Ostatní

Dobrý den,
jsme nově ustavené SVJ v novostavbě o 86 (spolu)vlastnících (bytových i nebytových jednotek).
Od developera máme ve stanovách částku 1 kč/m2 určenou do fondu oprav.
Máme sice záruku (3 roky), ale potřebujeme mít za ty tři roky alespoň nějaký finanční polštář v případě havarijní situace - výtahy, střechy apod.
Na tyto potřeby částka 1kč/m2 ani zdaleka nestačí.
V tomto měsíci chceme uspořádat schůzi SVJ a na ni schválit zvýšení této částky - ideál je 15 kč/m2.
Chci se zeptat - na pozvánce na schůzi SVJ musíme uvést konkrétní návrh usnesení o kterém se bude hlasovat - tedy včetně částky? Nebo tam stačí dát bod - Zvýšení příspěvku do fondu oprav?

Dobrý den, je možné vydat předsedou SVJ zákaz topení v sušárnách ? Taky časté větrání v zimních měsících celodenně otevřeným oknem v mrazivých dnech? Jak tomu lze zabránit bydlíme nad sušárnou kde se netopí, byt máme hodně studený, potom musíme hodně topit.

Podle stanov je potřeba, aby pro volbu výboru hlasovala nadpoloviční většina všech vlastníků. Výboru vypršelo funkční období v září. Na prosinec svolali shromáždění (nejspíše neoprávněně, jelikož už výborem nebyli) a zde pro volbu hlasovalo jen 39 % ze všech. Pokud by ve stanovách nebylo zvýšené kvórum, pak by k volbě došlo, jelikož pro výbor hlasovala nadpoloviční většina přítomných. Nicméně dle stanov je zapotřebí nadpoloviční většina ze všech, což dosaženo nebylo.

Teď výbor rozeslal per rollam, na hlasovacích listinách se uvádí, cituji „Výbor společenství předkládá vlastníkům k rozhodnutí mimo zasedání následující návrhy usnesení“ a pod tím podepsáni členové výboru. Jenže oni už členy od září nejsou.

Představte si zasedání shromáždění, které je usnášeníschopné, ale vlastníci hlasují proti návrhům. Na programu je například (doplňovací) volba výboru, kdy předsedající zamezí kandidatuře některým vlastníkům, navrhne jen svého kandidáta, a pro volbu nezvedne ruku dostatečné kvórum. Stejně tak nedojde ke schválení stanov, protože část vlastníků požaduje změny, ale předsedající o protinávrhu nedá hlasovat, kvórum opět není dosaženo.

Typickou nevýhodou hlasování mimo zasedání je zejména nemožnost projednat věc za přítomnosti členů, diskutovat o možnostech řešení apod. Výstupem tak může být rozhodnutí, které nezohledňuje názory části členů nebo jiné důležité skutečnosti.

Někde jsem slyšel názor, že člen výboru SVJ se z titulu své funkce stává i členem výběrových komisí včetně zodpovědnosti a povinností z toho vyplývajících.

Co je na tom pravdy?

Předem děkuji za jakékoliv smysluplné odpovědi, případně odkazy na platnou legislativu.

Během posledního roku jsem podal cca 10 stížností proti postupu správního orgánu dle ust. § 175 (ČOI, soud, Inspekce práce, státní zastupitelství), protože neudělali co je jejich povinností. Všechny stížnosti byli shledány jako důvodné, ale odůvodnění pochybení je vždy stejné/podobné – prostě správní orgán svede chybu na některého řadového zaměstance např.:
a)v důsledku pochybení nově nastoupené administrativní zaměstnankyně ....., která nepostupovala dle uděleného pokynu. Předmětné pochybení bylo jmenované bezprostředně po jeho zjištění již vytknuto, přičemž po jejím návratu z řádné dovolené s ní bude znovu projednáno i ze strany vedoucí … její nadřízené. K případnému snížení osobního ohodnocení nicméně nelze z důvodu jeho dosavadního nepřiznání přistoupit.

Dobrý den vážení,

jsem předsedou SVJ a potřeboval bych poradit. Na posledním shromáždění jsme nebyli usnášeníschpni, a tak se nic neschválilo. Dostal jsem od známého radu, že máme od teď na všech pozvánkách psát, že pokud nebude schůze svolaná např. na 2.2.2018, 18:00 usnášeníschopná, vyhlašuje se od 18:30 mimořádná schůze, která prý již je usnášeníschopná vždy. Pozvánky se ale musí rozeslat min. 30 dní předem. Prý dostali tuto radu od právníka. Nicméně jsem hledal nějaké infpormace na internetu, zda-li to tak opravdu je, ale nic jsem nenašel.

Dobrý den, ahoj, bydlím v SVJ, kde máme společně s ostatními majiteli koupený pozemek dvora (spoluvlastnickým podíl). Z uvedeného pozemku je i přístup do garáží. Spolumajitele začali na pozemku parkovat tak, že omezují majitele garazi tím, že je mnohdy dost komplikované zajet do garáže (viz norma CSN₇₃_6058 a dodržení 7m volný prostor před garáží). Chci se zeptat, zda na pozemku může kdokoliv z majitelů zaparkovat, nebo je nutne prohlášení vlastníků, které bude řešit to, že pozemek budou spolumajitele brát jako parkoviště (je pro takto odsouhlasene parkoviště povinná např kolaudace)?

Dobrý den všem,

budu moc vděčný za Vaše rady v mé beznadějné situaci. Bydlím v suterénním bytě, kde se mi na věcech vyskytla plíseň, přestože na rady pronajímatelky musí průběžně byt vytápět a větrat. Plíseň byla pouze prozatím na věcech, ve zdech zatím není vidět. Byt je půl roku po rekonstrukci. Nicméně já na plíseň jsem alergický a proto se snažím s majitelkou domluvit, aby mi odpustila výpovědní lhůtu, jelikož nadále v daném bytě nemohu ze zdravotních důvodu setrvat. Má vůbec pronajímatel právo ze zákona pronajímat suterénní jednotku jako bytový prostor? Nebo ji to stačilo pouze zkolaudovat? Mám se obracet na právníky i hygienu? Jí bohužel nezajímá, že jsem měl plíseň na věcech, protože v bytě ve zdech atp není vidět.

Dobrý den, jsem zde nová a vůbec poprvé řeším otázky kolem změny adresy trvalého pobytu. Jsem již nějaký čas rozvedená a bydlím v pronajatém bytě. Trvalý pobyt mám však stále v bytě bývalého manžela, což přináší komplikace, a můj pronajímatel nesouhlasí, abych své současné bydliště nahlásila jako trvalé. Po domluvě s blízkou příbuznou, která celý život žije sama v družstevním bytě (není vlastníkem), bych chtěla její adresu nahlásit jako můj nový trvalý pobyt. Co všechno by to pro nás znamenalo? V bytě u ní bydlet nebudu, v domě se vyskytuji jen na návštěvě a při pomoci příbuzné.