Starý ObčZ znal pojem „písemný právní úkon“ a vzorové stanovy, které převzala drtivá většina SVJ prakticky bez úprav, měly v sobě toto ustanovení:

„Za výbor jedná navenek jeho předseda. V době nepřítomnosti předsedy jej zastupuje místopředseda. Jde-li o písemný právní úkon, který činí výbor, musí být podepsán předsedou nebo v jeho zastoupení místopředsedou a dalším členem výboru. Podepisuje-li předseda spolu s místopředsedou, je podpis místopředsedy považován z a podpis dalšího člena výboru.“

Tento způsob jednání a podepisování tak má jistě spousta SVJ stále zapsaný v RSVJ.

NOZ ale zná jen „jednání za právnickou osobu“. Tímto jednáním může být jak ústní, tak zejména písemné. Dále pak NOZ nepřímo říká, že jednat za právnickou osobu může každý člen statutárního orgánu jednotlivě nebo společně. To ale musí být určeno ve stanovách a zejména zapsáno v RSVJ – viz § 25/1/g zák. č. 304/2013 Sb.

Otázka:

Jak vykládat zapsaný údaj v RSVJ ohledně způsobu jednání ještě podle starého NV ve vztahu k třetím osobám v podmínkách NOZ? Má nějakou platnost ve vztahu k třetím osobám věta „Jde-li o písemný právní úkon, který činí výbor, musí být podepsán předsedou nebo v jeho zastoupení místopředsedou a dalším členem výboru. Podepisuje-li předseda spolu s místopředsedou, je podpis místopředsedy považován z a podpis dalšího člena výboru.“, je li tato věta vlastně v rozporu s větou „Za výbor jedná navenek jeho předseda. V době nepřítomnosti předsedy jej zastupuje místopředseda.“?