Ostatní

Prosím o stručné vysvětlení k Nařízení vlády č. 366/2013 Sb, §16, odst. (1) a odst. (2) v nichž je uvedeno, že:

cituji: „§ 16, odst.(1) Příjmem společenství vlastníků jednotek jsou zejména… g) příjmy plynoucí z nakládání s majetkem společenství vlastníků jednotek“.

Naproti tomu odstavec (2) téhož paragrafu říká:

„Příjmem společenství vlastníků jednotek nejsou příjmy plynoucí z nakládání se společnými částmi,…“

Formulace odstavců se (zdánlivě) vzájemně negují.

Např.: jestliže společenství vlastníků pronajme prostor na střeše pro instalaci sektorových anténních jednotek GSM (pro mobilní telefonii), jedná se o příjem z nakládání s majetkem společenství vlastníků jednotek podle (1)? Nebo platí odstavec (2)?,

Naše SVJ sdružuje majitele bytového domu, který je možné si představit jako „Panelák naležato“. Formálně se jedná o bytový dům s několika bytovými jednotkami. Neformálně je to však typická „řadovka“, kterou by bylo možné překolaudovat jako několik domů.

Členové SVJ, až na několik členů disponujících v součtu jediným hlasem, jsou pro zrušení SVJ a následné překolaudování.

Velmi by nás zajímalo, jestli 1 nesouhlasný hlas vystavuje naprostou „stopku“ procesu zrušení SVJ, či existuje nějaká cesta, jak zrušení SVJ a následnou rekolaudaci, vedoucí k „osamostatnění“, realizovat.

Dobrý den,

mohl bych prosím znát Váš názor?

Pro změnu stanov musíme mít účast notáře (ve starých stanovách to máme uvedené). Četl jsem článek http://tablet.epravo.cz/…ngovanim-svj a napadá mne v této souvislosti otázka.

Musí být na této schůzi o změně stanov zmocnění dle § 1185 s úředně ověřeným podpisem spoluvlastníků – zmocnitelů nebo snad dokonce ve formě notářského zápisu?

Předem děkuji za Vaše názory.

Co je duvodem? Je to prani (koho??) nemit povinnost vyuctovat prispevky vlastnikum? Nebo??

Prosim experti i vy s protichudnymi nazory (p Lake, zoufaly clen, Pavel a vsichni co to chapete) osvitte vyhody a nevyhody pouziti techto dvou pojmu pro obycejneho/pru­merneho vlastnika.

Dekuji

Byty z privatizace koupené na úvěr.Nyní doplacené cena jednoho bytu,neodešla na splacení úvěru,ale složena na zvl.fond,peníze neprošli účtem družstva.Co s tím.

Je spravne ci nikoliv, ze se Vybor priklonil k nazoru pravnika na pouziti termimu prispevky v textu Pravidel protvorbu rozpoctu, na vzdory skutecnosti, ze jsou vybirany zalohy dle §15, ods 1 a 2 ?

Pravnikuv pozadavek pouzit pojem prispevky vychazi ze zneni § 1200 g) Pravidla pro tvorbu rozpočtu společenství, pro příspěvky na správu domu a úhradu cen služeb a pro způsob určení jejich výše placené jednotlivými vlastníky jednotek.

Pravnik rika: "V zákoně jsou příspěvky. Tady terminologii nebudu měnit, jde o určení , co je příjmem. Tady si dovolám nesouhlasit. Jde o účetní termín, nevím, jestli záloha může být přijmem, myslím, že ne, že musí být pro účetní účely zúčtovány. Zálohy vybírat můžete, ale ty samy o sobě nemohou být příjmem, až se ukáže, kolik ze zálohy se spotřebovalo nebo vydalo na účely pro správu domu, to potom bude příspěvek, Takže v tomto bodě prosím ponechat příspěvky,”

Dobrý den,

mám pár otázek, jak se má brát z pohledu varianty:

1. SJM
2. Dva vlastníky

1. při hlasování (sčítání hlasů), hlasují oba ? , jak by se to bralo když by neměli vyjádření ?
2. při nepřítomností jednoho z dvojíce, musí být plná moc ?

co v případě, že u varianty b) když propadne v exekuci ve prospěch jiného subjektu ?

Děkuji s pozdravem N

Dobrý den,jsme SVJ dva roky.Jsme sedm jednotek.Jedna půlka půdy jako podkrovní byt,druhá půlka půdy společný prostor nad mým bytem.Podkrovní byt je nabízen k prodeji na internetu přes realitku. Doposud není prodán,jenomže se tady objevil pán odlišného jména,že by tu půdu nademnou chtěl,že prý ji zateplí a že je majitel toho podkroví.Jenomže podle mne podle katastru maruska lže a chce půdu předčasně dostat aby ji pak následně mohl prodat majiteli co koupí to podkroví za větší částku.V neděli máme všichni sraz na projednáni.Vím co to obnáší rekonstrukce podkroví.S pří­telkyni jsme tak dumali,že bychom do toho šli a ten společný prostor půdu taky chtěly.Že časem bychom tam zhotovily dvě obytné místnosti a tak udělaly mezonet z našeho bytu.

Dobrý den,
mohl bych Vás tímto požádat o pomoc při výkladu § 7 výše uvedeného zákona? Dle něj by měl mít majitel nemovitosti povinnost osadit nebytové prostory měřidly. Mohu se zeptat, zda z tohoto pravidla existují výjimky a v jakém počtu musejí být tyto měřidla instalována (zda do každé místnosti apod.)

Naše situace je taková, že máme pronajatou kancelář v 5. patrovém domě, jenž ma centrální přívod teplé vody a energie. Majitel nemovitosti tedy obdrží výpis s celkovými náklady za tyto energie. Tyto náklady jsou pak rozpočítávány dle pronajaté plochy. Na základě studia vyhlášek jsem však došel k názoru, že tento postup je protiprávní a v domě by měly být nainstalovány měřidla a s jejich pomocí by se pak postupovalo dle vyhlášky č. 269/2015 Sb.

Ve stanovách našeho SVJ je psáno, že výbor je tříčlenný. Po rezignaci všech tří členů výboru byli na schůzi shromáždění zvoleni pouze dva členové, protože nikdo o práci ve výboru nemá zájem. Tito dva členové požádali o zápis do rejstříku společenství, prozatím jsme dostali pouze usnesení Městského soudu v Praze, že zápis bude proveden po patnáctidenní lhůtě, která dává možnost odvolání. Již od svého zvolení podepsali dva noví členové výboru smlouvu o výměnu vodoměrů, na nástěnce v domě zveřejnili plán práce na tento rok a počínají si jako plně obsazený výbor, zapsaný v rejstříku společenství.