Úklid chodeb po PP revizi

V tom případě to ale není dle odst. (2), § 2 Zákona č. 133/1985 sb., jelikož ten ukládá povinnosti právnickým a podnikajícím fyzickým osobám provozujicím činnost. Toto je možná SVJ, nikoliv však spolu/vlastník.

• Žofré: „… dle odst. (2), § 2 Zákona č. 133/1985 sb., jelikož ten ukládá povinnosti právnickým a podnikajícím fyzickým osobám provozujicím činnost. Toto je možná SVJ …“

Budu citovat text zákona:

Žofré zmínil SVJ. To možná užívá ke své činnosti jedinou místnost v domě – kancelář SVJ. Souhlasím s tím, že v této jedné místnosti právnická osoba SVJ plní povinnosti na úseku požární ochrany. Ovšem SVJ neužívá v domě žádné další prostory ke své činnosti. Správa společných částí není totéž co užívání společných částí. Správce není uživatel.

Odpovědnými osobami na úseku požární ochrany jsou tedy všichni vlastníci jednotek. To platí v každém případě, i kdyby přenesli své povinnosti soukromoprávní smlouvou na právnickou osobu SVJ.

Už jsem o tom zde psal v červnu 2025: Pokuta od HZSLK.

Justitianus

Provozovanou činností SVJ je správa domu a pozemku. „Správa domu a pozemku zahrnuje vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí. Správa domu a pozemku zahrnuje i činnosti spojené s údržbou a opravou společných částí, …“ (§ 1189 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Tedy všechny části domu, kde SVJ provádí správu domu, SVJ užívá pro provozování své činnosti, a proto je zde zcela po právu odpovědné za zajišťování požární ochrany.

Už jsem Vám, Neugebauere, kdysi dal příklady osob, které něco v domě opakovaně dělají:

• právnická osoba Společenství vlastníků jednotek
• právnická osoba Hasičský záchranný sbor kraje (vykonává v domě státní požární dozor)
• odborně způsobilá osoba (OZO) provádějící preventivní prohlídky, nebo požární technik
• právnická osoba Výtaháři s.r.o. (provádí v domě prohlídky, kontroly a revize výtahu na základě smlouvy)
• právnická osoba Kominíci s.r.o. (vykonává v domě kontrolu a čistění spalinových cest)
• fyzická osoba podnikající Franta Trubička, vodo-topo-elektro (vykonává v domě odborné zásahy na základě dlouhodobé smlouvy se SVJ)
• a tak dále

(1) Neugebauere, tvrdíte snad, že všechny tyto (a kterékoli další) osoby „UŽÍVAJÍ prostory domu ke své činnosti“?

➡️ Pak tedy podle § 2 odst. 2 zákona o požární ochraně platí, že „provozuje-li činnost v prostorách více právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, plní povinnosti na úseku požární ochrany na místech, která užívají společně, vlastník těchto prostor, není-li smlouvou mezi nimi sjednáno jinak“.
Vlastníkem těchto prostor jsou – jak je všeobecně známo – všichni vlastníci jednotek v domě. Nikoliv SVJ. Společenství nemá v domě ty povinnosti, které Vy tvrdíte. Neznáte zákon o požární ochraně.

(2) Neugebauere, tvrdíte snad, že všechny tyto (a kterékoli další) osoby „NEUŽÍVAJÍ prostory domu ke své činnosti“? Jinak řečeno, neprovozují ve společných prostorách žádnou svou činnost?

➡️ Pak tedy podle § 2 odst. 2 zákona o požární ochraně platí a contrario, že SVJ nemá povinnost plnit povinnosti na úseku požární ochrany ve společných prostorech domu. Takovou povinnost nemají ani ty další právnické a podnikající fyzické osoby. Jestliže tvrdíte opak v rozporu se zákonem, pak jen prokazujete, že zákon neznáte.

Neugebauere, žádná třetí možnost už neexistuje – jen tyto dvě, které jsem uvedl. Jak může být školitelem někdo, kdo nezná zákon o požární ochraně? Neugebauere, kdo je Vaším zaměstnavatelem? Upozorním ho na zásadní mezery ve Vašich znalostech. Šíříte nepravdivá tvrzení.

Justitianus

Odpovědnost na úseku požární ochrany má ta osoba, která v případě porušení povinností na úseku požární ochrany dostane od HZS pokutu a z této pokuty se nevyviní.
Jak prosté milý Watsone.

• Zdenek 22: „Odpovědnost na úseku požární ochrany má ta osoba, která v případě porušení povinností na úseku požární ochrany dostane od HZS pokutu …“

Zdenku, nedělejte ze sebe hlupáka. Tvrdíte naprostý nesmysl. Je to přece přesně obráceně:

1. Napřed musí být stanovena odpovědnost konkrétní osoby (v tomto případě by musela být daná zákonem).
2. Vrchnost rozhodne zda tato osoba porušila svou zákonem uloženou povinnost; vrchnost se ovšem může mýlit z hlouposti nebo ze zlé vůle [1].
3. Pak by této osobě mohla být uložena pokuta.
4. Teprve pak se pokutovaný jednostranně rozhodne jak se k tomu postaví: bude se bránit, nebo se bránit nebude, nebo si nechá špatně poradit od Neugebauera, případně zmešká lhůtu k uplatnění opravného prostředku. Podle toho se – podle Vašich slov – „vyviní“ nebo „nevyviní“.

Jednostranná nečinnost pokutované osoby v posledním kroku č.4 nevypovídá naprosto nic o tom, zda tato osoba má či nemá uloženu zákonnou odpovědnost podle kroku č.1.

Justitianus

☀ [1] Státní instituce nejsou neomylné. Mohu to ukázat na příkladu Finanční správy. Nejvyšší správní soud opakovaně ruší rozhodnutí Finanční správy, zejména v případech nezákonných zajišťovacích příkazů, které často vedou k insolvenci firem. Soudy kritizují nesprávný postup berních úředníků, zatímco finanční správa se někdy snažila rozhodnutí vyšších soudů nerespektovat, což vedlo k vleklým sporům. (Zdroj: https://www.kdpcr.cz/…du-lze-casto.) Stejně tak se opakovaně mýlí Hasičský záchranný sbor, kvůli takovým osobám jako je Neugebauer – specialista bezpečnosti práce a požární ochrany.

Tato ± stejná diskuze zde již byla před časem. Jakkoliv, co píšete se zdá na první pohled logické, tak má docela zásadní slabinu.

Především SVJ zajišťuje správu domu, to není totéž jako užívá [prostor] k provozování činnosti". Je to jako kdybychom tvrdili, že výrobce automobilů užívá automobily ke své činnosti (zajisté takové budou, ale ne ty které vyrábí).

V SVJ by jím užívaný prostor by také mohl existovat, například kancelář výboru SVJ v domě.

Za druhé povinných osob bude pravděpodobně v domě hned řada, například všechny právnické osoby či podnikatelé se sídlem zde, úklidová firma, údržbář-živnostník a.j.. Podle ustanovení zákona by tak měly být všechny společně se SVJ postaveny na stejnou úroveň povinnostmi v oblasti PO (dle požárního rizika jimi prováděné činnosti), ale to vy už neříkáte – vy jste si vybral SVJ.

Je pravda, že povinnost by se patrně dala dovodit se zákonného poslání SVJ (správa domu), nicméně rozsah správy je soukromoprávní záležitost (upravená prohlášením vlastníka, stanovami…), a výslovné zakotvení povinností v úseku PO SVJ v zákoně chybí.

Všimněte si také, že v jiných oblastech – např. Zákon o hospodaření energií (Průkazy energetické náročnosti budov) a Stavební zákon (povolovací řízení) – to zakotveno konkrétně je, tzn. kdy přesně SVJ přebírá určité povinnosti či práva vlastníka nemovitosti. Zákon o požární ochraně takové zmocnění neobsahuje.

Jiná věc je samozřejmě, zda by ve sporu jiný názor než hasičů někdo ustál a ani mi není známo, že by někdo již s hasiči do takového sporu šel.

Ono je to trochu složitější, než vy uvádíte. Předpokládá to znalosti práva a požární prevence. Potřebný výklad by byl na značně dlouhý text, ale pokusím se to vyjádřit stručně. Skutečnost nelze odvozovat od znění jednoho odstavce, ani chápat význam slova v obecné rovině.

Na úvod je nezbytné uvést, že vaše porovnání s výrobci automobilů je značně zavádějí. Takže na něj zapomeňme. V požární prevenci „činnost“ není chápána v obecné rovině významu tohoto slova. Např. za činnost je považován určitá výška budovy, neexistence běžných podmínek pro zásah, shromažďování většího počtu osob atd.

SVJ je z občanského zákoníku právnickou osobou. Tedy jedná se o samostatnou právnickou jednotku působící vedle majitelů bytových jednotek. Jeho činností je správa domu a pozemku. Ta, mimo jiné, ze zákona zahrnuje vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek. Již z toho lze dovodit, že mezi to patří zajištění požární ochrany, které nenáleží vlastníku jednotky (povinnosti v zajištění PO nejsou pro všechny stejné). Vzhledem k tomu, že SVJ v domě provádí správu domu, užívá dům k plnění své zákonné povinnosti (dům je nástrojem pro jejich plnění). Tedy provádí-li SVJ správu domu, reps. užívá dům, o 15 nadzemních podlažích, provádí správu domu, kde je provozována činnost s vysokým požárním nebezpečím, a proto mu vznikají povinnosti v zajišťování PO.

Máte pravdu v tom, že SVJ není jediný subjekt, kterého se dodrožávní povinnosti o PO týká. Lze předpokládat, že většina majitelů bytových jednotek jsou fyzické osoby. Těch za týkají některé povinnosti. Dalšími majite-li budou fyzické podnikající osoby a právnické osoby. Těch se budou týkat úplně jiné povinnosti. A pak tu máme SVJ. Důležité je si uvědomit, že povinnosti vyplývají z míry požárního nebezpečí, které se v objektu vyskytuje. Tedy fyzické podnikající osoby, právnické podnikající osoby a SVJ by měly spolupracovat při zjištění míry požárního nebezpečí. Vzhledem k tomu, že SVJ je správcem objektu, dovozuje se, že je garantem této činnosti. Není totiž podstatné, jakou jednotlivou činnost konkrétní právnická osoba vykonává, ale jaké činnosti jsou v objektu vykonávána celkově. Jak již jsem uvedl, určující může být výška budovy. Od toho se odvíjejí povinnosti v zajištění PO pro všechny, jež působí v domě. Právnická osoba vlastnící bytovou jednotku bude v ní zajišťovat PO podle zjištěné míry požárního nebezpečí. SVJ bude zajišťovat PO podle zjištěné míry požárního nebezpečí např. na schodišti.

To, že povinnost není taxativně uvedena v zákoně o požární ochraně nic neznamená. Podstatné je, že je uvedena.

„To, že povinnost není taxativně uvedena v zákoně o požární ochraně nic neznamená. Podstatné je, že je uvedena.“ (Vložil Tomáš Neugebauer. (bez ověření), 9. Únor 2026 – 21:53)

Shodneme se, že diskutovaná povinnost SVJ v zákoně o požární ochraně uvedena není. Snad se rovněž shodneme, že SVJ dům neužívá. To jsou dobrá východiska.

Vy ovšem tvrdíte, že diskutovaná povinnost „je uvedena“. Na dotaz diskutéra PO, kde je uvedena, jste neodpověděl. Táži se proto znova:

Pane Neugebauere, v kterém právním předpisu nebo ve kterém judikátu je uvedena diskutovaná povinnost SVJ? Děkuji za odpověď.

„Osobou odpovědnou za správu domu je společenství vlastníků.“ (§ 1190 občanského zákoníku). „Správa domu a pozemku zahrnuje vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí.“ (§ 1189 odst. 1 občanského zákoníku). Vzhledem k tomu, že vlastníku jednotky nenáleží zajišťování požární ochrany např. v kočárkárně či na schodišti, stává se povinností SVJ, které je za její splnění odpovědno. Navíc platí, že „se má za to, že se správa vztahuje i na společné části, které slouží výlučně k užívání jen některému spoluvlastníku“ (§ 1189 odst. 2 občanského zákoníku). Tedy, ani v tomto případě se SVJ své povinnosti, jakož i odpovědnosti nezbaví.

Odpověděl jsem – „Viz text.“ Jedná se o občanský zákoník. Již jsem to zde rozebíral. Je potřeba mé příspěvky si přečíst, nikoliv je rovnou negovat.

