sování“. Pokud by právně zmaterializoval názor, do podoby „příspěvek“=„záloha na příspěvek“, tak abychom již vymysleli jiný název OZNAČUJÍCÍ původní význam slova „příspěvek“ tj. že tehdá znamenal „příspěvek“=„jed­norázovou účelovou konečnou platbu“.


A pokud jde o „Pražáka“ – to je ten co pracuje na zakázku velkých-BD, SČMBD, předsedů velkých SVJ v jakých vládnou páni Pavlové (nemám nic proti tomu zdejšímu, alespoň zde není slovně agresivní). Jak se Pražák dívá na vlastníky a jejich právo na kontrolu sluhy, se dostatečně vyjádřil v části k §1179 NOZ.

Vložil Magda3 (bez ověření), 4. Srpen 2016 - 16:12

Pane HajdyHou, jak jistě víte, jsem toho názoru, že SVJ(2000) se nadále řídí ZoVB. Bohužel si něco takového nemyslí náš statutární orgán a jak budou postupovat soudy opravdu netuším.

Myslím, že máme vadné stanovy a proto jsou napadeny u soudu. Dokud soud nerozhodne, tak mám za to, že se jimi řídíme. Ještě bych mohla dát na soud předběžné opatření na jejich nepoužívání, to jsem ale neučinila.

Každopádně, náš výbor jede podle NOZ a v nových stanovách máme povinnost platit příspěvek na správu. O zálohách tam není ani slovo. A i v případě, že si vlastníci v SVJ (2000) schválí pravidla, která budou v rozporu se ZoVB, tak tato pravidla budou nejspíš platit. Pokud je vlastník nenapadne soudně.

Bohužel, vymahatelnost práva je jaká je. Jistotu nemůže mít vůbec nikdo.

Magda

Vložil Hoffmann (bez ověření), 4. Srpen 2016 - 11:10

„SVJ nemůže donutit vlastníka platit zálohu bez uvedení důvodu“

Souhlas, po troše zobecnění:

Nikdo nemůže donutit nikoho platit jakoukoli částku bez uvedení jednoznačného a dostatečně určitého důvodu.

S tím zde snad souhlasí všichni.

Platba na neurčitý účel může být provedena pouze dobrovolně, a o dobrovolnou platbu se navíc jedná pouze tehdy, pokud je zřejmé, že plátce tuto platbu činí dobrovolně. Dobrovolnou platbou není, pokud je plátce (příjemcem platby) uveden v omyl, že má povinnost na neurčitý účel hradit.

Pojmy zálohy a příspěvky nestojí vzájemně v protikladu, každý pojem si všímá jiného aspektu platby.

Vložil HajdyHou (bez ověření), 5. Srpen 2016 - 0:45

pane Hoffmanne, „…nemůže donutit..“ → nikoli mýlíte se. Pokud Vaše ovce schválí

  • výši záloh na příspěvek na správu byl stanoven bez účelu nebo
  • výše záloh na příspěvek na správu již účelu neodpovídá

že zřejmě není síly jak to změnit. Můžete se klidně soudit – soud zajímá jen zda bylo rozhodnuto způsobem zákonným nebo stanovami stanoveným. Zda odbečená částka byla a je určena „…usnesením shromáždění dopředu tak, aby byly kryty předpokládané náklady, které bude nutné vynaložit v následujících měsících i v dalších letech…“ soud NEZAJÍMÁ a NEBUDE to ani nijak zjišťovat.

Nezapomeňte také, že zde Pavel nadhodil problém SVJ(2012) a nikoli případně Váš (tedy Vás ze SVJ(2000))


Odpověď na otázku v titulku tedy zní: postačí schválit výši záloh a nechat ty otrapy co se jim nelíbí tato forma spoření se soudit.

Vložil LEX, 15. Září 2016 - 4:37

Pripad SVJ vznik 2004.

Pokud je ve stanovach nebo i Prohlaseni vlastnika zakotven zpusob uhrady zalohy, prispevku, tak soud jedine zajima zda byly polozky zaloh odhlasovany na shromazdeni a prispevky vyse cena/m2. Nejak nezkouma zda je hlasovani radne ci ne, ucel vybiranych prispevku,…Na zaklade techto podkladu vyda rozsudek. Dal nic nezkouma, nezajem. Pochybuji o tom ze soud kvuli jednomu zalobci-vlastnikovi zmeni stanovy v clancich o zalohach, prispevcich ci jejich vysi. To je utopie. Navic u castek do 10 000Kc vse konci v 1kole bez prava v rizeni pokracovat tj. dostat se ke kvalitnejsimu sou­du.

Vložil Novák (bez ověření), 5. Srpen 2016 - 9:49

HajdyHou napsal jste:

„Nezapomeňte také, že zde Pavel nadhodil problém SVJ(2012) a nikoli případně Váš (tedy Vás ze SVJ(2000))“

Podle aktuální judikatury NOZ platí jak pro SVJ(2012),tak pro SVJ(2000) viz http://www.portalsvj.cz/…i-judikatura

Vložil Pavel, 5. Srpen 2016 - 10:12

Pane Nováku,

já osobně, literatura a judikatura uvádíme, že i stará SVJ se řídí NOZ, částí bytové spoluvlastnictví.

Pouze to opakovaně nepíšu, protože by se na mne vrhli zastánci raritního názoru, že SVJ vzniklá do 31.12.2013 se řídí a navždy budou řídit ZoVB.

Opačný názor se pokouší získat Magda 3. Prorokoval jsem, že u VS neuspěje, co bude u NS je ve hvězdách. U malého senátu asi také neuspěje. Jak to posoudí rozšířený senát uvidíme za několik let.

Jako praktik se do té doby budu řídit současným stavem poznání.

Hezký den!

Pavel

Vložil Magda3 (bez ověření), 5. Srpen 2016 - 11:44

Pane Pavle, každý kdo došel až k ÚS, či ES a nakonec uspěl si musel projít tím, že je za blázna, protože soudci nižších instancí si myslí něco jiného.

Já se nesnažím získat něčí názor, já se pokouším donutit naše soudce, aby rozhodovali v souladu s judikaturou ÚS. A pokud tak nečiní, aby si obhájili, proč judikatura k nepravé retroaktivitě nedopadá právě na bytové spoluvlastnictví. Třeba nějaké rozumné vysvětlení existuje a jenom o něm nevím.

Magda

Vložil Pavel, 6. Srpen 2016 - 7:56

Magdo,

NOZ znamená zásadní rekodifikaci občanského práva.

Polemika, čím se řídí stará SVJ, je trochu mimo toto vlákno.

Ale samozřejmě bude zajímavé, jak se budou vyvíjet Vaše soudní pře.

Nicméně k soudu se nechodí pro spravedlnost, ale pro rozsudek. :-))

Hezký den!

Pavel

Vložil Purple (bez ověření), 5. Srpen 2016 - 14:16

Už dlouho zde na webu čtu, ale většinou ignoruji příspěvky podepsané Magda3, protože větší snůšku blábolů, dezinterpretací a pseudoprávnických názorů jsem už dlouho nečetl (minimálně od dob, kdy se odmlčel Lake)… Na tento ale musím reagovat. Výrok, že se Magda3 pokouší cituji „donutit naše soudce…“ vypovídá dostatečně o všem. Magda3 ještě nepochopil, že nikoho nelze „donutit“ ke změně názoru, natožpak soudce… Ke změně názoru (kohokoliv) lze dojít pouze věcnou argumentací, a v případě soudů (a soudců) pouze podloženými právnickými argumenty… Pokoušet se donutit soudce k čemukoliv je snad (spíše určitě) trestné…

Vložil Magda3 (bez ověření), 5. Srpen 2016 - 15:19

Purple, nejspíš nerozumíte psanému textu a s tím vám opravdu nepomůžu. Napsala jsem, že pokud má soudce jiný názor, který je v rozporu s ustálenou judikaturou, musí ho podložit argumentací, kterou zde tak vzýváte. Netvrdím, že musí měnit názor, jak já si přeji. Pouze si musí ten svůj názor obhájit.

Ale to je nejspíš zbytečné vám psát. Žádný argument jste zde neuvedl, pouze si ulevil. Pokud vám toto pomáhá, aby jste se cítil lépe, pak si klidně ulevujte dál.

Magda

Vložil René (bez ověření), 5. Srpen 2016 - 12:34

Zděšený diskutující vám rozumné vysvětlení uvedl už nekolikrát vč. citací příslušných judikátů. Aktuální judikatura to jen potvrzuje. Vaše tvrzení, že soudci nerozhodli v souladu s judikaturou ÚS, je pomýlené. Stejně tak vaše argumenty, proto vaše šance přiřadit se k těm, kteří u US či ES uspěli, je mizivá.

