Protinávrhy k hlasování
Dobrý den.
Máme ve stanovách uvedeno ke shromáždění: „Záležitost, která nebyla zařazena na pořad zasedání v písemné pozvánce, lze rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech přítomných členů společenství vlastníků oprávněných o ní hlasovat.“
Zkusím ale uvést příklad.
- Já jako vlastník jsem aktivní a zajímám se o dění v SVJ, ale nezvažuji změnu stanov, např. u nějaké sazby, která je pro mě v pořádku.
- Vlastníkům, kteří jsou zároveň ve výboru, se ale sazba nelíbí (z jakéhokoli důvodu) a dají do programu shromáždění hlasování o změně stanov např. ve znění „Změna stanov společenství (upřesnění v podkladech ke shromáždění), (hlasování č. X)“.
- V podkladech následně uvedou změnu na pro mě nevýhodnou sazbu.
Já na to ale mohu reagovat až po rozeslání pozvánky a obdržení podkladů, protože do té doby se logicky o návrhu úpravy nedozvím.
Jaké mám tedy možnosti?
- Mohu se pokusit přesvědčit ostatní vlastníky o nesmyslnosti úpravy, aby na shromáždění hlasovali proti. To mohu udělat defacto až v okamžiku, kdy se o návrhu změny dozvím, což v nejzazším momentu může být pouhých 5 dní před shromážděním. Nedokážu si ze zkušenosti představit, jak bych stihnul za 5 dní kontaktovat všechny vlastníky a probral s nimi návrh změny a společný postup při hlasování.
- Mohu na shromáždění požádat o slovo, abych před hlasováním přesvědčil přítomné vlastníky o nesmyslnosti úpravy. Nicméně v duchu stanov mi může předsedající slovo neudělit nebo odejmout (což se nám v minulosti již stalo).
- Mohu hlasovat proti návrhu – tady si bez předchozích dvou bodů asi nepomůžu.
- Mohu přijít s protinávrhem na shromáždění – protinávrh mi ale může velmi jednoduše kdokoli z vlastníků ve výboru (kteří chtějí změnu stanov) sestřelit argumentací, že jde o záležitost nezařazenou v pozvánce, a bude hlasovat proti zařazení do programu.
- Mohu to zkusit změnit za rok nebo se pokusit přesvědčit dostatečný počet vlastníků a svolat mimořádné shromáždění.
Vnímám tady opravdu rozpor v právech vlastníků, kteří jsou zároveň členy výboru, a ostatními vlastníky. Oni jsou schopni si zařadit bod do pozvánky, což já nejsem. Oni pak potřebují pouze jedno hlasování pro přijetí, zatímco já potřebuji dvě – jedno pro zařazení do programu a jedno pro přijetí mého protinávrhu. Zařazení do programu, jak jsem již uvedl, mi ale vzhledem k nutnosti souhlasu 100 % přítomných může kterýkoli z členů výboru zablokovat.
V tuto chvíli jde o hypotetickou a možná v něčem i hraniční situaci. V minulosti jsme ale v našem SVJ protinávrhy na shromáždění přijímali a hlasovalo se o nich v pořadí, v jakém byly podány. Pokud prošla u daného hlasování jedna varianta, o dalších se pak již nehlasovalo. Nový výbor tuhle praxi ale nyní změnil s odvoláním na stanovy.
Dokázal by někdo poradit, jestli se s tím musím jako vlastník mimo výbor smířit nebo mám možnost podat v rámci daného hlasování protinávrh, aniž bych potřeboval souhlas 100 % přítomných?
Garloku,
Vaše stanovy prý obsahují: „Záležitost, která nebyla zařazena na pořad zasedání v písemné pozvánce, lze rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech přítomných členů společenství vlastníků oprávněných o ní hlasovat.“
§ 253/3 NOZ však vyžaduje účast a souhlas se zařazením neohlášeného bodu když jsou a souhlasí VŠICHNI a nikoliv jen PŘÍTOMNÍ členové. Domnívám se, že se jedná o kogentní ustanovení, které stanovy nemohou změnit.
U nás je ke každému ohlášenému bodu diskuse. Takže v situaci, když se jedná o plánu oprav a výbor navrhne akce 1 až 10 a Vy navrhnete akci 11, tak by se o tom hlasovalo. Ale akce 11 musí být určitá a nějak oceněná. Rozhodně akci 11 nepovažuji za „záležitost nezařazenou v pozvánce“.
Hezký den!
Pavel
Samozřejmě můžete na shromáždění vyslovit připomínky k předloženému návrhu. Můžete ostatní vlastníky přesvědčit, aby za návrh nehlasovali. Samozřejmě můžete hlasovat proti. Můžete přijít i s protinávrhem. Můžete vše, co vám dovolují stanovy. Podle stanov můžete iniciovat i svolání shromáždění. Můžete před schůzi obejít vlastník a přesvědčit je, aby předložený návrh neschválili. Zda budete úspěšný, to vám nelze zaručit.
- „… což v nejzazším momentu může být pouhých 5 dní před shromážděním …“
Copak to zde vymýšlíte? Jak jste přišel na lhůtu 5 dní?
Podle § 249 platí, že zasedání členské schůze se svolá vhodným způsobem ve lhůtě určené stanovami, jinak nejméně třicet dnů před jeho konáním. V téže lhůtě musí být k dispozici i podklady (nejsou-li přiloženy k pozvánce).
- „… protinávrh mi ale může velmi jednoduše kdokoli z vlastníků ve výboru (kteří chtějí změnu stanov) sestřelit argumentací, že jde o záležitost nezařazenou v pozvánce …“
No a? Neexistuje právo otravovat ostatní. Neexistuje právo vnutit ostatním hlasování o záležitosti, která nebyla zařazena na pořad zasedání při jeho ohlášení.
Zdá se, že vlastníci jednotek nepotřebují nějaké Vaše přesvědčování ani vysvětlování ani protinávrhy. Můžete se pokusit je přesvědčit buď předem, nebo v průběhu shromáždění, ale je jen Váš problém, že Vás nechtějí slyšet. Asi Vás považují za otravného kverulanta, který je jen zdržuje.
Řeknu to krátce: Štve Vás, že ostatní nehlasují podle Vašich představ a o tom, co jim předložíte. V tom případě prodejte jednotku a pořiďte si rodinný dům.
Justitianus
To je opsaný § 253 (3) „Záležitost, která nebyla zařazena na pořad zasedání při jeho ohlášení, lze rozhodnout jen …“
Nevím zda je obdobný paragraf i v části Bytové spoluvlastnictví. Já to ustanovení také považuji za nedemokratické, zvláště v bytovém spoluvlastnictví, kde členství v SVJ není vlastně dobrovolné ale je neoddělitelné spojeno s vlastnictvím bytu (viz 1194/2) a navíc člen SVJ ručí za dluhy SVJ, zatímco členství ve spolku obecně je dobrovolné, nikdo nesmí být nucen ke členství a člen neručí za dluhy spolku viz
- – – – –
§ 215
(1) Nikdo nesmí být nucen k účasti ve spolku a nikomu nesmí být bráněno vystoupit z něho
(2) Členové spolku neručí za jeho dluhy
- – – – –
Ohledně práva člena souvisejících s programem schůze, tak krom vámi uvedených lze ještě připomenout § 1207 (2) „Nejsou-li k pozvánce připojeny podklady k pořadu, umožní svolavatel vlastníku jednotky včas se s nimi seznámit“
Děkuji za reakci. Primárně mi ale jde o to, jestli jako člen SVJ mohu na shromáždění v rámci hlasování o konkrétním usnesení podat protinávrh, aniž by muselo nejdříve proběhnout hlasování o „zařazení mého protinávrhu do programu“ vyžadující 100 % hlasů přítomných členů.
Já mám za to, že to není třeba, protože se jedná pořád o stejnou záležitost a ne změnu programu. Výbor je jiného názoru.
- „Primárně mi ale jde o to, jestli jako člen SVJ mohu na shromáždění v rámci hlasování o konkrétním usnesení podat protinávrh …“
Jste kverulant. Zdržujete a otravujete ostatní. Jestliže se hlasuje o konkrétním usnesení, pak se hlasuje o konkrétním usnesení. Čemu na tom nerozumíte? Které písmeno, nebo které slovo potřebujete dovysvětlit?
Jestliže usnesení nebylo přijato, pak přítomní mohou připust diskusi o jiné formulaci usnesení, a pak mohou třebas hlasovat znovu.
Vám se ale nelíbí že Vás neposlouchají. Proč by měli?
Justitianus
Dobrý den,
děkuji za reakci, byť jste vůbec nepochopil jádro problému. Možná kdybyste věnoval více času porozumění textu než psaní poměrně útočné a arogantní reakce, přišel byste na to, v čem vidím problém.
Znovu podotýkám, jde o HYPOTETICKOU situaci. Opravdu nejsem žádný kverulant. Jen se mi nelíbí nepoměr v právech vlastníků, kteří jsou zároveň členy výboru, oproti ostatním vlastníkům.
Zkusím to ještě jednou.
- Vlastníci – členové výboru – mohou zařadit hlasování o konkrétním usnesení do programu shromáždění před rozesláním pozvánky, aniž by to ostatní vlastníci věděli. Jednoduše protože oni připravují a rozesílají pozvánku a podklady.
- Vlastníci – nečlenové výboru – se o usnesení a hlasování dozví z pozvánky a podkladů.
- Vlastníci – nečlenové výboru – mohou podat protinávrh k tomuto usnesení až na shromáždění, protože do pozvánky a podkladů to již logicky nedostanou.
- Vlastníci – členové výboru – mohou zablokovat jakýkoli protinávrh k usnesení s odůvodněním, že jde o změnu programu, která vyžaduje 100 % hlasů přítomných.
A mě zajímá, zda je to legislativně v pořádku. Protože i kdyby vlastník – nečlen výboru obešel všechny ostatní vlastníky, pořád jsou tady vlastníci – členové výboru, kteří si mohou prosadit pouze hlasování o svém návrhu (ano, ten nemusí být přijat) a všechny ostatní protinávrhy zablokovat s výše uvedeným odůvodněním.
Ano, jsem si vědom toho, že mohu navrhnout jiné usnesení na dalším shromáždění za rok nebo že mohu zkusit svolat mimořádné shromáždění.
Mě ale primárně zajímá, zda může být podání protinávrhu k usnesení, o kterém se hlasuje na shromáždění, považováno za změnu programu. A tedy zda je nutný souhlas 100 % přítomných pro zařazení do programu, aby se následně o protinávrhu vůbec mohlo hlasovat.
Garloku, jste typický kverulant. Hledáte za každou cenu problémy tam, kde nejsou. Vaše čtyři body jsou samé bezvýznamné pitomosti.
- „1. Vlastníci – členové výboru – mohou zařadit hlasování o konkrétním usnesení do programu shromáždění před rozesláním pozvánky, aniž by to ostatní vlastníci věděli.“
No a? Proč by neměli mít toto oprávnění? Je přece zřejmé a uvedené v zákoně, že program schůze shromáždění připravují zpravidla statutáři. Pokud se Vám tato skutečnost nelíbí, nechte se zvolit statutárem, nebo prodejte jednotku.
- „2. Vlastníci – nečlenové výboru – se o usnesení a hlasování dozví z pozvánky a podkladů.“
No a? Co má být? Tak to ukládá zákon. Objevujete Ameriku? Jestliže je v pozvánce uveden návrh usnesení, pak na schůzi shromáždění se hlasuje o tomto návrhu usnesení. Co se vám na tom nelíbí?
- „3. Vlastníci – nečlenové výboru – mohou podat protinávrh k tomuto usnesení až na shromáždění, protože do pozvánky a podkladů to již logicky nedostanou.“
No a? Co má být? Zase objevujete Ameriku? Je-li předložené usnesení schváleno, pak Váš protinávrh už vůbec nikoho nezajímá – je zbytečný. Protinávrhy by měly smysl jedině není-li předložený návrh schválen (a v diskusi se hledá jiné řešení).
- „4. Vlastníci – členové výboru – mohou zablokovat jakýkoli protinávrh k usnesení s odůvodněním, že jde o změnu programu, která vyžaduje 100 % hlasů přítomných.“
Napsal jste totální nesmysl, protože neznáte zákon.
Členové výboru nemají na shromáždění žádná extra práva, ani právo cokoliv blokovat! Je-li statutár vlastníkem jednotky, pak má jeden hlas podle výše svého podílu, naprosto stejně jako kterýkoliv jiný člen SVJ. Schůzi shromáždění řídí předsedající zvolený na začátku zasedání (předseda zasedání podle § 253). Nechte se tedy zvolit za předsedajícího a řiďte průběh schůze shromáždění sám, podle Vašich pravidel.
A mimochodem – shromáždění přijímá rozhodnutí nadpoloviční většinou přítomných hlasů. Jak jste přišel na těch 100 % hlasů???
Justitianus
„Členové výboru nemají na shromáždění žádná extra práva, ani právo cokoliv blokovat!“ (Vložil Justitianus, 1. Červenec 2025 – 19:31)
Výbor má právo zařadit nebo nezařadit bod do programu shromáždění. To je dost extra právo. Může tak blokovat projednání.
Znovu: Výbor nemůže prosadit svůj názor (pokud nedisponuje potřebnou většinou hlasů). Výbor může zablokovat projednání bodu.
- Kryšpín: „Výbor má právo zařadit nebo nezařadit bod do programu shromáždění. To je dost extra právo.“
Kryšpíne, Vy jste dyslektik? Nerozumíte psanému textu. Jasně jsem napsal: „Členové výboru nemají na shromáždění žádná extra práva, ani právo cokoliv blokovat!“. Nerozumíte co znamená „na shromáždění“? Kterému písmenu z těch dvou slov jste neporozuměl?
- Kryšpín: „Může tak blokovat projednání.“
Ne, nemůže, Vy hlupáku. Výbor je ze zákona povinen zařadit na program jednání záležitost, kterou navrhli vlastníci. Přečtěte si konečně § 1207 občanského zákoníku.
- Kryšpín: „Znovu: … Výbor může zablokovat projednání bodu.“
Znovu: Výbor nemůže zablokovat nic, Vy hlupáku. V průběhu schůze shromáždění nemá výbor naprosto žádné pravomoci. Shromáždění může projednat cokoliv, bez ohledu na obsah pozvánky.
Justitianus
Poznámka: Jestliže společenství vlastníků neumožní vlastníkům jednotek rozhodnout, ať již proto, že nesvolá shromáždění vlastníků minimálně v zákonem stanovené lhůtě jedenkrát do roka, nebo proto, že nezařadí hlasování o záležitosti na pořad shromáždění (§ 1207 o. z.), pak jde o porušení povinnosti při správě domu. Nečinnost společenství vlastníků ale nemůže jít k tíži vlastníka jednotky, který není oprávněn ke správě domu a nemá možnost, jak se domoci nápravy. Jestliže v důsledku vady společných částí domu vzniká vlastníkovi jednotky újma, pak v situaci, kdy nemá k dispozici žalobu podle § 1209 o. z., může se přímo proti společenství vlastníků domáhat, aby mu soud uložil povinnost provést opatření k odvrácení hrozící újmy. V soudní praxi přitom není pochyb, že jde o žalobu podle § 2903 odst. 2 o. z., pro jehož aplikaci musí být prokázáno, že v době rozhodování soudu existuje vážné ohrožení majetku žalobce nebo jiných hodnot. Viz judikát Nejvyššího soudu 26 Cdo 19/2024, ze dne 28.05.2024.
