Aktuální judikatura

Magdo, dovolím si podotknout, že se prostě a jednoduše mýlíte. V tuto chvíli se skutečně jedná o konečné řešení. A ano, samozřejmě je možné, že se někdy v budoucnosti podaří někomu přesvědčit ústavní soud o opaku. Ale v tuto chvíli se jedná o jasný signál a návod soudům, jak rozhodovat. A je dokonce hodně pravděpodobné, že ani žádný nález nevznikne, že budou i všechny další stížnosti odmítány usneseními.

A k Vaší argumentaci, přímo v tom mnou odkazovaném nálezu pléna ústavního soudu máte psáno to, co je ostatně i v ZOVB. Že zákonná úprava ZOVB je spoluvlastnická, kdy jste spoluvlatníci domu a vedle toho dualitně i vlastníci jednotek. Na tom NOZ nic nezměnil. Na rozhodování o spojování a rozdělování jednotek NOZ změnil to, že zatímco v minulosti byl potřebný souhlas všech vlastníků, NOZ to omezil na dohodu dotčených spoluvlastníků odsouhlasenou většinou dle stanov. Dle mého názoru nic protiústavního. A žádný jiný příklad jste nikdy neuvedla.

No a k Vaší argumentaci ohledně přechodného ustanovení, je jasně vidět v citovaném rozsudku Nejvyššího soudu, že v NOZu vidí dostačně konkrétní a určitá přechodná ustanovení pro spoluvlastnictví a pro SVJ. Takže Vaše argumentace judikaturou Ústavního soudu řešící problematiku absence takových přechodných ustanovení není relevantní.

Dále Vaše argumentace bagatelností částky sporu je také úplně mimo. Neboť v případě ústavní stížnosti u bagatelního sporu musí ústavní soud přezkoumávat kvalitativní stránku procesu. Neboť pokud by tak neučinil, došlo by k porušení Evropské úmluvy o lidských právech, konkrétně Ustanovení čl. 13 Úmluvy – Právo na účinný právní prostředek nápravy „Každý, jehož práva a svobody přiznané touto Úmluvou byly porušeny, musí mít účinné právní prostředky nápravy před národním orgánem, i když se porušení dopustily osoby při plnění úředních povinností.“ Tento zakotvuje právo jednotlivce na účinný vnitrostátní právní prostředek nápravy při porušení Úmluvy, tedy i při porušení práva na spravedlivý proces nalézacím soudem v bagatelních sporech.

A to, že ústavní soud rozhodl jak rozhodl v usnesení znamená, že z kvalitativního hlediska nenašel nic, co by vytknul soudu nalézacímu.

Viz III ÚS 2018/15 http://kraken.slv.cz/III.US2018/15

Okresní soud se takového „vybočení“ v posuzované věci dopustil, a to z hlediska hodnocení kvalitativní stránky posuzování bagatelnosti projednávané věci. Zde Ústavní soud připomíná, že k těmto aspektům hodnocení řadí mimo jiné (viz blíže závěry v nálezu ze dne 10. 4. 2014 sp. zn. III. ÚS 3725/13) právní názor, podle kterého právní hranice bagatelnosti (jak směrem nahoru, tak pod hranici stanovenou zákonodárcem) nemusí být určující s ohledem na kvalitativní stránku věci, tedy, jeví-li se věc z hlediska zachování ústavnosti natolik významná, že určitým způsobem „přesahuje“ kauzu samotnou. To platí např. v situaci, kdy lze v individuálním případě uvažovat o natolik intenzivním zásahu, že by způsobil ve smyslu čl. 4 odst. 4 Listiny kolizi se samotnou podstatou a smyslem dotčeného základního práva či svobody (zpravidla půjde o zcela klíčové principy spravedlivého procesu, popř. absenci jejich uplatnění vůbec, kdy je bez náležitého odůvodnění popřeno žalobní tvrzení, a tím zmařen nárok na poskytnutí soudní ochrany). K takovému zásahu, bez ohledu na kvantitativní aspekt věci (bagatelní částka), v projednávaném případě došlo, neboť právě kvalitativní aspekt (zjevné porušení čl. 36 odst. 1 Listiny, když se stěžovateli nedostalo řádné soudní ochrany) byl v projednávané věci rozhodující. V takovém případě není z hlediska přezkumu Ústavním soudem rozhodující výše sporné „částky“, nýbrž „hodnota“ ústavního principu, který byl v řízení před obecným soudem narušen.

Není totiž podstatné, o jak velký spor se jednalo, je podstatné, zda vše bylo či nebylo v pořádku z ústavního hlediska. A tady prostě příslušný senát nic protiústavního neshledal.

PS: IV. ÚS 2221/13 http://www.usoud.cz/…21_13_an.pdf

Jeden příklad z praxe, jak vznikala rozhodnutí soudu na základě dle Vás „pouhých nepoužitelných usnesení“. V případě sporů České kanceláře pojistitelů rozhodovaly soudy na základě „pouhých“ usnesení ústavního soudu cca 6 let. Než došlo k meritonímu přezkumu a vznikl první nález, tak bylo pouze cca několik desítek usnesení odmítajících stížnosti jako zjevně nedůvodné. Odkazování se na tato usnesení byla naprosto postačující při odůvodňování rozsudků ve prospěch ČKP. Než ústavní soud zasáhl nálezem, muselo nejdříve dojít k tomu, že několik okresních soudů začalo na základě důvodové zprávy rozhodovat spory jinak a teprve na základě této nepředpovídatel­nosti rozhodování to ústavní soud meritorně přezkoumal. Počty rozsudků byly v desetitisících a těch jinak rozhodujících okresů bylo několik.

Viz IV. ÚS 2221/13 http://www.usoud.cz/…21_13_an.pdf

Ústavní soud dodává, že sice v projednávané věci byla předmětem řízení bagatelní částka a Ústavní soud není běžnou další soudní instancí a jeho úkolem není ani sjednocování judikatury, přesto přistoupil v dané věci k meritornímu přezkumu rozhodnutí obecného soudu a vyslovil i obecnější závěry. Učinil tak proto, že dle skutečností známých Ústavnímu soudu z jeho úřední činnosti je rozhodovací praxe obecných soudů v řízeních o úhradu příspěvku dle ust. § 24c zákona o pojištění odpovědnosti rozkolísaná. S ohledem na výši částek, které jsou v jednotlivých řízeních vedlejším účastníkem vymáhány, neexistuje ani sjednocující judikatura Nejvyššího soudu. V projednávané věci rozpory v rozhodovací praxi zjistil Ústavní soud dokonce i u různých soudců téhož obecného soudu, přičemž i s ohledem na počet napadlých ústavních stížností ke dni přijetí tohoto rozhodnutí Ústavního soudu, se stejným předmětem jako je věc projednávaná, je již zřejmé, že v těchto věcech nejde o pouhý ojedinělý exces při rozhodování obecných soudů, ale o důsledek výkladu týkajícího se velkého množství případů.

Dokud tedy nebude na Vaší straně dost soudců a dostatečně velká část odborné veřejnosti (a já tu skutečně nikoho nevidím… ), tak dle mého názoru nemáte šanci. A já si zde dovolím zopakovat, že přechodná ustanovení v NOZu jsou, pouze Vy je tam nevidíte. Vidí je tam veškerá odborná literatura, vidí je tam nejvyšší soud a vidí je tam i soud ústavní. Dokud jste v tomto pohledu osamoceni s Lakem a pár dalšími jedinci, nemáte šanci.

Prosím konkrétně zde uveďte §§ NOZ – přechodná ustanovení, která jsou určena pro SVJ vzniklých dle ZoVB.

V úvodu sdělujete „Že zákonná úprava zákona ZOVB je spolulvastnická, kdy jste spoluvlastníci domu a vedle toho dualitně i vlastníci jednotek. Na tom NOZ nic nezměnil…“

Takže opět zde uvádíte nepravdy. Žádná dualita u rozdělení domu na jednotky+spol.části dle ZoVB neexistuje. Jak ZoVB, tak i v Prohlášení vlastníka (PV) dle ZoVB je doslova taxativně vyjmenováno, co patří do společných částí domu a co do výlučného vlastnictví vlastníka jednotky. To znamená, že ZoVB jednoznačně a jasně rozděloval budovu na jednotky, které jsou v OSOBNÍM VLASTNICTVÍ a na společné části domu o kterých rozhodují vlastníci na shromáždění vlastníků. To znamená, že vlastník jednotky rozhodoval (dosud rozhoduje) o všem, co se jednotky týká samostatně a svobodně. Toto NOZ-bytové spoluvlastnictví nezná, protože jednotka je tam definovaná zcela jinak a taktéž rozhodovací práva jsou jiná a to v neprospěch vlastníků jednotek dle ZoVB. Tak zde nemaťte diskutující, že ZoVB a NOZ je pomalu totéž a že se jen změnila „pravidla HRY“.

Opravdu nevím, proč by o mé jednotce, která vznikla dle ZoVB a o které si sama svobodně rozhoduji, měli nyní dle NOZ-byt.spoluvl. (bez mého souhlasu) rozhodovat ostatní vlastníci v domě a to ještě např. kvórem hlasů 25,1% všech vlastníků v domě! Takže proto zde někteří tak urputně bojují, protože jsou si dobře vědomi těch následků. (ZV)

Než nás tu osvítíte Vaším názorem, přečtěte si prosím ZOVB, kde hned na začátku máte

http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-227

§ 1

Předmět a rozsah úpravy

(1) Tento zákon upravuje spoluvlastnictví budovy, u něhož spoluvlastník budovy je vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově vymezené části budovy a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy.

(2) Zákon upravuje vznik spoluvlastnictví budovy, práva a povinnosti vlastníků bytů a nebytových prostorů, jejich vzájemné vztahy, spoluvlastnictví společných částí budovy a některá práva a povinnosti stavebníků při výstavbě bytů a nebytových prostorů v budově ve spoluvlastnictví podle tohoto zákona.

A přečtete si ten mnou odkazovaný nález pléna ústavního soudu. Výklad zákona totiž přísluší soudům. Takže co si Vy myslíte o tom, že ten zákon znamená je poněkud irelevantní, pokud jej soudy aplikují odlišně. Včetně toho, že máte laický pocit, že jste něčeho výhradní vlastník. Nejste, nikdy jste nebyla, vždy jste byla spoluvlastník a v rámci toho podléháte rozhodování většinovému v SVJ.

Ještě jsem schopna číst a jak vidíte i psát. Takže já stále jsem dle ZoVB VÝLUČNÝM VLASTNÍKEM BYTU a spoluvlastníkem společných prostor vymezených v PV domu. A bojuji, aby to tak zůstalo. (ZV)

A dle NOZ byste nebyla výlučným vlastníkem bytu? Můžete mi to zkusit vysvětlit?

Já myslím, že se mýlíte vy a že není pochyb o tom, že přechodná ustanovení v NOZ chybí. Nevidím je tam nejenom já, ale ani odborná veřejnost. Např.:

Publikace OZ III. Věcná práva (§976–1474), nakladatelství C.H.Beck, JUDr. Jiří Spáčil, CSc, a kol., 1. vydání 2013: „Pokud se týče společenství vlastníků, tam je třeba vycházet z § 3041 odst. 1, podle které se právní povaha právnických osob, upravených tímto zákonem, řídí ustanoveními tohoto zákona ode dne nebytí jeho účinnosti. I přes popsané rozdíly v charakteru jednotek a přes NEDOSTATEK KONKRÉTNÍ ÚPRAVY V PŘECHODNÝCH USTANOVENÍ je zřejmě třeba vycházet z toho, že společenství vlastníků podle § 1194 je v zásadě tatáž právnická osoba, jako společenství vlastníků jednotek podle § 9 BytZ, a proto se povaha existujících společenství bude řídit novou právní úpravou“.

