Nahrazení podpisu soudem
Čtivo o soudech. A ne ledajakých, o Ústavním a o Nejvyšším. Zde:
https://www.lidovky.cz/…n_nazory_lgs
Soud zde nahradil podpis. Řeší se, jaké to má důsledky.
Hezky je vidět, že argumentovat se dá pro i proti, i s uvěřitelným odůvodněním.
Jaká je spisová značka? Co na to Justitianus?
Nahrazení projevu vůle soudním rozhodnutím je aktuální i v bytovém spoluvlastnictví. Ostatně i zde zdejší sudiči opakovaně doporučují Obraťte se na soud.
Základem rozporu mezi NS a ÚS je otázka kdy dochází ke změně vlastníka nemovité věci. Tuto otázku řeší občanský zákoník dvojkolejně, tedy naprosto špatně.
|
§ 1105 Převod vlastnického práva k nemovité věci |
|
Nabytí vlastnického práva rozhodnutím orgánu veřejné moci |
➡️ Z uvedeného je zjevné, že občanský zákoník naprosto nepochopitelně a zbytečně zavádí dva naprosto odlišné postupy nabytí nemovité věci.
Správné by bylo uzákonit postup pouze jediný – nabytí nemovité věci zápisem do katastru. Získat chybějící souhlas převodce je možno žalobou na plnění. Soudní rozhodnutí v takovém případě má pouze ten důsledek, že nahrazuje projev vůle převodce. Rozhodnutí soudu nemá konstitutivní povahu a slouží pouze k tomu, že chybějící souhlas převodce je (pro účely řízení před katastrálním úřadem) nahrazen rozhodnutím soudu.
Ústavní soud se pokusil zavést pořádek do nabytí vlastnického práva za použití postupu podle § 1105:
|
„Nejvyšším soudem nastolená praxe považuje rozhodnutí o nahrazení projevu vůle (ukládající povinnost uzavřít s oprávněnou osobou smlouvu o bezúplatném převodu pozemku) za konstitutivní rozhodnutí o nabytí vlastnického práva. Tato praxe však nemá potřebnou oporu ani v předchozí rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, ani v zákoně, resp. jeho výkladu. V posuzovaném případě tak podle Ústavního soudu má být žaloba nahrazení projevu brána jako žaloba na plnění. Rozhodnutí soudu sice nahrazuje chybějící souhlas s uzavřením smlouvy, ale oprávněná osoba se rozhodnutím soudu nestává vlastníkem pozemku.“ Nález Ústavního soudu IV. ÚS 164/24 |
Bohužel – paskvil zvaný Nový občanský zákoník opět vytvořil zbytečné výkladové problémy tam, kde žádný problém nemusel vůbec vzniknout. Nejvyšší soud fantazíroval celé roky tam, kde mu fantazírovat nepříslušelo.
Justitianus
No jo, jenže soud může rozhodnout o vlastnickém právu k libovolnému datu, třeba 100 let zpětně. A taky typicky zpětně rozhoduje. Katastr to musí respektovat.
- Nepochopil (bez ověření): „… soud může rozhodnout o vlastnickém právu k libovolnému datu, třeba 100 let zpětně.“
Nepochopile, ve zde popisovaném případě vůbec nejde o to „rozhodnout o vlastnickém právu k libovolnému datu, třeba 100 let zpětně“.
Právě že toto není případ, kdy by se přímo rozhodovalo o vlastnickém právu. Soud měl rozhodovat pouze o tom, že organizační složka státu je povinna připojit svůj podpis na smlouvu o bezúplatném převodu pozemků na restituenta. Šlo přece o žalobu na plnění.
Výsledkem má být perfektní smlouva o bezúplatném převodu nemovité věci na restituenta. Tato smlouva však sama o sobě nezpůsobuje změnu vlastníka nemovité věci!!! Ke změně osoby vlastníka je nezbytné, aby tato smlouva byla řádně doručena katastrálnímu úřadu. A o to zde jde.
- Šlo tedy o typickou žalobu na plnění.
- Výsledkem bylo (mělo být) uložení povinnosti organizační složce státu, aby smlouvu o bezúplatném převodu podepsala.
- Podpis na smlouvu měla připojit i druhá strana (nabyvatel – restituent).
- Smlouva měla být doručena katastrálnímu úřadu. Takový je zákonem daný postup.
- Katastrální úřad měl zapsat nového vlastníka, a to se zpětnou účinností k okamžiku kdy smlouva byla doručena na KÚ.
I v případě, kdy soud nahrazuje svým rozhodnutím projev vůle organizační složky státu, nejedná se o konstitutivní rozhodnutí, nýbrž o pouhé nahrazení projevu vůle jedné ze stran právního jednání. Rozhodnutí soudu pouze nahrazuje chybějící podpis na smlouvě. Účastník této smlouvy se nemůže nijak vyhnout zákonné povinnosti doručit takto podepsanou smlouvu katastrálnímu úřadu. To je přece standardní postup předvídaný zákonem.
Soudy – včetně Nejvyššího – po celá desetiletí porušovaly
zákon a nyní NS kvičí, když mu Ústavní soud připomněl zjevné chyby
soudců. Argumentace NS by se dala shrnout takto:
„Celá desetiletí jsme chybovali a porušovali zákon. Jak si teď
Ústavní soud dovoluje upozornit nás na naše chyby?“
Poslední komentáře