Náhradní shormáždění
Je v pořádku tato úprava Náhradního shromáždění ve stanovách, jež má umožnit uvést na pozvánce k řádnému shromáždění zároveň možnost svolání náhradního shromáždění už po 30 minutách?
„1) Není-li shromáždění se schopno usnášet, může statutární orgán nebo ten, kdo původní shromáždění svolal, svolat náhradní shromáždění. Náhradní shromáždění může jednat jen o záležitostech zařazených na pořad předchozího shromáždění.“
„2) Náhradní shromáždění je způsobilé se usnášet za přítomnosti členů, kteří mají alespoň 40% všech hlasů.“
„3) Náhradní shromáždění se svolává samostatnou pozvánkou. Z pozvánky musí být zřejmé, že se jedná o náhradní shromáždění. Náhradní shromáždění muže být svoláno na stejný den, místo a se stejným programem současně s řádným shromážděním pro případ, že toto shromáždění nebude usnášeníschopné.“
„4) Náhradní shromáždění se může konat nejdříve 30 minut po čase, na který bylo svoláno původní shromáždění, a nejpozději do 6 týdnů.“
„5) Není-li v tomto článku uvedeno jinak, použijí se ustanovení těchto stanov o svolání a rozhodování shromáždění.“
V našem SVJ je předsedou společenství středně velké SBD, které je členem SČMBD. Dostal jsem informaci od zástupce družstva, že konzultoval návrh na citovanou úpravu pravidel pro náhradní shromáždění uvedenou v mém úvodním příspěvku s JUDr. Brzobohatou, která je předsedkyní senátu nejvyššího soudu ČR – má na starosti nájemné, SVJ …, a na základě jejího doporučení a konzultace s právníkem SČMBD nám byl zpracován uvedený návrh změny stanov.
Zjistil jsem, že zmiňovanou úpravu náhradního shromáždění ve stanovách zavedlo už několik SVJ, v nichž družstvo zastává funkci předsedy společenství, a další SVJ postupně úpravu průběžně zavádějí.
Zajímavý komentář k mému návrhu jsem získal od ChatGPT spolu s upřesněným přeformulovaným návrhem do právně čistší podoby.
Cituji z ChatGPT:
"Po ověření aktuálního znění § 1210 občanského zákoníku bych článek formuloval trochu jinak než původní návrh. Důležitá je zejména skutečnost, že zákon dnes pouze říká, že pokud stanovy náhradní shromáždění připouštějí, je při něm hranice 40 % všech hlasů; podrobnosti tedy mohou upravit stanovy.
Pro vaše zamýšlené řešení — tedy řádné shromáždění např. v 18:00 a náhradní shromáždění již v 18:30, přičemž obě možnosti budou uvedeny v jedné pozvánce — bych doporučil toto znění:"
"Náhradní shromáždění
- Není-li svolané shromáždění způsobilé se usnášet, může osoba oprávněná svolat shromáždění svolat náhradní shromáždění. Náhradní shromáždění může jednat a rozhodovat pouze o záležitostech, které byly zařazeny na pořad jednání původního shromáždění.
- Náhradní shromáždění je způsobilé se usnášet za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají alespoň 40 % všech hlasů.
- Náhradní shromáždění se svolává samostatnou pozvánkou. Z pozvánky musí být zřejmé, že se jedná o náhradní shromáždění, a musí v ní být uveden jeho pořad jednání.
- Náhradní shromáždění může být svoláno již v pozvánce na původní shromáždění. V takovém případě musí pozvánka na původní shromáždění výslovně uvádět:
- den, místo a čas konání původního shromáždění,
- den, místo a čas konání náhradního shromáždění,
- že náhradní shromáždění se uskuteční pouze v případě, že původní shromáždění nebude způsobilé se usnášet, a
- že náhradní shromáždění bude jednat pouze o záležitostech zařazených na pořad jednání původního shromáždění.
5. Je-li náhradní shromáždění svoláno již v pozvánce na původní shromáždění, může se konat nejdříve 30 minut po čase stanoveném v pozvánce pro zahájení původního shromáždění. Náhradní shromáždění se v takovém případě koná ve stejný den a na stejném místě, není-li v pozvánce uvedeno jinak.
