• Kryšpín: „Výbor má právo zařadit nebo nezařadit bod do programu shromáždění. To je dost extra právo.“

Kryšpíne, Vy jste dyslektik? Nerozumíte psanému textu. Jasně jsem napsal: „Členové výboru nemají na shromáždění žádná extra práva, ani právo cokoliv blokovat!“. Nerozumíte co znamená „na shromáždění“? Kterému písmenu z těch dvou slov jste neporozuměl?

• Kryšpín: „Může tak blokovat projednání.“

Ne, nemůže, Vy hlupáku. Výbor je ze zákona povinen zařadit na program jednání záležitost, kterou navrhli vlastníci. Přečtěte si konečně § 1207 občanského zákoníku.

• Kryšpín: „Znovu: … Výbor může zablokovat projednání bodu.“

Znovu: Výbor nemůže zablokovat nic, Vy hlupáku. V průběhu schůze shromáždění nemá výbor naprosto žádné pravomoci. Shromáždění může projednat cokoliv, bez ohledu na obsah pozvánky.

Justitianus

Poznámka: Jestliže společenství vlastníků neumožní vlastníkům jednotek rozhodnout, ať již proto, že nesvolá shromáždění vlastníků minimálně v zákonem stanovené lhůtě jedenkrát do roka, nebo proto, že nezařadí hlasování o záležitosti na pořad shromáždění (§ 1207 o. z.), pak jde o porušení povinnosti při správě domu. Nečinnost společenství vlastníků ale nemůže jít k tíži vlastníka jednotky, který není oprávněn ke správě domu a nemá možnost, jak se domoci nápravy. Jestliže v důsledku vady společných částí domu vzniká vlastníkovi jednotky újma, pak v situaci, kdy nemá k dispozici žalobu podle § 1209 o. z., může se přímo proti společenství vlastníků domáhat, aby mu soud uložil povinnost provést opatření k odvrácení hrozící újmy. V soudní praxi přitom není pochyb, že jde o žalobu podle § 2903 odst. 2 o. z., pro jehož aplikaci musí být prokázáno, že v době rozhodování soudu existuje vážné ohrožení majetku žalobce nebo jiných hodnot. Viz judikát Nejvyššího soudu 26 Cdo 19/2024, ze dne 28.05.2024.