Povinnost není taxativně uvedena ani v občanském zákoníku. Pouze je to výklad pana TN. Ale já tomu rozumím. Pro hasiče je pohodlnější jednat s jedním SVJ než s desítkami spoluvlastníků. A pan TN se snaží hasičům dodat „argumenty“ svými výklady. Ostatně je za to placený.

Opravdu vtipné. Bohužel, váš názor může poškodit SVJ.

Pravda je taková, že hasiči postupují podle práva, i když se vám to nelíbí. Nejste schopen pochopit, že oni jednat s jednotlivými majiteli bytových jednotek o tom nemohou.

SVJ dům neužívá, SVJ dům spravuje.

A kde je uvedena, když není v zákoně o požární ochraně?

Viz text.

„Tedy všechny části domu, kde SVJ provádí správu domu, SVJ užívá pro provozování své činnosti“ (Vložil Tomáš Neugebauer. (bez ověření), 7. Únor 2026 – 21:32)

Správně formulováno.

SVJ provádí správu domu ve své kanceláři, spisovně, archivu, zasedací místnosti. Ta může být v prostorech mimi spravovaný dům nebo v prosotorech ve spravovaném domě. Ve společných prostorech nebo v bytě nebo v nebytovém prostoru nebo jeho části. Méně obvykle v maringotce, na lodi, ve stanu, v internetové kavárně, v coworkingové kanceláři.

„Sousedy může donutit jedině HZS (hasičský záchranný sbor), a to pokutami.“ (Vložil Justitianus, 2. Únor 2026 – 13:15)

HZS s vlastníkem vůbec komunikovat nebude. Už se zde řešilo.

SVJ sice na vlastníka nemá páku, ale může únikové cesty nechat vyklidit. Řešme zde, kam vyklizené předměty uložit, to není zcela zřejmé.

Vyklizené předměty máme možnost uložit do místnosti, která je ve sklepě a je součástí společných prostor, zamykatelná. Každý má klíč. Takže jako Výbor můžeme všechny botníky apod. uložit do této místnosti? Máme na to právo? Předpokládám ale, že budou vyzvednuty a umístěny zpět na chodbu, s tím, že nemáme právo sahat na osobní majetek.

„Takže jako Výbor můžeme všechny botníky apod. uložit do této místnosti? Máme na to právo?“ (Vložil Helena Makešová (bez ověření), 2. Únor 2026 – 15:01)

Samozřejmě. Na náklady vlastníka věci.

Pokud chcete vědět, jak se zde diskutovalo, dokonce v r. 2025 (viz předřečník Hasič), tak hledejte „neugebauer“ „Na jakém základě HZS pokutuje SVJ“, „Pokuta od HZSLK“

Nebo se obraťte přímo na hasiče

https://hzscr.gov.cz/

Hasičský záchranný sbor ČR

https://hzscr.gov.cz/…ontakty.aspx

Kloknerova 26 14801 Praha 414, Chodov +420 950 819–011 sekretari­atgr.grh@hzscr­.cz

Jak známo, je SVJ právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a souvisejícího pozemku

1. NOZ

§ 1205 „Nejvyšší orgán SVJ je shromáždění. Statutární orgán je Výbor, ledaže …“

§ 1176 „Vznikem vlastnického práva vzniká vlastníku povinnost řídit se pravidly pro správu domu…, “

1. Činnosti správy domu a pozemku NV 366/2013 Sb., § 7

1. www.sousede.cz/…na-v-sv/1352

Společenství vlastníků jednotek je právnická osoba zabezpečující plnění povinností na úseku požární ochrany v souladu se zákonem o požární ochraně č. 133/1985 ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“)

• – – – – – – – – – – –

Pokud není záležitost únikových cest řešena v Pravidlech správy domu a pozemku, a Justitianus tvrdí, že péče o únikové cesty je záležitost všech, tak nechť se sejde shromáždění, a usnese se.

K argumentaci jednoho vlastníka, kterou volně interpretovala tazatelka dodávám, že dotyčný neví která část chodby mu k umístění botníku „patří“, takže nechť mu tedy shromáždění nějakou část vyhradí.

Využívání společných částí nemůže vlastník interpretovat tak, že si na chodbu dá svůj nábytek. Má pouze právo využít část podzemního podlaží pro sklepní koji.