Ostatní

Dlouhodobě nás tu všechny lake školí o neexistujícím FO, o trestném činu podvodu při zahrnutí splátek úvěru do příspěvků na správu, o tom, že TZ nepatří do správy domu dle § 15 odst. 1 ZoVB, o tom, že z § 1186 NOZ nevyplývá převod dluhu ze zákona.

A jak to vidí Ústavní soud? V Usnesení ústavního soudu IV.ÚS 3108/15 ze dne 5. 1. 2016 http://kraken.slv.cz/IV.US3108/15 najdeme odpověď.

Stěžovatel nejspíše dle lakem prezentovaných rad ve zdejších diskusích se bránil proti rozsudku KS, jak uvádí ÚS, následovně:

„Proti rozsudku krajského soudu se stěžovatel brání ústavní stížností ze dne 20. 10. 2015, v níž navrhuje, aby Ústavní soud toto rozhodnutí zrušil. Namítá zásah do práva na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod, který spatřuje v tom, že obecný soud aproboval postup, podle něhož splátky úvěru na zateplení domu jsou zahrnuty do fondu oprav a vybírány jako příspěvky na správu domu. Krajský soud měl dovodit, že na danou jednotku vzniklou v režimu zákona č. 72/1994 Sb. nelze aplikovat úpravu tzv. nového občanského zákoníku a že smlouva i nadále váže výhradně původního vlastníka jednotky. Z § 1186 o. z. navíc nevyplývá převod dluhu ze zákona.“

Pane lake zazněla tady výzva pana zdeseneho clena SVJ, kterou jste asi přehlédl. Co vy na to ?

Pokud mi dejme tomu do konce roku 2017 předložíte jeden jediný judikát nejvyššího soudu, že se cokoliv mezi spoluvlastníky jednotek po 1.1.2014 ohledně záležitostí řešených po 1.1.2014 řídí ZoVB (rozhodnutí týkající se platnosti usnesení shromáždění konaného po 1.1.2014, rozhodnutí jaká hlasovací kvóra pro tato usnesení platí po 1.1.2014 ze zákona, rozhodnutí o způsobu ukládání povinností vlastníkům po 1.1.2014, rozhodnutí o nepřecházení dluhu na nabyvatele jednotky u změny vlastníka po 1.1.2014), tak se Vám omluvím a budu Vás velebit jako vizionáře a jediného mezi všemi, kdo seznal v občanském zákoníku pravdu.

Čekáme, až se naše SVJ objeví v rejstříku. Pak budu dělat schůzi, kde rozhodneme, zda ponechat správu družstvu, nebo si ji povedeme sami a jen účetnictví svěříme externímu zpracovateli. Jsem tedy postaven před dvě varianty, které budu prezentovat na shromáždění. Připojil jsem dva výpisy od našeho domu, které družstvo vede. Jeden je pouze za leden a druhý je leden až doposud. Protože nejsem znalec, ptám se zde účetních odborníků, jak se Vám toto jeví?

Co se mě osobně nezdá je:

• družstvo u nás vlastní 10 bytů. V tabulce 1, kde jsou uvedeni dlužníci jsou zobrazovány i byty, které patří družstvu. Podle mě má družstvo povinnost platit předpis (zálohy, příspěvky…), nikoli nájemce. Jestliže družstevník družstvu nezaplatí, neměl bych v pohledávkách vidět konkrétní družstevní byt, nám nedluží v tom případě nájemce, ale družstvo má povinnost předpis uhradit a že mu nájemce nezaplatil, by mě nemělo vůbec zajímat, ani nevidím důvod, abych se o tom dozvěděl.

Příklad SVJ2000: Na shromáždění si odsouhlasíme provedení opravy výtahu výměnou celého výtahu. Abychom si nemuseli brát úvěr, naplánujeme opravu za 5 let a k tomuto účelu se všichni shodneme, že budeme přispívat poměrnou část do dlouhodobých záloh, abychom si na to „našetřili“.

A:

1. dá se tento postup považovat za regulérní? (vzpomínám si na diskuze, kde se řešilo, že vlastník není povinen spořit na účet svj…) Je to oprava, ne zhodnocení.

B: po 2,5 letech jeden vlastník zcizí jednotku.

1. Podle mě se mu naspořená částka nevrátí, protože se jednalo o plán na opravu, nikoli zhodnocení, a nabyvatel bude pokračovat ve spoření na výtah

Výbor SVJ předložil návrh úprav stanov, v němž je uvedeno mj.:

„Spoluvlastníci jednotky zmocní společného zástupce, který bude za tuto jednotku vykonávat jejich práva vč. hlasování na shromáždění. Příslušné zmocnění v písemné formě předloží výboru.“

Předseda ústně potvrdil názor výboru, že zmocnění společného zástupce ve smyslu § 1185/2 o.z. je prý vždy, automaticky a bez dalšího, neomezené rozsahem časovým i věcným, prý je generální. Jinými slovy – že společný zástupce již samotným faktem zmocnění od spoluvlastníků jednotky prý disponuje „bianco šekem“, „citovaným paragrafem vynucenou generální plnou mocí“.

Jsem častým čtenářem tohoto FAQu, ale pořád mi není jasné, proč by SVJ neměly (nemohly) mít fond oprav do kterého by vkládaly příspěvky. Pochopitelně za jasných podmínek (např. podle podílu ploch) a na výhradně stanovené účely pro každý případ schvalený shromážděním. Možnost zneužitelnosti je stejná jako v případech záloh ať už na krátkodobé nebo plánované akce.

Existuje rozsudek o neplacení do fondu oprav, který vlastník vyhrál ?

V našem SVJ máme rozúčtování vytápění nastaveno Ujednáním poskytovatele služeb se všemi vlastníky jednotek podle zákona 67/2013 a rozúčtováváme pouze podle naměřených dílků RTN indikátorů nainstalovaných na všech topeních v bytech. Od 1.1.2016 platí novela – zákon 104/2015 (nahradil 67/2013).

Můj dotaz: můžeme nyní podle 104/2015 v našem SVJ použít stejný způsob rozúčtování vytápění, tzn. Ujednáním s rozúčtováním podle RTN indikátorů?

Uvítal bych jasné odpovědi typu ANO / NE s odůvodněním proč (odkazem na paragraf zákona).

pravnicke kancelare XXX. Co tomu rikate pane Lake a experti?

" Lze tedy uzavřít, že právní poměry SVJ vzniklého podle ZOVB, stejně tak jako jeho statut, se v souladu s ustanovením § 3041 NOZ řídí tímto novým zákonem.

SVJ (ZOVB) by na novou právní úpravu dle našeho názoru měla reagovat, tak, že změní své stanovy, tak, aby byly v souladu s NOZ. Tedy i co do pravomocí a způsobilosti SVJ.

Rozhodně ovšem nejde o přeměnu právnické osoby dle § 174 NOZ – toto ustanovení se vztahuje kupř. na přeměnu s.r.o. na a.s. Právní forma tak zůstává stejná, liší se jen právní předpis, podle kterého se SVJ řídí, a rozsah práv a povinností.

Dobrý den, chci se zeptat. Bydlíme s přítelem v podnájmu asi rok a pár měsíců. Teď nám přišlo vyúčtování a zjistily jsme že máme přeplatek přes 5 000kč. Ve smlouvě máme napsáno "Nájemce se zavazuje platit pronajímateli měsíční náájemné energie za užívání celého bytu ve výši 10 000,–. Částka se skládá z nájmu 7 000kč a z poplatku veškerých energií a služeb souvisejících s bytovou jednotkou 3 000kč které zahrnují poplatky za vodné a stočné (teplá,studená voda) teplo, elektrickou energii a služby pro společné prostory domu (elektřinu na svícení, teplo, úklid). Tak se ptám jestli na přeplatek mám nárok? Snažíme se celý rok šetřit abychom nemuseli nic doplácet a majitelka mi oznámila,že na přeplatek nemám nárok. Pokud ano, tak nehodlám platit ani nedoplatky. . . A ještě jsem se někde dočetla, že prý by měli být ve smlouvě podrobněji sepsané služby, mohu žádat majitelku aby mi vystavila dodatek ke smlouvě? A musí mi vyhovět?