Ostatní

Otázka Jak probíhá hlasování na shromáždění společenství vlastníků jednotek v případě manželů, kteří byt mají ve společném vlastnictví ? Je jasné, že musí hlasovat jednohlasně (nemůže hlasovat každý jinak) a hlasování se může účastnit libovolný z manželů. Musí však být na shromáždění oba, nebo stačí být fyzicky přítomen jen jeden z nich ? Děkuji.

Jsem majitelem bytu a člen SVJ, byt pronajímám. SVJ po mně požaduje sdělení jména, trvalého bydliště a data narození nájemníků. Toto se mi jeví jako nezákonné, a proto jsem podala pouze informaci týkající se počtu osob v dané domácnosti žijících pro účely rozúčtování cen služeb. Můžete mi prosím kvalifikovaně poradit, jaká je právní úprava a zda-li je moje domněnka oprávněná? Děkuji.

V současném výboru jsou pouze dvě osoby, obě již bez funkce, nový výbor dosud zvolen nebyl. První člen výboru chce svolat shromáždění, přičemž on sám k tomu potřebný podíl (nejméně jednu čtvrtinu) nemá. Druhý člen výboru se z důvodu akutního nemocnění nemůže dočasně práce ve výboru zúčastnit. První člen výboru zašle druhému členu výboru k vyjádření materiál s problematickým obsahem, který nutně vyžaduje korekce, a to s požadovaným termínem vyjádření 3 dny. Druhý člen výboru není schopen v požadovaném termínu reagovat. Následně první člen výboru rozešle vlastníkům pozvánku na shromáždění, kde jako svolavatele uvede ‚výbor‘.

Dobry den,(omlouvam se za text bez diaktriky,pisu z mobilu)rad bych ziskal odpoved na to,zda ma vybor pravo narokovat, pro vsech 5 clenu vyboru, odmenu za ziskani statnich dotaci.bude hlasovani. Dekuji za odpoved

Prosím vás, jak je to s energetickými štítky u panelových domů? Bytové jednotky jsou zapsány v katastru na základě prohlášení vlastníka. Vlastník jedné z nich se rozhodne ji prodat.

dotaz:

1. je nutné vypracovat energetický štítek za celý dům?
2. stačí vypracovat energetický štítek pouze na byt?
3. kdo hradí vypracování energetického štítku?
4. dá se nahradit energetický štítek vyúčtováním nákladů za spotřebu energií?

Děkuji

Vážení, doufám, že zde naleznu nějaké podněty, jak řešit dosti komplikovanou situaci, ve které jsem se ocitl. Před více než dvěma lety jsem koupil družstevní byt s příslibem tehdejší předsedkyně družstva převést byt do osobního vlastnictví. Její slib se opíral o starší rozhodnutí členské schůze, které deklarovalo záměr dům jednotkově rozdělit a družstvo transformovat do SVJ. Případné převedení bylo pro mě důležité kvůli hypotéce. Pro nevalnou komunikaci v rámci družstva bylo velkým překvapením, když jsem se o svůj nárok přihlásil. I když bylo rozhodnuto mi vyhovět, předsedkyně nejenom, že nepodnikla žádné kroky, ale ani o své nečinnosti nikoho neinformovala. Rovněž bylo krajně obtížné ji jakkoli kontaktovat. Na následující schůzi rezignovala, nicméně mi bylo umožněno zařídit si jednotkové rozdělení i převod sám.

Kromě pozemku zastavěného budovou mají členové SVJ ve spoluvlastnictví také přilehlé pozemky. Jak postupovat v případě, kdy jeden z členů chce odkoupit část pozemku ze společného vlastnictví ostatních členů ? Pokud některý ze spoluvlastníků nechce svůj ideální podíl odprodat, je možno prodej a koupi uskutečnit ? Jak by měl postupovat ten spoluvlastník, který s prodejem nesouhlasí ? Předem děkuji za radu.

Dobrý den, provedli jsme výměnu klíčů od společných prostor. Klíče jsme předávali na schůzi, dále jsou k vyzvednutí u místopředsedy výboru a u domovníka (vše oproti podpisu). Jeden vlastník ovšem odmítá klíče převzít tímto způsobem a požaduje, abychom mu je vhodili do schránky. Právník tvrdí, že má právo požadovat předání klíčů u něj doma. Já to ovšem nikde v zákoně nemůžu najít. Jak to tedy je? Potížista samozřejmě vyhrožuje soudem.

1. Je rozdíl mezi povinnostmi pověřeného vlastníka a povinnostmi výboru? V čem se vlastně liší ?
2. Pokud správu společenství zajišťuje správcovská firma, je nutný výbor (pověřený vlastník) ?

Český stát se opravdu speciálním způsobem vypořádal se zmatenými a nejasnými zákony, neschopnými soudy a s neúměrným protahováním soudních řízení. Naši zákonodárci to udělali skutečně rozkošným způsobem: zatrhli nám všem možnost, abychom se v případě nespravedlivých rozsudků obraceli k Nejvyššímu sou­du.

Pokud soud nalézací a/nebo soud odvolací dospějí k nesprávnému závěru (což se stává), můžete se obrátit na Nejvyšší soud s dovoláním pouze v tom případě, že jde o dostatečnou hromádku peněz. Viz zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, po novele provedené zákonem č. 7/2009 Sb. (http://business.center.cz/…cast4h3.aspx), který praví ve svém § 237: