Majitelé bytů platí a neví za co

Vložil Pavel, 19. Prosinec 2025 - 8:33 ::

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil Platil (bez ověření), 20. Prosinec 2025 - 13:54

    „Majitelé bytů platí a neví za co“ – to je v SVJ naprosto normální.

    Vložil Manažerka (bez ověření), 20. Prosinec 2025 - 10:34

    Žehlení, úklid bytu ani manažment (čehokoliv) není službou ve smyslu zákona o službách.

    Vložil Justitianus, 22. Prosinec 2025 - 21:20
    • Manažerka: „Žehlení, úklid bytu ani manažment (čehokoliv) není službou ve smyslu zákona o službách.“

    To co zde tvrdíte je logické, ale nemá to oporu v zákoně.

    Zákon č. 67/2013 Sb., o službách, schválili hlupáci a podepsali se pod něj tři právní analfabeti: Němcová (předsedkyně Poslanecké sněmovny), Klaus (president ČR) a Nečas (předseda vlády). Tento zákon je paskvil, který nedefinuje ten nedůležitější pojem: co jsou to ty tajemné služby spojené s užíváním bytů.

    Čekal bych, že právě tenhle klíčový a nejdůležitější pojem bude v zákoně definován srozumitelně, jednoznačně a určitě, namísto pouhého příkladmého výčtu. Bohužel tato nejdůležitější definice v zákoně není obsažena.

    Justitianus

    Vložil Zdenek 22, 25. Prosinec 2025 - 16:43

    Služba je mj. to, co si smluvní strany (poskytovatel služeb a jejich příjemce) dohodnou – viz důvodová zpráva k § 3 zákona o službách:
    Výčet služeb je pouze výčtem demonstrativním, neboť se předpokládá, že při užívání bytu, popř. nebytového prostoru, mohou být dohodnuty mezi smluvními stranami ještě služby další.

    Vložil Blbeček (bez ověření), 27. Prosinec 2025 - 14:22

    Pane Zdenek 22,

    o jaké smlouvě a o jakých smluvních stranách píšete?

    Vložil Šitin (bez ověření), 23. Prosinec 2025 - 13:32

    Justine,

    proč se domníváte, že definice (služeb) výčtem není korektní?

    Vložil Justitianus, 23. Prosinec 2025 - 16:14

    Šitin (bez ověření),
    Nikdy a nikde jsem nenapsal, že by definice (služeb) výčtem nebyla korektní [1]. Napsal jsem pouze, že zákon č. 67/2013 Sb. neobsahuje definici pojmu „služby spojené s užíváním bytů“ podle tohoto zákona. Příště čtěte co bylo napsáno a snažte se to i pochopit.

    Justitianus


    ☀ Poznámka 1: Muselo by se samozřejmě jednat o výčet taxativní (úplný), nikoliv o pouhý výčet demonstrativní (příkladmý). Ten už z principu nemůže být považován za definici.

    Vložil ! (bez ověření), 23. Prosinec 2025 - 2:11

    Němcová (předsedkyně Poslanecké sněmovny), Klaus (president ČR) ani Nečas (předseda vlády) nejsou autory zákona.

    Vložil Zdenek 22, 22. Prosinec 2025 - 21:30

    Například uhrazení nákladu na chov opic je řádným výkonem správy domu, je-li chov opic zmíněn v prohlášení, ve stanovách SVJ, nebo v rozhodnutí shromáždění. Totéž platí o donášce pizzy…
    Více viz zde.

    Vložil Xiix (bez ověření), 25. Prosinec 2025 - 10:16

    „uhrazení nákladu na chov opic je řádným výkonem správy domu“ (Vložil Zdenek 22, 22. Prosinec 2025 – 21:30)

    Odkud takto soudíte, pane Zdenek 22 ?

    Vložil Petr, 25. Prosinec 2025 - 11:52

    Vložil Xiix (bez ověření), 25. Prosinec 2025 – 10:16

    „uhrazení nákladu na chov opic je řádným výkonem správy domu“ (vložil Zdenek22, 22. Prosinec 2025 – 21:30)

    Odkud tak soudíte, pane Zdenek 22

    • – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –

    Např. zde:

    www.portalsvj.cz/…ho-majetku-1

    13. Říjen 2025, 10:16

    Bez znalosti všech okolností nelze autoritativně rozhodnout o žádném z Vámi uvedených tří příkladů.

    Například uhrazení nákladu na CHOV OPIC JE ŘÁDNÝM VÝKONEM SPRÁVY DOMUM, JE-LI CHOV OPIC ZMÍNĚN V PROHLÁŠENÍ, VE STANOVÁCH NEO V ROZHODNUTÍ SHROMÁŽDĚNÍ. TOTÉŽ PLATÍ O DONÁŠCE PIZZY: je-li předsedovi donášena pizza v souladu se smlouvou o výkonu funkce, pak jde o nepeněžní (naturální) plnění na základě soukromoprávního ujednání;

    nejde ani o porušení povinnosti při správě cizího majetku (§ 220), ani o porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti (§ 221)

    Vložil Justitianus, 24. Prosinec 2025 - 13:00
    • Text článku: „Balíček nadstandardních služeb typu úklidu a žehlení stojí majitele bytů měsíčně 2505 korun.“

    Můj komentář: Je vidět, že někteří lidé mají hodně peněz, ale málo rozumu. Nikdo je přece nenutil, aby si pořizovali byt za tak nevýhodných podmínek, hraničících s vydíráním.

    • Text článku: „Společnost LCC následně zpoplatní služby ještě částkou 4138 korun na měsíc a byt. Plátcem faktur je v tomto případě společenství vlastníků jednotek (SVJ).“

    Můj komentář: Je naprosto bezvýznamné, že plátcem faktur je SVJ! Jde-li o náklad na služby spojené s užíváním bytů, pak SVJ je povinno tento náklad zaúčtovat jako náklad na služby, a přeúčtuje jej v plné výši jednotlivým příjemcům služeb. Tyto částky se tedy objevují každoročně ve vyúčtování služeb každého vlastníka jednotky.

    • Text článku: „Ptali jsme se společnosti LCC, za co měsíčně fakturují přes 200 tisíc korun. … Napsali nám, že nemáme právo se ptát, co je obsahem těchto služeb.“

    Můj komentář: Společnost LLC zareagovala zcela správně: Je v právním vztahu se SVJ, proto se nebude vůbec bavit o obsahu smlouvy s cizími (třetími) osobami. (To platí pokud poskytovatelem služeb je SVJ. Pokud však služby poskytuje společnost LLC přímo vlastníkům jednotek na základě individuálních smluv, pak obsah a rozsah sjednaných služeb je jistě uveden v těchto smlouvách.) Ať je to jakkoliv, LLC nemá povinnost odpovídat na nadbytečné a pitomé dotazy.

    • Text článku: „Nikdy jsem nepochopila, co je obsahem takzvaných ‚manažerských služeb‘, za které jsme všichni povinně platili více než čtyři tisíce korun měsíčně.“

    Můj komentář: Jak jsem napsal: někteří lidé mají hodně peněz, ale málo rozumu. Platit 4000 Kč měsíčně a nevědět jaký je účel platby – to by si zasluhovalo ocenění „pitomec roku“.

    • Text článku: „Že budou platit měsíčně například za úklid a žehlení, majitelé bytů dopředu věděli. V kupní smlouvě na byt je totiž developer Satpo smluvně zavázal, že budou tyto služby od LCC odebírat. Každý majitel musel následně uzavřít s LCC ještě samostatnou smlouvu o poskytování služeb, a to na deset let.“

    Můj komentář: Takže právní důvod pro platby zde existuje od samého počátku – šlo o dobrovolný soukromoprávní závazek každého vlastníka jednotky. Z tohoto závazku bylo ovšem možné se velmi jednoduše vyvléci – převedením bytu na jinou osobu. Původní smlouva by se tím stala mezi stranami obsoletní (nadbytečnou) a nesplnitelnou. Práva a povinnosti z takové soukromoprávní smlouvy nepřecházejí na nabyvatele jednotky, nejde-li o věcné břemeno zapsané v katastru.

    • Text článku: „Majitelé bytů rovněž věděli, že existuje smlouva mezi sdružením vlastníků a LCC. Podle zástupců vlastníků ale neznali její podmínky.“

    Můj komentář: Opět opakuji: někteří lidé mají hodně peněz, ale málo rozumu. Do sjednaných smluv měli vlastníci možnost kdykoliv nahlédnout, viz 2012/89/§1179. Ale kdo se na nic neptá, ten se nic nedozví.

    • Text článku: „Smlouvu mezi SVJ a LCC jsem před uzavřením kupní smlouvy, při jejím uzavírání ani dlouho po jejím uzavření neviděl. S jejím obsahem jsem se seznámil až jako člen výboru SVJ …“

    Můj komentář: No a? Proč nám to pán vykládá? Vigilantibus iura scripta sunt. Kdo se nestará o svá práva, ten o ně přichází.

    • Text článku: „O tom, že bych měl platit dalších více než 7000 korun měsíčně za služby LCC, jsem informován nebyl,“ poznamenal obyvatel domu …“

    Můj komentář: Zmatené bláboly. Jestliže nedostal výzvu k úhradě (předpis plateb), pak neměl nic hradit. Jestliže snad ŠLO o náklad na služby spojené s užíváním bytů, pak jistě vlastníci na ni hradili předepsané zálohy, a tedy o službě informováni byli; skutečné náklady pro dům a částka připadající na vlastníka byly každoročně uvedeny ve vyúčtování služeb. Jestliže snad NEŠLO o služby spojené s užíváním bytů, pak ten popleta hradí oněch 7000 Kč z jiného právního důvodu – možná jde o příspěvek na správu domu. Má samozřejmě právo znát důvod závazku (2012/89/§1791/1), ale to by se musel napřed na ten důvod věřitele zeptat. Když si seděl na prdeli a nezeptal se, pak se ovšem o důvodu závazku nic nedozvěděl.

    • Text článku: " … sdružení majitelů nechalo vyměnit zámky u dveří, které vedou do společných prostor v domě, jež si LCC na základě smlouvy podepsané ještě zástupci developera téměř bezplatně pronajímá.

    Můj komentář: To jsou nepřípustné gangsterské praktiky, rozporné se zákonem. Nájem je napřed nutné ukončit (uplynutím sjednané doby, soudním rozhodnutím, nebo výpovědí, pokud je to možné) a teprve pak je možné legálně bránit nájemci v užívání pronajatých prostor. Pokud snad statutární orgán SVJ kdysi sjednal nevýhodné nájemní smlouvy „téměř bezplatně“, pak bylo možno vymáhat vzniklou škodu na statutárním orgánu (Satpo), protože nejednal s péčí řádného hospodáře. Promlčecí lhůta je tříletá – a ta už nejspíše marně uplynula.

    Justitianus

    Vložil Xiix (bez ověření), 24. Prosinec 2025 - 20:34

    „LLC nemá povinnost odpovídat na nadbytečné a pitomé dotazy.“ (Vložil Justitianus, 24. Prosinec 2025 – 13:00)

    A na dotazy nikoli nadbytečné a nikoliv pitomé? Kdo rozhodne, zda se jedná o dotaz nadbytečný a pitomý?

    „Promlčecí lhůta je tříletá – a ta už nejspíše marně uplynula.“ (Vložil Justitianus, 24. Prosinec 2025 – 13:00)

    Pokud stav trvá, mohla promlčecí tříletá lhůta uplynout nejvýše částečně, a to v části převyšující právě ony tři roky.

    Vložil Justitianus, 26. Prosinec 2025 - 20:11
    • Xiix (bez ověření): „Kdo rozhodne, zda se jedná o dotaz nadbytečný a pitomý?“

    Připomenu Vám triviální skutečnost: Položit dotaz může kdokoliv komukoliv a kdykoliv. Je to tedy sám adresát dotazu, kdo vyhodnotí, zda bude požadavek ignorovat (případně si zdůvodní z jakého důvodu jej bude ignorovat). O záležitosti může případně rozhodnout soud. Adresát dotazu může ovšem rozhodnout i tak, že poskytne požadovanou informaci, nebo umožní nahlédnutí.

    • Xiix (bez ověření): „Pokud stav trvá, mohla promlčecí tříletá lhůta uplynout nejvýše částečně“

    Mýlíte se. Stav netrvá! V této diskusi jde o společenství vlastníků pro dům č.p. 3354, Praha 5, Smíchov, IČO: 09171282. Právnická osoba SATPO Sacre Coeur III, s.r.o., IČ: 242 58 156 byla statutárním orgánem SVJ ode dne 19. května 2020 do 28. prosince 2020. Od té doby [1] byly statutáry jiné osoby (členové tříčlenného výboru Jonáš Kučera, Pavel Mlčoch, Jaroslav Hulín, zapsaní do rejstříku s účinky ke dni 17.12.2020). Od okamžiku ukončení výkonu funkce statutára již SATPO nenese žádnou odpovědnost. Případnou nečinnost statutárů je možné od toho okamžiku přičítat jiným osobám než je SATPO.

    Justitianus


    ☀ Poznámka 1: Data uvedená v rejstříku jsou ve vzájemném rozporu. Důvod mi není známý.

    Vložil Ptáček (bez ověření), 2. Leden 2026 - 14:12

    https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-$firma?ico=09171282

    Kdo se v tom má vyznat?

    Vložil Rozpor (bez ověření), 2. Leden 2026 - 14:06

    „Data uvedená v rejstříku jsou ve vzájemném rozporu.“

    V čem ten rozpor spočívá? Zápisy ve VR jsou u předmětného SVJ nepřehledné, což ale nemusí znamenat rozpor. Tím neříkám, že tam rozpor není. Ale na soudu jsou profíci a rozpor by zapsat neměli.

    Vložil Timo (bez ověření), 26. Prosinec 2025 - 23:14

    „O záležitosti může případně rozhodnout soud.“ (Vložil Justitianus, 26. Prosinec 2025 – 20:11)

    O jaké záležitosti?

    Vložil Sušil (bez ověření), 19. Prosinec 2025 - 21:19

    Úklid a žehlení bez praní a sušení? Pro užívání bytu je zásadní praní a sušení, teprve až v dalším sledu případně žehlení a úklid.

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".