Publikace OZ I. Obecná část (§1–654), nakladatelství C.H.Beck, JUDr. Petr Lavický, Ph.D. a kol. 1. vydání 2014: „........ Lze mít dále za to, že i bez VÝSLOVNÉ ZVLÁŠTNÍ ÚPRAVY v zákoně nastalo obdobné "překlopení“ rovněž u v minulosti zřízených společenství vlastníků jednotek (nově regulovaných v § 1194 an.).

Jak je vidět, ani odborná veřejnost nepohybuje o tom, že v NOZ nejsou přechodná ustanovení pro SVJ. Pouze se snaží výkladem tento nedostatek „okecat“.

Pokud víte, že ÚS vidí ona neviditelná přechodná ustanovení, pak jste jasnovidec. Nic takového v žádném odůvodnění usnesení není. A že se snaží vyložit a okecat neexistenci přechodných ustanovení NS? To se opravdu nedivím. Zvláště ne senátu, jejímž členem je JUDr. Brzobohatá.

Nemám Vám za zlé, že máte jiný názor než já. To je v naprostém pořádku. Vadí mi ale, že používáte argumentaci judikaturou, která na námi probírané věci nedopadá. A dle mého to děláte úmyslně. Je lehké manipulovat neprávníky.

Magda

když ho po Vás opakovaně chci. Proč píšete tak kategoricky, když tento odkaz najdete prvně až teď. A ano, i ta neštastná formulace přes nedostatek konkrétní úpravy společenství v přechodných ustanoveních je i v posledním vydání tohoto komentáře z roku 2016. Ale i tam píšou „Pokud se jedná o společenství vlastníků, tam je třeba vycházet z § 3041 odst. 1 ObčZ, podle kterého se právní povaha právnických osob, upravených tímto zákonem, řídí ustanoveními tohoto zákona ode dne nabytí jeho účinnosti“. To prostě znamená, že by byli také radší, pokud by tam zákonodárce jmenoval SVJ. Ale to, že tam není jmenované, ještě neznamená, že použité přechodné ustanovení je protiústavní. Ostatně i já bych byl radši. Ale bohužel se jim nepodařilo napsat NOZ pro každého čtenáře neprávníka.

Ale dovoluji si ohradit, já Vás neobviňuji z demagogie. A mnou odkazovaná judikatura na Vaší věc dopadá, protože pokud by nejvyšší soud či ústavní soud měl stejný náhled jako Vy, nikdy by nerozhodnul tak, jak se stalo. Dejte si tu práci a podívejte se po rozsudcích ve sporech vedených ČKP. Jak se naprosto v pohodě odkazovalo na usnesení ústavního soudu. Ono skutečně i usnesení jako odůvodňení postačuje.

Máme jiný názor na ta přechodná ustanovení. A k nim se vyjádřil konkrétně Nejvyšší soud. Ten s nimi problém nemá a vidí je tam.

Co se týče ústavního soudu, ten je tam také vidí, neboť pokud by je neviděl, musel by dát stěžovateli za pravdu, že nalézací krajský soud aplikoval NOZ na jeho spor nesprávně. To se ovšem nestalo, takže i příslušný senát ústavního soudu tam požadovaná konkrétní přechodná ustanovení vidí.

Takže shrnuto, ve dvou věcech se ústavní soud a nejvyšší soud každý sám zabýval přechodnými ustanoveními a nemá s nimi problém. Pravda tedy je, že Vy se domníváte, že jste schopná předložit jim takovou argumentaci, že si sednou, zamyslí se a dají Vám za pravdu. No, hodně štěstí. Myslím, že měl pravdu ten soudce nalézacího soudu, co se ve Vaší věci vyjádřil, že Váš problém je, že nechcete vyhrát, Vy chcete mít pravdu. Uvidíme, jak dopadnete.

Mě to připadá, že domnívat se tak jako Vy, že Váš výklad zcela obrátí náhled příslušného senátu nejvyššího a ústavního soudu je jen dokladem arogance a ničím víc.

Každopádně příklad toho, co muselo předcházet tomu, že si ústavní soud sednul a přehodnotil svoje rozhodování jsem Vám dal. Na Vás je, abyste zvážila, jestli je tomu vaše situace alespoň trošku podobná.

BTW: Demagogové jsou tady především všichni mínusovači, kteří aniž by měli argument, tak minusují něco, čemu nerozumí a co se jim nelíbí…

Já dávám Vašemu příspěvku plus. Divné mi je to, že ač jsem dal plus skočilo tam mínus :-)

Děkuji za trpělivé vysvětlování a srozumitelnou argumentaci.

Pečlivě si přečtěte rozvrh práce nejvyššího soudu.

http://www.nsoud.cz/…e_NS___2016~

Například rozvrh práce 2016–04

Zjistíte totiž, že ve věcech společenství vlastníků bytových jednotek zákona č.72/1994 Sb. a podle občanského zákoníku rozhoduje u nejvyššího soudu pouze senát č. 26, tedy senát jemuž předsedá JUDr. Brzobohatá.

Takže u nejvyššího soudu zjevně nepochodíte. A ústavního soudu se budete pokoušet prosadit názor odlišný od judikatury nejvyššího soudu.

Podle mého názoru s velmi vysokou pravděpodobností odejdete s usnesením, že Vaše ústavní stížnost je zjevně nedůvodná a že rozsudku nejvyššího soudu nelze z hlediska ústavnosti nic vytknout. Stejně jako dopadl stěžovatel s rozsudkem krajského soudu a argumentací o nepsávném použití NOZu u jednotky vzniklé dle ZOVB.

Tedy Vážení, proč mínusujete odkaz s vysvětlením, že ať půjdete k nejvyššímu soudu s čímkoliv ohledně SVJ, bude to rozhodovat senát JUDr. Brzobohaté, to skutečně nechápu…

Možná to s tou JUDr. Brzobohatou nebude tak horké :-). Možná mi přidělí zákonného soudce, nikoli předem vybraného.

http://www.novinky.cz/…ozsudku.html

Magda

Tak beru zpět, již jsem byla poučena svou advokátkou, že se mám v případě dovolání těšit na JUDr. Brzobohatou.

Nedá se nic dělat, pokud nepřesvědčíme VS, budeme muset přesvědčit JUDr. Brzobohatou. Třeba to půjde lépe, než přesvědčovat pana zdeseného.

Ale prý se nemám JUDr. Brzobohaté bát, ÚS to jistí :-).

Co je na tom všem nejsmutnější je to, že to tak dlouho trvá. U VS nám leží jedno odvolání od loňského března a do dnešního dne nic. Na rozhodnutí NS si tedy dle mého názoru budeme muset počkat nejméně dva roky.

Magda

Koukám, že o právu moc nevíte. Pouze máte nějaké přání, jak by podle vás právo mělo vypadat. Soudci mají ale jinou představu o právu a ta zvítězí. Poznámce, že ÚS to jistí nerozumím. Předpokládám, že i tam vaše laické představy o právu neprojdou.

No, předpokládám, že k tomu, abych hájila svá práva nemusím být právník, ani soudce. To bychom to dopracovali.

K tomu, abych hájila svá práva opravdu nepotřebuji znát, jak se přidělují případy jednotlivým senátům NS. Nicméně už to vím. Člověk se pořád učí.

Magda

Takže co radíte. Raději se nedovolávat, protože se dostanu k JUDr. Brzobohaté :-)? Tomu říkáte právní stát?

Většina ústavních stížností je podávána proto, že stěžovatel nesouhlasí s názorem NS. Nemyslíte?

Já ale na rozdíl od Vás nebudu předjímat, jak JUDr. Brzobohatá bude argumentovat k ustálené judikatuře ÚS k zavedení retroaktivity. A počkám si i na VS, který se bude muset s touto argumentací také popasovat. Třeba to k NS ani nedojde.

Magda

A tak trošku Vám tu zcela zdarma vylepšuji argumentaci tím, že přemýšlíte nad tím, co Vám píši a jistě už Vás to přimělo k adekvátním změnám argumentace.

Za to bych očekával alespoň trošku respektu, místo mínusování. Protože i když se mnou nesouhlasíte, tak to můžete respektovat a oceňovat, vždyť je to proboha i ve Vašem zájmu…

A byl bych jen rád, kdybyste mě přestala osočovat z demagogie a Vaše s promitím číst neumějící kolegyně zvídavá také…

Fakt nemám nervy na osočování ze lži a opakování nesmyslů o vlastnictví dle ZOVB a spoluvlastnictví dle NOZu.

Pojdmě se bez podobných emocí klidně bavit o tom, v čem je to rozhodování SVJ o jednotce teď jiné, než bylo…

Pane zdeseny, má argumentace je stále stejná. Ale je pravda, že diskuse s vámi mi pomáhá si to ujasnit. Takže tímto vám děkuji.

Nesouhlasím s vámi, ale to že máte jiný názor respektuji.

A to že mě osočujete mě nechává klidnou :-). Stejně jako mínusy mínusujících diskutérů. Doporučuji si to nebrat osobně.

Magda

To vy píšete kategoricky, že odborná veřejnost přechodná ustanovení v NOZ vidí, že jediný kdo je nevidí jsem já a pár dalších lidí. Já vím o tom, že o neexistenci přechodných ustanovení ví i odborná veřejnost i soudci.

A tak se nyní můžeme dostat k jádru pudla.

V komentáři z roku 2016: Pokud se jedná o společenství vlastníků, tam je třeba vycházet z § 3041 odst. 1 ObčZ, podle kterého se právní povaha právnických osob, upravených tímto zákonem, řídí ustanoveními tohoto zákona ode dne nabytí jeho účinnosti“.

Pokud pane zdeseny chybí přechodné ustanovení pro SVJ (2000), těžko může být tato právnická osoba upravená tímto zákonem, když vznikla na základě jiného zákona. Nemyslíte?

Je pěkné, že by všichni byli rádi, kdyby přechodné ustanovení v NOZ bylo. Ale protože tam není, tak se nedá nic dělat a musí se s tímto faktem smířit široká odborná obec, soudy i vy. Protože bez jasného a výslovného přechoďáku je takový razantní zásah do vlastnických práv nemožný. A i s přechoďákem by to bylo dost problematické.

Magda

A dle toho rozsudku nejvyššího soudu tam také upravené je.

A kdyby ten konkrétní senát ústavního soudu měl pocit, že tomu tak není, nevzniklo by odkazované usnesení.

Ale chápu to tak, že dokud si nepřečtete od ústavního soudu rozhodnutí ve vlastní věci, nebo nález co by napsali přímo, že nevidí nic protiústavního v použité formulaci přechodných ustanovení, tak nebudete přesvědčená.

Uvítal bych jen, pokud byste i po dobu, co bude plynout do Vašeho rozhodnutí nepoužívala formulace, že judikatura není relevantní, neboť relevantní je. A to až do chvíle, než bude eventuelně revokována, pokud někdo přesvědčí ústavní soud o opaku…

Já si po tu stejnou dobu ponechám s dovolením formulaci, že podobnou snahu nevidím jako rozumnou.

Pak můžeme v klidu vyčkat a nerozčilovat se :)

U nejvyššíhu soudu se to hned tak nikomu nepovede, viz výše odkazovaný rozvrh práce.

A zbytek je na čtenářích, jestli se chtejí přizpůsobit aktuální judikatuře, nebo zda chtějí bojovat za jinou…

No, jak z ničeho nic může zákon upravovat něco, o čem tam není ani řádka? Nechápu. Je to asi tím, že nejsem právník a mám za to, že platí co je v zákoně napsáno. Ale jak je vidět, ono to nestačí číst. Člověk musí mít také velkou fantazii.

Nevím jak vy, ale já jsem v naprostém klidu :-).

A judikatura kterou uvádíte relevantní není. Myslím si to stále. Ale bude to také nejspíš způsobeno tím, že nejsem právník a jsem bez fantazie. Takže co si v těch rozsudcích nepřečtu, to tam opravdu při sebevětší vůli nevidím.

Magda

Jar,

1)domnívám se, že jsem Vám již odpověděl

2)opakovaně tu píšu, že bych uvítal obdobnou úpravu, jako je u bytových družstev v § 736/2 ZOK: „Převodem družstevního podílu…dochází k převodu… včetně všech dluhů převodce vůči bytovému družstvu a dluhů bytového družstva vůči převodci…“

Považuji to za férové. Opakovaně jsem za to napadán

3)asi Vám nevystaví „papírek“ kolik máte ve „FO“. § 1186/2 jim to neukládá. Pokud by byl přijat můj návrh, tak by se vyčíslovala jak pohledávka tak závazek

4)navíc pokud budou vyznávat teorii pana lake, že dlouhodobá záloha se má vypořádat po skončení akce s tím, kdo zálohu složil, tak ani nemohou takový „papírek“ vystavit protože kupující tuto zálohu nesložil

5)při prodeji bych doporučil kupujícímu ukázat kolik je na účtu 955 a že Váš podíl je x %. Z toho kupující pozná, že po koupi bytu má SVJ dlouhodobou zálohu v určité výši a že „jeho“ podíl je v určité výši

Hezký den!

Pavel

„kolik je na účtu 955“

Jaký to je účet a v kterém právním předpisu je definován?

Účet č. 955 – dlouhodobé zálohy najdete v příloze č. 3 vyhlášky 505/2002 Sb.

Když požádáte účetní o výpis z tohoto účtu, dozvíte se na jeho straně Dal kolik Kč měsíčně na tento účet přibývá a na straně MD za co se tyto peníze utrácí.

Částku, která má na straně Dal účtu 955 přibýt každý měsíc zjistíte (zkontrolujete) vynásobením součtu m2 za všechny byty známým příspěvkem x Kč/m2.

Příklad

Byt A má 50 m2,

Byt B má 70 m2,

Byt C má 40 m2,

byt D má 50 m2,

byt E má 70 m2,

byt F má 40 m2,

byt G má 50 m2

Celkem 370 m2

Dejme tomu, že vlastníci těchto bytů přispívají měsíčně do FO (=na účet č. 955 jako příspěvek na správu domu a pozemku) 25 Kč/m2.

Kdybyste byl vlastníkem např. bytu D, potom byste přispíval do FO měsíčně 25×50 = 1250 Kč a do FO by každý měsíc přibylo 25×370 = 9250 Kč.

Kdo rozumí účetnictví, ten si přečte na straně MD účtu 955, že např. 26.11.2015 bylo zaplaceno za PENB 7200.- Kč.

Tutéž částku najdete také na straně Dal účtu č. 321 – dodavatelé, kde se dozvíte, že faktura došla 26.11.2015. A ej­hle, tutéž částku najdete na témže účtu ještě jednou, ale na straně MD, kde se dozvíte, že faktura byla uhrazena tentýž den. Protože byla uhrazena, muselo se to projevit jako úbytek peněz na běžném účtu. Skutečně, tutéž částku 7200.- Kč najdete ještě jednou na straně Dal účtu č. 221 – účty v bankách, kde je potvrzeno, že k proplacení faktury došlo 26.11.2015.

Když si každý účet namalujete jako velké písmeno T a nad něj nalevo napíšete MD, nad střed číslo účtu a nahoru napravo Dal, potom, když do těchto „šibeniček“ doplníte zmiňovanou částku 7200.- Kč, tak pochopíte co je to souvztažnost účtů v podvojném účetnictví.

Ivanq.

„…a že „jeho“ podíl je v určité výši…“

(1) Že zálohy skládal zcizitel je zřejmé a že „osobě odpovědné za správu domu povinnost příspěvky na správu domu ke dni účinnosti převodu vypořádat“ nevzniká ze zákona také. Z čeho ale prosím dovozujete, že podíl nabyvatele na „dlouhodobé záloze“ na nabývané jednotce, na nabyvatele PŘECHÁZÍ tzn. že nejde o mimořádný příjem SVJ (jako jsou třeba příjmy z pokut/reklam/do­tací)?
V §1186 NOZ uvádí pouze o přechodu dluhů (zjevně dluhů zcizitele vůči společenství).

Bránilo nebo brání reálně něco SVJ, k doposud vybrané části „dlouhodobé zálohy“ od zcizitele, zachovat se jako k mimořádnému příjmu SVJ? Nabyvatel se těžko bude domáhat přisouzení podílu na „dlouhodobých zálohách“, které sám nesložil.

A pokud by nastíněnému postupu nic nebránilo, a při uvážení že dle §15/2 ZVB platí cit. „…Pokud dohoda neurčuje jinak, nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu …“ – je? správná úvaha, že nabyvateli je v okamžiku spotřeby vybírané „dlouhodobé zálohy“ nutné předepsat i mimořádný příspěvek ve výši rozdílu jím hrazené „dlouhodobé zálohy“ a alikvótního podílu na výši spotřeby?

příklad: „dlouhodobé zálohy“ se vybírají od r.2010 s tím, že 18Kč/m2 bude v r.2020 použito na zateplení v ceně 2160Kč/byt(vlastník bytu) (18×12×10). V r.2015 zcizitel byt prodá: SVJ tím nevznikne vypořádat zálohu 1080Kč (18×12×5) a nabyvateli tím nevznikne nárok k přivlastnění alikvótního podílu z „dlouhodobé zálohy“. V okamžiku spotřeby v r. 2020 ale nabyvatel složil teprve 50% (18×12×5 Kč) a tedy by mu měl být předepsán mimořádný příspěvek ve výši 50%, který plyne z §15/2 tzn. že náklady na spotřebě musí nést podle velikosti spoluvlastnického podílu.

tzn. v okamžiku spotřeby vybírané „dlouhodobé zálohy“ bude tedy nabyvatel u „dlouhodobé zálohy“ v deficitu za ostatními spoluvlastníky ve výši „dlouhodobé zálohy“ v okamžiku nabytí. Je tomu tak?

---

(2) ZVB v §15/1 ukládal hradit vlastníkovi příspěvky (jednorázově předepsané) a případně na některé z nich (krátkodobé, opakované) skládat zálohy (§15/2). Nepředpokládám, že lze zpochybnit, že existují i taková SVJ, kde část vlastníků na „akci“ složila cash na dřevo a v plné výši, a zbylá část vlastníků „šla do úvěru“.
Jaký máte názor na zcizitele co zaplatili, svoji alikvótní část, cash: že jsou hloupí, že měli vědět, že „kdo šetří, nemá za tři“, že zaplatili za „akci“, které se tím že prodávají byt nedočkají a že je tedy jejich chyba, že zaplatili cash?
A co byste řekl, nabyvatelům, kteří Vám mají nově hradit do „fondu oprav“. Předepíšete jim částku SCHVÁLENOU (XY kč/m2) nebo částku sníženou o již zcizitelem již zaplacenou alikvótní část?

rozsudky i judikáty s pojmem FO umí pracovat: není důležitý cíl (tj. k čemu byly zálohově vybírané prostředky určeny) ale cesta do cíle (tedy zda schválení a předepsaní proběhlo dle zákona)

?