Jednání za právnickou osobu (SVJ)
Starý ObčZ znal pojem „písemný právní úkon“ a vzorové stanovy, které převzala drtivá většina SVJ prakticky bez úprav, měly v sobě toto ustanovení:
„Za výbor jedná navenek jeho předseda. V době nepřítomnosti předsedy jej zastupuje místopředseda. Jde-li o písemný právní úkon, který činí výbor, musí být podepsán předsedou nebo v jeho zastoupení místopředsedou a dalším členem výboru. Podepisuje-li předseda spolu s místopředsedou, je podpis místopředsedy považován z a podpis dalšího člena výboru.“
Tento způsob jednání a podepisování tak má jistě spousta SVJ stále zapsaný v RSVJ.
NOZ ale zná jen „jednání za právnickou osobu“. Tímto jednáním může být jak ústní, tak zejména písemné. Dále pak NOZ nepřímo říká, že jednat za právnickou osobu může každý člen statutárního orgánu jednotlivě nebo společně. To ale musí být určeno ve stanovách a zejména zapsáno v RSVJ – viz § 25/1/g zák. č. 304/2013 Sb.
Otázka:
Jak vykládat zapsaný údaj v RSVJ ohledně způsobu jednání ještě podle starého NV ve vztahu k třetím osobám v podmínkách NOZ? Má nějakou platnost ve vztahu k třetím osobám věta „Jde-li o písemný právní úkon, který činí výbor, musí být podepsán předsedou nebo v jeho zastoupení místopředsedou a dalším členem výboru. Podepisuje-li předseda spolu s místopředsedou, je podpis místopředsedy považován z a podpis dalšího člena výboru.“, je li tato věta vlastně v rozporu s větou „Za výbor jedná navenek jeho předseda. V době nepřítomnosti předsedy jej zastupuje místopředseda.“?
Zdenku, v první řadě je třeba si uvědomit, že podle zákona č.40/1964 Sb. jednala sama právnická osoba (projevovala svou vlastní vůli). Vysvětlovalo se: „právnická osoba jedná svým statutárním orgánem“.
Po účinnosti NOZ se na jednání právnické osoby pohlíží jinak. Nyní platí, že právnická osoba nemůže jednat sama. Je zastupována – členové statutárního orgánu tedy jednají za právnickou osobu.
Nemá žádnou cenu mudrovat nad tím, co máte ve stanovách či v rejstříku uvedeno dnes. Určitě je to špatně. Zkrátka: přestaňte nad tím rozmýšlet a upravte si jak stanovy, tak následně i obsah zápisu ve veřejném rejstříku.
Podle § 164 NOZ platí, že „[n]áleží-li působnost statutárního orgánu více osobám, tvoří kolektivní statutární orgán. Neurčí-li zakladatelské právní jednání, jak jeho členové právnickou osobu zastupují, činí tak každý člen samostatně“. Z toho plyne, že zastupování právnické osoby má být upraveno ve stanovách. Není-li to stanovami omezeno či vyloučeno, může jednat za SVJ(2000) samostatně každý jednotlivý člen statutárního orgánu.
Podle § 164 NOZ také platí, že „[v]yžaduje-li zakladatelské právní jednání, aby členové statutárního orgánu jednali společně, může člen právnickou osobu zastoupit jako zmocněnec samostatně, jen byl-li zmocněn k určitému právnímu jednání“. Z toho plyne, že stanovy mohou omezit jednání za právnickou osobu tak, že jednat musí společně více členů statutárního orgánu. Pokud chtějí za sebe k právnímu jednání vyslat jiného, musí mu k tomu udělit plnou moc s podpisy podle § 161 NOZ.
lake
Asi jsem se dost zřetelně nevyjádřil. Nejde o to, co má SVJ ve stanovách, ale co má ohledně způsobu jednání zapsáno v RSVJ a jak tento zápis interpretují třetí osoby či lépe řečeno, jak tento zápis v podmínkách NOZ mohou třetí osoby interpretovat.
Lze si představit, že spousta SVJ má zapsaný způsob jednání ještě shodně podle vzorových stanov: „Za výbor jedná navenek jeho předseda. V době nepřítomnosti předsedy jej zastupuje místopředseda. Jde-li o písemný právní úkon, který činí výbor, musí být podepsán předsedou nebo v jeho zastoupení místopředsedou a dalším členem výboru. Podepisuje-li předseda spolu s místopředsedou, je podpis místopředsedy považován z a podpis dalšího člena výboru.“
Výbor takového SVJ může žít v představě, že když např. smlouvu s nějakou firmou podepíše jen předseda, nebo místopředseda, nejedná se ještě o písemný právní úkon, který musí být podepsán 2 členy výboru. Naopak firmu tj. třetí osobu může zajímat jen první věta ze zapsaného způsobu jednání, čili že smlouva podepsaná „jen“ místopředsedou je platný právní úkon.
Rozpor je hlavně to,že nikdo neví,co použít podle starého OZ a co podle Nového OZ.Každý si vybere co se mu zrovna hodí do krámu.Podle mě,pokud je práv.osoba založena podle starého OZ a podle toho má stanovy,jede podle toho. Až změní stanovy podle NOZ,bude se řídit novým a stanovami.
Rozumím Vám. čtu si ten paragraf
§ 164 NOZ platí, že „[n]áleží-li působnost statutárního orgánu více osobám, tvoří kolektivní statutární orgán. Neurčí-li zakladatelské právní jednání, jak jeho členové právnickou osobu zastupují, činí tak každý člen samostatně“.
Vzhledem k tomu, že Vámi zmiňované ustanovení stanov je neplatné a tedy neplatí ani ten zápis v rejstříku, pravděpodobně to budou třetí osoby brát, že stačí podpis jednoho člena. A on to ten paragraf tak říká a pokud to má být jinak, musí se to změnit na shromáždění vlastníků. To bychom asi měli udělat, protože není dobře, když smlouvy může podepisovat jen jeden člen. Přemýšlím, zda to jde jen změnou stanov nebo jestli podepisování smluv mohou vlastníci upravit jednotlivým hlasováním a bude to platné, než uděláme nové stanovy komplet, aby jsme je neměnili na vícekrát. Co myslíte?
Já tomu rozumím takto:
Způsob jednání právnické osoby musí být stanoven zejména ve vztahu ke třetím osobám a tedy zapsaným údajem v RSVJ. Pokud SVJ chce, aby právní jednání museli činit vždy dva členové, musí mít zapsáno, že jménem společenství jednají vždy dva členové výboru současně. Víc není třeba a způsob podepisování dnes ani soud nezapíše.
Aby tato skutečnost mohla být zapsaným údajem v RSVJ, musí být ve stanovách.
A co si vlastníci ad hoc odsouhlasí, je bezvýznamné.
Poslední komentáře