Zajímavý komentář k mému návrhu jsem získal od ChatGPT spolu s upřesněným přeformulovaným návrhem do právně čistší podoby.

Cituji z ChatGPT:

"Po ověření aktuálního znění § 1210 občanského zákoníku bych článek formuloval trochu jinak než původní návrh. Důležitá je zejména skutečnost, že zákon dnes pouze říká, že pokud stanovy náhradní shromáždění připouštějí, je při něm hranice 40 % všech hlasů; podrobnosti tedy mohou upravit stanovy.

Pro vaše zamýšlené řešení — tedy řádné shromáždění např. v 18:00 a náhradní shromáždění již v 18:30, přičemž obě možnosti budou uvedeny v jedné pozvánce — bych doporučil toto znění:"

"Náhradní shromáždění

1. Není-li svolané shromáždění způsobilé se usnášet, může osoba oprávněná svolat shromáždění svolat náhradní shromáždění. Náhradní shromáždění může jednat a rozhodovat pouze o záležitostech, které byly zařazeny na pořad jednání původního shromáždění.
2. Náhradní shromáždění je způsobilé se usnášet za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají alespoň 40 % všech hlasů.
3. Náhradní shromáždění se svolává samostatnou pozvánkou. Z pozvánky musí být zřejmé, že se jedná o náhradní shromáždění, a musí v ní být uveden jeho pořad jednání.
4. Náhradní shromáždění může být svoláno již v pozvánce na původní shromáždění. V takovém případě musí pozvánka na původní shromáždění výslovně uvádět:

1. den, místo a čas konání původního shromáždění,
2. den, místo a čas konání náhradního shromáždění,
3. že náhradní shromáždění se uskuteční pouze v případě, že původní shromáždění nebude způsobilé se usnášet, a
4. že náhradní shromáždění bude jednat pouze o záležitostech zařazených na pořad jednání původního shromáždění.

5. Je-li náhradní shromáždění svoláno již v pozvánce na původní shromáždění, může se konat nejdříve 30 minut po čase stanoveném v pozvánce pro zahájení původního shromáždění. Náhradní shromáždění se v takovém případě koná ve stejný den a na stejném místě, není-li v pozvánce uvedeno jinak.

6. Náhradní shromáždění lze svolat nejpozději do 6 týdnů ode dne, na který bylo svoláno původní shromáždění.

7. Není-li v tomto článku stanoveno jinak, použijí se pro svolání, průběh a rozhodování náhradního shromáždění ustanovení těchto stanov upravující shromáždění."

"Proč bych zvolil právě tuto podobu

Za nejdůležitější považuji odstavec 4. Ten podle mě odstraňuje určitou nejasnost vašeho původního návrhu. Neříká jen, že „náhradní shromáždění může být svoláno současně“, ale výslovně stanoví, že už v pozvánce na řádné shromáždění je oznámeno, kdy a za jaké podmínky se náhradní shromáždění uskuteční.

To je pro váš záměr podstatné. Vlastník tedy předem ví:

18:00 – řádné shromáždění 18:30 – náhradní shromáždění, pouze pokud řádné shromáždění nebude usnášeníschopné.

Nemusí tedy po skončení neusnášeníschopného shromáždění čekat na nové svolání.

Jednu věc bych ale ještě změnil oproti vašemu původnímu návrhu.

Původně jste měl:

„Náhradní shromáždění se svolává samostatnou pozvánkou.“

a zároveň:

„Náhradní shromáždění může být svoláno … současně s řádným shromážděním.“

To může působit jako určitý rozpor. Proto jsem to v návrhu řešil tak, že obecné pravidlo je samostatná pozvánka, ale výslovně se připouští výjimka, kdy je náhradní shromáždění oznámeno již v pozvánce na původní shromáždění.

Ještě jedna právní nuance.

Použil bych výraz „není způsobilé se usnášet“, nikoli „není schopno se usnášet“. Je to terminologie, kterou používá přímo § 1210 a § 1211 občanského zákoníku."