6. Náhradní shromáždění lze svolat nejpozději do 6 týdnů ode dne, na který bylo svoláno původní shromáždění.
7. Není-li v tomto článku stanoveno jinak, použijí se pro svolání, průběh a rozhodování náhradního shromáždění ustanovení těchto stanov upravující shromáždění."
"Proč bych zvolil právě tuto podobu
Za nejdůležitější považuji odstavec 4. Ten podle mě odstraňuje určitou nejasnost vašeho původního návrhu. Neříká jen, že „náhradní shromáždění může být svoláno současně“, ale výslovně stanoví, že už v pozvánce na řádné shromáždění je oznámeno, kdy a za jaké podmínky se náhradní shromáždění uskuteční.
To je pro váš záměr podstatné. Vlastník tedy předem ví:
18:00 – řádné shromáždění 18:30 – náhradní shromáždění, pouze pokud řádné shromáždění nebude usnášeníschopné.
Nemusí tedy po skončení neusnášeníschopného shromáždění čekat na nové svolání.
Jednu věc bych ale ještě změnil oproti vašemu původnímu návrhu.
Původně jste měl:
„Náhradní shromáždění se svolává samostatnou pozvánkou.“
a zároveň:
„Náhradní shromáždění může být svoláno … současně s řádným shromážděním.“
To může působit jako určitý rozpor. Proto jsem to v návrhu řešil tak, že obecné pravidlo je samostatná pozvánka, ale výslovně se připouští výjimka, kdy je náhradní shromáždění oznámeno již v pozvánce na původní shromáždění.
Ještě jedna právní nuance.
Použil bych výraz „není způsobilé se usnášet“, nikoli „není schopno se usnášet“. Je to terminologie, kterou používá přímo § 1210 a § 1211 občanského zákoníku."
Doplnil jsem svůj dotaz o zde zmíněné argumenty vč. § 257.
Cituji část odpověďi ChatGPT:
„§ 1200 odst. 2 písm. d) + § 1210 + § 1221 odst. 1 skutečně vytvářejí prostor pro to, aby stanovy SVJ samy upravily způsob svolání a konání náhradního shromáždění, a tím se v této otázce odchýlily od podpůrné úpravy § 257.“
Je mně ovšem jasné, že odpověď AI je třeba brát s rezervou a může se mýlit.
Já: Platí § 257 pro společenství vlastníků jednotek?
Umělá inteligence:Ano, § 257 občanského zákoníku se na společenství vlastníků jednotek (SVJ) vztahuje, ale pouze subsidiárně – tedy tam, kde zvláštní úprava SVJ (§ 1194 a násl. obč. zák.) neřeší danou otázku podrobněji. [krajta.slv](https://krajta.slv.cz/…r257-odst2)
Co říká § 257 občanského zákoníku
§ 257 je součástí obecné části o právnických osobách (hlava II, díl 2) a stanoví základní pravidlo pro způsobilost právnické osoby nabývat majetek a nakládat s ním:
- (1) Právnická osoba může nabývat majetek a nakládat s ním pouze v mezích svého účelu.
- (2) Práva a povinnosti ze závazků, které souvisejí s účelem právnické osoby, vznikají přímo této právnické osobě. [krajta.slv](https://krajta.slv.cz/…r257-odst2)
Toto ustanovení tedy omezuje majetkovou činnost právnické osoby na její stanovený účel.
Jak se to aplikuje na SVJ
Pro SVJ občanský zákoník obsahuje speciální ustanovení, která § 257 konkretizují a v některých bodech i zpřesňují:
- Účel SVJ je dán § 1194 odst. 1: SVJ je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku. [kurzy](https://www.kurzy.cz/…l-4-oddil-5/)
- Omezení nakládání s majetkem je pak výslovně upraveno v § 1197 odst. 1: SVJ může nabývat majetek a nakládat s ním pouze pro účely správy domu a pozemku. [krajta.slv](https://krajta.slv.cz/…r257-odst2)
- Dále § 1194 odst. 2 zakazuje SVJ podnikat nebo se přímo či nepřímo podílet na podnikání. [kurzy](https://www.kurzy.cz/…l-4-oddil-5/)
V praxi to znamená, že § 257 pro SVJ platí jako obecný rámec, ale konkrétní pravidla pro SVJ jsou obsažena přímo v ustanoveních o společenství vlastníků (§ 1194–1200 a další). Pokud by některá otázka nebyla v těchto speciálních paragrafech řešena, doplní se právě obecná úprava právnických osob, kam § 257 patří. [kurzy](https://www.kurzy.cz/…l-4-oddil-5/)
Praktický dopad
- SVJ nemůže kupovat nemovitosti, investovat do cenných papírů ani provozovat jinou činnost, která nesouvisí se správou domu a pozemku. [kurzy](https://www.kurzy.cz/…l-4-oddil-5/)
- Jakékoli nakládání s majetkem (např. prodej společných částí, zřízení věcného břemene, půjčka) musí směřovat k naplnění účelu SVJ. [kurzy](https://www.kurzy.cz/…l-4-oddil-5/)
- Rozhodnutí shromáždění, která by tento účel překračovala, mohou být napadnutelná u soudu jako odporující zákonu. [blesk](https://www.blesk.cz/…dovolit.html)
Pokud máte na mysli konkrétní situaci (např. půjčka SVJ, prodej pozemku, investice fondu oprav), mohu posoudit, zda by v daném případě § 257 (ve spojení se speciálními paragrafy pro SVJ) byl porušen.
Okpírováno v úplnosti, bez jakéhokoli vynechávání a bez jakýchkoli úprav.
Neuvedl jste, o jaký konkrétní produkt AI jde. Pokud jste si vybral nějakou amatérskou AI, nedivte se, že si plete znění jednotlivých §§.
Opět se prokazuje, že AI (umělá inteligence) je blb, který často tvrdí naprosté nesmysly (halucinuje). Ustanovení § 257 neobsahuje to, co tvrdí AI.
Příspěvek od Umělé inteligence (23. Září 2026 – 20:11) je přiléhavý pouze v prvním krátkém odstavci textu (tři řádky). Zbytek jsou plky, které nemají žádnou spojitost s ustanovením § 257, ani s úvodním dotazem.
Justitianus
Jozefe, vaše stanovy jsou v této části v pořádku. Opačné názory můžete ignorovat.
- Bruno2 se mýlí. Snad neumí číst, nebo nepochopil obsah § 1210/1 NOZ.
- Diskutér § se mýlí. Snad neumí myslet. A pokud snad myslí, nedokáže vysvětlit kterými cestami se jeho myšlenky ubírají.
Justitianus
Pane Justitianus,
doporučil byste osobně spíše úpravu pravidel náhradního shromáždění uvedenou v mém úvodním příspěvku nebo upřesněné znění od ChatBPT v příspěvku „Náhradní shromáždění 12“?
Doporučuji použít to znění, které uvádíte v úvodním dotazu. To, co jste citoval jako výplod umělé inteligence – to je nepoužitelný odpad. Výplod AI bych určitě nepoužil. Obsahuje chyby a jednotlivá tvrzení si vzájemně protiřečí.
Justitianus
- Poznámka 1: Vy jste napsal v úvodním dotazu: „Náhradní shromáždění se svolává samostatnou pozvánkou.“. AI Vám však podstrkuje něco, co jste nenapsal ani nezamýšlel, cituji: „Pro vaše zamýšlené řešení — tedy řádné shromáždění např. v 18:00 a náhradní shromáždění již v 18:30, přičemž obě možnosti budou uvedeny v jedné pozvánce — bych doporučil …“ V textu pak tuto protizákonnou radu ještě čtyřikrát opakuje: „Náhradní shromáždění může být svoláno již v pozvánce na původní shromáždění.“ A o několik řádků dál: „Je-li náhradní shromáždění svoláno již v pozvánce na původní shromáždění, …“ A ještě jednou tentýž nesmysl: „… výjimka, kdy je náhradní shromáždění oznámeno již v pozvánce na původní shromáždění …“ A na konci opět: „… výslovně stanoví, že už v pozvánce na řádné shromáždění je oznámeno, kdy a za jaké podmínky se náhradní shromáždění uskuteční.“.. Tyto halucinace AI jsou v rozporu se zákonem. Pozvánka na každé zasedání shromáždění je samostatná a musí v sobě obsahovat všechny předepsané náležitosti. (Při tom je samozřejmě možné, aby obě pozvánky byly umístěny na jednom listu papíru nebo doručeny společně.)
- Poznámka 2: Druhý výplod AI zveřejněný v této diskusi je také podezřelý: Umělý blb totiž rozsáhle citoval z neaktuálního znění občanského zákoníku, které našel na webu https://www.kurzy.cz/…l-4-oddil-5/. Jde ovšem o starou verzi NOZ z roku 2024. Občanský zákoník byl od té doby už DEVÈTKRÁT novelizován!!! Pro blba AI však nebylo varováním ani to, že na oné webové stránce je v záhlaví výrazný nápis „Znění předpisu k datu: 1.1.2024 (aktuální znění)“. Z toho je každému – kromě blba AI – jasné, že to NENÍ aktuální znění. Webový portál kurzy.cz přestal aktualizovat své znění NOZ před třemi lety (jako poslední novelizaci uvádí zákon č. 414/2023 Sb..)
Bruno2 ani diskutér § nerozeznali, že argumentace pomocí obsahu § 257 je nepřípadná. Pro svolání zasedání shromáždění SVJ platí totiž odlišná právní úprava. V tom je vidět rozdíl mezi osobou, která zákon pouze čte, a osobou, která obsahu zákona také rozumí.
- Podle § 1200/2/d platí, že stanovy obsahují určení způsobu svolávání, jednání a usnášení shromáždění.
- Podle § 1221/1 platí, že nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku, zejména ustanovení o svolání, zasedání a rozhodování kolektivních orgánů.
➡️ Z uvedeného plyne, že pravidla pro svolání zasedání shromáždění mohou být obsažena ve stanovách SVJ. V tom případě obsah stanov má přednost. Proto se nepoužije ustanovení § 257 o spolku.
Stanovy SVJ pana Josefa obsahují možnost, aby náhradní shromáždění bylo svoláno zároveň se svoláním „řádného“ shromáždění. Náhradní shromáždění může být takto svoláno na stejný den, stejné místo a se stejným programem současně s „řádným“ shromážděním. Jedinou podmínkou je, že náhradní shromáždění se může konat nejdříve 30 minut po čase, na který bylo svoláno původní shromáždění.
Justitianus
Jestliže pravidla ve stanovách pro náhradní shromáždění upravená podle § 1200/2/d „stanovy obsahují určení způsobu svolávání, jednání a usnášení shromáždění“ mají přednost před § 257, proč to neplatí i pro § 253/3 (potřebný souhlas všech vlastníků při hlasování o změně programu?) Upravit potřebný souhlas všech vlastníků při změně programu přece nelze připustit úpravou pravidel ve stanovách.
- Josef se ptá: „… proč to neplatí i pro § 253/3 (potřebný souhlas všech vlastníků při hlasování o změně programu?)“
V první řadě poznamenávám, že ustanovení § 253/3 nevylučuje hlasovat o změně programu! Ustanovení § 253/3 zakazuje ROZHODOVÁNÍ o záležitosti, která nebyla uvedena v pozvánce. Jinak řečeno: jednat je možné o čemkoliv, co si přítomní vlastníci usmyslí, avšak rozhodovat by se mělo jen o záležitostech, které byly zařazeny v programu.
Dále poznamenávám, že rozhodnutí o záležitosti neuvedené v pozvánce nezpůsobuje automaticky neplatnost ani nulitnost takto přijatého rozhodnutí. Viz usnesení Nejvyššího soudu 26 Cdo 4567/2016 ze dne 15.03.2017.
K vašemu dotazu na případné porušení ustanovení 2012/89/§253/3 uvádím:
- Podle 2012/89/§1206/1 platí, že shromáždění tvoří všichni vlastníci jednotek; každý z nich má počet hlasů odpovídající velikosti jeho podílu na společných částech.
- Podle čl. 11/1 ústavního zákona č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, platí, že vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu.
- Podle 2012/89/§1/2 platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.
➡️ Z uvedeného plyne, že vlastník jednotky uplatňuje své osobní právo pomocí hlasování. Odlišná úprava ve stanovách je tedy zakázaným ujednáním, které porušuje veřejný pořádek a právo týkající se postavení osob (§ 1/2 NOZ). Takové ustanovení ve stanovách by bylo v rozporu také s Listinou základních práv a svobod, protože vyloučenému (nepřítomnému) vlastníkovi je systematicky bráněno uplatnit jeho právo hlasovat.
Vy tento případ porovnáváte s postupem, kdy stanovy upravují svolání náhradního zasedání shromáždění SVJ (způsobem odchylným od § 257). Tato záležitost je ovšem zcela odlišná: hlasovací právo vlastníka jednotky není tímto postupem žádným způsobem omezeno či zúženo. Všem vlastníkům bez rozdílu zůstávají zachována jejich hlasovací práva. Věichni vlastníci dostávají včas pozvánku s uvedením pořadu jednání.
Pokud se domníváte opak, prosím uveďte v čem spatřujete omezení hlasovacího práva vlastníka jednotky v případě, kdy náhradní zasedání shromáždění je svoláno zároveň s pozvánkou na (řádné) zasedání.
Justitianus
Níže uvedené tvrzení asi bylo získáno od AI, protože citovaný judikát sice existuje, ale uvedená věta v něm není k nalezení.
„Dále poznamenávám, že rozhodnutí o záležitosti neuvedené v pozvánce nezpůsobuje automaticky neplatnost ani nulitnost takto přijatého rozhodnutí. Viz usnesení Nejvyššího soudu 26 Cdo 4567/2016 ze dne 15.03.2017.“
Upřesňovateli,
je zřejmé, že sice umíte psát a možná i číst, avšak nejste schopen
porozumět přečtenému textu. Při tom jde o judikát z oblasti
jednoduchého práva.
Žalobce se domáhal vyslovení neplatnosti přijatého usnesení (mimo jiné) z toho důvodu, že záležitost, o které se hlasovalo, nebyla uvedena v pozvánce. Jak soud odvolací, tak i soud dovolací však dospěly k odlišnému závěru – neshledaly žalobní námitku důvodnou a nezrušily přijaté usnesení.
Z uvedeného plyne co už jsem zde napsal – že porušení formálního postupu samo o sobě nemá automaticky za následek neplatnost přijatého usnesení.
Jinak řečeno: Byla-li splněna hmotněprávní podmínka (byl dosažen potřebný počet hlasů), pak pouhé nedodržení předepsané formy nemá na platnost hlasování vliv.
Justitianus
Statutární orgán nebo ten, kdo původní zasedání svolal, může svolat novou pozvánkou ve lhůtě patnácti dnů od předchozího zasedání členskou schůzi na náhradní zasedání.
Vložil Jozef (bez ověření), 18. Září 2026 – 14:32 :: Ostatní
Je v pořádku tato úprava Náhradního shromáždění ve stanovách, jež má umožnit uvést na pozvánce k řádnému shromáždění zároveň možnost svolání náhradního shromáždění už po 30 minutách?
- – – – – – – – – – – – – – – – – – – –
Dotaz:
z dotazu není jasné,
- zda již máte stanovy v tomto znění nebo zda jde pouze o návrh na změnu stanov
- zda máte ve stanovách možnost Rozhodování mimo zasedání dle § 1211
Dle mne je férovější právo jednat, rozhodovat a hlasovat dle § 1211 protože § 1210 umožňuje aby o činnosti SVJ rozhodovalo 50 % ze 40 %, t.j. 20 % vlastníků ! Když připomenu MOŽNOST PLNÝCH MOCÍ, KTERÉ ANI NEMUSÍ BÝT OVĚŘENÉ (což je pro mne osobně dost nepochopitelné), tak to je už vážné.
Tvůrci Bytového spoluvlastnictví se zřejmě neodvážili změnit přímo § 1206 (2), i když díky § 1210 to vlastně provedli. Hlasování mimo zasedání (§ 1211) přeci dostatečně umožňuje hlasovat a rozhodovat o činnosti SVJ když se nesejde počet vlastníků dle § 1206.
- – – – – – – – – – – – – – – – – – – –
Píšete, že hlasování mimo zasedání (§ 1211) přeci dostatečně umožňuje hlasovat a rozhodovat o činnosti SVJ když se nesejde počet vlastníků dle § 1206.
Rozhodování mimo hlasování ale neumožňuje bezprostřední diskusi a pružnou úpravu návrhů.
Dosáhnout souhlasu je často těžší než na „řádném“ shromáždění kvůli přísnějšímu kvoru pro schválení.
Dalšími nevýhodami jsou administrativní a finanční náročnost; riziko neplatnosti kvůli formalitám v případě, kdy vlastník neuvede na hlasovací lístek všechny zákonem předepsané náležitosti; pokud zákon pro dané rozhodnutí vyžaduje formu veřejné listiny (notářského zápisu), musí mít i samotný návrh formu veřejné listiny a podpisy vlastníků musí být úředně ověřeny, což celý proces extrémně komplikuje a prodražuje; časová zdlouhavost.
Pane MartinII, vy jste asi nezažil tu frustrující situaci, kdy přijdete na shromáždění a po 30 min jdete domů, protože 51 % hlasů vlastníků se neobtěžovalo na shromáždění přijít. A to nemluvím o pocitech statutárů, kteří musí připravit program, pozvánky, mnohdy zajistit místnost a vše nadarmo.
Mám za to, že možnost konat náhradní shromáždění se 40% účastní po 30 min marného čekání vytváří ještě přiměřený tlak na vlastníky, aby na shromáždění chodili a nevystavovali se tak riziku, že o nich bude rozhodovat jen 20 % hlasů. A současně přiměřeně chrání statutáry před marnou prací.
Ostatně, pravidla rozhodování jdou nastavit tak, aby náhradní shromáždění mohlo rozhodovat jen o běžných otázkách a důležité rozhodování (např. změna stanov nebo volba a odvolávání statutárů…) nastavit na 50 % nebo dokonce 75 % všech hlasů.
Hlasovíní per rollam nic neřeší. Tam je rozhodování nastaveno vždy ze všech hlasů, a pokud jsou vlastníci lhostejní k účasti na shromáždění, nezle čekat, že jejich ochota hlasovat per rollam bude výrazně větší.
Nevýhodami (hlasování mimo zasedání) jsou …riziko neplatnosti kvůli formalitám v případě, kdy vlastník neuvede na hlasovací lístek všechny zákonem předepsané náležitosti;
pokud zákon pro dané rozhodnutí vyžaduje formu veřejné listiny (notářského zápisu), musí mít i samotný návrh formu veřejné listiny a podpisy vlastníků musí být úředně ověřeny.
- – – – – – – – – – – – –
Pokud zmiňujete veřejnou listinu, tak to se týká Založení SVJ schválením stanov s účastí notáře (§ 1200). Rozumím tomu tak, že se jedná nikoli o změnu stanov, ale o schválení zakládajících stanov.
NEODPOVĚDĚL JSTE NA DOTAZ který byl již ohledně stanov položen, ale pokud připomínáte veřejnou listinu, tak se jedná skutečně o založení SVJ a schválení stanov. Nebudu pátrat zda zákon připouští, aby ustavující Nejvyšší orgán (shromáždění) na kterém se schvalují Stanovy, proběhl s účastí 40 % všech hlasů.
Veřejnou listinu v našem případě neřeším, tu jsem zmínil obecně jen jako jednu z dalších nevýhod rozhodování mimo zasedání.
V našem případě jde o návrh změny stanov, který jsem uvedl v úvodním příspěvku, který budeme schvalovat na svolaném shromáždění vlastníků. Doposud máme ve stanovách o náhradním shromáždění toto znění:
„Není-li shromáždění způsobilé se unášet, může svolavatel novou pozvánkou ve lhůtě patnácti dnů od předchozí schůze shromáždění svolat náhradní shromáždění. Z pozvánky na náhradní shromáždění musí být zřejmé, že se jedná o náhradní shromáždění. Na náhradním shromáždění může být jednáno pouze o záležitostech zařazených na pořad řádného shromáždění, místo nějž se náhradní shromáždění koná. Náhradní shromáždění je způsobilé se usnášet za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají alespoň 40% všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže zákon nebo tyto stanovy vyžadují vyšší počet hlasů. Pro svolání a průběh náhradního shromáždění se použijí přiměřeně ustanovení o shromáždění.“
Toto ustanovení se dle návrhu změny stanov zruší a nahradí zněním, které jsem uvedl v úvodním příspěvku.
Rozhodování mimo zasedání dle § 1211 máme ve stanovách též, to zůstane beze změn.
Poslední komentáře