Ostatní

Čmuchale, jak jste to myslel?

§ 1932
(1) Má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli.
(2) Určí-li dlužník, že plní nejprve na jistinu, úročí se náklady i úroky.

Co napsat do Zprávy pro příjemce, aby SVJ připsalo platbu na určitý měsíc nebo účel (např. na služby, nebo příspěvek na správu)? A co když tento pokyn vlastníka proignorují?

Budeme vyměňovat 4 staré výtahy ze 70. let (jsme panelák) za zcela nové. Zajímalo by mě, co se starými výtahy. Samozřejmě vím, že je zlikviduje firma, co namontuje nové výtahy, to budeme mít ve smlouvě, ale zajímalo vy mě, jestli by se nedali částečně prodat – jsou dřevěné, ale strojovna je kovová, tak třeba do šrotu, nebo netuším (nerozumím tomu), ptám se, co si o tom myslíte. nebo nemá smysl to řešit?

Chtěla bych se dozvědět, jestli tedy SVJ je nad zákon nebo není. Pár lidí v našem objektu si totiž odsouhlasilo, že nemůžeme mít na balkónech šňůry na prádlo, kvůli estetice (přitom markýzy, satelity a jiné věci zakázané nejsou). Předsedkyně samosprávy (a zároveň naše nepříjemná sousedka v jedné osobě) tvrdí, že toto rozhodnutí je nad zákon. Zajímalo by mě, jak to tedy je v našem případě, jestli je rozhodnutí nad zákon, jestli si pár lidí může vymyslet a odhlasovat něco, co je naprosto nedůležité a považovat to za něco nad zákon.

mýlit se je lidské… Vložil AsiTak, 19. Srpen 2017 – 9:09

musí strpět vše, co si tam ostatní vlastníci upečou – když trpí, tak nechť ten kolektiv opustí a osvobodí se od diktátu většiny. Má se vědomě podřídit vůli většiny (i když nesouhlasí), to je přece princip demokracie.

když vznikne neplatné usnesení stačí když ho ignoruji a nemusím s tím obtěžovat soud

lhůta 3 měsíce – poznatek ze shromáždění může být jiný než poznatek ze zápisu

legitimace – to že vznik práva osoby je podmíněno nějakým stavem osoby nebo nutnosti absolvovat nějaký proces (hlasování) je celkem běžná konstrukce, nic diskriminujícího v tom nevidím

Vrchní soud v Praze: Povaha jednotek v domě rozděleném na jednotky před a po 1.1.2014; povaha SVJ vzniklého před 1. 1. 2014 a po tomto dni

§ 1158, § 1159m § 3028, §3063, § 3041 ObčZ

Ustanovení § 3063 je speciálním ve vztahu k § 3028 odst. 2 ObčZ, dle nějž se dosavadní právní úpravou řídí i vlastnické právo ke „starým“ jednotkám. Změna tzv. „starých jednotek – jednotky vzniklé dle BytZ. na tzv. „nové jednotky“ – jednotky právně vymezené v rámci bytového spoluvlastnictví dle § 1158 a 1159 ObčZ je možná jen v rámci speciálního právního procesu za souhlasu všech vlastníků jednotek.

Může zde prosím někdo poradit, jak soudně napadnout obsah stanov? Jak bude znít žaloba? (Podle § 258 ? nebo § 1209 – to si myslím, že se soud obsahem nebude zabývat). Nové stanovy byly schváleny,před­pokládají kratší lhůtu pro svolávání shromáždění než uváděly vzorové stanovy, sankce v nich uvedené jsou jen jednostranné – jdou za VJ a náklady na spory a advokáty hradí vždy žalovaný =VJ?

Dobrý den,

prosím o radu – při velkých deštích nám zatéká do sklepů v podzemním podlaží, přičemž zatéká skrz venkovní zeď domu, která je pod chodníkem (podlaha sklepa je cca 5 metrů pod chodníkem). Teoreticky může zatékat po zdi domu – chybně připojený chodník ke zdi domu, nebo může být pod chodníkem poškozená kanalizace, nebo teoreticky může být problém s okapem – jeho svod pod úrovní chodníku do kanalizace. A nebo třeba ještě něco jiného. Máte s takovýmto problémem někdo zkušenost ? Jedná se o cihlový dům z roku 1952, po rekonstrukci a zateplení fasády v roce 2010.

Podělím se se svojí zkušeností s ČOI k nedodržení vyřízení reklamace vyúčtování služeb do 30 dnů dle § 8 odst. 2 z.č.67/2013.

Obdržel jsem v 4/2017 vyúčtování služeb od SVJ za rok 2016. Vyúčtování jsem reklamoval, ale SVJ na mojí reklamaci do 30 dnů nereagovalo. Proto jsem podal podnět ve věci porušení zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Od ČOI jsem obdržel odpověď, že SVJ není podnikatelem, a že toto podání není oprávněna šetřit.

Dobrý den,

můžete sdělit Vaše názory na toto?:

Zápis v OR: Statutárním orgánem je výbor. Výbor zastupuje společenství ve všech záležitostech. Navenek zastupuje společenství předseda výboru a v jeho nepřítomnosti jiný člen…

Jak vnímáte nepřítomnost předsedy v tomto smyslu? Když půjde předseda ven na procházku, tak člen může jít do banky a podepsat bez jeho vědomí spolu s dalším členem například smlouvu? Když bude předseda na nákupu, tak člen může jít s druhým členem a jednat a podepsat smlouvu s kýmkoli, aniž by toto oznámil předsedovi? Anebo vlastně kdykoli může jít kamkoli druhý a třetí člen a bez vědomí předsedy podepsat a jednat, protože předseda není přítomen jednání?

V případě zasedání shromáždění je přehlasovaným vlastníkem ten, kdo hlasuje PROTI, aktivně vyjádří nesouhlas k přijímanému usnesení shromáždění. Kdo se pouze zdrží, případně kdo nehlasuje (nezvedne ruku pro žádnou variantu), ten přehlasovaným vlastníkem není. (29 Odo 924/2012, podle nějž „vlastník, který se účastní shromáždění a zdrží se hlasování, svým postojem nedává najevo, že s rozhodnutím nesouhlasí. Nemůže být považován za přehlasovaného vlastníka“.)

Kdo ale bude přehlasovaným vlastníkem v případě hlasování per rollam?

Podle § 1212 platí, že „K platnosti hlasování se vyžaduje vyjádření vlastníka jednotky s uvedením dne, měsíce a roku, kdy bylo učiněno, podepsané vlastní rukou na listině obsahující plné znění návrhu rozhodnutí.“

Nelze z toho usoudit, že vlastně v případě per rollam neexistuje varianta „zdržel se“, ale pouze „pro“ a kdo se aktivně nevyjádří, platí, že hlasuje „proti“? Pak by přehlasovaným vlastníkem byli všichni vlastníci, kteří nevrátí hlasovací lístek?

Co si o tom myslíte?

Ještě otázku zkomplikuji citací ze stanov SVJ (jedná se o stanovy od SČMBD, předpokládám tedy, že tyto stanovy aplikuje cca 1/4 českých SVJ).

Citace ze stanov: