Ostatní

Prosím, mohl by mi někdo odpovědět, jestli může být navržena taková výše příspěvku do fondu oprav, že někdo ze spoluvlastníků není schopen takovou sumu zaplatit ? Dejme tomu, že spoluvlastník v bytě léta bydlí, zrekonstruoval si ho, má k němu osobní – citový vztah a teď zestárl a je v důchodu, na vyšší příspěvky nemá ? Nebo další možnost, že si spoluvlastník byt rekonstruoval, je jeho „životním dílem“, ale přišel o zaměstnání a jiný spoluvlastník cítí, že by se zvyšováním příspěvku mohl domoci takového bytu, protože na vyšší p

DOBRÝ DEN, CHTĚL BYCH SE ZKUŠENĚJŠÍCH ZEPTAT NA RADU OHLEDNĚ SITUACE ↓↓↓ v jedné z našich byt. jednotek bydlí kuřáci (60/den) zásadně kouří v kuchyni (zavřená okna), bohužel v bytě se nachazí umakartová jádra, která nejsou těsnící! Sousedům nad nimi kouř vniká do bytu v takové míře, že se dusí!!! snažili se v klidu domluvit, ale trvá to již několik měsíců a pak i písemně vyzývali, ale nic se nezměnilo … zde je můj dotaz: „mohou se sousedé nějak bránit pomocí zákona?“ PŘEDEM DĚKUJI ZA CENNÉ RADY

Na tomto portálu se dokola opakují dotazy o vlastnictví oken. Odpověď je jednoduchá v případě, kdy okna jsou v prohlášení vlastníka jednoznačně vymezena buď jako společná, nebo jako součást jednotky. Existují však tisíce nesrozumitelných, a proto vadných prohlášení vlastníka, která popisují jakási „vnější okna“, „vnitřní okna“ či „vnitřní strany oken“. O těchto prohlášeních jsem zde vždy psal, že jsou vadná a v příslušné části neplatná pro neurčitost.

Totéž letos judikoval i Nejvyšší soud v rozsudku 26 Cdo 413/2013 ze dne 23.07.2014, http://kraken.slv.cz/26Cdo413/2013. Z odůvodnění rozsudku cituji:

Dobrý den,

jak je možné z vlastníků vymoci seznamy nájemníků včetně jejich jmen a trvalých adres, jak vyžaduje jedna z novych povinností v NOZ ?

Povoluje nějaký zákon možnost udělit finanční pokutu, protože to je bohužel někdy jediná páka na tento typ lidí ? Není vhodné tyto pokuty vtělit do stanov ?

V jakémsi rádci pro SVJ jsem se dočetla, že podle § 1194 NOZ SVJ již nebude moci vykonávat správu společných prostor, které jsou v podílovém spoluvlastnictví všech členů. Podle mého názoru z první věty odst. 1 tohoto paragrafu toto nelze odvodit. V naprosté většině SVJ jsou společné prostory v podílovém vlastnictví. K čemu potom SVJ jako takové bude ?

Z § 1206 vyplývá, že shromáždění tvoří všichni vlastníci, tedy i spoluvlastníci, v případě spol. jmění manželů oba manželé. § 1185 umožňuje vzájemné zmocnění manželů k jednání. Jak to ale bude vypadat, když ke zmocnění nedojde ? Jak bude jeden manžel („nezmocněný“) hlasovat, může-li vůbec, a kolik se mu započte hlasů ? Jen polovina podle jeho podílu ?

Děs mě jímá tady z diskuzích. Mnohým větám pana lake a dalších rozumím jenom intuitivně až po několika přečteních. Takže nesměle vyslovuji svůj dotaz. Naše SVJ ( založeno 1998 ) bude měnit stanovy. Pokud správně chápu, stanovy by měly být schváleny min 75 % vlastníky. Může nastat situace, kdy ke schválení bude třeba 100 % vlastníků ?

Že stanovy vyžadují formu veřejné listiny je uvedeno v § 1200 NOZ: „Založení společenství vlastníků“ (odst. 3), takže přítomnost notáře atp. Dále v NOZ o tom není zmínka. Platí to i při pouhé změně stávajících stanov – je rovněž třeba notář ?

V zákoně o dani z příjmů je v § 18, odst. 2h uvedeno, že příjmem SVJ nejsou příspěvky na správu a úhrady za služby. Znamená to, že když nejsou jiné příjmy, pak SVJ nemusí podávat daňové přiznání ?

Dobrý den,
bohužel, minimálně do prvního judikátu ve věci SVJ dle ZoVB vers. SVJ dle NOZ bude velmi těžké sehnat právníka, který bude sdílet názor, že SVJ(2000) není po 1.1.2014 to samé, co SVJ 2012. Souhlasím s Lakem, že jejich právní argumenty jsou prachmizerné, ale nic to nemění na faktu, že právníka, který má odlišný názor prakticky nelze sehnat.
Právě jsem se rozloučila v pořadí s třetím právníkem, kterého jsem svými názory téměř urazila Zde jeho stanovisko:

Jak jsem již uváděl v minulé odpovědi, nesprávně směšujete dvě otázky, a) věcněprávní a b) společenstevní. Z pohledu věcněprávního (vlastnické právo k jednotkám) máte pravdu v tom, že existují dva typy jednotek (podle ZoBV a podle NOZ) s odlišným režimem (byť v konečném důsledku jde o rozlišení spíše formální, když dle ZoVB sice existovaly jako samostatné nemovitosti jednotky a podíly na budově, příp. pozemku, spoluvlastnické podíly však nebyly samostatně převoditelné a fakticky tak souvisely s jednotkou tak úzce, jakoby téměř byly její součástí). Naproti tomu v otázce společenstevní je třeba přijmout fakt, že po nabytí účinnosti NOZ právně neexistuje rozdílný režim pro SVJ podle ZoVB a pro SVJ podle NOZ (stejně jako neexistuje rozdílný režim pro akciové společnosti apod. Všechna SVJ mají tedy stejný režim, a to režim podřízený NOZ (viz § 3041 odst. 1 NOZ). V žádném případě tedy není pravda, že bude docházet k nějaké změně SVJ podle ZoVB na SVJ podle NOZ, nebo že by tato změna měla být dokonce schvalována shromážděním vlastníků. Naproti tomu je pravdou, že pokud by se všichni vlastníci jednotek dohodli, bylo by možno změnit prohlášení vlastníka tak, aby byly jednotky původně vymezené podle ZoVB vymezeny nově podle NOZ (k tomu by skutečně bylo zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek).