Ostatní

Pokud je ve stanovách SVJ počet členů kontrolní komise 3, co se stane, když jeden ze tří odstoupí ( např. ze zdravotních důvodů )?

Je nutné ihned svolávat shromáždění jen za účelem dovolení náhrady? Nebo mohou zbylí dva svou funkci kontrolorů vykonávat až do dalšího shromáždění? Je vůbec zpráva kontrolní komise vytvořená a podepsaná jen dvěma členy platná?

Předem díky za názory.

V Prohlášení vlastníka budovy je uvedeno: Spoluvlastnické podíly vlastníků jednotek na společných částech budovy se řídí vzájemným poměrem podlahové plochy jednotek k celkové ploše všech jednotek v domě. SP vyjádřené zlomkem jsou uvedeny u každé konkrétní jednotky a vztahují se ke všem společným částem domu včetně pozemku, pokud se stal vlastnictvím vlastníka jednotky.

Ve vyúčtování je ale uveden SP vyjádřený zlomkem vztahující se pouze k jednomu vchodu. Náklady jsou rozpočítavany jedním nebo druhým zlomkem(vchod nebo celý dům)ze Záloh na správu domu, do kterého přispívají všichni dle velikosti SP.

Převedl jsem vlastníký podíl na svoji ženu. V našem SVBJ jsem členem výboru.Jak mám postupovat, aby se členkou výboru stala moje žena. Stačí zápis u notáře .....? Děkuji za odpověď, Jeník.

Už delší dobu zde příspívatel „lake“ prosazuje názor, že rozhodování o rekonstrukci a modernizaci spol. částí domu nepatří do působnosti a pravomoci SVJ, a že by to bylo protiústavní a v rozporu s LZPS.

Tuto záležitost řešil mimo jiné ve svém nálezu Ústavní soud ze dne 13. března 2001 (Předpis č. 128/2001 Sb.)
http://www.epravo.cz/…iky-854.html

Od té doby proběhlo několik aktualizací ZoVB vč. § 11, ale níže citované zdůvodnění ÚS zůstává stále aktuální.

Z nálezu ÚS cituji část vztahující se k § 11:

Poradíte? Jsme bytové družstvo o třech vchodech. Máme po revitalizaci asi 1 rok, tudíž úvěr cca 6 500 000 Kč. Je možné, aby se naše BD rozdělilo na dvě? Propočetl by se úvěr a ten vchod, který je problematický by se stal jiným BD? Určitě by to bylo spoustu vyřizování a taky by to něco stálo, ale lidé by to tak chtěli.Když se zakládalo naše BD,nebylo nám to umožněno ze strany magistrátu. Děkuji.

Prosím o radu, a to zda je vlastník bytové jednotky povinen hlásit nájemníky v bytě podle nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. To znamená jméno a příjmení, datum narození, fotku. Předem moc a moc děkuji. Petr.

Dobrý den,měl bych dotaz:Co a jak by mělo být napsáno na pozvánce na mimořádnou schůzi.Potřebný počet hlasů na pořádání mim. schůze mam.Zjistil jsem že to není jen tak napsat.Děkuji

Dobrý den, obracím se pro radu. Naše SVJ si kdysi odsouhlasilo teplo poměrem 60% měřidla a 40% podlahová plocha, nyní nový výbor sdělil, že takto je to chybně (dostaneme se tím do potíží se zákonem a budeme platit pokuty – myslím nesmysl) a že rozpočítávat takto teplo je nesmysl a lze to udělat jen 50% měřidla a 50% podlahová plocha. Přičemž vlastníci původně chtěli i teplo počítat 100% z měřidel což vyhláška neumožňuje. Na schůzi vlastníků se nehlasovalo o ničem a já s některými vlastníky vyúčtování služeb reklamovala s tím že schválen byl poměr 60% měřidla a 40% podlahová plocha.

Dobrý den, chtěl bych se zeptat na názor ohledně vzniklé situace. Jsem členem SVJ, před 2 měsíci se mi narodil synek, má hlášené bydliště na adrese trvalého bydliště mé přítelkyně(u jejích rodičů). Teď dočasně i s klukem bydlí u mě, ještě jsme se nerozhodli, kde v budoucnosti budeme bydlet. Nicméně jsem zjistil, že předseda výboru bez mého souhlasu nahlásil u správce domu změnu počtu obyvatel.Změnu předpisu pro úhradu záloh na služby mi taktéž nedal ale na webu správce jsem tuto změnu zjistil, tudíž předpokládám, že bych měl pak vyúčtované tyto osoby a musel doplácet. Nejedná se mi o ty peníze, nepředstavujou nikterak vysokou částku, jedná se mi o to,zda je toto oprávněn předseda výboru učinit a zda neporušil občanský zákoník či jiný. Jinak,ve stanovách SVJ je uvedena povinnost nahlašovat skutečnosti rozhodné pro rozúčtování služeb, zejména změny v počtu příslušníků domácnosti do 30 dnů.

Výběr z Rozhodnutí NS 28 Cdo 1253/2006

http://www.nsoud.cz/…7A4E0065314D?…,

Dovolací soud zdůrazňuje, že text zákona č. 72/1994 Sb. akcentoval zejména po novele č. 103/2000 Sb. (viz § 9a o rozúčtování cen služeb a další návazná ustanovení) oprávnění společenství vlastníků jako právnické osoby rozhodovat, při respektu ke spoluvlastnickému principu, o snášení nákladů vzniklých při provozu domu (ceny služeb, správa domu). Vyjadřuje to nadále i § 13 odst. 1 zákona, podle něhož se vlastník jednotky podílí na správě domu v rozsahu, který odpovídá jeho podílu na společných částech domu, není-li mezi vlastníky jednotek dohodnuto jinak.