Ostatní

Dobrý den,

ve stanovách máme určeno, že se výbor schází podle potřeby, nejméně však jednou čtvrtletně. Jakožto členové výboru bychom chtěli zrušit ve stanovách nutnost scházet se alespoň jednou čtvrtletně. Důvod je prostý, jsou období, kdy se scházíme častěji a pak se klidně čtvrtletí nesejdeme, protože zkrátka není důvod. Můžeme tedy tu část za čárkou ve stanovách vypustit?

Děkuji

Dobrý den, prosím o sdělení, do kdy je nutné mít energetický štítek domu pro SVJ (20 bytů) a jaká je jeho cena. Děkuji LUDMA

Toto jsem našel co napsal lake a kopíruji na pobavení :

Minusování mých příspěvků má ale jiný důvod: část čtenářů jsou totální právní analfabeti – členové výborů. Upozorňuji na jejich chyby, na neexistující fond oprav, na nesprávné účtování. Na jejich podvody a švindly, kterých se jako členové výborů dopouštějí, když splácení dříve vzniklého dluhu maskují a lživě označují jako budoucí náklady na budoucí opravy (které ovšem nikdy nenastanou).

Představte si hrůzu, kterou zažívá takový neschopný statutár, který zorganizoval v roce 2010 zateplení domu a nikdy dlužníky nevyzval k úhradě jejich dluhu. Teď zjišťuje, že pohledávky SVJ jsou již promlčeny, a že noví nabyvatelé jednotek nemají povinnost nic hradit na sešvindlovaný a neexistující účel.

Dlouhodobě nás tu všechny lake školí o neexistujícím FO, o trestném činu podvodu při zahrnutí splátek úvěru do příspěvků na správu, o tom, že TZ nepatří do správy domu dle § 15 odst. 1 ZoVB, o tom, že z § 1186 NOZ nevyplývá převod dluhu ze zákona.

A jak to vidí Ústavní soud? V Usnesení ústavního soudu IV.ÚS 3108/15 ze dne 5. 1. 2016 http://kraken.slv.cz/IV.US3108/15 najdeme odpověď.

Stěžovatel nejspíše dle lakem prezentovaných rad ve zdejších diskusích se bránil proti rozsudku KS, jak uvádí ÚS, následovně:

„Proti rozsudku krajského soudu se stěžovatel brání ústavní stížností ze dne 20. 10. 2015, v níž navrhuje, aby Ústavní soud toto rozhodnutí zrušil. Namítá zásah do práva na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod, který spatřuje v tom, že obecný soud aproboval postup, podle něhož splátky úvěru na zateplení domu jsou zahrnuty do fondu oprav a vybírány jako příspěvky na správu domu. Krajský soud měl dovodit, že na danou jednotku vzniklou v režimu zákona č. 72/1994 Sb. nelze aplikovat úpravu tzv. nového občanského zákoníku a že smlouva i nadále váže výhradně původního vlastníka jednotky. Z § 1186 o. z. navíc nevyplývá převod dluhu ze zákona.“

Pane lake zazněla tady výzva pana zdeseneho clena SVJ, kterou jste asi přehlédl. Co vy na to ?

Pokud mi dejme tomu do konce roku 2017 předložíte jeden jediný judikát nejvyššího soudu, že se cokoliv mezi spoluvlastníky jednotek po 1.1.2014 ohledně záležitostí řešených po 1.1.2014 řídí ZoVB (rozhodnutí týkající se platnosti usnesení shromáždění konaného po 1.1.2014, rozhodnutí jaká hlasovací kvóra pro tato usnesení platí po 1.1.2014 ze zákona, rozhodnutí o způsobu ukládání povinností vlastníkům po 1.1.2014, rozhodnutí o nepřecházení dluhu na nabyvatele jednotky u změny vlastníka po 1.1.2014), tak se Vám omluvím a budu Vás velebit jako vizionáře a jediného mezi všemi, kdo seznal v občanském zákoníku pravdu.

Čekáme, až se naše SVJ objeví v rejstříku. Pak budu dělat schůzi, kde rozhodneme, zda ponechat správu družstvu, nebo si ji povedeme sami a jen účetnictví svěříme externímu zpracovateli. Jsem tedy postaven před dvě varianty, které budu prezentovat na shromáždění. Připojil jsem dva výpisy od našeho domu, které družstvo vede. Jeden je pouze za leden a druhý je leden až doposud. Protože nejsem znalec, ptám se zde účetních odborníků, jak se Vám toto jeví?

Co se mě osobně nezdá je:

• družstvo u nás vlastní 10 bytů. V tabulce 1, kde jsou uvedeni dlužníci jsou zobrazovány i byty, které patří družstvu. Podle mě má družstvo povinnost platit předpis (zálohy, příspěvky…), nikoli nájemce. Jestliže družstevník družstvu nezaplatí, neměl bych v pohledávkách vidět konkrétní družstevní byt, nám nedluží v tom případě nájemce, ale družstvo má povinnost předpis uhradit a že mu nájemce nezaplatil, by mě nemělo vůbec zajímat, ani nevidím důvod, abych se o tom dozvěděl.

Příklad SVJ2000: Na shromáždění si odsouhlasíme provedení opravy výtahu výměnou celého výtahu. Abychom si nemuseli brát úvěr, naplánujeme opravu za 5 let a k tomuto účelu se všichni shodneme, že budeme přispívat poměrnou část do dlouhodobých záloh, abychom si na to „našetřili“.

A:

1. dá se tento postup považovat za regulérní? (vzpomínám si na diskuze, kde se řešilo, že vlastník není povinen spořit na účet svj…) Je to oprava, ne zhodnocení.

B: po 2,5 letech jeden vlastník zcizí jednotku.

1. Podle mě se mu naspořená částka nevrátí, protože se jednalo o plán na opravu, nikoli zhodnocení, a nabyvatel bude pokračovat ve spoření na výtah

Výbor SVJ předložil návrh úprav stanov, v němž je uvedeno mj.:

„Spoluvlastníci jednotky zmocní společného zástupce, který bude za tuto jednotku vykonávat jejich práva vč. hlasování na shromáždění. Příslušné zmocnění v písemné formě předloží výboru.“

Předseda ústně potvrdil názor výboru, že zmocnění společného zástupce ve smyslu § 1185/2 o.z. je prý vždy, automaticky a bez dalšího, neomezené rozsahem časovým i věcným, prý je generální. Jinými slovy – že společný zástupce již samotným faktem zmocnění od spoluvlastníků jednotky prý disponuje „bianco šekem“, „citovaným paragrafem vynucenou generální plnou mocí“.

Jsem častým čtenářem tohoto FAQu, ale pořád mi není jasné, proč by SVJ neměly (nemohly) mít fond oprav do kterého by vkládaly příspěvky. Pochopitelně za jasných podmínek (např. podle podílu ploch) a na výhradně stanovené účely pro každý případ schvalený shromážděním. Možnost zneužitelnosti je stejná jako v případech záloh ať už na krátkodobé nebo plánované akce.

Existuje rozsudek o neplacení do fondu oprav, který vlastník vyhrál ?