Pane Justitiane, vaše rady jsou v zásadě správné, ale tak trochu
„knížecí“. Ano, členové výboru nemají žádná extra práva a každý
jeden má počet hlasů podle spoluvlastnického podílu. Potíž je v tom, že
pokud se chovají přezíravě až nepřátelsky a hledí si jen svých
osobních zájmů, tak pan Garlok či Kryšpín, pokud nemají podporu
ostatních členů, tak sami nic nezmohou. Bohužel, to bývá častý případ
mnohých společenství:
Přezíravý výbor či předseda a proti nim jeden, v lepším případě pár
vlastníků, kteří nemají rozhodovací většinu, spolu se „stádem“
ostatních vlastníků, kterým je to jedno nebo vůbec neví, o co jde.
Pro Garloka a Kryšpína: Pokud nepřesvědčíte ostatní a nesložíte s nimi rozhodovací většinu hlasů, tak vám není pomoci.
Pane Garloku, váš problém, nadto jen hypotetický, není v právu nebo že by se vlastníci nemohli prosadit, ale v neschopném výboru, který nebere svou roli jako službu vlastníkům, ale prosazuje jen své zájmy. Pokud takový výbor nevyměníte, tak se ničeho nedoberete.
Osvícený, přátelský výbor před tím, než vytvoří a rozešle definitivní program shromáždění, tak nejenom že program shromáždění rozešle nejdříve k připomínkám, ale také vyzve vlastníky, aby sami podali vlastní návrhy na rozhodování. Mimochodem takovýto výbor eviduje všechny návrhy na rozhodování během celého roku. Tak to alespoň chodí u nás.
Poznámka: Snad nemusím připomínat, že každý návrh na jakékoliov rozhodování musí být hlasovatelný a odůvodněný.
„každý návrh na jakékoliov rozhodování musí být … odůvodněný.“
To plyne odkud, pane Zdenku 22?
Píšete zde opakovaně silná tvrzení, ale na žádosti o jejich podložení nereagujete.
To plyne například z § 1207 odst.3 zákona 89/2012 – občanský zákoník.
Možná to není to nejzáživnější čtení, ale zkuste si celý Oddíl 5 – Bytové spoluvlastnictví (§§ 1158 – 1222) alespoň jednou přečíst. Možná by vás pak některé věci tak nepřekvapovali.
„To plyne například z § 1207 odst.3 zákona 89/2012 – občanský zákoník.“
Neplyne.
Ale u soudu máte šanci uspět: Naše advokátka také předkládá důkazy, z nichž jí tvrzené neplyne ani přibližně.
Podle mého názoru není projednání protinávrhu změnou programu. Pokusím se o příklad. V programu schůze bude bod – určení odměny pro předsedu představenstva. V podkladech bude návrh usnesení – členská schůze schvaluje odměnu pro předsedu představenstva ve výši 50 tis.Kč měsíčně. A v dalším zdůvodnění bude vysvětleno, že předseda je geniální, pracuje 18 hodin denně, atd. S tímto návrhem nebudete souhlasit a navrhnete buď neschválení usnesení nebo jeho úpravu na 8 tisíc měsíčně. O původním návrhu nebo vašem protinávrhu je možné hlasovat. A stále se jedná o tentýž bod programu, nikoli o jeho změnu. Ještě dodávám, že žádný obecně platný předpis nestanoví, zda se hlasuje nejprve o původním návrhu nebo o protinávrhu. Mohou to upravovat stanovy, jednací řád a pod.
Poslední komentáře