Vložil Magda3 (bez ověření), 5. Srpen 2016 - 9:52

Pane Nováku, žádná aktuální judikatura k danému tématu prakticky neexistuje. Ale již se na ní pracuje.

Tak si prosím počkejme. Koneckonců nám ani nic jiného nezbývá.

Magda

Vložil Novák (bez ověření), 5. Srpen 2016 - 10:16

V uvedeném odkazu je aktuální judikatura jasně uvedená. Změnit její platnost by mohla jen nová odlišná soudní rozhodnutí.

Vložil Magda3 (bez ověření), 5. Srpen 2016 - 10:37

Pane Nováku, nelžu. Mám pouze jiný názor než vy, na to, co je závazná judikatura. Dle mého žádná judikatura, která dopadá na námi probíranou problematiku není a není tedy co měnit. Judikatura bude muset teprve vzniknout.

Magda

Vložil Magda3 (bez ověření), 5. Srpen 2016 - 8:47

HajdyHou, opravdu si myslíte, že ovečky mohou schválit cokoli a vy pak nemáte jinou možnost, než jako ovce platit?

Shromáždění si může schválit částku, kterou vlastníci mají hradit třeba na základě toho, jaké je zrovna počasí v den konání shromáždění. Nebo jak se zrovna vyspí pan předseda. Usnesení nejspíš bude platit, pokud to někdo nedá k soudu. A takové usnesení dokonce dle názoru soudů napadnout nemůžete, protože nemá povahu důležité záležitosti.

Otázka ovšem je, zda takové rozhodnutí SVJ vyvolává nějaký právní účinek vůči vlastníkovi. A jsme u toho, že musíme rozlišovat mezi vztahem právnické osoby SVJ a vlastníkem a mezi vztahy uvnitř SVJ. Pokud shromáždění rozhodne o výši plateb bez určení jejich účelu ok, je to věc SVJ. Ale pokud mi SVJ doručí předpis, ze kterého mám hradit nějakou zálohu na nějaký účel v budoucnu, tak SVJ požádám o sdělení konkrétního účelu této platby a pokud žádný konkrétní účel není, tak zkrátka neplatím.

Nejste nevolník. Již jsem zde kdysi psala, že u nás shromáždění rozhodlo o tom, že si má každý vlastník koupit kalorimetr. Rozhodlo, že je SVJ pořídí najednou, ale že bude majetkem vlastníka a ten si ho také zaplatí. SVJ ovšem nemůže rozhodovat o tom, co si já jako vlastník koupím, či nekoupím. A stejně tak nemůže rozhodovat o tom, že budu hradit na neurčitý účel.

Že se to nelíbí neschopným členům výboru a vykukům, kteří chtějí vybírat peníze na nejasný účel a hradit z nich, co se jim zamane je jasné. Nezbývá než se bránit. Já to dělám a na neurčitý účel nic nehradím.

Magda

Vložil Pavel, 4. Srpen 2016 - 12:19

Pane Hoffmanne,

moc nerozumím Vašemu tvrzení:

„Pojmy zálohy a příspěvky nestojí vzájemně v protikladu, každý pojem si všímá jiného aspektu platby.“

Já tvrdím, že je rozdíl mezi příspěvkem, jako konečnou platbou a příspěvkem, jako zálohou.

Rozdíl je právní, účetní a daňový.

V NOZ v části bytové spoluvlastnictví obsažený pojem „příspěvek“ se většinou vykládá jako „příspěvek jako záloha“ i když ostatní použití pojmu „příspěvek“ v NOZ je „příspěvek jako konečná platba“.

Bylo by vhodné napsat, co si pod pojmem záloha a příspěvek představujete.

Hezký den!

Pavel

Vložil Hoffmann (bez ověření), 4. Srpen 2016 - 12:52

„Bylo by vhodné napsat, co si pod pojmem záloha a příspěvek představujete.“

Pane Pavle,

to zde bylo napsáno již x-kráte. Na Vaše přání zopakuji: Záloha je podle dřívějšího i nynějšího OZ platba předem. Nic více a nic méně.

Pokud právní definice příspěvku není, lze vyjít z definice jazykové.

Vložil Poznámková (bez ověření), 6. Srpen 2016 - 23:40

V našem SVJ (2000)pojem „příspěvek“ se nepoužíval, stanovy máme vzorové a v předpise máme dlouhodobou zálohu na opravy. Může z dlouhodobé zálohy na opravy najednou vzniknout příspěvek na správu domu a pozemku? V souvislosti příspěvku na správu domu a pozemku je zmiňován § 1208 – d)- že o výši příspěvků rozhoduje shromáždění a § 1180-odst.1.

Stanovy podle NOZ upraveny nemáme, tzn., že ve stanovách není uvedeno, jak se příspěvek na správu domu a pozemku stanoví.

Dlouhodobá záloha byla použita, ale příspěvek je směšován dohromady jako výdaj (náklad) i jako záloha.

Kdy se dlouhodobá záloha na opravy najednou mění na příspěvek na správu domu ? Jak rozlišit příspěvek jako náklad od příspěvku od slova přispívat (v předpise plateb se příspěvek nevyskytuje). Je platný požadavek na příspěvek (od přispívat), když v předpise není uveden?

Vložil Pavel, 6. Srpen 2016 - 8:04

Pane Hoffmanne,

NOZ se vyznačuje tím, že velmi často nemá žádné definice. Autoři NOZ to uvádějí jako přednost, neboť se domnívají, že stvořili kodex, který bude platit několik století.

Vycházet pouze z jazykového výkladu nelze, podle ÚS to znamená pouze první přiblížení významu a smyslu právní normy.

Musí se použít i jiné výklady např. teleologický.

Hezký den!

Pavel

Vložil Hoffmann (bez ověření), 6. Srpen 2016 - 8:59

„Musí se použít i jiné výklady např. teleologický.“

Máte prostor.

Vložil Magda3 (bez ověření), 4. Srpen 2016 - 12:42

Pavle, příspěvek je od slova přispívat na něco. Kde se v NOZ v části bytové spoluvlastnictví dočtu něco o tom, že příspěvek je záloha? Já tam nic takového nevidím.

Je tam jasně uvedeno, že na služby musí vlastník skládat zálohy. Ale nikde se nedočtete, že tak musí dělat i u příspěvků na správu.

Z čeho tedy vyvozujete, že příspěvek je záloha. O něčem takovém není v NOZ ani slovo.

Magda

Vložil Arveno, 5. Srpen 2016 - 9:03

Magdo, vim ze mate vse radne prostuovane a s obdivem sleduji vas boj . Dovolim si prilozit kopii ze ktere lze usoudit, ze prispevek v NOZ je vlaste zaloha.

NOZ pověřil vládu zmocňovacím ustanovením v § 1222 vydáním prováděcího právního předpisu ke stanovení podrobností o činnostech týkajících se správy domu a pozemku. Vláda tak učinila NV č. 366/2013, která se tak stalo součástí právní úpravy „bytového spoluvlastnictví“. V § 8 NV se uvádí: „Činnostmi týkajícími se správy domu a pozemku z hlediska správních činností se rozumí zejména b) stanovení a vybírání předem určených finančních prostředků od vlastníků jednotek jako záloh na příspěvky na správu domu a pozemku…

Vložil Magda3 (bez ověření), 5. Srpen 2016 - 9:32

Arveno, ale to přeci nikdo nezpochybňuje, že vybírání záloh spadá pod činnost týkající se správy.

Ano, pokud stanovy určí, že příspěvek na správu se vybírá zálohově (včetně dalších pravidel, především jak se určí jeho výše), pak zajisté vybírání takové zálohy bude činností, která se týká správy domu.

V této vyhlášce nenajdete povinnost vlastníka, hradit zálohy na správu. To že je zde vyjmenováno, co se myslí správou domu ještě nezakládá žádnou povinnost. představte si, že tam bude uvedeno, že správou domu se rozumí údržba plynového potrubí v domě. Myslíte, že budete muset udržovat plynové potrubí, když ve vašem domě žádné takové není?

Magda

Vložil Pavel, 4. Srpen 2016 - 15:05

Magdo,

domnívám se, že jsem svůj názor, že bytové spoluvlastnictví považuje příspěvek za zálohu, dostatečně objasnil v úvodním příspěvku.

V Úvodu jsem napsal, že NOZ vznikal chaoticky a moc neváže na jiné části NOZ.

V bodu 2) jsem napsal, že čistě gramatickým výkladem slova příspěvek lze dospět k názoru, podle mého mylnému názoru, že příspěvek je konečná platba.

A z bodu 3) budu citovat:

„V Novotný, Horák, Holejšovský, Oehm Bytové spoluvlastnictví a bytová družstva. Komentář. Praha: C.H.Beck, 2016 se na str. 89 k § 1180 uvádí: „Oproti předchozí úpravě se ustanovení výslovně nezmiňuje o tom, že platby mají charakter záloh, ale je to možné dovodit z dalších ustanovení o vyúčtování.“

Autory znám a vážím si jich. Novotný je praktikujicí právník specializovaný na SVJ a BD, Holejšovský je předseda senátu VS Praha často přednášející a publikující o SVJ, Oehm mne učil na právech.

Tito autoři se odvolávají na § 1208/d NOZ. Z něho dovozují, že když se něco vyúčtovává a dokonce vypořádává, tak to musí být záloha.

Protože kdyby byl příspěvek konečnou platbou, tak se nevyúčtovává a nevypořádává.

O tom, jak si vykládají příspěvek na vládě svědčí NV 366/2013 Sb., které v § 8/b uvádí, že se příspěvky na správu stanovují a vybírají jako zálohy. NV prošlo Legislativní radou vlády.

Pokud by „příspěvek“ byl pevnou částkou, tak by se stal majetkem/vlastním jměním SVJ. A pokud by se „vypořádával“, tak by se jednalo o dar mezi SVJ a členem SVJ, který by u člena SVJ podléhal dani z příjmu.

Je zřejmé, že bytové spoluvlastnictví není jednoznačně napsané. Judikatura vyšších soudů zatím není. Literatura a NV uvádějí, že příspěvek v bytovém spoluvlastnictví funguje jako záloha. Proto jsem doporučil upravit příspěvek jako zálohu do stanov.

Hezký tropický den!

Pavel

Vložil Hoffmann (bez ověření), 4. Srpen 2016 - 19:16

„autoři se odvolávají na § 1208/d NOZ“

Rovněž § 1118 a § 1436. Na rozdíl od nich § 1208/d bohužel není formulován zcela zřetelně tak, aby zakládal tam uvedené povinnost.

Vložil Magda3 (bez ověření), 4. Srpen 2016 - 15:59

Pavle, příspěvek je příspěvek. Může být hrazen zálohově, ale také nemusí.

To, že je vybírání záloh od vlastníků jednou z činností týkající se správy nic nemění na tom, že příspěvek se může vybírat zálohově, ale taky nemusí. A rozhodně to neznamená, že vlastník má povinnost tyto zálohy poskytovat. Já myslím, že vyhláška ani žádnou povinnosti stanovovat nemůže.

Vlastník má povinnosti buď ze zákona, nebo na základě smlouvy (Stanov). Pokud uzavřete smlouvu o rekonstrukci střechy a ve smlouvě nebudete mít uvedeno, že máte hradit zálohy, tak také žádné hradit nebudete. A to i v případě, že drtivá většina smluv zálohy obsahuje a protistrana jí do smlouvy pouze zapomněla uvést.

Takže souhlasím, že jednou z činností týkající se správy může být i vybírání a vyúčtování záloh. To je vše, co z uvedených ustanovení lze dovodit.

Nechci znevažovat nikoho z vámi uváděných odborníků. Ale to že si jich vážíte ještě neznamená, že mají pravdu. Dovodit že příspěvek na správu má formu zálohy pouze z toho, že se jinde v zákoně píše o vyúčtování příspěvku je velmi zvláštní výklad. Přitom by stačilo do zákona uvést, že příspěvky se platí formou záloh a bylo by to. Nic takového ale v NOZ nenajdete. A tak někteří odborníci v zákoně našli něco, co tam vůbec není, ale oni by to tam rádi měli.

I Vám přeji krásný den.

Magda

Vložil Pavel, 6. Srpen 2016 - 8:09

Magdo,

uvádíte: „Přitom by stačilo do zákona uvést, že příspěvky se platí formou záloh a bylo by to.“

To by samozřejmě v praxi pomohlo členům SVJ v jednoznačném výkladu slova příspěvek a předešlo by se tím sporům.

Ale NOZ byl napsán lidmi, kteří nejsou praktiky, jedná se o teoretiky, kteří musí mít prostor pro psaní tlustých komentářů k NOZ a častých článků k NOZ. Co by do nich psali, kdyby bylo vše jasné již z textu zákona?

Hezký den!

Pavel

Vložil N. Klainová (bez ověření), 4. Srpen 2016 - 21:35

„Příspěvek může být hrazen zálohově, ale také nemusí.“ Přesně tak, paní Magdo. Ty mínusy pod Vaším příspěvkem svědčí jenom o tom, že je pro hodně lidí jednodušší dát mínus, než se snažit názor nejen přečíst, ale taky pochopit.

To, co píšete v první větě, tvrdím už čtvrtým rokem a nikdo mi to nevyvrátí. Vykonstruovaných dohadů bez právní opory je tu plno a nejsou k ničemu.

Existují-li dva druhy příspěvků, měl by každý, kdo se o nich vyjadřuje, uvést, který z nich má na mysli.

  • Jde-li o příspěvek hrazený formou záloh,
  • nebo o příspěvek považovaný za výnos SVJ.

U obou mají vlastníci právo dozvědět se, jak byly použity. Stačí, když si dají do stanov ta správná pravidla.

Každý z nich má jiný vliv na výsledek hospodaření. To už je účetní problematika, kterou tu nebudu rozebírat.

Pro rozbor daňových dopadů při finančním vypořádání nevyčerpaných příspěvků účtovaných do výnosů chybí daňová právní úprava. Přitom by stačilo málo – uvést v ZDP (v § 18 nebo 19 nebo 23), že příjmy z nevyčerpaných příspěvků na správu, účtovaných do výnosů

  • nejsou předmětem daně,
  • nebo jsou od DP osvobozeny,
  • nebo mohou snížit základ daně.

To by ale musel nejdříve někdo navrhnout.

Zdanění nevyčerpaných příspěvků účtovaných do výnosů je proti zdravému rozumu. Schválené akce, na které byly vybrány, mohly být být přesunuty do dalšího roku např. proto, že dodavatel neměl kapacitu, nebo zanikl a musel se hledat nový apod. Tak jaképak zdaňování? Teď ještě najít někoho, kdo by jejich „nezdaňování“ protlačil do ZDP.

Možná si ale zákonodárci mysleli, že když dají do ZDP, že příspěvky na správu nejsou předmětem daně, že je naprosto jasné, že jím nejsou ani „nevyčerpané“ příspěvky a že tedy není nutné nic měnit.

Vložil Pavel, 6. Srpen 2016 - 8:27

Paní Klainová,

pro daňové řešení musí být jasné právní zadání.

Pokud je příspěvek chápán jako záloha, tak žádný daňový problém není.

Pokud je příspěvek chápán jako konečná platba, tak žádný daňový problém nevidím. Pokud by někdo chtěl vrátit „nevyčerpaný příspěvek“, tak by se jednalo podle ného názoru o dar a ten má daňové řešení.

Pokud by snad někdo chtěl navrhovat další výjimku do ZDP, tak se mu dostane odpovědi, že výjimky se musí redukovat a nikoliv rozšiřovat. Místo další výjimky asi bude ze strany MF řečeno, že když se příspěvek použije jako záloha, tak se nic v ZDP nemusí měnit.

Uvedu příklad. S taxikářem se mohu dohodnout, že zaplatím podle ujetých kilometrů (zálohový příspěvek se také vypořádává podle skutečnosti) nebo, že zaplatím pevnou částku. Pokud uzavřeme smlouvu na pevnou částku, tak mi připadá mimo realitu, že se v cíli budu dohadovat, že jel kratší cestou a že požaduji vrácení „nevyčerpané ceny“.

Vše má své výhody a nevýhody. Já pouze radím, aby když je výklad nejistý, bylo jasno vneseno do stanov.

Hezký den!

Pavel

Vložil Hoffmann (bez ověření), 6. Srpen 2016 - 9:07

„S taxikářem se mohu dohodnout, že zaplatím podle ujetých kilometrů (zálohový příspěvek se také vypořádává podle skutečnosti) nebo, že zaplatím pevnou částku. Pokud uzavřeme smlouvu na pevnou částku, tak mi připadá mimo realitu, že se v cíli budu dohadovat, že jel kratší cestou a že požaduji vrácení „nevyčerpané ceny“.“

Příklad nečiní problémy a neodpovídá praxi. Řešme toto:

Taxikáři platíte (dobrovolně) pravidelně měsíčně stálou platbu za to, že Vás případně podle své úvahy někdy v budoucnu možná sveze nebo bude vozit. V minulosti Vás už podle své úvahy trochu vozil. O nějaké dohodě o ceně nemůže být řeči, žádnou smlouvu nemáte. Vyúčtování nedostanete.

Vložil N. Klainová (bez ověření), 6. Srpen 2016 - 8:53

Pane Pavle, tušila jsem skoro na 100 %, že mi nepomůžete. Dávno vím, co se děje, pokud je příspěvek placen formou záloh i pokud je placen ve výši skutečných nákladů. Píšu o tom už dva roky pořád dokola, dokládám to zpracovanými příklady. Přirovnání s taxikářem si nechejte pro jiné.

Třetí možnost, tj. vybírat příspěvky předem na rozpočtované náklady a účtovat je do výnosů, je novinkou nedotaženou z hlediska daňové právní úpravy. Myslela jsem, že jsem to napsala srozumitelně. Zkuste si znovu přečíst můj příspěvek, na který jste reagoval. Pokud přijdete na něco, jak to změnit, sdělte mi to, prosím mailem. Můžeme to někam posunout.

Pokud ale chcete setrvávat na stanovisku, že taková možnost přispívání neexistuje, je jakákoliv diskuse zbytečná.

N. Klainová

Vložil Magda3 (bez ověření), 5. Srpen 2016 - 8:14

Paní Klainová, nejsem daňař, ani zdatný účetní. Proto si velmi ráda nechám poradit od Vás :-).

Ale v tomto případě si myslím, že nehrozí nevyčerpání příspěvku na správu. Podle mě je možnost buď hradit příspěvek zálohově a ten mi bude vyúčtován a nebo budu hradit příspěvek na základě výdajů, které mi SVJ prokáže před mou úhradou příspěvku (daňovými doklady a uzavřenými smlouvami) a budu hradit přesně stanovenou částku. V takovém případě nevyčerpaný zůstatek nemůže vzniknout.

Nemyslím si, že by SVJ mohlo vybírat něco jako „členské příspěvky“. Možná by z takových příspěvků mohlo hradit vlastní správní činnost? Nevím. Ale nikoli například opravu cizího majetku. Pokud by SVJ vybíralo takové příspěvky, pak by šlo nejspíš o příjem právnické osoby. Ale SVJ má omezenou právní způsobilost a vybírání členských příspěvků od vlastníků do jejích pravomocí (dle mého) nepatří.

Myslím, že zákonodárce míní příspěvkem na správu poskytnutí peněžního ekvivalentu na náklady spojené se správou domu a pozemku. Zda tyto náklady bude vlastník hradit zálohově, či zda je uhradí na základě dokladů již zákon neřeší. §1180 pouze upřesňuje, jak se určí onen ekvivalent (nebude li určeno něco jiného).Nikoli ovšem způsob, jak tento příspěvek bude vlastník hradit.

Srdečně zdravím.

Magda

Vložil Pavel, 6. Srpen 2016 - 8:37

Magdo,

jakýkoliv přijatý příspěvek je příjmem SVJ (účet 221 či 211).

Ale asi nemyslíte „příjem“ ale „výnos“ (účetní třída 6). V tom není problém, protože není předmětem daně.

Protože má SVJ výnosy, které nejsou předmětem daně, tak může vynaložit (nedaňové) náklady na opravu cizího majetku. Ostatně proto bylo SVJ založeno.

Hezký den!

Pavel

Vložil N. Klainová (bez ověření), 5. Srpen 2016 - 8:58

Paní Magdo,

příspěvek na správu může být hrazen

  1. Zálohově – musí být podložen rozpočtem nákladů. Nevyčerpané zálohy se řeší různě – podle rozhodnutí vlastníků nebo pravidel ve stanovách apod. U akcí, na které je třeba šetřit delší dobu doporučuji zásadně tvorbu DZ.
  2. Po skončení naplánované a schválené konkrétní akce. Účtuje se do výnosů Skutečné náklady jsou známy, jsou doloženy účetními doklady. Přečerpání nebo nedočerpání opravdu nehrozí. Je-li možné některé náklady takto hradit, je účtování daleko jednodušší, než přes předepisování záloh. V praxi není zatím využíváno. Škoda.
  3. Příspěvky na správu mohou být hrazeny i předem a účtovány do výnosů. Tato novinka od roku 2014 je zatím využívaná minimálně. Líbí se vlastníkům – právnickým osobám. Příspěvek musí být samozřejmě podložen rozpočtem nákladů. Přečerpání nebo nedočerpání vstupuje do VH SVJ a řešení částek ovlivňujících VH není právně upraveno.

Všechny rozdíly a dopady mám vysvětleny na příkladu Klaiex 23 a ve své ukázce stanov. Bez příkladů jde o teoretizování, které stejně pochopí kromě zdatnějších účetních málokdo, proto se k tomu už tady nebudu vyjadřovat.

N. Klainová

Vložil Hoffmann (bez ověření), 6. Srpen 2016 - 9:12

„3. Příspěvky na správu mohou být hrazeny i předem“

Jistěže. V takovém případě se jedná o zálohy.

Vložil Pavel, 6. Srpen 2016 - 10:59

Pane Hoffmanne,

nevím z jakého důvodu citujete nepřesně, jestli je to úmysl nebo neznalost, ale potom z toho může vzniknout pouze blábol.

Správná citace je: „3. Příspěvky na správu mohou být hrazeny i předem a účtovány do výnosů.“

Pokud je nějaká platba účtována do výnosů, tak nemůže jít o zálohu. Ale to chce alespoň základní znalosti o účetnictví.

Paní Klainová dala dvě podmínky spojené spojkou „a“ ve významu slučovacím: platbu předem a účtování do výnosů. A to není záloha.

Hezký den!

Pavel

Vložil Hoffmann (bez ověření), 6. Srpen 2016 - 12:03

„Pokud je nějaká platba účtována do výnosů, tak nemůže jít o zálohu. Ale to chce alespoň základní znalosti o účetnictví.“

Abychom se někam pohnuli, nemůžete zde dát právní definici zálohy?

Záloha je definována v OZ (dřívějším i nynějším) shodně, a to jako platba předem. Podle Vašeho příspěvku je to složitější. (O účtování jsem nic nepsal.)

Vložil Pavel, 6. Srpen 2016 - 8:46

Paní Klainová,

ad1) souhlasím, dovolím si odhadnou, že příspěvek jako zálohu platí drtivá většina členů SVJ

ad2) souhlasím, že něco hradit po skončení akce není v praxi využíváno. Osobně si nedovedu představit, že se pustím do akce aniž bych měl zajištěny prostředky. Tuto variantu považuji pouze za teoretickou

ad3) souhlasím s tím, že použití příspěvku jako pevné částky s účtováním do výnosů je využíváno minimálně. Osobně jsem se s takovým případem ještě nesetkal. Nesouhlasím s tím, že „řešení částek ovlivňujících VH není právně upraveno“. Je to upraveno, vznikne zisk nebo ztráta. Protože je SVJ neziskovka, tak s takovým postupem jako člen výboru nemohu souhlasit.

Hezký den!

Pavel

Vložil N. Klainová (bez ověření), 6. Srpen 2016 - 12:20

Pane Pavle, ad2) není teoretická varianta. S dodavatelem je možné sjednat dodavatelský úvěr, faktura bude uhrazena ve výši SN např. do 1 měsíce (vyzkoušeno v praxi). Nebo je možné uhradit fakturu z peněz na BÚ připravených např. na výplatu přeplatků za služby nebo střádaných na větší akci v budoucích letech a peníze na BÚ vrátit z jednorázových příspěvků. Bezproblémové využití existuje. Vím však, že se využívá u menších SVJ, kde není problém se dohodnout.

Varianta ad3) není dotažena po daňové stránce.

Vznikne-li z nevyčerpaných příspěvků vybraných podle rozpočtu zisk, protože akce odpadla (dodavatel zanikl apod.), může být tento zisk zatím převeden do nerozděleného zisku. Co s tím dále, aby to nemělo daňové dopady, by mohla sdělit KDP.

Logicky by měla existovat možnost, aby byly takto „ušetřené“ příspěvky vráceny členům SVJ bez daňových dopadů. Vybírat z takových peněz daň mi připadá absurdní.

Tolik k výjimečným případům, kdy jde o větší částky.

Ale dořešeny nejsou po daňové stránce ani běžné úspory nebo překročení rozpočtovaných nákladů.

Pokud by existovala povinnost pro vlastníky uhradit ztrátu z překročení rozpočtovaných nákladů, mělo by existovat i právo rozhodovat o použití ušetřených příspěvků, a to bez daňových dopadů.

Tolik logika, ZDP k tomu mlčí. A co KDP? Bude taky mlčet? N. Klainová

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".